Wosmahlovo tvorba

Zde se soustřeďují různí pouliční umělci města Sigilu a prezentují tu svá expresionistická, dekadentní a avantgardní veledílka.

Moderátor: Sadako

Odpovědět
Uživatelský avatar
wosmahl
Sigilan
Příspěvky: 399
Registrován: 2.3.2006 14:34
Bydliště: Kárlsbád
Kontaktovat uživatele:

Wosmahlovo tvorba

Příspěvek od wosmahl »

Vlajka
Bunkr byl v troskách. Malá skupinka Krvavých Andělů očekávala nepřítele.Z původních sedmdesáti jich zbylo už jen kolem dvaceti.
Náhle se ozval zvuk klesajícího letounu a za chvíli byl vidět. "Orkský bombardér!!!" zakřičel jeden z Andělů a všichni se kryli ve zbytcích opevnění. Dalo se poznat, že bombardér byl složen z částí zničených strojů gardy. Bylo s podivem že vůbec letí. Náhle začal klesat a z konců křídel se odpojily dvě skupiny raket a zamířily k zbytkům bunkru. "Markusi, sestřel to!!" křikl
jsem. Oslovený přikývl a vytáhl raketomet, který posléze nabil. Pokud byl raketomet velký, jeho vlastníl musel být obr. Měl hodně přes dva metry, silnou postavu a ruce jako stehna normálního člověka. Jakmile nabil, zamířil a vystřelil.
Naváděná střela opsala jemný oblouk a zasáhla. Orkský letoun vybuchl. Ještě než zbytky dopadly na zem dopadla mezi nás raketa ."Přicházejí !!!" vykřikl jsem. Orkové zaútočili.

V komnetu jsem uslišel zprávu:"Tady Císařova Pěst, vydržte, posily na cestě. Dorazí během pěti minut. Konec." Odpověděl
jsem: "´Tady bratr Michael, šestá skvada Krvavých Andělů, rozumim. Pokusíme se držet pozici co to jde. Bratr Michael, konec."
Bylo jich přesila. Z našich hrdel se lil křik který se spojil do jasného a hlasitého : "Za Císaře, za Sanguina!!! Útok!!!" Mariňáci spustili palbu a během chvilky se obě skupiny střetly v boje muže proti muži. Jeden z nobů se vrhl na velitele Gabriela, který byl zaměstnán bojem s dvěma jinými orky. Než stačil mariňákovi skočit na záda, vypařil se. Otočil jsem se a uviděl jsem poničeného dreadghnouta kterého jsme se pokoušeli opravit. Nepřítel byl zaskočen nenadálou posilou, bojový robot velký jako tři normální gardisti nám dodal odvahy. Orkové začali ustupovat. Obklopili jsme dreadghnoutha, který v čele rozséval svým plazmovým kanonem a plamenometem zkázu mezi orky. Pak dostal zásah snad deseti raketama a vybuchl.
Tlaková vlna nás rozdělila a tim úspěšně odzbrojila. Jeden po druhém jsme umírali. První odešel Markus. Velkej ork mu usekl ruku a potom i hlavu. Rychle jsem se pomodlil za jeho duši a bojoval dál. Potom Marcel, bratr Uzmar, knihovník Aziel a další.
V komnetu se znovu ozvalo: "Císařova Pěst, posily na cestě dorazí během dvou minut. Konec." "Rozumím."Odpověděl jsem.

Nakonec jsem zůstal jen já a zády ke mě velitel Gabriel. Bojovali jsme opřeni zády o sebe a pak jsem ucítil trhnutí, pak další a nakonec jsem ucítil jak můj poslení bratr padl. Otočil jsem se a uviděl jak umírá. Vztáhl ke mě ruku a sípavým hlasem řekl: "P..posily..musíš..vlajku..na stožár...vydrž...neu..neumírej..." To byla jeho poslední slova. Poslední slova seržanta Gabriela, velitele šesté skvadry.
Vzhlédl jsem a všim jsem si orků, jak na mě míří svými kacířskými zbraněmi. Byli jsme poraženi..."Ne!!!" vykřikl jsem.
"Nejsme poraženi!!" Vzal jsem naši vlajku, teď už ne čistou jako na lodi ale špinavou a potrhanou. Uprostřed zely do trjúhelníku tři díry. Jedna procházela středem vlajky, kapkou krve a další dvě andělskými křídly.
Vzal jsem ji a rozběhl jsem se směrem k bunkru. Moje plazmová pistole rozsévala smrt mezi udivenými orky, kteří začali palbu opětovat.
Jakmile jsem vběhl dovnitř země za mnou vybuchla. Schody nahoru jsem bral snad po pěti. Na střeše byl stožár. Bylo s podivem že je v celku, když celý bunkr byl na kusy. Vyvěsil jsem ji a pak jsem ucítil palčivou bolest v zádech. Pak se mi zatmělo před očima.

Tak zkončila Šestá skvadra. Neuspěli jsme, ale splnili slib který jsme dali jako novicové, bojovat proti kacířům a když to bude nutné, zemřít.
Kdybych se mohl podívat na oblohu, viděl bych, jak na zem dopadají výsadkové kapsle mých bratrů z kapituly.
Nemohl jsem to ale vidět. Nikdo z Šesté to neviděl. Nemohli to vidět. Jediné co mohl případný pozorovatel vidět, byly mrtvá těla mužů v červeném brnění.
A také rudou vlajku se třemi dírami uprostřed, která se třepotala ve větru.....
_____________________________________________________________
A pár slov závěrem: Takže, je to moje první povídka, tak bych prosil nějakou kritiku, co vylepšit a tak podobně a doufám že se vám líbila.
Quand trois poules vont aux champs,
La premiére va devant
La seconde suit la premiére
La troisième va derrière.
Odpovědět

Zpět na „Lazzova akademie bujné rozladěnosti“