[[/quote]Ajantis píše:Mně to tak divné nepřijde, je to zkrátka zásah do hry od někoho jiného než autorů, což je dle mého objektivně špatně.
Já tady souhlasím s Jabem, že celá problematika nesouhlasu s překladem se mi jeví maximálně v rovině citové a ano, objektivně lze říct, že přeložený text nepsal autor, ale překladatel.
Nicméně... začnu nejspekulativnější částí...
...už ono autorství je tak trochu sporné, jakož zatím nevidím za nijak moc časté přiřazování konkrétních osob za konkrétními texty, ale jde pouze o týmy, za nimiž si představím ve většině případu kulové. Výsledné herní texty jsou pak "slepencem" (nemyslím to pejorativně, chraň pánbu) de facto personálně anonymním ("tuhle větu psal jeden z těch čtyř"), ale pouze týmově originálním. Nevím, jak je na tom Quality Assurance u her - nakolik je tam zajištěna koherence textů různých členů týmu, aby to vypadalo jako konzistentní celek (pak ovšem onen editor, který to dělá, nebo sami autoři snažící se dodržet jednotnost, ubírají na "osobní originalitě" textů). A pokud tahle část QA chybí, tak... tak de facto chybí část kvality Anebo je to naopak k dobru věci - každou postavu textoval jeden z nich, to je možná lepší, než kdyby to dělal jeden... Byli ale sehraní? Nejsou ty dialogy obsahově sice originální u každého herního panáka, ale nejsou formou odlišné? Anebo zase retušoval editor? Poznám tohle všechno vůbec, když nejsem rodilý anglán? Nejde náhodou už ke mně tak trochu nedokonalý produkt, byť originál, který je glorifikován? Nemluvě o případech, kdy autoři nejsou anglicky mluvící, ovšem hra jejich přičiněním (či "jejich" překladatelů) vyjde anglicky. Co je pak správně? Je ten překlad legitimní, protože vzešel ze samotného autorského lůna?
Nehledě na to, že překlady prostě existují - divadelních her, filmů, literatury,... Precedentně vzato, pokud je tedy s překladem díla něco špatně, a argumentovali-li by úspěšně tímto před třiceti čtyřiceti lety znalci italštiny, sbohem italská kinematografie pro českého diváka. Další příklady není nutno dohledávat. Přístup, že umím anglicky a tím pádem jsou anglické překlady špatné (nemyšleno v rovině kvality, ale dopadu jejich existence) a na druhou stranu konzumovat jiné překlady, protože "neumím a musím", mi přijde skutečně zvláštní. SPíš bych pochopil, že ty překlady jsou špatné kvalitativně a ne svou existencí - jenže tenhle verdikt zas nelze vynést objektivně nad celou škálou děl, ale jmenovitě... Dokud ppravdu nebude na zemi jeden jazyk (což se snad nikdy nestane ), pak je podle mě otázka smyslu a legitimity překladu svou "složitostí a spekulativností" ekvivalentní otázce existence oněch různých jazyků.
A nehledě na to, že lokalizace a internacionalizace (zkracovaná na i18n) je legitimní součást vývoje softwaru. Ten software je na to zpravidla připraven (resp. měl by být) a zásahy překladatelů nejsou vnímány jako něco nepřátelského, naopak autoři daného sw jdou často naproti podporou pro rody a skloňování či další gramatické jevy, které angličtina neřeší (a u her zejména, tam se zpravidla vyskytují skloňovatelné texty). Nehledě na kupříkladu reprezentaci textů v jiné abecedě či tok řádku zprava doleva atp.
Je to sice paradoxní, když se vezme v potaz, že nutnost znalosti angličtiny je stále důležitější, ovšem na snahy šít sw na míru koloritu cílového odběratele je kladen čím dál větší důraz. A chtě, nechtě, hry jsou pořád software, i když jaksi "umělecký" (analogie s literaturou, kde beletrie může představovat hry a kupříkladu odborné publikace strohý a formální aplikační software, je na místě - překládá se oboje a realita /aspoň jak mi tak připadá a jak je i pochopitelné/ ukazuje, že beletrie je překládanější v daleko větší míře než cokoliv odborného...).
Ad Tropico: u Tropica je návod o nějakých asi 30 stránkách. Dost z toho zabírá sumarizace vlastností, funkčnosti, xyz,... různých herních "objektů" - budov, komodit, politických nařízení. Osobně mi přišlo celkem dobré jít do hry Tropica se znalostí toho, co v ní je.