Dalcor - já to tak nějak tušil. Já na té obraně mám ještě dost práce ale do dvou dnů to bude hotové, takže Ti to nakopnu v pátek.
Až se probereš materiálama dej vědět jak se ti líbily. Chystám pro vás dva úplnou lahůdku.
Militaristický koutek Mk II
Moderátoři: Sadako, sevencreature
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Jak pro Vás dva?:) Pomooc, to je diskriminace! Já si chci taky počíst, i když to třeba není má specializace;) Mohu si doplnit základní vzdělání, ne? Tedy samozřejmě, pokud to není nic důvěrného:)Neferit Sr. píše:Až se probereš materiálama dej vědět jak se ti líbily. Chystám pro vás dva úplnou lahůdku.
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Vallun - je a není. Jsou to materály z mých časopisových a jiných databází a představ si jak osadit na sigil třeba 20 oskenovaných stránek. To ani nejde. Takže občas něco ofotím - za hříšný peníz a pošlu jim to poštou- Kdybych měl scaner svůj tak si s tím po troškách poradím ale bez této technické základny je to problém.
Ta lahůdka je speciální materiál nazvaný autory ASYMETRICKÁ VÁLKA a je to nejlepší materiál o válce současnosti s aproximací na minulost jaký jsem kdy viděl. A myslím si, že jsem prostudoval lecos. A to tedy zkusím nějak rozeslat zájemcům i jinak.
Ta lahůdka je speciální materiál nazvaný autory ASYMETRICKÁ VÁLKA a je to nejlepší materiál o válce současnosti s aproximací na minulost jaký jsem kdy viděl. A myslím si, že jsem prostudoval lecos. A to tedy zkusím nějak rozeslat zájemcům i jinak.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
-
Cozzinnni
- Sigilan
- Příspěvky: 651
- Registrován: 1.3.2006 9:39
- Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
- Kontaktovat uživatele:
Zde přináším slíbený referátek o další bitvě.
Bitva o Singapur (8.2.-15.3. 1942)
Vítěz: generál Tomojuki Jamašita
Poražený: generálporučík Arthur Percival
Jamašitův život v datech
1885: 8.11. narozen v Osugi Mura na ostrově Šikoku v jižním Japonsku
1900-1908: Vojenská akademie v Hirošimě, poté odvelen k 11. pěchotnímu pluku
1916: jako kapitán absolvoval štábní akademii
1919-1921: jako podplukovník působil ve Švýcarsku jako vojenský přidělenec
1921-1926: sloužil na vrchním velení císařské armády v Tokiu, instruktorem na štábní akademii
1926-1929: Jako generálporučík vojenským přidělencem ve Vídni
1930: velitelem 3. gardového pluku v Tokiu
1936: únor-březen: hlavním prostředníkem při povstání mladých důstojníků
1937: v listopadu povýšen na generálporučíka
1938/1940: velitelem 4. divize v severní Číně
1940/1941: v červnu nahradil Hidekiho Todža ve funkci generálního inspektora leteckých sil
prosinec-červen: vedoucí vojenské mise v Německu, setkal se s Hitlerem a Mussolinim
6.11. jmenován velitelem 25. armády, která provedla invazi do Malajsie
8.12. vylodění v Thajsku
11.12-12.12. prolomil linii u Jitry
26.12. bez odporu překročil řeku Perak
1942: 2.1. obklíčil pozice u Kamparu
7.1. probojoval se za řeku Slim
11.1. vstoupil do Kuala Lumpur, rozprášil Indickou brigádu
22.1. překročil řeku Muar
8.2.-15.2. bitva o Singapur
17.7. se ujal velení 1. pozemní armády v Mandžusku
1944: v říjnu se 14. armádou marně bránil Filipíny.
1945: 2.9. se vzdává
29.10.-7.12. je válečným soudem v Manile uznán vinným z válečných zločinů
1946: 23.2. oběšen v Manile ve věku 60 let
-------------------------------------------------------------------------------------
7.12. 1941 přepadlo japonské námořní letectvo americký přístav Pearl Harbor. Bez vyhlášení války (stejně jako v případě Pearl Harboru) současně zaútočili také na Nizozemskou Východní Indii, Filipíny (bohaté na suroviny důležité pro válečný průmysl), Šalamounovy ostrovy a nakonec Barmu a Malajsii na jihovýchodě Asie.
Zvláště Malajsie byla tučná kořist, neboť zajišťovala 38% světové produkce kaučuku a přes 60% světové produkce cínu, tedy surovin, které Japonsko postrádalo. Hlavní cíl však byl dobýt Singapur, britskou mohutně opevněnou baštu, která byla symbolem západní moci v Asii.
Úkolem zmocnit se Malajsie a Singapuru byl pověřen generál Tomojuki Jamašita. Do funkce byl jmenován jen třicet dní před samotnou operací, nicméně velel 25. armádě, složené ze 70 000 dobře vyzbrojených a disciplinovaných vojáků s vysokou morálkou, z nichž více jak třetina měla za sebou tříleté čínské tažení plus dalších 40 000 příslušníků pomocných sborů. Celkem tedy velel 110 000 mužů a to ještě sebevědomě odmítl dalších pět divizí. Jen málo velitelů se v historii zřeklo dobrovolných posil.
25. armáda měla podporu 3. letecké divize se 495 letouny a dalšími 195 stroji námořního letectva. Japonci nad Brity měli obrovskou vzdušnou převahu, Britové totiž disponovali pouze necelými dvěma stovkami strojů. Jamašita teké dostal tři ženijní pluky, které měly zajistit co nejrychlejší postup. Každá divize navíc dostala na 6 000 jízdních kol, z nichž každé uneslo 45 kg nákladu. Rychlý postup měl za cíl jediné: nedat Britům možnost posílit obranu Singapuru.
Plán, který Jamašita vypracoval byl prostý, ale o to nebezpečnější. zatímco část jeho armády vyrazí z Indočíny přes Siam (dnešní Thajsko) na západ a obsadí šíji Malajského poloostrova, vylodí se Japonci u Pattani na jihovýchodním pobřeží a v Singoře, ležící o něco severněji. Další jednotky poté přistanou jižně od Pattani poblíž Kota Baharu. Tato mohutná invaze byla zahájena 8. 12. 1941 jen pár hodin poté, co na paluby japonských letadlových lodí přistály Zera a D3A vracející se z útoku na Pearl Harbor na opačné straně Pacifiku. Jamašita si mohl pogratulovat, jelikož získal výborného náčelníka štábu, generála Sosaku Suzukiho. Ten měl zase štěstí při výběru náčelníka operačního a plánovacího oddělení, jímž se stal velice schopný plukovník Masanobu Tsudži.
Britské velení možnost útoku předpokládalo a proto naplánovalo operaci Matador, během níž přesune vojska na sever do Siamu. Operace se však kvůli předpisům stále odkládala dokud Japonci neporušili neutralitu Thajska.
Časně ráno 10.12. se japonská 5. divize pod Jamašitovým osobním dohledem vylodila v Singoře a spěšně zamířila přes Kendah k západnímu pobřeží. Britové se i přes statečný boj museli stáhnout na jih. Mezitím Jamašita využil námořní i vzdušné převahy a podpořil hlavní postup několika menšími vyloděními v britském týlu po obou stranách pobřeží. Japonská 5. a 18. divize v té době směřovala na jihozápad k městům Alor Star na západě a Kroh ve středu poloostrova. U Jitry Japonci nelítostně rozdrtili Brity a 11.indickou divizi a zahnali je na útěk hlava nehlava. Od té doby se Britové už nevzchopili a čím víc porážek utrpěli, tím níž klesala jejich bojová morálka.
Po frontálním útoku za pomoci tanků vpadly Britům do týla a boků hlavní japonské síly. Japonci tak vůbec nezpomalili na rozdíl od Britů, kteří vyčerpaní a promoklí na kost stále ustupovali a zaujímali nová a nová obranná postavení.
První týden roku 1942 dostali Britové od Japonců na frak znovu a to na obranné linii na řece Slim. 11.1. Japonci dobyli Kuala Lumpur a zahnali Brity na ústup do domnělého bezpečí ostrovního Singapuru. Mezitím však do Singory dorazily další japonští vojáci a pohodlně vlakem mířili na frontu.
Johore Bahru, poslední výspa před Singapurem se ocitla ve smrtelném nebezpečí. Vrchní velitel spojeneckých sil na Jávě generál sir Archibald Wavell dobře věděl, že pokud Japonci pokoří Johore Bahru, dobýt Singapur už pro ně bude hračka. Tamní velitelé už dokonce zvažovali vyhození muničních skladů do povětří, aby munice, zbraně a materiál nepadly do rukou Japoncům. Winston Churchill měl ale jiný názor, který poslal do Singapuru a to -jak sám řekl- "lepší bude munici vystřílet a to na Japonce...Takové využití munice je přirozeným a odvěkým postupem vhodným zvláště v okamžiku, kdy hrozí nevyhnutelný pád pevnosti."
Japonci mezitím postupovali závratným tempem. Za osm týdnů urazili 800 km. Mohutným výpadem se dostali 32 km od Singapuru, ostrova 32 km dlouhého a 16 km širokého. Od Japonců Brity dělila jen 966 metrů široká úžina.
V noci z 30. na 31.1 vydal vrchní velitel Malajsie generálporučík Arthur Percival rozkaz k evakuaci všech jednotek na Singapur. V Singapuru teď bylo přibližně 85 000. Tento počet vojáků by teoreticky na odražení Japonců stačil, ale třetina z tohoto počtu byli nováčci, kteří se vylodili teprve nedávno a neprošli ani řádným výcvikem. Zbylé dvě třetiny byly k smrti vyčerpané a jejich morálka byla hluboko pod bodem mrazu. I přes bombardování dopisů od Churchilla vyzývajících ke statečné obraně si důstojníci a poddůstojníci byli vědomi neodvratné porážky a tím ničili i poslední zbytky morálky vojáků.
Jamašita ukázal svou troufalost, když si za pozorovatelnu zvolil palác samotného johorského sultána. Na východní straně paláce byla velmi nápadná čtyřpatrová věž, ve které se Jamašita se svým štábem týden živil sušenou stravou a konzervami. Brity ani ve snu nenapadlo, že s Jamašita jako pozorovatelnu zvolí tak nápadný bod.
Ráno 8.2 se Japonci krytí hustým porostem shromáždili v severozápadní části ostrova a připravili terén pro 440 děl. Ve 22.45 se v Singapuru vylodila první vlna 4 000 mužů, převážně válečných veteránů z čínského tažení. Jejich hlavním cílem byla australská 22. pěší brigáda položená západně od řeky Kranji. Australané se bránili statečně, ale byli udoláni přesilou. Přes těžké ztráty se Japonci zmocnili vesnice Ama Keng. Když Jamašita ani ne deset minut od překročení úžiny uviděl modrou světlici ohlašující úspěch, podle očitých svědků se mohl zbláznit radostí. Následující ráno mohli Japonci zaútočit na letiště Tengah asi 8 km ve vnitrozemí.
Jediný bod, kde mohli Britové japonský nápor odrazit, bylo údolí mezi prameny řek Kranji a Jurong. Percival tam umístil 22. australskou brigádu a 44. indickou brigádu.
Jamašita se svými muži přeplul úžinu po západu slunce 9.2. Se štábem se usadil ve stanu postaveném nedaleko letiště Tengah. Jamašitu spatřili jako první zajatí Britové.
V noci 9.2. překonala jedna divize císařské gardy úžinu a zahájila samostatný útok na 27. australskou divizi. Jamašitovi přišly zprávy, podle kterých celá divize uhořela v benzinu zapáleném obránci.Tato zpráva však byla falešná a když se Jamašita dozvěděl, že šlo pouze o nedbalost, zuřil.
Japonci však hned po vylodění zajistili své pozice a mezi Australany a obranou na horním toku Kranji a Jurongu vznikla široká mezera.
Do tohoto prostoru spěchala 18. britská divize ale v noci 10.2. se japonci přiblížili s 50 tanky ke 117 metrů vysoké Bukit Thimah neboli Cínové hoře. Poté zamířili na jihovýchod podél Bukit Thimah k přehradě MacRitchie, hlavnímu vodnímu zdroji Singapuru. Mezitím japonští ženisté opravili most přes úžinu zničený Australany a jednotky císařské gardy se tím pádem mohly přesunout k vesnici Nee Soon na severu ostrova.
Jamašita hodlal ukončit operaci 11.2. Dokonce nechal letadlem shodit na Singapur dopis v železné bedně, kde nabízel Percivalovi čestnou kapitulaci. Percival neodpověděl.
12.2. se britský 3. sbor stáhnout na linii, která bránila vodní nádrže Selatar a Pierce a dále na východ k vesnici Paya Lebar, aby se stočil na jih až k letišti Kallang na jižním pobřeží ostrova.
13.2. se 3 000 zdravotníků, sester, techniků a dalších lidí užitečných ve válce vydalo na moře. Britové takto evakuovali Singapur. Na konvoj lodí s uprchlíky však již čekaly japonské lodě a námořní bombardéry. Ti, co nezahynuli při útocích Japonců, byli zajati.
Singapur byl těžce bombardován japonskými děly. Ulice byly poseté mrtvolami a město mizelo v oblaku dýmu. Hořely muniční sklady a olejové nádrže. Na námořní základně zuřil obrovský požár. k tomu měl Singapur akutní nedostatek vody, jelikož Japonci drželi všechny vodní zdroje. Bylo jasné, že britská kapitulace je neodvratná.
Každé japonské dělo město zasypávalo průměrně stovkou výstřelů denně oproti tisícovce na začátku bitvy. Britové sice palbu opětovali, ale začala jim docházet munice.
V 18.10 Percival stanul tváří v tvář Jamašitovi a sdělil mu, že přistupuje na podmínky bezpodmínečné kapitulace. Japonci ho i s jeho vojáky zajali a odvezli do zajateckých táborů. Percival se ze zajetí dostal až na konci IIWW, kdy bylo Japonsko již na kolenou.
Japonci za celé tažení zajali zhruba 80 000 spojeneckých vojáků. Zároveň ukořistili asi 750 děl, tisíce lokomotiv a motorových vozidel a 10 lehkých letadel. Za to zaplatili 30 tanky, 50 letadly a 3507 padlými a dalšími 6150 zraněnými. Britské ztráty byly třikrát vyšší.
Celá vítězná akce Japoncům netrvala více než 70 dní. Japonci se zmocnili hojností překypujícího Malajska a dobyli údajně nedobytný Singapur. Jamašita se po tažení těšil, že se uvidí osobně s císařem ale byl odstaven na hranice s Ruskem, ke velel 1. armádě. Znovu byl povolán až v roce 1944, kdy se marně snažil bránit Filipíny před námořní a vzdušnou převahou Spojenců...
Co bylo poté...
Dobytím Malajsie a Singapuru si Japonci zajistili surovinové zásoby a také námořní základnu pro svou flotilu. Do šesti měsíců od prvního útoku zabralo Japonsko velkou část Barmy, celou Nizozemskou Východní Indii, Šalamounovy ostrovy a zničením nebo poškozením více než 90 lodí amerického námořnictva si vydobylo námořní převahu.
Japonský triumf ale netrval dlouho. Britské a indické síly s vypětím všech sil zadrželi Japonce na hranicích Indie a zastavily japonský postup na západ. Útok na Pearl Harbor také nebyl zcela úspěšný, protože letadlové lodě Lexington, Saratoga, Enterprise a Yorktown, hlavní cíle útoku, byly v době útoku na moři spolu se silnou křižníkovou formací.
Japonsko spoléhalo na rychlé a zničující vítězství nad Commonwealthem a Američany. Když tento plán selhal, museli Japonci udržet území s nalezišti surovin a proto zaútočili na atol Midway téměř uprostřed oceánu. Během této operace ale Japonci ztratili během čtyřiadvacetihodin čtyři letadlové lodě (Akagi, Kaga, Hiryu a Sorju) a od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu.
Uffff číslo tři
Bitva o Singapur (8.2.-15.3. 1942)
Vítěz: generál Tomojuki Jamašita
Poražený: generálporučík Arthur Percival
Jamašitův život v datech
1885: 8.11. narozen v Osugi Mura na ostrově Šikoku v jižním Japonsku
1900-1908: Vojenská akademie v Hirošimě, poté odvelen k 11. pěchotnímu pluku
1916: jako kapitán absolvoval štábní akademii
1919-1921: jako podplukovník působil ve Švýcarsku jako vojenský přidělenec
1921-1926: sloužil na vrchním velení císařské armády v Tokiu, instruktorem na štábní akademii
1926-1929: Jako generálporučík vojenským přidělencem ve Vídni
1930: velitelem 3. gardového pluku v Tokiu
1936: únor-březen: hlavním prostředníkem při povstání mladých důstojníků
1937: v listopadu povýšen na generálporučíka
1938/1940: velitelem 4. divize v severní Číně
1940/1941: v červnu nahradil Hidekiho Todža ve funkci generálního inspektora leteckých sil
prosinec-červen: vedoucí vojenské mise v Německu, setkal se s Hitlerem a Mussolinim
6.11. jmenován velitelem 25. armády, která provedla invazi do Malajsie
8.12. vylodění v Thajsku
11.12-12.12. prolomil linii u Jitry
26.12. bez odporu překročil řeku Perak
1942: 2.1. obklíčil pozice u Kamparu
7.1. probojoval se za řeku Slim
11.1. vstoupil do Kuala Lumpur, rozprášil Indickou brigádu
22.1. překročil řeku Muar
8.2.-15.2. bitva o Singapur
17.7. se ujal velení 1. pozemní armády v Mandžusku
1944: v říjnu se 14. armádou marně bránil Filipíny.
1945: 2.9. se vzdává
29.10.-7.12. je válečným soudem v Manile uznán vinným z válečných zločinů
1946: 23.2. oběšen v Manile ve věku 60 let
-------------------------------------------------------------------------------------
7.12. 1941 přepadlo japonské námořní letectvo americký přístav Pearl Harbor. Bez vyhlášení války (stejně jako v případě Pearl Harboru) současně zaútočili také na Nizozemskou Východní Indii, Filipíny (bohaté na suroviny důležité pro válečný průmysl), Šalamounovy ostrovy a nakonec Barmu a Malajsii na jihovýchodě Asie.
Zvláště Malajsie byla tučná kořist, neboť zajišťovala 38% světové produkce kaučuku a přes 60% světové produkce cínu, tedy surovin, které Japonsko postrádalo. Hlavní cíl však byl dobýt Singapur, britskou mohutně opevněnou baštu, která byla symbolem západní moci v Asii.
Úkolem zmocnit se Malajsie a Singapuru byl pověřen generál Tomojuki Jamašita. Do funkce byl jmenován jen třicet dní před samotnou operací, nicméně velel 25. armádě, složené ze 70 000 dobře vyzbrojených a disciplinovaných vojáků s vysokou morálkou, z nichž více jak třetina měla za sebou tříleté čínské tažení plus dalších 40 000 příslušníků pomocných sborů. Celkem tedy velel 110 000 mužů a to ještě sebevědomě odmítl dalších pět divizí. Jen málo velitelů se v historii zřeklo dobrovolných posil.
25. armáda měla podporu 3. letecké divize se 495 letouny a dalšími 195 stroji námořního letectva. Japonci nad Brity měli obrovskou vzdušnou převahu, Britové totiž disponovali pouze necelými dvěma stovkami strojů. Jamašita teké dostal tři ženijní pluky, které měly zajistit co nejrychlejší postup. Každá divize navíc dostala na 6 000 jízdních kol, z nichž každé uneslo 45 kg nákladu. Rychlý postup měl za cíl jediné: nedat Britům možnost posílit obranu Singapuru.
Plán, který Jamašita vypracoval byl prostý, ale o to nebezpečnější. zatímco část jeho armády vyrazí z Indočíny přes Siam (dnešní Thajsko) na západ a obsadí šíji Malajského poloostrova, vylodí se Japonci u Pattani na jihovýchodním pobřeží a v Singoře, ležící o něco severněji. Další jednotky poté přistanou jižně od Pattani poblíž Kota Baharu. Tato mohutná invaze byla zahájena 8. 12. 1941 jen pár hodin poté, co na paluby japonských letadlových lodí přistály Zera a D3A vracející se z útoku na Pearl Harbor na opačné straně Pacifiku. Jamašita si mohl pogratulovat, jelikož získal výborného náčelníka štábu, generála Sosaku Suzukiho. Ten měl zase štěstí při výběru náčelníka operačního a plánovacího oddělení, jímž se stal velice schopný plukovník Masanobu Tsudži.
Britské velení možnost útoku předpokládalo a proto naplánovalo operaci Matador, během níž přesune vojska na sever do Siamu. Operace se však kvůli předpisům stále odkládala dokud Japonci neporušili neutralitu Thajska.
Časně ráno 10.12. se japonská 5. divize pod Jamašitovým osobním dohledem vylodila v Singoře a spěšně zamířila přes Kendah k západnímu pobřeží. Britové se i přes statečný boj museli stáhnout na jih. Mezitím Jamašita využil námořní i vzdušné převahy a podpořil hlavní postup několika menšími vyloděními v britském týlu po obou stranách pobřeží. Japonská 5. a 18. divize v té době směřovala na jihozápad k městům Alor Star na západě a Kroh ve středu poloostrova. U Jitry Japonci nelítostně rozdrtili Brity a 11.indickou divizi a zahnali je na útěk hlava nehlava. Od té doby se Britové už nevzchopili a čím víc porážek utrpěli, tím níž klesala jejich bojová morálka.
Po frontálním útoku za pomoci tanků vpadly Britům do týla a boků hlavní japonské síly. Japonci tak vůbec nezpomalili na rozdíl od Britů, kteří vyčerpaní a promoklí na kost stále ustupovali a zaujímali nová a nová obranná postavení.
První týden roku 1942 dostali Britové od Japonců na frak znovu a to na obranné linii na řece Slim. 11.1. Japonci dobyli Kuala Lumpur a zahnali Brity na ústup do domnělého bezpečí ostrovního Singapuru. Mezitím však do Singory dorazily další japonští vojáci a pohodlně vlakem mířili na frontu.
Johore Bahru, poslední výspa před Singapurem se ocitla ve smrtelném nebezpečí. Vrchní velitel spojeneckých sil na Jávě generál sir Archibald Wavell dobře věděl, že pokud Japonci pokoří Johore Bahru, dobýt Singapur už pro ně bude hračka. Tamní velitelé už dokonce zvažovali vyhození muničních skladů do povětří, aby munice, zbraně a materiál nepadly do rukou Japoncům. Winston Churchill měl ale jiný názor, který poslal do Singapuru a to -jak sám řekl- "lepší bude munici vystřílet a to na Japonce...Takové využití munice je přirozeným a odvěkým postupem vhodným zvláště v okamžiku, kdy hrozí nevyhnutelný pád pevnosti."
Japonci mezitím postupovali závratným tempem. Za osm týdnů urazili 800 km. Mohutným výpadem se dostali 32 km od Singapuru, ostrova 32 km dlouhého a 16 km širokého. Od Japonců Brity dělila jen 966 metrů široká úžina.
V noci z 30. na 31.1 vydal vrchní velitel Malajsie generálporučík Arthur Percival rozkaz k evakuaci všech jednotek na Singapur. V Singapuru teď bylo přibližně 85 000. Tento počet vojáků by teoreticky na odražení Japonců stačil, ale třetina z tohoto počtu byli nováčci, kteří se vylodili teprve nedávno a neprošli ani řádným výcvikem. Zbylé dvě třetiny byly k smrti vyčerpané a jejich morálka byla hluboko pod bodem mrazu. I přes bombardování dopisů od Churchilla vyzývajících ke statečné obraně si důstojníci a poddůstojníci byli vědomi neodvratné porážky a tím ničili i poslední zbytky morálky vojáků.
Jamašita ukázal svou troufalost, když si za pozorovatelnu zvolil palác samotného johorského sultána. Na východní straně paláce byla velmi nápadná čtyřpatrová věž, ve které se Jamašita se svým štábem týden živil sušenou stravou a konzervami. Brity ani ve snu nenapadlo, že s Jamašita jako pozorovatelnu zvolí tak nápadný bod.
Ráno 8.2 se Japonci krytí hustým porostem shromáždili v severozápadní části ostrova a připravili terén pro 440 děl. Ve 22.45 se v Singapuru vylodila první vlna 4 000 mužů, převážně válečných veteránů z čínského tažení. Jejich hlavním cílem byla australská 22. pěší brigáda položená západně od řeky Kranji. Australané se bránili statečně, ale byli udoláni přesilou. Přes těžké ztráty se Japonci zmocnili vesnice Ama Keng. Když Jamašita ani ne deset minut od překročení úžiny uviděl modrou světlici ohlašující úspěch, podle očitých svědků se mohl zbláznit radostí. Následující ráno mohli Japonci zaútočit na letiště Tengah asi 8 km ve vnitrozemí.
Jediný bod, kde mohli Britové japonský nápor odrazit, bylo údolí mezi prameny řek Kranji a Jurong. Percival tam umístil 22. australskou brigádu a 44. indickou brigádu.
Jamašita se svými muži přeplul úžinu po západu slunce 9.2. Se štábem se usadil ve stanu postaveném nedaleko letiště Tengah. Jamašitu spatřili jako první zajatí Britové.
V noci 9.2. překonala jedna divize císařské gardy úžinu a zahájila samostatný útok na 27. australskou divizi. Jamašitovi přišly zprávy, podle kterých celá divize uhořela v benzinu zapáleném obránci.Tato zpráva však byla falešná a když se Jamašita dozvěděl, že šlo pouze o nedbalost, zuřil.
Japonci však hned po vylodění zajistili své pozice a mezi Australany a obranou na horním toku Kranji a Jurongu vznikla široká mezera.
Do tohoto prostoru spěchala 18. britská divize ale v noci 10.2. se japonci přiblížili s 50 tanky ke 117 metrů vysoké Bukit Thimah neboli Cínové hoře. Poté zamířili na jihovýchod podél Bukit Thimah k přehradě MacRitchie, hlavnímu vodnímu zdroji Singapuru. Mezitím japonští ženisté opravili most přes úžinu zničený Australany a jednotky císařské gardy se tím pádem mohly přesunout k vesnici Nee Soon na severu ostrova.
Jamašita hodlal ukončit operaci 11.2. Dokonce nechal letadlem shodit na Singapur dopis v železné bedně, kde nabízel Percivalovi čestnou kapitulaci. Percival neodpověděl.
12.2. se britský 3. sbor stáhnout na linii, která bránila vodní nádrže Selatar a Pierce a dále na východ k vesnici Paya Lebar, aby se stočil na jih až k letišti Kallang na jižním pobřeží ostrova.
13.2. se 3 000 zdravotníků, sester, techniků a dalších lidí užitečných ve válce vydalo na moře. Britové takto evakuovali Singapur. Na konvoj lodí s uprchlíky však již čekaly japonské lodě a námořní bombardéry. Ti, co nezahynuli při útocích Japonců, byli zajati.
Singapur byl těžce bombardován japonskými děly. Ulice byly poseté mrtvolami a město mizelo v oblaku dýmu. Hořely muniční sklady a olejové nádrže. Na námořní základně zuřil obrovský požár. k tomu měl Singapur akutní nedostatek vody, jelikož Japonci drželi všechny vodní zdroje. Bylo jasné, že britská kapitulace je neodvratná.
Každé japonské dělo město zasypávalo průměrně stovkou výstřelů denně oproti tisícovce na začátku bitvy. Britové sice palbu opětovali, ale začala jim docházet munice.
V 18.10 Percival stanul tváří v tvář Jamašitovi a sdělil mu, že přistupuje na podmínky bezpodmínečné kapitulace. Japonci ho i s jeho vojáky zajali a odvezli do zajateckých táborů. Percival se ze zajetí dostal až na konci IIWW, kdy bylo Japonsko již na kolenou.
Japonci za celé tažení zajali zhruba 80 000 spojeneckých vojáků. Zároveň ukořistili asi 750 děl, tisíce lokomotiv a motorových vozidel a 10 lehkých letadel. Za to zaplatili 30 tanky, 50 letadly a 3507 padlými a dalšími 6150 zraněnými. Britské ztráty byly třikrát vyšší.
Celá vítězná akce Japoncům netrvala více než 70 dní. Japonci se zmocnili hojností překypujícího Malajska a dobyli údajně nedobytný Singapur. Jamašita se po tažení těšil, že se uvidí osobně s císařem ale byl odstaven na hranice s Ruskem, ke velel 1. armádě. Znovu byl povolán až v roce 1944, kdy se marně snažil bránit Filipíny před námořní a vzdušnou převahou Spojenců...
Co bylo poté...
Dobytím Malajsie a Singapuru si Japonci zajistili surovinové zásoby a také námořní základnu pro svou flotilu. Do šesti měsíců od prvního útoku zabralo Japonsko velkou část Barmy, celou Nizozemskou Východní Indii, Šalamounovy ostrovy a zničením nebo poškozením více než 90 lodí amerického námořnictva si vydobylo námořní převahu.
Japonský triumf ale netrval dlouho. Britské a indické síly s vypětím všech sil zadrželi Japonce na hranicích Indie a zastavily japonský postup na západ. Útok na Pearl Harbor také nebyl zcela úspěšný, protože letadlové lodě Lexington, Saratoga, Enterprise a Yorktown, hlavní cíle útoku, byly v době útoku na moři spolu se silnou křižníkovou formací.
Japonsko spoléhalo na rychlé a zničující vítězství nad Commonwealthem a Američany. Když tento plán selhal, museli Japonci udržet území s nalezišti surovin a proto zaútočili na atol Midway téměř uprostřed oceánu. Během této operace ale Japonci ztratili během čtyřiadvacetihodin čtyři letadlové lodě (Akagi, Kaga, Hiryu a Sorju) a od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu.
Uffff číslo tři
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Cozzinnni - Slušná práce. Ale pořád si myslím že bys mohl zkusit vložit své vlastní hodnocení osobnosti generála Jamašity. Tak dlouho budu prudit, až to začneš dělat. Hodnocení bitvy a jejích důsledků se Ti skoro podařilo, jen troch více ze sebe tam přidat.
Jinak poslední odstavec je blábol. Tedy alespoň jeho poslední věta. Ani jsem se nemusel moc namáhat a dám Ti dva příklady.
8. srpna 1942 admirál Mikawa způsobil Americkému loďstvu drtivou a velmi bolestivou porážku. Bylo to v den vylodění na Quadalcanalu a pod vodu šli 4 těžké křižníky a zahynulo 1023 námořníků.
30. listopadu 1942 admirál Tanaka způsobil Američanům těžkou a navíc nejostudnější porážku za celou válku vTichomoří. 8 torpédoborců za cenu ztráty jené lodi potopilo jeden těžký křižník a tři další vyřadilo z boje na více než jeden rok. Takže jak už jsem Ti psal vícekrát, lépe ověřuj fakta. Jinak dobrá práce.
Jinak poslední odstavec je blábol. Tedy alespoň jeho poslední věta. Ani jsem se nemusel moc namáhat a dám Ti dva příklady.
8. srpna 1942 admirál Mikawa způsobil Americkému loďstvu drtivou a velmi bolestivou porážku. Bylo to v den vylodění na Quadalcanalu a pod vodu šli 4 těžké křižníky a zahynulo 1023 námořníků.
30. listopadu 1942 admirál Tanaka způsobil Američanům těžkou a navíc nejostudnější porážku za celou válku vTichomoří. 8 torpédoborců za cenu ztráty jené lodi potopilo jeden těžký křižník a tři další vyřadilo z boje na více než jeden rok. Takže jak už jsem Ti psal vícekrát, lépe ověřuj fakta. Jinak dobrá práce.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr. - musíms e Cozzinniho důrazně zastat! Obě bitvy které uvádíš, sice Japonci vyhráli na poměr ztrát, ale nesplnili svůj srategický úkol a nezabránili v jeho splnění Američanům. Samozřejmě, lze jmenovat i další střety, kde z toho či onoho hlediska vyhráli Japončíci, leč globálně vzato je Midway skutečně přelomová bitva...
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
-
Dalcor
- Sigilan
- Příspěvky: 982
- Registrován: 30.9.2005 8:53
- Bydliště: Černá skála, Nightlund, Solamnie, Krynn, Mnohavesmír
- Kontaktovat uživatele:
Bitwa o Midway byla zcela jednoznačně rozhodující bitva která umožňovala v době krize mít v Pacifiku převahu, než došlo ke spuštění výrobní mašinerie a tedy rychlého nahrazování ztrát. Bitvy S Tokijským expresem u Gudalcanalu sice ve většině případů znamenali vítězství takticky vyzrálejších Japů s lepším radarem a nejlepším torpédem své doby, přesto v době kdy rozhodujícím faktorem námořní války se stávali letadlové lodě není ztráta křižníků či bitevníků nic - příkladem budiž to, že ztráta bitevních lodí v Pearl Harboru neměla nijak velký význam pro samotné operace v Pacifiku.
Jedinou vyjímkou byla bitva u Leyte, poslední kalsická námořní bitva, ovšem jedna velká blbost jako celá strategie "rozhodující bitvy".
Jedinou vyjímkou byla bitva u Leyte, poslední kalsická námořní bitva, ovšem jedna velká blbost jako celá strategie "rozhodující bitvy".
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Vallun a Dalcor - pánové jste mimo mapu. Já nepolemizoval s tím že bitva u atolu Midway byla přelomová. Já polemizuji s velmi vágním tvrzením, že:
Během této operace ale Japonci ztratili během čtyřiadvacetihodin čtyři letadlové lodě (Akagi, Kaga, Hiryu a Sorju) a od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu.
Mnou uvedené bitvy byli jednoznačné porážky a ta druhá navíc mimořádně ostudná. Že ve finále bitvu o Quadalcal Američané vyhráli a vyhráli i celou válku jsem nijak nezpochybnil. Ale tvrzení, že od Midway od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu je blbost. I ty dva příklady ukazují, že vyhráli a to způsobem, za který se nemusí stydět - na rozdíl od Američanů.
Během této operace ale Japonci ztratili během čtyřiadvacetihodin čtyři letadlové lodě (Akagi, Kaga, Hiryu a Sorju) a od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu.
Mnou uvedené bitvy byli jednoznačné porážky a ta druhá navíc mimořádně ostudná. Že ve finále bitvu o Quadalcal Američané vyhráli a vyhráli i celou válku jsem nijak nezpochybnil. Ale tvrzení, že od Midway od té doby nevyhráli v podstatě žádnou bitvu je blbost. I ty dva příklady ukazují, že vyhráli a to způsobem, za který se nemusí stydět - na rozdíl od Američanů.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Jejku chalupa se hejbe - Vallune s čím nesouhlasíš? Tvrzení že Japonci od Midway nic nevyhráli je hovadina. Vyhráli a ne málo. Takže pro Američany šlo o dílčí ale tvrdé porážky. Že to nezpochybnilo konečný výsledek je pravda ale porážka v bitvě je porážka v bitvě. Ale nemusí znamenat porážku ve válce.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr. - vrací se nám náš maratónský problém definice vítězství a porážky:) Redkuji problém na dvě Tebou jmenované bitvy, aby to bylo jednoduší..
8.srpna 1942 - Bitva v Železném průlivu
30.listopadu 1942 - Tokijský expres
EDIT: samozřejmě, říct, že Japonci nic envyhráli ej problematické a netaktické tvrzení, ovšem pravdou je, ztratili strategickou iniciativu. A bojovat proti USa bez iniciativy nejde:)
8.srpna 1942 - Bitva v Železném průlivu
Ano, Japonci utrpěli malé ztráty a způsobily výše vuedené škody Američanům, leč úkolem Japonců bylo zabránit vlodění amerických sil na ostrov Guadalcannal, což se nezdařilo a vylodění nebylo žádným významnějším způsobem narušeno. Kdo tedy vyhrál? Na body určitě Japonci, ale Američané také dosáhli toho, co chtěli.Admirál Mikawa způsobil Americkému loďstvu drtivou a velmi bolestivou porážku. Bylo to v den vylodění na Quadalcanalu a pod vodu šli 4 těžké křižníky a zahynulo 1023 námořníků.
30.listopadu 1942 - Tokijský expres
Opět, na body vítězí Japonci, ovšem Tokijský expres - jakýsi torpédobrocový most zásobující japonské jendotky na ostrově Guadalcannal byl přerušen a následně Japonci z ostrova vyhnáni...admirál "Tygr" Tanaka způsobil Američanům těžkou a navíc nejostudnější porážku za celou válku vTichomoří. 8 torpédoborců za cenu ztráty jené lodi potopilo jeden těžký křižník a tři další vyřadilo z boje na více než jeden rok.
EDIT: samozřejmě, říct, že Japonci nic envyhráli ej problematické a netaktické tvrzení, ovšem pravdou je, ztratili strategickou iniciativu. A bojovat proti USa bez iniciativy nejde:)
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
-
Cozzinnni
- Sigilan
- Příspěvky: 651
- Registrován: 1.3.2006 9:39
- Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
- Kontaktovat uživatele:
Neferit sr.: Je čas bránit své dílo.
V podstatě znamená, že Japončíci po Midway nevyhráli žádnou pro výsledek války významější bitvu. Samozřejmě jsem to nemyslel tak, že potom už Amíci nikdy neprohráli. Možná vypadám blbě ale blbej nejsem
Vallun, Dalcor: Thanx za obranu kucí
V podstatě znamená, že Japončíci po Midway nevyhráli žádnou pro výsledek války významější bitvu. Samozřejmě jsem to nemyslel tak, že potom už Amíci nikdy neprohráli. Možná vypadám blbě ale blbej nejsem
Vallun, Dalcor: Thanx za obranu kucí
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Cozzinnni -
Primo - nevím jak vypadáš, z toho letadla to nějak není poznat
Secundo - nikdy jsem neřekl, že jsi blbej nebo cokoliv podobného. Naopak.
Tertio - svoji práci si braň a já si ponechám svůj názor. To nevylučuje vzájemnou úctu a diskusi.
Dalcor - musím uznat že jsi mě zabil v luftě. Šarvátka?
Dalcore považovat námořní střetnutí kde se utká 7 křižníků a jeden torpédoborec a na druhé straně 8 křižníků a 15 torpédoborců je ekvivalent pozemního střetnutí, kde se utká navzájem 5 divízí a z toho 3 obrněné. Rozsah ztrát je děsivý, je to jako by na jedné straně byl úplně zničem pěší prapor a zničeny 3 tankové brigády. Máš kliku, že se takto nemůžeš prezentovat před účastníky dané bitvy. Asi bys je nadchl.
Primo - nevím jak vypadáš, z toho letadla to nějak není poznat
Secundo - nikdy jsem neřekl, že jsi blbej nebo cokoliv podobného. Naopak.
Tertio - svoji práci si braň a já si ponechám svůj názor. To nevylučuje vzájemnou úctu a diskusi.
Dalcor - musím uznat že jsi mě zabil v luftě. Šarvátka?
Dalcore považovat námořní střetnutí kde se utká 7 křižníků a jeden torpédoborec a na druhé straně 8 křižníků a 15 torpédoborců je ekvivalent pozemního střetnutí, kde se utká navzájem 5 divízí a z toho 3 obrněné. Rozsah ztrát je děsivý, je to jako by na jedné straně byl úplně zničem pěší prapor a zničeny 3 tankové brigády. Máš kliku, že se takto nemůžeš prezentovat před účastníky dané bitvy. Asi bys je nadchl.
Naposledy upravil(a) Neferit Sr. dne 19.1.2007 11:14, celkem upraveno 2 x.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981