Militaristický koutek Mk II

[klaymen]

kebyze Zapadni politici hanebne nepodcenili Nemecko a nedovolili mu ziskat silu (Anschlus, Mnichov, Porynie), tak by sa vojna mozno ani nestala, alebo by bolo Nemecko rychlo porazene
a ked uz take nieco dopustili, tak mali ratat s vojnou, to je ako keby si arabskym fundamentalistom co nenavidia USA daroval zbrane a vybusniny a myslel si ze s nimi na nikoho nezautocia, ze si ich nechaju len tak

to ze politici podcenili situaciu, je len a len ich chyba a mozu si za to, maju co chceli, ked nejaky general podceni nepriatela v bitke a prehra, koho to bude vina? on velil a rozhodoval, takze de facto jeho, politici spravili nieco podobne, ale nie na poli vojenskom, ale politickom

btw: TAK NACO POTOM UZATVARALI ZMLUVY, KTORE POTOM NEDODRZALI?
podpisali zdrap papiera a bolo hotovo, formalna dohoda bola, ale skutek utek. To ze zasiahnut nemohli je ich bordel, nemali uzatvarat nijake dohody, ktore nemienili alebo nemohli splnit

[Vallun]

klaymen - to, co tady představuješ je strašně zjednodušený pohled na svět. Zkus si přečíst něco víc o tehdejší době a jejích poměrech. Nemám moemntálěn čas ani slinu Ti to alespoň trošku vylíčit, ale ta situace byla prostě mnohem komplikovanější...

Zkus si představit člověka, kterého vězníš za velmi tvrdých podmínek. A pomalu si uvědomuješ, že ony podmínyk jsou možná až příliš tvrdé, až příliš nespravedlivé. Nebylo by logické tedy některé ty podmínky změkčit?

[sevencreature]

Nejaky tvoj kamarat byva tam, kde ja. Kazdy den ho zacnem mlatit jak zito, proste nebude mat proti mne nijaku sancu. Aka by asi bola tvoja reakcia?

A co má tohle společného s Německem a tehdejší ČSR? Nějak mi uniklo, že by "Německo mlátilo ČSR KAŽDÝ den jako žito".

Hmm, na wikipedii jsou (zdá se mi) na tohle téma (a začátek 2. sv.) docela dobré články Resp. minimálně jsou dobře srozumitelné a pramenů tam citují poměrně dost.

http://en.wikipedia.org/wiki/Munich_Agreement

[Neferit Sr.]

klaymen - to řešili už jiní a jinde a na nic nepřišli. Je bys měl vzít za fakt skutečnost, že politika a zvláště mezinárodní politika se dělá tak, aby ve finále můj vlastní stát měl z mých kroků největší prospěch.

Většina smluv co historie zná se uzavřela proto, aby se nedodržela. Tak prostě svět chodí a smlouvy v tehdejší době nebyly jiné. Není možno vyčítat Britům Mnichov bez toho abys viděl, že se jim do války prostě nechtělo - v té době měli jen něco přes 100 000 vojáků rozesetých po celém světě.

Navíc prioritní vůle k obraně musí být na domácí scéně. A ta u nás chyběla.

[klaymen]

Zkus si představit člověka, kterého vězníš za velmi tvrdých podmínek. A pomalu si uvědomuješ, že ony podmínyk jsou možná až příliš tvrdé, až příliš nespravedlivé. Nebylo by logické tedy některé ty podmínky změkčit?

Vaznis ho za velmi tvrdych podmienok a potom ho nechas nech si zoberie kluce od jeho cely a nabity samopal, myslis ze by nebol na teba poněkud nahnevany za to vsetko co si mu robil a nechal by ta len tak ako keby sa nic nestalo?

A co má tohle společného s Německem a tehdejší ČSR? Nějak mi uniklo, že by "Německo mlátilo ČSR KAŽDÝ den jako žito".

Nemecko nemlatilo CSR, ale Polsko, bola to reakcia na pokrytecke spravanie sa Velkej Britanie, ktora nechala Polsko Nemecku napospas, aj ked bola jeho spojenec
kebyze si precitas par postov vyssie, tak to pochopis aj sam

[Vallun]

klaymen - jenže to je práva ta chyba Tvého úsudku... Nikdo (krom Churchilla u nějž to pramenilo trošku více z posedlosti, než z racionální úvahy) nevnímal akce Německa jakožto obstarávání si samopalu (protože neznali tajné dodatky Raapalských úmluv se SSSR, který sám vynakládal dost práce na to, aby utajil tyto aktivity), ale pouze jako snahu, dříve použitým přirovnáním řečeno, si natáhnout nohy dosud svázané do kozelce... Ano, byla to chyba, ale chyba pramenící z největší přednosti západní civilizace, z naší humanity.

Jinak si myslím,že 7c si přečetl výše uvedené posty velmi pozorně, jen prostě nesouhlasí s Tvým přirovnáním, které i dle mého má řadu slabých míst. Když bude někdo každodenně mlátit mého kámoše, tak bych mu samozřejmě rád pomohl, ale toho rozhodně nedosáhnu tak, že tam pošlu svého malého syna, neboť nikdo jiný se tam nedostane včas - Británie byla schopná reagovat vysazením jen malého expedičního sboru, který by sám o sobě proti německé armádě nic nezmohl... To už je holt výhoda agresorů, že jsou na válku lépe připravení, než jejich oběti.

[Geralt]

Vaznis ho za velmi tvrdych podmienok a potom ho nechas nech si zoberie kluce od jeho cely a nabity samopal, myslis ze by nebol na teba poněkud nahnevany za to vsetko co si mu robil a nechal by ta len tak ako keby sa nic nestalo?

A pak je na místě ptát se kde se stala chyba? Tvoje paralela nabízí dvě řešení:
Možnost A: Měli dotyčného lépe věznit a hlídat jej neustále jako oko v hlavě. Bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.
Možnost B: Měl být potrestán takovým způsobem, aby se jeho motivací nestalo mstít se věznitelům.

Z varianty A vyplývají nemalé nároky na bdělost a hlavně nepolevující odhodlání "věznitelů". Jenže na místě je otázka, jestli takový postup vlastně k něčemu vede? Má smysl věznit někoho za velmi tvrdých podmínek, když víš, že dotyčného (Německo) nemůžeš natrvalo vyloučit ze společnosti (Evropy)?

Proto se mi zdá moudřejší uplatnit druhou možnost - a to se přesně ve Versailles nestalo. Střetly se tam odlišné koncepce poválečného uspořádání Evropy: Zatímco Velká Británie (a Wilson) sledovala vytvoření systému, který by nečinil výraznějších rozdílů mezi vítězi a poraženými (obava z přílišného vzrůstu vlivu Francie na kontinentě), Paříž prosazovala tvrdý mír, který Evropu na delší čas rozdělí na dva tábory - mocnosti poražené a vítězné. Nakonec zvítězilo francouzské stanovisko. Francie totiž chtěla natrvalo eliminovat svého největšího protivníka - Německo, znemožnit mu návrat mezi velmoci. Odplatit mu potupnou porážku od Sedanu (1870)...

Známý 231. článek Versailleské smlouvy tak označil Německo za jednoznačného viníka rozpoutání války, od čehož byl jen krok k nadiktování tvrdých, v této souvislosti se hovoří až o kartaginských, podmínek. Německu nezbylo nic jiného než je přijmout - pod hrozbou nové války. To, že takový krok vytvořil příznivé podhoubí pro nacionalisty a "budoucí revizi" je pak zcela logické. Bez Versailles by Hitler byl jen stěží.

Vidíš-li ty chybu v selhání Versailleského mírového systému, tak podle mého je chyba to, že vznikl v takové podobě, v jaké existoval - události 30-tých let byly jen důsledkem toho, co se stalo na francouzském zámku v r. 1919.

[KEBULE]

Já bych si dovolil zajímavost ZDE třeba to někoho zaujme...

[Vallun]

Zemřel Bob Denard a.k.a. Msgr. Mercenaire.

[Neferit Sr.]

Zajímavá informace. Jen by mě zajímalo, jestli se jeho osobou inspiroval Forsyth při psaní své velmi dobré knihy ŽOLDÁCI. Je to dobrá kniha a výborný film s Walkenem v hlavní roli.

Už jsem sem dlouho nic pořádného to tohoto vlákna dedal. Snad to už dopíšu. Mám prostě hodně práce.

[Vallun]

Neferit Sr. - jojo, tos přesně uhodl. Psal jsem to do jiného fora. Je to předobraz C.A.T. Shanona - ten taky nakonec udělal převrat sám pro sebe (i když vládl prostřednictvím loutky). A toto jméno je přímo zmíněno v některé z knih:)

[Vallun]

Adrian Gilbert
Sniper - Odstřelovač

Jak název napovídá, jedná se o pohled na umění ostrostřelectví a to včetně historického vývoje a přehledu nejběžnějších zbraní.

Mne docela dostává (a trochu štve) skutečnost, že od americké občanské války (1861-1865) se minimálně do konce druhé světové nezvýšila maximální vzdálenost, na kterou se provádí odstřel - tedy cca 1200 yardů. Naopak vzlhedem k vyvýjející se charakteristice válek se zkracovala operační odstřelová vzdálenost (Sever x Jih 400-600 y., 1.ww 200-400 y., 2.ww 100-300 y.).


Dovolím si přeparafrázovat dva citáty:

Ostřostřelcům se začalo říkat snipeři (v překladu slukaři, lovci sluk) dle toho, že byli úsěšní v lovu sluk, ale v momětně, kdy se jim dostlao tohoto označení už nelovili sluky, ale bekasíny protože v lovu sluk byli až moc dobří a celou indickou populaic vystříleli.

Rozdíl mezi ostřelovačem a odstřelovačem je v tom, že odstřelovač má průser, když něco netrefí, kdežto ostřelovač má průser, když něco trefí. Proto zatímce sbory západní Evropy mají odstřelovače, Policie Čr má sbor ostřelovačů.

[Neferit Sr.]

Knihu neznám. Ale znám asi tak 15 typů těžkých odstřelovacích zbrání, které jsou primárně určeny pro střelbu od 100 do 3500 metrů. Jistě při střelbě v městské zástavbě se vzdálenosti prudce sníží i na několik deítek metrů.

Pokud by se nepočítalo se střelbou na velké vzdálenosti, nikdo by tyto zbraně nekonstruoval a nikdo by se jimi nevyzbrojoval. Navíc jsou tyto zbraně víceučelovéa slouží o pro ničení techniky- letecké na zemi, a nepancéřovaných či velmi lehce pancéřovaných velmi důležitých cílů.

[Vallun]

Neferit Sr. - to je v pořádku - já tuto minirecenzi píšu průběžně a dostal jsem se v době předchozího příspěvku jen do konce druhé světové války:D A do té doby toto pravidlo platilo...

Tak tedy pokračování:
Zkracující se vzdálenost, na kterou se prováděly odstřely vyplývala i ze skutečnosti, že běžné pěchotní pušce, a zvláště její přesnsoti, se přikládala stále menší důležitost v představách strategických plánovačů a proto nerostla její kvalita úměrně technickému pokroku v jiných oblastech. Navíc ostrostřelectví bylo generálním štábem po skončení každé válečné epizody promptně zapomenutoa tedy v mezidobí nepodporováno a oficiálně nezastřešeno. A tomu přesně odpovídá i následující údaj pocházejícíc z americkcých zdrojů
Na zneškodnění jednoho protivníka bylo potřeba nábojů v průměru:
1.ww .... 7500
2.ww .... 25000
Korea ... 50000
Přičemž odstřelovači si udržovali poměr pod dva výstřely na tentýž výsledek.

V Korejské válce se operační vzdálenost opět vzětšila až na 600 metrů. Tamnější terén by sice dovoloval i střelbu an větší vzálenosti, ale tomu bránila přesnsot pušek, která byla ve střelbě nad tuto vzálenost nevalná a prý ne lepší, než pušky typu Withworth a Kerry z americké občanské války. Proto začali jednotlivý snipeři experimentovat místo běžných pěchtoních zbraní se soukromými loveckými puškami a nebo s protitankvoými britskými a německými kusy s ráží .50
Vietnam naopak mnoho otevřeného terénu neposkytoval, ale přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti hlídky.

[Neferit Sr.]

Zajímavé - hlavně ty údaje o spotřebě munice na jednoho zabitého vojáka. To bych rád věděl do jaké míry je to reálné.