Sigil: Diskusní fórum

"Bez cheatů je San Andreas dál už pěkná nuda"
I takovouto větu jsem již zaslechl. Vzpomínám si, že jednou jsem se nemohl za žádných okolností dostat z jedné úrovně v American McGee's Alice (pokud to někdo hrál, tak se ta úroveň jmenovala Airborne Terror - zajímalo by mě, jestli skutečně existují lidé, co to dali... ), a tak jsem využil cheat. To, že jsem využil cheat, mě však znechutilo natolik, že jsem v následující úrovni skončil a hru uložil do šuplíku. A jaký je váš postoj? Myslíte, že takovéto situace cheatování ospravedlňují? Anebo dokonce berete cheaty jako jednu z přirozených součástí hry a pořád něco datlujete do konzole?

MCZ: přesunuto...

Cheaty a podobnou pakáž používám když už nejni žádná jiná možnost, jak ve hře pokračovat dál. Což se mi stalo třeba několikrát u Morrowindu - pár technických chyb hry jsem řešil přes editor. A také jsem si chtěl přes Shadow keeper vytvořit nějakou spešl postavu do BG2, bohužel tu mou možnost nenabízel, a stejně se obávám, že by mě to s takhle vytvořenou postavou nebavilo. Kdysi jsem v něm též kontroloval průběh romance s Viconii.
Jinak jsem žádný cheat už mnoho let nepoužil, naposled snad cca před 6ti lety u Kingpina. Opravdu mi to totiž velmi kazí požitek ze hry.

Cheaty používám u her, u kterých se chci pouze nějakým pochybným způsobem bavit a ty hry mi přijdou přihlouplé a odmítám se jimi namáhavě prokousávat - takže jsem cheaty či nějaké editory používala u BG 1 & 2, Diabla 2 a W3. Všechny tyto hry mi lezly svým způsobem na nervy a naopak mne na stranu druhou bavily...takže, jak to hrát, co nejvíce se bavit a co nejméně namáhat - cheaty.

Kvůli obtížnosti jsem cheatoval snad jen ve svých začátcích, ale kvůli nějakému bugu, nebo na obejití pravidel je musím občes použt. V BG třeba na zapnutí romance s Viki, ve SW: JA na zapnutí všech schopností na max už od začátku (hrál jsem na nejtěžší obtížnost, aby to nebyla nuda ) a ještě v mobilním Doomovi občas nefungoval save (ta konverze z pc byla dělaná opravdu jen tak zběžně ) a tak jsem s cheatem proběhl starší části hry.

Občas je hraní s některými cheaty docela sranda (např ta Jedi Academy) a pokud to s nimi někoho baví tak bych ho moc nezavrhoval (maximálně si řeknu že je lama).
Ale lidi co cheatují v multiplayeru bych nejradši na místě střílel

AlieN píše:(..) lidi co cheatují v multiplayeru bych nejradši na místě střílel

To přece můžeš, ne

Vampiria píše:To přece můžeš, ne

Pokud nechcou (~nemohou~) chcípnout, tak to ale efektu postrádá.

Vampiria píše:

AlieN píše:(..) lidi co cheatují v multiplayeru bych nejradši na místě střílel

To přece můžeš, ne

Myslím v reálu

Cheaty používám jen v případě bugů ve hře.Editor jsem naposledy použil v M&M 6 v hrobce VARN (bylo to na mě moc megahusté, samá potvora a tak), kdy jsem si vylepšil postavy a vzápětí mě to přestalo bavit.

Pokud to zvládám bez cheatů, jsem radši, ale musím přiznat, že cheatování se nebráním.
Hrát v rámci pravidel sice JE větší zábava a člověk z toho má i lepší pocit, nicméně u her se chci spíš bavit, než nervovat - a pokud nervování přesáhne určitou mez, tak si i zacheatuju.
Sice uznávám, že na férovku je to lepší, ale co už...
Zatím jsem teda cheatovala jen v Baldur's Gate - ale zas jsem švindlovala fest.

když mě hra hodně sere nebo nudí zacheatuju, jinak nic

Co si vzpomínám, tak jsem naposledy použil cheat při hraní Hexen DotDC - viz příslušný thread. Vážně jsem nepřišel (ani s pomocí editoru) jak sebrat poslední část klíče. Nikde na netu jsem nenašel řešení a nevím, jestli jde o bug nebo ne.

Jinak rozhodně nechápu používání cheatů, když je hra příliš těžká... To je mi spíš k smíchu...

Resp. dohrání hry s použitím cheatu (pokud nejde o technický problém - resp. bez cheatu je dohrání nemožné) nepovažuji za dohráni hry.

Nikdy jsem teda moc s cheatama nehrál, jen je třeba používal k různým srandičkám atd. Jediný podvůdek, který využívám, je mazání quicksave slotu v Operation Flashpoint - hra totiž dovoluje si uložit pozici během celé mise pouze jedenkrát a přitom je zrovna OFP z her, kde vás trefí ani nevíte odkud a vracet se zase na začátek popř. k poslednímu autosavu (těch je dost málo) třeba popáté už začne být pěkně otravné a frustrující. Takže se prostě v případě potřeby savu přepnu do win, slot smažu (rsp. přesunu) a uložím. Nevím, jak velký to je "zločin", ale špatné svědomí z něj určitě nemám, za ty zachráněné nervy mi to prostě stojí .

MCZ: Ty nervy právě stojí za to, sám jsem díky tomuhle měl pár nezapomenutelných zážitků (cíl je na dohled, save někdy před hodinou, já se spolu se dvěma vojáky z jednotky choulím v dolíku u lesíka a kousek od nás pobíhá spousta nasraných Ivanů s tanky - atmosféra maximální, nervy napnuté k prasknutí, no prostě nářez )

AlieN: Jj, přesně tak

AlieN: Přesně tak. Jde právě o ty nervy, ale pokud má někdo pocit, že to nevydrží, tak ať si OFP tímhle klidně zkazí. Ten pocit, když jsem v poslední (respektive předposlední) misi jel s humweem přes celý ostrov, ztratil jednotku a pár okamžiků před apokalypsou zničil scud bazookou, a po celou tu dobu jsem už nemohl saveovat, stál prostě za to.
EDIT: To, že jsem použil stejná slova jako 7c není nedostatkem fantazie, ale on mě předběhl.