Není to nic neobvyklého, děje se to často u věcí, které se hodnotí subjektivitou a na základě dojmů, ale možná na zchlazení některých vášní... SH (a konkrétně SH2) zkrátka patří do kategorie věcí, které jsou oslavované a zatracované zároveň. Nebýt kupříkladu Tormentu, SH2 je pro mě téměř až suverénně nejlepší hrou, co jsem hrál (no... ne že bych jich teda hrál tolik
), tudíž patřím do škatule "SH oslavovatelů". Dojmy ze hry má každý své a od toho je to koneckonců hra (a tuplem v podání SH2, které je dle mě silně dojmová hra), takže tu nemá smysl spekulovat, proč se jeden díl tomu a tomu nelíbil a že jiný díl by se líbil...
Když čtu některé dojmy z hraní, je celkem zřejmé, v čem je rozdíl (byť nevím, čím je rozdíl způsoben...) - názorné jsou třeba hádanky. Abych se přiznal, při hraní jsem si jich v SH2 skoro ani nevšímal (řečeno s nadsázkou). Na některé si pamatuji - našly se tam jak dobré, tak nemastné, neslané, tak špatné. Z každé kategorie si pár vybavím - a stejně chabé je to i s vybavováním toho, že bych těmi hádankami při hře nějak extra žil. Mnohem více jsem tam prožíval hádanky, které nebyly hádankami - na kopy minut spekulací, co měl znamenat rozhovor s tou a tou postavou, proč je popis té věci tak zvláštně napsaný, a co znamená ta odsunutá židle od stolu, to byly hádanky-nehádanky, které třeba mně osobně při hraní bavily dost, že jsem pro ně ani pořádně nevstřebával dost těch hádanek klasických. Nemluvě pak o "ne-hádankách" po dohrání hry. Nazval bych to takovou "pasivní hratelností" - hra ja pauznutá, či zcela vypnutá, přesto ji člověk hraje tím, že o ní mluví a přemýšlí. Aktivní hratelnost SH2 nabízí asi opravdu slabou - píšu "asi", protože nevím - kladné dojmy z toho, co jsem si tam našel, zcela zastínily to nedokonalé, zcela absentující anebo směšné (monstra?).
Vzhledem k tomu, že třeba mnou zdůrazněné ne-hádanky stejně prožívají i jiní hráči, dá se říct, že to není nějaká výstřednost nebo náhoda, ale skutečně přítomný aspekt hry.
Někdo má rád holky, jinej vdolky - a když už jsme u těch holek, tak co je víc? Hezčí oči, nebo nohy? A to u milenky, nebo u přítelkyně? Na podobné bázi "blbých otázek - blbých odpovědí" je podle mě i hodnocení her typu Torment či SH2 - tj., proč na nich někdo (ne)vidí to dobré, či špatné.
Jen nakonec, protože mi to nedá - SH3 má hezkou hrdinku, toť pravda. A je určitě mnohem strašidelnější a vyšinutější, toť taky pravda. Ale ta první cca 1/3-1/2 hry, toť opravdu bída. Ale ono se to rozjede... zvlášť pro fanoušky série
Jinak Suffering je dimenzovaný hlavně jako 3rd person shooter namíchaný s prvky survivla horroru, ale rozhodně to není klasický představitel žánru.
naprosto nechápu. Snad jen ty pomalé monstra, jenže k tomu, aby se jich člověk bál stáčí zvolit na začátku, při výběru obtížnosti action level hard.
) od jednoho místa (většinou zamknutých dveří) k druhému (většinou se divím, kde se tam ten klíč vzal). Typickej příklad Final Fantasy (konkrétně 7) boje začnou brzy být stereotypní a otravné a celé proběhnutí příběhem a vším důležitým by zabralo tak 10krát méně než normální hraní. 
Silent Hill to samé....zbytečně zdlouhavé, hádanky nepochopitelné, nepřátelé ubohý. 
