Tak, konečně jsem dohrál Fallout, pokusím se shrnou své dojmy...
Poprvé jsem se ke hře dostal před více než rokem, rozehrál ji a brzy odinstaloval; v jednom kuse padala, a navíc mě vůbec nechytala. Fallout tedy šel pryč. Nedávno (cca dva týdny zpět) mi však nastalo herní sucho představované otázkou "Co hrát?". Vyzkoušel jsem toho dost, ale nic se nechytalo. V zoufalé situaci jsem si uvědomil, že myšlenka na znovunainstalování F1 není až tak nereálná a i přes mé rozčarování jsm se rozhodl, že mu tedy dám ještě jednu šanci. Po následující dny až do včerejška jsem žádnou aplikaci nespouštěl tak často, jako falloutw.exe
.
Hra na mě zaútočila parádním satirickým intrem, následovala tvorba postavy v systému SPECIAL. Ten mimochodem považuji za skvělý, je dosti rozáhlý (všechny ty perky, talenty, atributy, skilly či rysy, to je opravdu dobře vymyšleno a propojeno) hráč má nad vývojem postavy kontrolu po celou dobu hry, a levelování není otázka dvou kliknutí jako třeba v BG (v tomto směru dostává (A)D&D jednoznačně na frak). Snad bych si jen trochu rýpnul a chtěl bych tedy vědět, jak by mi tvůrci systému vysvětlili umístění něčeho tak neuchopitelného jako je štěstí mezi zcela konkrétní hodnoty typu odolnost, inteligence, síla atd a vymezení hodnotami 1-10
.
Do hry samotné... úvodní tři města (Shady Sands, Junktown a trochu i Hub, kde jsem při první hraní skončil) jsem už znal. Zatímco Shady Sands je jen taková víska pro začátek, v Junktownu se už díky konfliktu různých zájmových skupin konečně začlo něco dít. Nejprve efektní likvidace Gizma a poté Skullz gangu. A zde se dostavily první nepříjemné pocity. Kvůli špatně vybrané posloupnosti rozhovorů - aniž bych je tedy vedl špatně (mé odpovědi byly max. neutrálního charakteru); šlo prostě jen o to, že jsem s postavou A měl promluvit později, až k ní budu mít zadaný quest - pokud to udělám dříve, bezdůvodně se mi zablokují volby v rozhovoru. Rozlobený jsem se musel vracet pořádný kus zpět (ještě před Junktown) abych quest konečně úspěšně dokončil. Celé to mělo nepříjemný důsledek - od této části jsem mrkal do návodu. A to ne proto, že bych si nevěděl rady, ale proto, abych se ujistil, že vše dělám správně a scripty na mě neušijou nějakou boudu. Příchod do Hubu se tedy rovnal peklu, kdy každá druhá postava měla jméno a nějaký dialog a já je zprvu pro jistotu jen obcházel maje strach s nějakou z nich započít rozhovor, abych náhodou nespletl "pořadí". Byl to celkem nepříjemný pocit a byl jsem slušně frustrován z toho, že něco udělám špatně a když se nevědomky pokusím o vlastní řešení, se kterým scripty nepočítají, budu za to potrestán loadováním starší pozice (anebo hůře - vzhledem k omezenému počtu savů žádné loadování nebude).
Nevím, kolik podobných chyb tam je a třeba jsem jen já měl tu smůlu a pak si každého podobného detailu všímal o to více. A je pravda, F je už 10 let stará hra, takže bych nevinil pouze tvůrce hry, jako spíše tvůrce patchů. Je mi s podivem, že ani 10 let po vydání a po aplikaci nejnovějšího (neoficiálního) patche z r 2007 (!) je hra plná scriptových bugů. Ať už se jendá o dialogy či drobnosti, že se mnoho úkolů ani nenamáhá zapsat do dení- pardon, Pip boye očekával bych, že už tam těchto chyb bude minimum, já jich ale objevil celkem dost. Také čeština by snesla mnoho oprav - pominu-li tu a tam se vyskytují zvláštně navázanou větev (na vaši odpověď se dostavuje reakce, která je zcela mimo téma), celkem mě zaráží, že si na překlad troufl někdo, kdo reakci na "Díky", tedy "You're welcome" ("Není zač") přeložil jako "Jsi vítán"
a že to tam pořád ještě je.
Zpět k dění. Hub měl - co se týče návrhu - ještě lepší questy než Junktown a hra mě tedy i přes rozčarování neustále držela, byť jsem začínal mít obavy, zda-li se po věčném střílení nedostaví nějaký stereotyp. Ale to nejlepší bylo naštěstí přede mnou. Nejprve strašidelný Necropolis, následovaný výzkumnou laboratoří v Kráteru vrcholící mou infiltrací do Vaultu pod klášterem v troskách LA (kterýžto jsem se vydal prve pouze opatrně prozkoumat; žádné střílení). Byl jsem opravdu nadšen a bylo fakticky těžké přestat hrát. Atmosféra zde dosahovala svého naprostého vrcholu a zcela mě ohromila. Při procházení prázdné stanice pod Kráterem, hackování hrstky funkčních počítačů, ohledávání zbytků lidských těl, hledání holodisků se záznamy, se mi potvrdil můj dojem z Falloutu. I přes jistou dávku nadsázky má jeho svět reálný základ a svou uvěřitelnost, která se při procházení životaprázdných lokací postavených před Válkou umocňuje. Ať už se jedná o ruiny měst, Vaultů či obyčejnou poušť. Volná mapa je parádní, stejně jako možnost navštívit četné nepopsané trosky již zapomenutého města a projít se v nich. Jen škoda, že tvůrci toho potenciálu nevyužili ještě více a neumístili nikde třeba nějaký tajný vchod do sklepení, neznámou postavu atd. (alespoň já jsem tedy nic takového nenašel).
Poslední části hry mi už tak zázračné nepřišly (tedy základna mutantů a druhá návštěva Masterova sídla), s energo brněním a turbo-plasmovou puškou v ruce se není čeho bát a tak se závěr změnil v mutantí jatka (byť samotného Mastera jsem nakonec přemluvil). Souhlasím, že hra je tedy poměrně krátká, nicméně nijak mi to nevadilo, a konec hry byl vcelku vhodně načasován.
Audiovizuální stránka hry se mi velmi líbila; na starou grafiku se velmi dobře kouká, ještě lepší byla sice nijak výrazná, ale nepostradatelná a často chmurná hudba. A neposlední řadě také perfektní dabing a dostalo mě angažování některých dabérů samotných; R. Perlman coby vypravěč, R. D. Anderson "O'Neil" jako Killian Darkwater anebo třeba ihned povědomý D. Warner "Irenicus" dabující velekněze Morphea.
Ztrestat by ale zasloužili ti, kteří se podíleli na programové stránce hry. Tentokrát jsem hru hrál ve Win2k, kde kupovidu běžela lépe (rychleji a také méně padala) než ve W98. Přesto mě padání neminulo a jedna lokace speciálně (LA - Centrum) padala neuvěřitelně tak často, že chtěl-li jsem v ní pobýt déle než minutu, musel jsem počítač restartovat do právě do W98 (a přepnout barvy a rozlišení), kde už běžela celkem rozumně. Podobné šachy mě rozhodně moc netěšily a tímto díky za četné materiály a postupy na brahmíně, občas to vážně pomohlo. Škoda jen, že jsem si já blbec četl časovou osu moc daleko a nechal si vyspoilovat, kým původně byl Master...
Výsledné dojmy jsou tak torchu rozporuplné. Fallout je jednoznačně jedno z nejlepších izometrických RPG, které jsem hrál. Těžko jej lépe srovnávat s jinými BIS/BW hrami, jelikož mi každá přišla herně o něčem jiném: BG1/2 hlavně spíše o soubojích v D&D provedení, PST o dialozích a F1 i přes propracovaný bojový systém nejvíce o tom poznávání a zkoumání nového světa. Na druhou stranu, hra je opravdu zkažena naprosto špatným zvládnutím technologické stránky, ať už se tedy jedná o "prkotiny" jako jsou scripty a dialogy anebo o fatální programové bugy. Tohle nelze přehlédnout a ten kdo snad tvrdí opak, nemá pravdu, jelikož atmosféra je pak nezastavitelná jen do té doby, než se program nerozhodne, že je na čase opět ukázat nějakou chybovou hláškou a hru shodit. Díky tomu jsem si ani nemohl nechat puštěné titulky po finálním outru hry a mohl je prohlížet pouze zvlášť. Bleh.
Jinak mě ale setkání s Falloutem velmi potěšilo a po dlouhé době mě opět dokázala nějaká hra skutečně uchvátit, skvělé. Jsem docela zvědav na druhý díl, jelikož mnozí tvrdí, že je skvělý, mnozí jiné ale pravý opak, tak uvidím, teď ale určitě přijde herní pauza.