Shodneme. Nemám výhrad k přechodu jinam.ЇЯMA píše:Já teologii obecně uznávám, protože myšlenka která dokáže zmanipulovat pulku světa k zabíjení nebo jenom k putování přes pul kontinentu je dostatečně reálná. Je sama o sobě založená na tom že nemůže být dokázána, pouze je zbudována aby manipulovala mozek k víře, naději a fanatismu. Ale, stejně jako ve filozofii, ty myšlenky za pravdivé nepokládám, pouze za 'mocné' (občas nemocné). V téhle oblasti myslim navíc že budeš souhlasit - myšlenky měly/mají vliv, ale využití jen v rukou mozku dostatečně chytrého aby je uplatnil ve svuj prospěch. Za současného stavu lidstva už ani k žádnému myšlenkovému pokroku využitelní nebudou, proto asi tuhle oblast opustíme..?
Se jsoucnem a všemi těmito věcmi se to má tak, že jsou vlastně jen pojmenováním abstrakce a reálným přiblížením abstrakce. Důvod ti ukážu na příkladu - mnoho lidí si myslí, že plamen je to, co ve skutečnosti spaluje, pravda je taková, že plamen je jen odrazem skutečné kumulace tepla vlivem zrychleného pohybu atomů uvnitř např. klacku. Pokud to převedu do filosofie myšlení - víme, že před námi stojí stůl a víme jak funguje, otázkou filosofa ale je proč to víme? Tedy chce odlišit plamen - to co je zřejmé - od toho, co musíme abstraktně pochopit. Tady filosof připravuje půdu někomu, kdo to změří a dokáže, ale filosofie jako taková pouze prozatím hromadí teorie, z nichž některá či některé se ukáží jako správné. Totéž platí třeba i pro teorie červích děr, obecně přijímanou teorii Velkého Třesku - zatím o nich skutečně nemůžeme mluvit jako o dokázaných (astrofyzice neholduji, ale mám za to, že ty věci s antihmotou atd. jsou zatím stále teorií? Pokud ne, doplň něčím podobným), jsou spíše jen obecně přijímaným a nejpravděpodobnějším názorem. Tyto názory však předpřipravují půdu k dalšímu, hlubšímu průzkumu. Tak se to má i s filosofií a stejně jako fyzika není jen jedna (astro, kvantová, atomová atd.), tak i z filosofie se odštěpí směr (konkrétně u filosofie myšlení už tuším existuje něco jako 'neuro-psychologie'), který se snaží zpracovat reálnější, měřitelnější či prostě pochopitelnější výsledky.
K EDITU: Ani ne zbytečná. Opět analogicky - kdyby nebyl nacismus, jak víme, že je nacismus špatný. Kdybychom nevěděli (toto je příklad ad absurdum), že 1 + 1 není 3, způsobilo by to spoustu problému. Je tedy důležité i vědět, co bylo špatně. Jeddnka to může posloužit k dalšímu vývoji (z Marxova komunismu vezmeme koncept a zahodíme v praxi nefungující centrálně plánované hospodářství - máš moderní socialismus) nebo prostě jen víme, že tohle-něco je špatně (zatím nevíme, jak je to správně), ale právě skrze to prokazatelně špatné-něco se můžeme dobrat ke správnému výsledku.