Oukej, tak druhá část je také dobrá.

Kvalitou celkem srovnatelné s 1. částí povídky,
ale: Martin měl dost času, aby nakumuloval sílu.
Nešlo by nějaké synonimum? Ať Martin raději kumuluje moc, Energii apod? Sílu nech Jediům.
To znamenalo, že v jednu chvíli může dokázat cokoli, ale v další vůbec nic. Nebylo to jako choroba – chřipka je chřipka pořád, ale tyhle anomálie se lišily člověk od člověka.
Naprosto nechápu,
co chtěl básník říct
Dovolím si doporučiti, abys z těch andělů

(serafové?) udělal důstojnější protivníky, hmm.
Monika se naštve, rozletí se do útoku jako "malý, svítící tryskáč", dostane přes držku, rozplácne se o zeď, oživí biskupa, ač je seraf tak nekáže odrazit prostou telekinezi a zabije jí biskupova exploze. To vypadá téměř, jako kdyby Alex mlátil čtyřletou holku, hmm

.
Ten konec mi absolutně nedává smysl. Monika, bytost tvořená nejspíše čirou, (božskou, předpokládám) energií je zabita výšlehem (opět božské) energie z biskupova těla. Pochopil jsem to dobře, že ten biskup se "vyhodil do vzduchu" sám, neboť chtěl Alexe vzít s sebou?
Zkrátka:
1. Seraf je
Vyslanec samotné moci Boží
, tedy bytost tvořená čistou energií. Ok?
2. Biskup, jako vysoko postavený vyznavač božstva nejspíše bude mít určité množství této energie v sobě. Ok?
3. Seraf je "poslán domů" výbuchem pro něj zanedbatelného množství energie - podotýkám, že výbuchu té energie, z níž je stvořen. Následně je poslán domů (k Bohu?), tedy do sféry energie, z níž je sám stvořen, ale jejíž zanedbatelné množství ho dokáže zničit.
wtf?
Sakra chlape, opravdu mě to mrzí; původně jsem chtěl dát 80%, ale ten konec....
Takže 65%.