Druhý společný příběh.

Zde se soustřeďují různí pouliční umělci města Sigilu a prezentují tu svá expresionistická, dekadentní a avantgardní veledílka.

Moderátor: Sadako

Uživatelský avatar
Cozzinnni
Sigilan
Příspěvky: 651
Registrován: 1.3.2006 9:39
Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Cozzinnni »

Rychle popadl své milované zbraně a poté, co si s nimi zkusmo parkrát švihnul, bodnul a zamáchal (to aby neztratil grif), začal usilovně přemýšlet, jak odrazí útok komanda, jehož dusání se rychle blížílo.

U.R.N.A přeběhla okolo bezvládného těla páně Krymského a doběhla až ke dveřím pracovny (které Artemis promptně zamknul).
Velitel, polkovnik tavárišč Zelenomozkij, vytáhl zpoza své zbroje hlásnou troubu a zadul: "Imperialistům v místnosti před námi! Vzdejte se! Nemáte šanci!"
Nic se neozvalo.
"Opakuji znova. (Zelenomozkij zavrhl možnost použít metodu BBKVTP (Boudo Budko Kdo V Tobě Přebývá): Otevřete, jinak vyrazíme dveře a tak vám nakopeme zadek, že Stalingrad proti tomu bude dětské pošťuchování!!"
Nic...
"Dobře...vojáci! Vezměte beranidlo a vyražte ty dveře!"
Vojáci popadli beranidlo, odnesli ho na opačný konec chodby a poté se nejvyšší možnou rychlostí rozběhli proti dveřím.
Artemis právě v tu chvíli dveře pootevřel a výmluvně ustoupil stranou...
Beranidlo i s vojáky prosvištělo místností a vyletělo z okna naproti dveřím (i s vojáky).
Zbytek komanda, vidouce, že ten imperialista vyřídil pět elitních vojáků otevřením dveří, poněkud ve spěchu vyklidili chodbu.
Artemis spokojeně vyšel před dveře, oprášil si ruce, vytáhl papírek a zaškrtl tam kolonku POBÍT KOMANDO.
"OK. Co že tu máme dále...?
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Mamut »

"To jsem zvědav jestli je ten parchant osvobodí" uchechtl se démonek. Chtěl ještě něco říct, když tu se rozletěly dveře kumbálu a z něj jako jedna velká sněhová koule vypadla družina v jednom chumlu. " Tak to se mi povedlo." Pochvaloval si SabriEl. "Hned na první pokus odemknout zámek. Když mám skill paklíč jen 3."
"Kde je ten bastard!" ječela vztekle Sadako zatímco se zbírala ze zěmě a rovnala si ramínka korzetu.
Než jí stačil kdokoliv odpovědět zaslechla nad sebou. "Tady koťě. A mám tu pro tebe dárek." To právě přišel Artemis a s okouzlujícím úsměvem jí podával katanu. "A pro ostatní mám taky jejich zbraně, všechny." "A já myslel že dárky tu mám rozdávát já." posteskl GM.
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
http://garden.mujblog.atlas.cz/
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Mamut »

Mezitím co družina na jednu stranu chválila Artemisův výkon a na sruhou stranu (v osobě Sadako) Artemise proklínala za to jaká je cituji: primadona", v trůním sále páně Bodkina právě probíhala audience.
"Vaše blahorodí je tu delegace z té vesnice do které jste poslal ty čtyři jezdce." "Myslíš tu, no jaksehergotjmenuje a jo už vím Černobíl ?" "Ano vaše veličenstvo, přesně tu." "Nuže drahý Ras Putine uveď tu delegaci."
To co se za několik málo okamžiků připlazilo před Bodkinův trůn by se dalo spíše pojmenovat slovem mutace než delegace.
Skupinka tří radních z vesnice Černobyl se už snad ani nedala považovat za skupinu lidských bytostí.
"Sire, naše ves lehla popelem, voda je znečištěná a cizí vojska plení naše domy, obilí uschlo a ve vsi vládne hladomor."
"No to je sice hezké, ale s tím se jaksi počítalo. Mě spíš zajímá co dělají ti čtyři rockeři." "Nudí se pane. Už nemají co ničit a tak se rozhodli že pojedou sem." "COŽE !!!????" " Jak říkám vaše blahorodí ti čtyři tu budou nejpozději za hodinu. "Véééén!!! Všichni véééén! Ras Putin ke mě!!! IHNED!!!"
"Nějak se ti to vymklo z rukou co?" rýpl si anděl převlečený za žezlo.
"Neboj nevymklo. Rockeři jedou přímo do blázince a nebudou tam za hodinu, ale za patnáct vteřin!" sebevědomě se uchechtl démon převlečený za královské jablko.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tu chvíli duše fortnýře místního blázince opouštěla ještě teplé vrátného tělo s neodbytnou myšlenkou: "Jak uvšech všudy mohla ta vrata tak rychle a prudce vyletět z pantů? A proč se mi po hlavě proběhli čtyři váleční koně? Na svou otázku nikdy nedostala odpověď
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
http://garden.mujblog.atlas.cz/
Uživatelský avatar
Cozzinnni
Sigilan
Příspěvky: 651
Registrován: 1.3.2006 9:39
Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Cozzinnni »

Družina běžela po šipkách VÝCHOD dlouhou chodbou, ze které odbočovaly dveře do pokojů pacientů.
Sadako supěla v čele, její černé vlasy za ní vlály jako černý závoj černé nevěsty. "To jsem zvědavá, kdy dorazí ti naši bigbíťáci." zafuněla.
Vedle se valící GM odpověděl: "Jako že chceš vidět jejich (ne)obličeje, až zjistí, že jsme už kdesi v dálavách Matičky Rusi?"
"Jo, asi tak nějak." přitakala upírka.
Společně rozrazili dveře na nádvoří, kde jen díky Sadakiiným bleskurychlým reflexům neskončil Cozzinnni na škvarek. Jeden z temných jezdců totiž na hvězdoplavce vyslal masivní fireball a Sadako po Cozzinnnim (jež už se viděl ve sci-fi nebi) vrhla s razancí útočící tygřice a strhla ho k zemi. Fireball neškodně (pro družinu) vybuchl kdesi v budově.
"Co se to tady při zavšiveném Stalinově knírku děje?" zařval GM.
"Hele, ty už jsme někde viděli." řekl Cozzinnni, sbírající se ze země. Když postřehl Sadakiin pohled, spěšně dodal: "Jóó...díkes."
"Nemysli si, že jsem po tobě skočila úmyslně." ucedila vampýrka. "Jenom jsem zakopla o tvojí nohu a srazila tě k zemi."
Cozzinnni zesinal.
Artemis, ruku na jílci sihilla, zařval: "Co tu chcete?"
Jezdci mlčeli.
"Hej, vy černí týpci tam vepředu!" houknul Carlos.
Jezdci mlčeli.
"Naposledy!" Sadako vyskočila ze země a jedním hladkým pohybem se katana ocitla v její ruce.
Jezdci mlčeli. Ale tentokrát se ozval ohlušující rachot a skrz zeď nádvoří projela obrněná obluda ne nepodobná té z hospody (takováhle). Za ní naskákalo dovnitř asi dvacet chlapíků v zelených uniformách a s nášivkami Rangers na rameni. Každý třímal zbraně podobné kuším bez lučiště. Jeden z nich, chlapík s černými skly na očích a doutníkem v ústech, předstoupil: "What the fucking hell is this?"
Druhý odpověděl: "I don't know, Boss. Maybe surprise from Nazi!"
"Co že to?" nadzvedla obočí družina.
Obrýlený, nepochybně vůdce, vytasil mal kovový předmět a zařval: "Hands up, you motherfuckers!" Příchozí namířili své zbraně na družinu, obluda otočila věží na vršku a namířila velký válec s dírou na konci Artemisovi přímo mezi oči.
K tomu navíc družině začalo ukrutánsky kručet v břiše, naskákaly jim ošklivé boláky po celém těle a vedle obrněnce se objevila zahalená postava, která svými kostnatými prsty třímala kosu.
"Tohle bude maso." temně zavrčela Sadako.
"To bude." odpověděl GM. "Jak je chceš ale odkráglovat?"
Sadako sklonila katanu. "To je pravda..."
"Mám nápad!" vítězoslavně vyjekl Cozzinnni a následně zavřel oči. Okolo jeho těla se zvedlo notoricky známé modré tornádo a za chvíli se před družinou vznášela malá bílá holubička s olivovou snítkou v zobáku.
"Co to má být?" zaječela Sadako "Máme před sebou něco, s čím si poradí snad jen Chuck Norris, a ty tady pořádáš ornitologickou výstavu?!!!"
"Posečkej, milá Sadako." sladce odpověděl Cozzinnni a mimoděk ukázal na jezdce úplně vpravo.
Holubice zavrkala a rozlétla se k míněnému. Ten nejprve nevěděl, co to na něj letí, ale poté pochopil a jeho oř začal nepatrnými krůčky couvat.
Náhle holubice vydala ohlušující skřek a začala se měnit. Křídla se jí pokryla kovovou září, zoban se potáhl titanem, drápky narostly do obludných rozměrů a zašpičatily se do nanošpičatosti. Pod křídly se náhle objevily obrovské ohnivé šípy a oči zazářily rudým plamenem. Pak se zvětšila na velikost kondora a se skřekem se vrhla vpřed. Následně se vše ztratilo ve víru ohně, kovu, koňských chlupů a cárů pláště. Když tento vír dovířil, místo koně stálo na dně mělkého kráteru čtvero rozžhavených podkov a místo jezdce se na zemi třepotal ohořelý kus pláště o rozměrech zhruba centimetr na centimetr. Bílá holubička sladce vrkala na dně kráteru a poté s prsknutím zmizela. Zelenouniformovaní překvapeně zvedli obočí.
"Tyyyyyyyyyy voooooléééééééé..." uniklo Carlosovi, Artemisovi a GM. ZDLO Cozzinnnimu žehnal a Sadako na chvíli potlačila despekt a sotva slyšitelně zatleskala.
"A co se ostatních týče..." vražedně dodal Cozzinnni, objevilo se modré tornádo a před družinou ležely tři předměty. Dvoukilová piksla Ultra Fit 'n' Slimu ("Zaručeně zažene hlad!"), velká krabice s nápisem PENICILÍN a obrovská postel ověšená nejrůznějšími přístroji s nápisem JIP.
Pak Cozzinnni omdlel. Ještě před tím ale stačil na družinu udělat povzbuzující kukuč.
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Mamut »

Sadako byla první komu došlo co má dělat. S výkřikem "Toho hladovýho parchanta si beru na srarost já!" popadla plechovku Ultra fit and slim a mrštila jí po vyhublém jezdci jménem Hladomor. Hladomor instinktivně plechovku chytil a automaticky začal číst nápis na etiketě. V okamžiku, kdy přeslabikoval celý nápis a došla mu v plné hrůze fatálnost účinků jeho činu, udělal "PLOP" a nebyl.
"AHA!" v tu chvíli zařvali jedním hlasem Carlos, GM, Artemis a ZDLO. Artemis popadl krabici s nápisem PENICILÍN a mrštil jí na jezdce s bledou tváří a boláky a vřídky na všech viditelných částech těla. Sotva se obsah krabice rozprskl Znečištění po obličeji, zablesklo se a v kratičkém okamžiku bylo lze na místě jezdce jménem Znečištění vidět tipického metrosexuála s vyděšeným pohledem a hladkou pletí. Pak se ozvalo "PLOP" a metrosexuál zmizel.
GM, Carlos a ZDLO v tu chvíli popadli postel s vybavením JIP a vší silou ji vyslali směrem k jezdci s kosou. Než se SMRT rozkoukal, postel i se vším příslušenstvím srazila jeho koně k zemi a jezdec skončil bezvládně ležící na lůžku s kapačkou v ruce a bažantem mezi nohama. Ozvalo se "PLOP" a Smrt zmizel i spostelí, kapačkou a bažantem.
"No a teď vyřídíme tady ty zelenáče s tou plechovkou!" Zařval bojovně Artemis a vytasil svůj Sihill.
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
http://garden.mujblog.atlas.cz/
Uživatelský avatar
Cozzinnni
Sigilan
Příspěvky: 651
Registrován: 1.3.2006 9:39
Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Cozzinnni »

Rangers neváhali a naskákali za tank, odkud začali na družinu pálit ze svých zbraní. Artemis si naštěstí brzy uvědomil fatálnost své chyby a kdyby okamžitě nehodil salto vzad za blízko stojící žebřiňák, byl by mohl sloužit jako nadživotní sítko.
Sadako, Carlos, GM, vlk a bezvědomý Cozzinnni se krčili (v hvězdoplavcovo případě leželi) za kusem sutin, který odpadl z budovy po zásahu fireballem. Rangers přestali pálit a Sadako k nohám spadl malý kulatý předmět. GM ho okamžitě hodil zpět, bohužel kolmo nahoru. Zákony fyziky říkají, že úhel odrazu = úhel dopadu, předmět spadl asi metr před úkryt družiny.
Sadako si náhle vzpomněla, že něco takového už někde viděla a to, na co si vzpomněla, jí vnuklo riskantní plán.
Vyskočila před zátaras a...
Kulky svištěly okolo běžící upírky, která doběhla k oné věcičce, a ve chvíli, kdy vyskočila vysoko nahoru, věcička vybuchla. Výbuch Sadako, která ječela cosi jako "ROCKET JUMP!!", vyhodil vysoko, vyyysooookoooo do vzduchu. V nejvyšším bodě své dráhy rozepjala plášť a jako přerostlý upír s katanou v ruce dopadla na obrněnce. Rangers byli příliš překvapeni, než aby jí sestřelili.
Po dvou vteřinách horečného hledání našla poklop, prudce jej otevřela a katanou napřed se vrhla dovnitř.
Obrněnec se chvíli otřásal, houpal ze strany na stranu a po pár minutách se poklop otevřel a Sadako vylezla, celá potřísněná krví a očividně spokojená.
Rangers pochopili, že tady jim asi pšenka nekvete a než bys řekl Thompson, byli kdesi za humny.
"Tak, to bychom měli." oprášila si ruce Sadako. "Co dál?"
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Uživatelský avatar
Mamut
Sigilan
Příspěvky: 337
Registrován: 24.11.2007 22:06
Bydliště: Praha Bubeneč
Kontaktovat uživatele:

Re: Druhý společný příběh.

Příspěvek od Mamut »

"Nejdřív se musíme postarat o Cozzinnniho, Chudák ještě pořád počítá andělíčky." zavelel Artemis. "Ehm, to braní Božích poslů nadarmo sis mohl nechat." zamručel nakvašeně anděl schovaný za komínem. "A vůbec, kde je ďáblík? Démone kde jsi?"
Ale démon tou dobou už seděl na rameni Ras Putinově a dohlížel na raport který rádce právě podával svému carovi.
"Cože? Rockeři jsou v tahu? No to je průser. Ihned mi sem pošli vůdce Donských kozáků, prnto!"
Mezitím co Sadako za skřípění Artemisových zubů a pochechtávání a oplzlých poznámek ostatních členů družiny, vyrazil z vládního sídla směrem k blázinci ataman Ilja Muromec v čele sto a padesáti po zuby ozbrojených kozáků.
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
http://garden.mujblog.atlas.cz/
Odpovědět

Zpět na „Lazzova akademie bujné rozladěnosti“