Povídky a pohádky podle Mamuta

Zde se soustřeďují různí pouliční umělci města Sigilu a prezentují tu svá expresionistická, dekadentní a avantgardní veledílka.

Moderátor: Sadako

Odpovědět
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Povídky a pohádky podle Mamuta

Příspěvek od Mamut »

Jméno Vít pochází z Latinského Vitus, to znamená Veselý.

Pohádka o jménu Vít.
Za devatero horama, za devatero řekama a za velikým mořem bylo jednou jedno království.
Králi a královně kteří tomu království vládli se narodil syn. Otec král uspořádal velikou oslavu a samozřejmě na ni (jak bývalo tehdy zvykem) pozval sudičky. Ty měly dát právě narozenému princi do života darem dobré vlastnosti. Jenže král protože měl spoustu starostí s přípravou oslavy poslal pozvánku jen dvěma sudičkám a na tu třetí zapomněl.
Po několika týdnech příprav konečně vypukla oslava a sudičky skloněné nad kolébkou měly říct co dobrého princi dávají do života.
První sudička řekla: " Budeš se jmenovat Vít. Díky tomuto jménu budeš rozdávat radost." Druhá sudička řekla: " Budeš vytrvalý a všechno co se rozhodneš dokázat a získat, dokážeš a získáš." Náhle se zatmělo, zvadl se velký vítr a rozrazil dveře.
Do hodovní síně vkročila rozlobená třetí sudička. "Protože mě tvůj otec zapomněl pozvat na hostinu, pomstím se mu na tobě. Až ti bude osmnáct let a staneš se králem, opustí tě tvé jméno."
Nikdo moc nechápal co je to za divnou věštbu a za pár dnů na slova třetí sudičky všichni zapomněli.
Čas utíkal, král stárnul, princ rostl a svou dobrou náladou, pracovitostí a především svým úsměvem rozdával po celém království radost.
V předvečer jeho osmnáctých narozenin si ho otec král zavolal a řekl: "Synku, už jsem starý na vládnutí. Předávám ti království, korunu, žezlo a trůn a odjíždím i s tvojí maminkou za moře na ostrov kde budu rybařit, číst knížky a odpočívat. Odjíždím hned teď."
Druhý den ráno se princ, vlastně už král probudil a měl mizernou náladu. Hned seřval služebnou že mu přinesla k snídani ne dost upečené topinky a lorda komořího za to, že si za žádnou cenu nemohl vzpomenout na jeho (královo) jméno.
Netrvalo to ani týden a království se topilo ve smutku. Několik dní po té co král nechal vyhnat z hradu i dvorního šaška, navštíviy krále dvě z těch sudiček které byly na jeho oslavě. " Králi" řekli mu. "Tvůj otec kdysi dávno zapmněl pozvat třetí sudičku na oslavu a ta tě za to proklela. Měl by ses jí jjít omluvit a ona ti vrátí tvé jméno a všechno bude zase v pořádku." Král předal dočasně svou vládu svým rádcům a vydal se na cestu. Po mnoha dobrodružstvích dorazil až k hradu třetí sudičky. "Omlouvám se za svého otce, že vás tehdy zapomněl pozvat na oslavu, udělal chybu, ale nemyslel to zle. Měl moc starostí s vládnutím a s přípravou oslavy. Je nám to oběma moc líto, že na vás tehdy zapomněl." Sudička přijala královu omluvu a vrátila mu jeho jméno Vít. Král se vrátil na svůj hrad, dobře vládl a byl rád. Zemi vládl smích a dobrá nálada a tak to zůstalo už navždy.
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Re: Povídky a pohádky podle Mamuta

Příspěvek od Mamut »

Znáte v Bibli nějaký příběh který se odehrává u studny? A víte k čemu taková
studna slouží? Aby se z ní nabírala voda. Dříve byly takové studny i ve
městech. Lidé tam choidli pro vodu a při čekání, než na ně přišla řada si
většinou spolu povídali.

V městě Jeruzalémě byla městská studna. K ní si lidé chodili pro vodu.
Dlouhou chvíli čekání si krátili povídáním a tak studna slyšela zajímavé
věci.
" Milá pani, viděla jste dneska Ráchel? Ta vám byla zmalovaná jako ježibaba
a ty hadry co měla na sobě? Ta holka se neumí pořádně oblíkat. ostuda
jedna!" " A slyšela jste v sobotu v synagoze toho mladého Mošeho? Jak
předčítal? Vždyť koktal tak příšerně že mu nebylo rozumět. To je hrozný ta
dnešní mládež." " A ten nový učitel, prý kamarádí s celníky a dokonce snad i
s římany." " No že se nestydí?!"
"To je hrůza." řekla si studna. "Ti lidi jsou naprosto příšerní, pomlouvají
každého koho potkají a sami si myslí jak jsou skvělí. S takovýmy lidmy já
nechci nic mít." A jak řekla, tak udělala. Když ráno přišli lidé pro vodu,
zjistili že studna vyschla. Uběhl nějaký čas (lidé začali chodit k jiné
studni) a naše milá studna začala zarůstat travou a mechem. Jednoho dne šel
kolem moudrý muž a chtěl se napít. " Studno, dej mi prosím vodu." "Nedám, vy lidé
jste hloupí a zlí a pomlouváte a nevím proč bych vám měla dávat vodu když
jste takoví." "Ale ty jsi tu přece od toho abys dávala lidem vodu, ne abys
soudila lidi kteří k tobě chodí. Od toho je tu Pán Bůh aby soudil lidi. A
nemysli si, ty taky nejsi bez chyby, když se o tebe lidi nestarají, tak
zarůstáš travou a když jim nedáváš vodu, tak jsi úplně zbytečná na tomhle
světě." A studna pochopila co jí Ježíš řekl, zastyděla se a začala dávat
znovu vodu. A tak si i vy zapamatujte, že je špatné si o lidech myslet že
jsou špatní a o sobě že jsem lepší. Že od toho tu nejsme.
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
http://garden.mujblog.atlas.cz/
Odpovědět

Zpět na „Lazzova akademie bujné rozladěnosti“