Poprvé na mě dýchne engine hry a já se zhrozím. Já, odkojený Infinity enginem si nyní budu muset zvykat na úplně jiný styl hry a ovládání. Naštěstí pár minut ve hře udělá své, brzo najdu vhodnou kameru, popadnu do ruky meč a štít a bez problému proletím úvodním prologem. Skřetí proti mě nemají prakticky žádnou šanci, lučišníky z dálky ničím svým lukem (i když přesnost není mou nejsilnější stránkou) a odvážlivce, kteří se přibelhají až ke mě rozsekávám na cimpr campr.
Prolog je tedy za mnou a já se ocitán v Tyrově chrámu. Proklepnu Aribeth (to je ale hodná paladinka, ta určitě bude po celou hru stát při mě, vést mě správným směrem a...aha - začítám se do diskuze na Sigilu a BG.cz - tak nic) i jejího "milého", zjistím, jak se věci skutečně mají a rozhodnu se najmout do party nějakého zlodějíčka - kdo to tam v rohu stojí Tomi Undergallow? Aaa, ten jeho portrét mi někoho připomíná, jen kdybych si vzpoměl koho
. Beru ho do party a poprvé vycházím na světlo Neverwintru (Letohradu, Nikdyzimy, Bezzimy) - mno tedy světlo, zrovna tu mají hlubokou noc.
Zděsím se z rozlohy města (tedy spíše toho, že vše je ve 3D a prošmejdit každý kout dá daleko více práce) ale přece jenom prošmejdím tuhle mapu skrz naskrz. Stává se mi to srozumitelnější. Neverwinter je rozdělen na několik částí a každá má svůj problém + je tu ještě ta strašlivá nákaza...tak kam půjdu první? V chudinské čtvrti prej mají problémy s nemrtvýma, to je přesně něco pro mě....
Vcházím do nové oblasti, prokecnu kapitána stráží a ponořím se do chudinské čtvrti. Proti mě se ihned vyřítí tři odporné zombie - ideální příležitost vyzkoušet odvracení nemrtvých. Z efektu jsem doslova nadšen - kouzlo je nejenže efektivní ale hlavně neuvěřitelně efektní, vypadá vskutku úžasně.
Projdu celou čtvrť a poprv na mě padá depka - takhle rozsáhlou hru nikdy nemám šanci projít celou a přitom nic nevynechat - jen tuhle lokaci jsem prošel 3x a i při třetí procházce jsem našel zase dvě zapomenuté bedny...mno nic, říkám si po 5 minutách. Kašlu na to, vejdu do prvních dveří, na které narazím (a taky tak činím)
Volba se později ukáže jako vskutku "výborná" Vešel jsem totiž přímo do doupěte nemrtvých, ze všech stran se na mě řítí zombie apod. nicméně meč, Tomík a odvracení nemrtvých činí své. Pokračuju do hlubin lokace, říkám si, že jestli bude takhle obrovská každá budova, můžu to rovnou zabalit a vybíjím nemrtvé kamarády. (cestou mimochodem narazím na tři opravdu tuhé oříšky - nějaký lítý pavouk dva opravdu silní nemrtvý "polobossové" jejich jména jsem si ale opravdu nezapamatoval. S jedním z nich bylo opravdu extra hodně práce, jelikož ho nebylo možné zranit normal mečem a já teprve asi na desátý pokus zjistil, že se v té místnosti nachází truhla s kyjem +1 - ach jo
Vycházím na hřbitově, ale okamžitě se zase ponořuju zpátky do jiné kopky. Projdu okraje a boční místnosti, zbývá mi už jenom střed. (Btw v jedné z místností jsem narazil na jakýsi oltář, na kterém je past, kterou ani Tomi nedokáže odstranit a která je bohužel smrtelná - nevíte co s tím?)
Střed - tam by se mohl nacházet nějaký boss ne? Pro jistotu na sebe hodím požehnání a vyvolám pomocníka a vrhnu se dovnitř. V okamžiku mám u sebe na 10 zombíků a v dálce vidím Gulnan, o které jsem už několikrát v dungeonu slyšel. Bohužel autoři hry nepočítali s tím, že do sklepení příjde někdo tak šikovný jako já
Zombíky řeší jedno odvracení (to byl opravdu pohled pro bohy) a Gulnan padá na druhý pokus mým mečem. Nepomohla jí ani léčívá kouzla a vyvolaný stín.
Huh? Úkol splněn? Naskakuje my najednou? Tak tomu se teda říká terno...vyřešen problém s nemrtvýma v doupěti a ještě jsem Aribeth mohl donést srdce yuan-ti, hlubiného stvoření. Tomu se teda říká dobrý začátek.
TO BE CONTINUED