Sigil: Diskusní fórum

Vallun píše:

AlieN píše:Příběh Pána Prstenů je ve srovnání se Zaklínačem prostý jako slabikář pro děti

Aha... Na to mám jeidné doporučení - přečíst si i Knihu...:)

To mluvíš o Silmarillionu?
Kdy už vám konečně dojde že když mluvím o Pánu Prstenů tak mluvím opravdu jen a pouze o trilogii Pán Prstenů?
A mluvím o něm jako o příběhové knize, která by měla být svým dějem zajímavá, čtivá, dramatická a pokud možno ne příliš předvídatelná, nikoli jako o úvodu do geniálního světa s výborně zpracovanou historií, za který budu Tolkienovi klidně provolávat slávu stejně jako vy.

Co konkrétně ti přijde na příběhu "vezmeme prsten a jdeme ho hodit do sopky" extra složitého? Netvrdím že jsem nečetl i mnohem horší, taky ani náhodou neoznačuji PP za nejhorší knihu jakou jsem četl, ale prostě jen mám jiné knihy mnohem radši a na rozdíl od něj se k nim budu v budoucnu určitě vracet (jako třeba ten Zaklínač, Silmarillion, nebo Neverwhere od Gaimana)

AlieN: Možná ani tak nejde o to co je napsané jako spíš o způsob, jakým je to napsané. Jasně, Tolkienova literatura postrádá humor a příběh není extra složitý, na druhou stranu je ale přirozený a nenucený a je podán dostatečně uvěřitelně, a ne všechny charaktery jsou extrémní superbijci (jsou lepší než řadovky, ale ne o tolik, vyjma Gandalfa tedy, ten je převyšuje všechny ) a supergumy. Možná jsou jejich projevy trochu strnulé, ale to navozuje atmosféru rytířství, cti apod. a dává tomu pohádkový nádech.
Navíc si vem, že je to jedna z prvních knížek svého druhu. Nemyslím, že je vhodné srovnávat jednoho ze zakladatelů žánru se současnou scénou

Carlos píše:Navíc si vem, že je to jedna z prvních knížek svého druhu. Nemyslím, že je vhodné srovnávat jednoho ze zakladatelů žánru se současnou scénou

Jenže ve chvíli kdy si vybírám z police v knihovně co si přečtu mě tohle absolutně nezajímá.
Nikdo tady nepopírá historický význam Pána Prstenů, ale to že je starý, nebo že byl jeden z prvních, z něj prostě automaticky nedělá lepší knihu

Tak to se omlouvám, předchozí příspěvky se mi zdály dost pejorativní na adresu PP, takže jsem rozhodl bránit svého favorita

Stejně jako z Maria nejlepší hru i kdyžž byla zvolena. Ale muj soukromý favorit to je pak následuje Salvatore Legenda o Drizztovy a na 3 místě je Eragon. ( ale včera jsem si koupil Zaklínače IV tak uvidíme ) stejně nechci prvni 2 místa měnit.

Ještě k tomu Caranthirovi - pokud se pamatuju, kamarádil s Haleth - a tak obecně se k lidem myslím stavěl poměrně vstřícně. (A *neměl* rád Finarfinovce.)
Fëanorovci vůbec se stavěli k Eruovým druhorozeným poměrně bez předsudků - pravda, v Nirnaeth Arnoediad se jim to trochu vymstilo, ale je to jeden z mnoha významných bodů k dobru...

Pro mě je best Tolkienova tvorba, na další místa bych zařadil Zeměplacku, Moonshae, Drizztí komplet a hodně se mi líbilo Křivé Ostří, ale i kdybych se rozkrájel, tak si nevzpomenu, kdo to napsal.

Křivé ostří napsal, tuším, Martin Antonín. Je to taková... zvláštní kniha.

Tarreb: To sice jo, ale když jsem došel na poslední stránku, skočil jsem zase na první Výborně zvolené charaktery, občas humor, autor rozhodně nepostrádal fantasii, ačkoli hlavní příběh mohl být méně klišovitý.

Mě strašlivě nasralo že zemřel Glat a ještě k tomu tak... divně.
Pokud se ti to líbilo, tak věz že ve sborníku povídek Třpyt mečů, Záblesky laserů je pokračování.

Díky, pravděpodobně navštívím knihovnu

Ještě mám doba další sborník povídek (nejspíše nějací Drakobijci, nebo něco podobného), kde je kratší povídka o Rhanovi a jeho helmě. Taková nevážná a akčnější, mě osobně se docela líbila.
Jinak Martin D. Antoní není jediný dobrý český fantasy autor-třeba Žamboch je IMO dost dobrý.

Od Žambocha jsem se pokoušel číst Drsného Spasitele - po stránce 100 jsem zjistil, že to je asi tak všechno, co z té břečky a snůšky pitomin zvládnu. Docela dobrý projekt, na němž se taky podílel, byl Agent JFK, ale už je jich moc, přečetl jsem čtyři a stačí

Já mám docela rád Petru Neomillnerovou, Michala Špačka a Jiřího Kulhánka (ale třeba Noční Klub se mi moc nelíbil, zato Divocí a Zlí mě velmi bavili).

Bez urážky, ale pokud považuješ Drsného Spasitele za "snůšku pitomin" pak je paradoxem historie, že máš rád Neomillnerovou.
Od Ž. je dobrý ten jeho cyklus s Koniášem, DS není nic xtra

No, jde mi o to, že Spasitel je pro mě psaný naprosto nezáživnou formou. Navíc kombinuje věci, které mám rád zvlášť, ale dohromady vůbec. Za nejlepší z knihy bych vzal asi úvodní povídku s městečkem a radškorpiony (nikdo mi nevymluví, že jsou to potvůrky obšlehnuté z Falloutu).
Neomillnerová mě prostě zaujala (mj. i tím, že je to hrdince, tedy že hlavní postava je žena, ale samozřejmě nejen tím).