Dohráno
Zezačátku jsem k ME přistupoval s krapec velkou dávkou pesimismu způsobenou posledními hranými hrami tzv. "next-gen". Také z důvodu, že hry Bioware mají v prvcích, příběhu a questech jistou šablonovitost táhnoucí se od Baldur Gate. Hrál jsem skoro všechny hry od nich, ale do konce dohrál jenom NWN. Hráč si tak trošku vypěstuje šestej smysl: "Tak a teď cejtím, že se něco posere, tak a teď bude to rozuzlení, že jsme byl od začátku loutka atd". Zezačátku tento šestý smysl fungoval spolehlivě, ale po čase mě ME vtáhl, že jsem si hru užíval.
Nakonec jsem si uvědomil, že je to opět jedna z těch her, co mě prostě chytla...bohužel je to asi jediná z posledních pěti let vývoje. ME má své nedostatky, hlavně v nedotažených prvcích hry dané zřejmě spěchem výroby, ale to má každá kultovní hra.
Jak jsem napsal, hru jsem dohrál poprvé, ale podruhé ji budu radši hrát na výkonějším stroji, protože za těchto letních dnů moje stará mašina díky ME nehorázně topila a plynulost hraní v některých scénách klesala. To co mě dožíralo, byly 5 vteřinové záseky časté při urychlování rozhovorů mezerníkem a v pozdější fázi hry, avšak to je můj problém. Myslím, že kvůli ME2 mám po letech opět důvod k upgradu PC.
Jak bych těda hodnotil prvky hry:
možný SPOILER
příběh - klasická honička za padouchem, který jde za svým neznámým cílem. První questy se dají jako v předchozích hrách bioware plnit v libovolném pořádí. Poté vzraty, odhalení motivů padoucha a finální honička do konce. Mírně mě zklamali opravdoví nepřátelé "Reapers-Smrťáci" (uf to nemohli zachovat původní název?). Ano ano, působí démonicky...avšak jejich existence mi nějak nešla do hlavy. Jakoby pisatel příběhů by nedokázal vymyslet nějaké pěkné originální motivy hajzlů, a tak si zavolal deus exe-prostě náš život je důležitější, než chápaní nepřítel a musím je zlikvidovat dřív než oni nás.
Uvažování hlavních padouchů je teda, že se schováme, počkáme až se narodí další život, přiletíme, pokosíme a zase se schovat. No třeba Proethani neodhalili vše o motivech Reaperů, takže v ME2 doufám, že se něco dozvím.
hudba - jsem rád, že bioware konečně opustila jenom orchestrální sféru a OST je z většiny syntetický.
boje - akční a zábavné. Do konce hry mě ani trochu neomrzeli. Jen po letech mám trochu chutě na obtížnější boje, kde hráč, aby uspěl, musí používat všechny své schopnosti a využívat co se dá. V mém případě jsem si pro první hraní dal střední obtížnost a zezačátku jsem neplnil každej quest (některé jsou nudné, ale to shrnul Ajantis-je třeba střídat hlavní dějovou linku a +- 3 vedlejší questy)), abych nebyl feedlej a neprojížděl hru jak nůž máslem. Nakonec najít střed se mi nepodařilo. Budťo boje s některýmu tužšími protivníky byly zkrátka tuhé s několika loady anebo po splnění několika questů a nahrabání EXP zase lehké. Příště zkusím nejtěžší obtížnost
dialogy, rozhodnutí, společníci - s dialogy je problém v tom, že většinou se divíte, co vlastně odpovídáte. výběr odpovědí se mi moc nezamlouval, ale dialogy jsou zase dynamičtější-při povídání se vám průběžně nabízí odpověď jak se má hovor vést. Jelikož z Planescapu jsem zvyklej na vyčerpávání možných odpovědí, tak jsem nemile zjistil, že v důležitých rozhovorech vedou vaše zdánlivě různé odpovědi stejným směrem, takže mě to po pár hodinách přestalo bavit a prostě jsem jel, jak mi to přišlo podle mě vhodné.
Co se týče rozhodnutí pro následující děj, tak ano opravdu tam jsou, ale ME není nima doslova prošpikován, jak se na první pohled tváří. Po prvním dohrání nemůžu zase tolik soudit. Kulisa klamu mě však nutí hrát ME podruhé jiným způsobem, takže doufám, že napodruhé nezklame.
Mimika postav je slušná, ale při dnešních technologii mohla být lepší (na mimiku Bloodlines to fakt nemá). Dabing dobrý... (říkal jsem si, že "ten" hlas znám a on to je Lance Henriksen)
Nakonec ke společníkům...nejsou to sice orgie jako třeba v Planescapu, ale zase se mi líbí, že jejich narážky na vaše činy a okolí nepřerušujou hru. Nejvíce sympatický mi přišel Garrus. Nejméně Kaidan (SPOILER!!!! takže jsem ho nechal na konci umřít SPOILER). Samozřejmě nechybí romance s postavama, a dokonce mě překvapilo, že přidali i erotické scény
Díky kamarádovi, který mě ke hraní dokopal, jsem se pak dozvěděl, že při hře za ženu můžu mít i lesbickej vztah (hmm... že bych od hraní Fallouta před 8 lety zase rozjel hru za ženu
). To co mě opravdu rozsekalo, je pak odpor, který ME vyvolal v některých zemí. Shlédl jsem zprávy s nějakou americkou psycholožkou, která ME nehrála, a stála si názorech, že romantické a erotické scény v ME mají negativní dopad na mládež...zajímavé... rostřílená děcka, tuny stříkající krve, rotující vnitřností a nesmírná brutalita v jiných hrách (např Fallout 3), ale jakmile se objeví něco z lechtivé sféry, tak jsou všichni amíci (a nejen oni) uplně paf. Zřejmě Bioware nemělo úplatky jako Stallone v jeho v posledním Rambovi, aby dostalo nižší rating
Též mě rozsekalo tvůrcovké versus fanouškovské diskuzní fóra, kde témata o prvcích hry mají zhruba stovky příspěvků, ale zato témata týkající se romantické/erotické části mají tisícě příspěvků
Podle některých videí a článků sleduju o dvojce, že honibrkům se dostalo svého. Inu, mě to nevadí
Na dvojku a případně trojku se těším.
