Řada lidí se o PoQ vyjadřuje jako o diablovce (asi mají pravdu, neposoudím, Diablu se úspěšně vyhýbám), na mě z toho vane BG, abych pravdu řekla. A vane fest...
Hlavně vedlejší questy (podrž, dones, zaplať, vyřiď, běž a zabij monstrum, to všechno povětšinou na lokální úrovni) a nemalá volnost a rozeběh při prozkoumávání lokací mi baldury dost připomínaj.Na pohled - a pokud jde o muziku tak i na poslech - je PoQ taky příjemná záležitost, i když do extraligy má daleko.
Překlad do AJ je poněkud pojebanej - co je opravdu hrůzostrašný, to je angl. dabing. Kdykoli začnou postavy mluvit, mobilizace téměř vší tolerance, jíž jsem schopna, je nezbytná.
Až na pár zádrhelů to ale zatím klape hladce a já jsem jako hráčka velmi spokojená. PoQ mi byl ovšem promptně dodán kamarádem v reakci na to, že jsem se v poslední době do Čchinů docela zažrala - a do Fu-sua obzvlášť - tak 50% mojí spokojenosti tedy padá na vrub příběhu, hlavní postavě a settingu (a faktu, že je to v tolika ohledech tak parádně....čínský). Herní příběh sice okrádá svůj historický předobraz o tu krásně hořkou pointu, ale zas kdo by si při čtení o Ying Fu-suovi nepomyslel, že k tomu, aby přestal otci odmlouvat, si vybral ten nejblbější možný okamžik...
Nevím, jestli bych PoQ honem honem doporučovala někomu, kdo mou sinofilii nesdílí - ale moje dojmy jsou zatím velmi pozitivní.
Hrál (a dohrál) někdo?
) 