Tales of The Faerun - bohovia, hrdinovia atď...

Putování jednoho hrdiny po Mečovém pobřeží, které navždy poznamená tvář Faerunu.
Stránky: Baldur's Gate, Baldur's Gate II

Moderátoři: Ajantis, yenn

Odpovědět
Uživatelský avatar
Taita
Sigilan
Příspěvky: 33
Registrován: 1.11.2005 18:45
Bydliště: Elementálna sféra
Kontaktovat uživatele:

Tales of The Faerun - bohovia, hrdinovia atď...

Příspěvek od Taita »

O tom ako sa Cyric stal bohom

Pravdivý príbeh:

Sice sa ludia snazia vziat svoj osud do vlastnych ruk, neskor vsetci pochopia, ze nad nimi panuje priroda a tisicky casti ich priputavaju k okoliu. Bohovia takto viazu smrtelnikov k svetu v ktorom sa narodili.

V tú najteplejsiu noc porodila Cyrica bardka, ktora bola tak neschopna a skareda, ze nedokazala svojim remeslom zarobit ani jednu striebornu mincu. Preto si vybrala lahsiu cestu a predavala svoje telo bojovnikom.

Matka vyhladala otca svojho syna v domnienke, ze z neho vyzmyka zopar minci. Vojak ale trval na tom, ze ju nikdy pred tym nevidel. Bardka sa nenechala odstrcit a preto sa jej vyhrazal smrtou.

Cyricova matka prepadla hanbe. Jedine preto ostali pri zivote, lebo im miestne tanecnice, zlodeji a poulicni zabavnici sli na pomoc. Bohovia tymto este neskoncili svoje dielo. Jedneho dna sa Cyricov otec vratil do chudobnej stvrte, zabil mu matku a vzal si ho so sebou.

Este mal len par dni ale uz ho predali do otroctva. Dostal sa do bohatej Sembie. Cyrica si kupil Astolpho, ktory neskor zistil, ze uzavrel najhosi obchod svojho zivota.

Cyric mal bohatstvo aj slavu. Nikdy mu nic nechybalo. Z casu na cas bol dokonca spokojny a stastny. Aky tak plynuli roky, viac a viac si vsimal jeho pohrdanie zo strany rodiny. Po desiatich rokoch zistil ze nepatri medzi bohatych sembijskych panov. Patril do Zhentilvaru.

Utiekol z domova. Z casti z hanbi a z casti preto, lebo chcel zistit ci ho jeho rodicia naozaj maju radi a ci sa o neho boja. Vojaci ho ale dolapili a priniesli spat. Tymto sa jeho pozicia este viac zhorsila.

Dalsie dva roky zil v Sembii. Astolphove obchody zacali upadat. Obchodni partneri ho rad radom opustali. Cyric sa dostaval do veku, kedy by sa ucil ovladat obchodne transakcie a pod. Namiesto toho ich ale rovno napadol a vyzadoval od nich pravdu jeho povodu. Manzelsky par bez zdrahania vyrozpraval cely pribeh Cyricovi. Cyric im pohrozil ze ujde z domova. Ani jeden z nich neprotestoval.

Druhy den nasli sluhovia dve tela. Male zablatene stopy viedli k Cyricovi. Jeho krv mu diktovala takyto sposob vrazdy. Zabit tucneho obchodnika so starou zenov vo sne...

Cyric sa uz v noci vybral do Zhentilvaru. Ocakaval popularitu, ked porozprava svoj pribeh, ako zavrazdil vlastnych rodicov. V bohatstve vyrastajuce dieta nemalo ani sajnu o tom, ako prezit. Po par dnoch sa dostal pred vchod do Doliny. Bol schudnuty na kost od hladu a cele telo sa mu triaslo od horucky.

Co sa stalo potom mozno vykladat dvoma sposobmi. Bud sa na neho koecne usmiala Tymora, alebo ho Beshaba obdarila dalsim nestastim. Nasli ho Zhenti a oni zachranili jeho zivot. Priviazali ho na retaz a niesli ho do otroctva.

Takto sa vratil Cyric do svojho rodneho mesta. Sputany, vydany obchodnikom...

Celkom náhodou natrafil na Polnoc a jej druzinu. Ked sa dozvedel o ich cieloch hned vedel, ze pomocou tych tabul sa moze stat bohom. Neskor svoju druzinu zradil a opustil. Natrafil na malu osadu pulčíkov a skoro celu ju zlikvidoval. Tu nasiel magickú dýku, ktorú neskor pomenoval ako Zabiják Bohov. Dýka mala jednu zvlástnu vlastnost. Dokázala vysat essenciu z bytostí a taktiez ochranila svojho nositela pred chladom a vyliecila mu rany. Cim viac essencie vysala, tym bola ruzovejsia. Mimochodom, tato dyka bola samotna Maska. Zabil nou Bhaala a neskor ako boh aj Leiru. Tento cin sa ale nepodarilo dokazat. Cyric sa stal kazdym jednym zabitym bohom silnejsi a silnejsi.

Nuz Cyric na konci ziska obe tabule a vráti och Aovi. On tabule rozdrví a vyhlási, ze to cele bolo preto, lebo Bohovia zanedbávaju svoju cinnost a Rovnováha sa pomaly ruti. Piliere rovnováhy nasiel v Cyricovi a v Polnoci. Dve opacne bytosti. Tak sa stal z Cyrica pán podsvetia.


Uryvok z Cyrinishadu:

(Ako boh chcel dosiahnut, aby kazdý smrtelník veril v nom a aby opustili svojich bohov. Dal napísat Cyrinishad. Je to kniha so "skutocnim" Cyricovým príbehom. Kazdý, kto ju precital, sa stal okamzite Cyricovym verným prisluhovacom.)

Podla legendy si Tymora a Beshaba hodi nad kazdym novorodencom mincu. Paní stastia vyhodi svoju striebornu mincu a paní nestastia si vyberie čo to bude hlava alebo orol. Ak sa Beshaba pomyli, tak Tymora daruje novorodencovi veľké stastie. Lenze Beshaba velmi zriedkavo prehrava.

Po celu historiu len jediny raz, na jedineho cloveka nefungovala tato hra. Tento clovek nie je nikto iny, ako Cyric. Uz ako smrtelnik dokazal sam ovladat svoj osud. Ked sa narodil, jeho dusa sa ligotala tak silno, ze nevideli na aku stranu dopadla minca. Preto nevedeli vplyvat na Cyricov osud. Narodil sa teda bez osudu. Sam si moze vybrat akou cestou sa vyberie.

Jeho matka bola bardkou, ktora vo sne predvidala, ze na jeho syna cakaju este velke ciny. Preto ho ukryla pred jeho otcom, ktory nasledoval Bane-a ako velitel Zhentov. Bane samozrejme tiez objavil Cyricove zazracne schopnosti. Zlakol sa ho a poslal svojich sluhov, aby s nim skoncovali.

V najteplejsom dni v dejinach ich napadli Zhentovia. Matku zabil jeho vlastny otec. Maly Cyric sa schoval do kanalov a utiekol z mesta. Bezcielne sa potuloval. Prezil, kym by ini zomreli. Pil krv potkanov a prikryval sa ich kozou. Za usvitu vyliezol z kanalov.

Zrovna v tej chvili siel okolo Astolpho, obchodnik s vinom. Vzal si dieta k sebe a ani netusil, ze ho tym zachranil pred smrtou a skryl pred krvilacnymi magmi a zoldiermi. Samozrejme ani on neobjavil Cyricovu skutocnu masku pod smrtelnou.

Cele roky ho vychovavali v bohatej Sembii. Cyrica bohatstvo nezaujimalo. Kazdy peniaz minal na ucenie. Skusal vsat vsetku mudrost faerunu, ktoru raz bude potrebovat ako pan mrtvol. Bohovia sa ho coraz viac bali, no nemohli robit nic, kedze svoj osud nemal dopredu napisany. Len ho pozorovali, ako sa stava zo dna na den silnejsim.

Samozrejme ze sa ho pokusali zastavit. Bane, Bhaal a Myrkul, ktorych neskor zabil. Bane o nom siril temne a nepravdive famy, za co ho vyhnali z vyssich kruhov. Myrkul poziadal Talonu, Bohynu jedov, aby ho otravila, Bhaal na neho poslal svojich najlepsich vrahov, aby ho zavrazdili. Cyrica ale posililo jeho detsvto a premohol vsetky prekazky.

Bane odkupil duse Cyricovych vychovavatelov. Slubil im bohatstvo a na oplatku museli drzat Cyica v Sembii. Cyric ale odhalil ich plan. Vybral sa do sireho sveta.

Astolphovo telo nasli priklincovane na mestskej brane. Na ostatky jeho zny nikdy nenarazili. Cyric odviedol skvelu pracu. Dodnes pocut na tom mieste smrtelny rev jeho vychovavatelov a nic nedokaze vytlacit zapach smrti.

Tak sa teda Cyric pobral do rise, aby ju spoznal skrz svoje oci. Coraz viac vyplaseni bohovia sa ho pokusali zastavit, ale uz davno na to nemali moc. Vyucil sa rozne bojove techniky a tiez to, ako ma prezit aj v tych najtazsich situaciach.

Na koniec sa vratil do svojho rodiska, Zhentilvaru. Toto je to miesto, kde trpel, kde zil. Cyric sa tu narodil a preto je to jeho dedicstvo. Vratil sa teda, aby ziskal svoje dedicstvo...


Kelemvor a Cyric

Lyonsbane ("Levobijec"??) Kelemvor, Cestny a silny paladin nemal lahky zivot. Jeho rodina trpela prastarou kliatbou, ktora sa prenasala na kazdu druhu ci tretiu generaciu. Jeho kliatba spocivala v tom, ze dobre skutky dokazal robit len za plat. Nedokazal niekoho zachranit bez toho, aby mu na oplatku nieco nedali. Ak sa tak preda len stalo, jeho telo sa premenilo na krvilacne zviera podobne vlkodlakovi. V tejto forme musel niekomu (niecomu) zobrat zivot, aby sa kliatba zrusila.

Historia kliatby: Raz davno bojoval Kelemvorov praprapradedo Kyle za svoju vlast po boku krala. Pokusali sa dobyt nepriatelske opevnenie. Boj bol tuhy, no nakoniec sa im podarilo premoct nepriatela. Nepriatelsky poklad mal na dosah ruk, ked na neho zakricala jezibaba z hluciku obrnenych nepriatelskych bojovnikov, aby jej siel na pomoc. Kyle mal na vyber. Bud zachrani jezibabu, alebo sa zmocni pokladu. Rozhodol sa pre druhu variantu a tomu vdaci svoju kliatbu. Jezibaba ho z poslednych sil zakliala na nekonecne veky.

Jedneho dna sa Kelemvor so svojou partou vybral pátrat po Ladovom prstenu (s tymto mocnym magickym predmetom sa dalo ovladat pocasie a zahalit tak celu zem ladom), ktory mal byt ukryty niekde v ladovych jaskyniach. Bohuzial ich plan nevysiel tak, ako ho naplanovali. Vsetci do jedneho padli v boji proti ladovym ogre. Jedine Kelemvor prezil, ktory pocas bitky stihol vyslobodit aspon jedneho zajatca z klietky. Tento zajatec sa volal Cyric...

***

Neskor bol Kelemvor zajatý Bane-om. Mal zradit svoju partu a prezradit ich ukryt. Kelemvor Bana oklamal a prislubil, ze mu pomoze, ak ho na oplatku zbavi kliatby. Takto koncila kliatba rodu Lyonsbanes.

***

Po smrti Myrkula, Bana a Bhaala sa stali Cyric a Mystra (Polnoc) bohmi. Este pred tym ale stihol Cyric zabodnut svojho Zabijaka bohov do Kelemvora a tak vysat z neho jeho Esenciu. Stala sa ale vec, s ktorou neratal. Dyka (co je vlastne Maska) sa snazila Cyrica zradit. Pohltila Kelemvorovu esenciu, no neznicila ju. Kelemvor sa stal väznom v inej dimenzii. Cyric neskor prisiel na tuto sabotaz a dyku znicil. Tym vyslobodil Kelemvora.

***

Cyric sa stal po precitani Cyrinishadu ("pravdivy" pribeh Cyrica) sialenym. Vzburilo sa proti nemu cele peklo aj pandemonium. Bol vyhnany a na jeho miesto sa dostal Kelemvor, Lord of the Dead and Judge of the Damned. Tu sa zacali problemy. Kelemvor bol paladinom a tým padom sa snazil odmenit kazdeho, kto sa dostane do jeho rise. Kedze sa da dostat do jeho rise jedine smrtou, razom sa zmenil strach zo smrti na ocakavanu etapu zivota. Hrdinovia sa hnali bezhlavo do hrdiel drakov, len aby sa dostali do Kelemvorovej rise a mali bezproblemovy zivot. Tento skutok ohrozil ostatnych bohov, lebo ich verni prisluhovaci sa stali nevernymi (neverny idu do pekla). Dalsim problemom bola laska. Bol zalubeny do Mystry. Snazil sa jej pomahat... robil vlastne opak toho co sa od neho ocakavalo.

***

Vdaka Cyricovmu sialenstvu Kelemvor pochopil, co sa od neho ziada. Jeho vonkajsi vyzor sa celkom zmenil. Jeho vlasy vybledli. Telo zosivelo a tvar mu zahalil tien. Jeho laska k Mystre bola znicena.

Cize tak ci tak. Cyric bol sialencom, ale zohral velmi dolezitu ulohu v udrzani rovnovahy.

A aby som nezabudol. Z jeho sialenosti ho vyliecil Malik, najvernejsi z prisluhovacov, pomocou Pravdiveho pribehu Cyrica od Oghmy.


Pár príbehov z "Time of Troubles"

Time of Troubles sa zacal tym, ze boh Myrkul a Bane ukradli dve tabule osudu (Boards of destiny). Boli totiz skalopevne presvedceni, ze jeho moc pochadza z tychto artefaktov. Jednu ukrili v Tantrase a druhu vo Waterdeepe. Chceli ich pouzit a stat sa mocnejsimi nez Ao. Lord Ao mal dost z bohov, ktory vyuzivali svoju moc len na to, aby sa medzi sebou hasterili, ktory sa snazili ziskat coraz vacsiu moc. Stavali si krajsie a krajsie palace a na smrtelnikov si uz ani nespomenuli. Lord Ao ich za trest vyhnal z rovín do Faerunu az na Helma, ktory ako prava ruka Aova ostal bohom a strazil nebeske schodi pred bozstvami. Vyhnanectvo malo trvat do doby, kym sa tabule nenajdu a nevratia sa k Aovi. Tento skutok mal tri nasledky:

1. Tok božskej magie medzi bohmi a klerikmi sa prerusil. Magia bola nevyspitatelna a preto sa dala bezpecne pouzivat len blizko bohovho avatara.

2. Tajomna magia, sila ziskana zo samotnej Splete bola zrusena a regulovana spravkynou, Mystrou. Magia sa stala nebezpecnou a nevyspitatelnou.

3. Nesmrtelne a chladne bozstva ,hoci ostali ohromne silne stali sa smrtelnymi.

Mystra cakala, ze toto raz pride a preto venovala cast svojej magickej energie svojej vernej prisluhovacke menovanej Polnoc. Mystra vsak nestihla ziskat spat tuto magicku energiu, lebo ju Bane uveznil pod domnienkou, ze pouzije Mystrinu moc k navrateniu jeho moci.

Ako toho dosiahol? Jednoducho. Kedze su bohovia nesmrtelni, dokazu ovladat velke mnozstvo magie. Ale ako smrtelnici sa mozu pod ohromným mnozstvom samotnej magie spalit. Preto boli ich schopnosti ohranicene. Magie uz nevlastnili nekonecne vela, ale len urcite mnozstvo. Mystra, ako Pani magie dokazala ako jedina svoju magiu obnovovat. Bane vykuzlil Haekashara, ktory v urcitych intervaloch vysal energiu z Mystry a prelial ju do Bane-a.

Aby som to skratil. Bane bol neskor porazeny a Mystra sa vydala po nebeských schodistiach do neba, kde ju ale cakal Helm. Mystra si myslela, ze Helmovi staci, ak mu povie, ze kde su tabule. Helm mal ale jasný príkaz a preto ju ani napriek týmto informáciám nepustil dnu. Strhol sa boj. Sice bola Mystra stále silnejsia, ako ludia, Helma premoct nedokazala. Po jej smrti z nej vystrekla pustá energia a na mieste kde dopadla vytvorila akusi antimagicku zonu. Na tomto mieste nefungovala ziadna magia.
Pred smrtou este stacila odovzdat cast svojej moci Polnoci.
"Practice makes perfect. Nobody is perfect. So, why to practice?"
Uživatelský avatar
Dalcor
Sigilan
Příspěvky: 982
Registrován: 30.9.2005 8:53
Bydliště: Černá skála, Nightlund, Solamnie, Krynn, Mnohavesmír
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Dalcor »

Opisy dopisů o Drizzt Do'Urdenovi se mi povedlo získat od Samara Lunokvěta, známého Bladesingera jež část svého života strávil na známém útočišti elfů, na Evermeetu. Dopisy Vám podávám v původní formě a doplňuji je o některé znalosti a statistiky, které se mi dostaly do rukou z jiných zdrojů.
Dalcor Mar - Seman


Jejímu veličenstvu Amrauil Lunokvětě posílá Rennyn Aelorothi mnoho pozdravů.
Na základě Vaší žádosti jsem se zaměřil na onoho velmi známého drovího renegáda Drizzta Do'Urden. Prozkoumal jsem rozsáhlou knihovnu v Stříbroluní, kde jsem nalezl kroniky, které popisují činnost tohoto drova nejen na dalekém severu a Menzoberranzanu, ale i v oblasti Mečového pobřeží. Mluvil jsem s celou řadou svědků, kteří kdy viděli činy Drizzta Do'Urden. Jeho osobnost mě natolik zaujala, že jsem se nakonec díky přízni Lady Alustriel, vládkyně Stříbroluní a Té, která byla vybrána Mystrou, s oním elfem setkal. Samozřejmě jsem mu neřekl, kdo jsem a za jakým účelem s ním mluvím. Moudrostí a znalostmi tohoto hraničáře jsem byl uchvácen a musím říct, že jsem začal více přemýšlet o našich temných bratrancích. Po tomto dlouhém úvodu již jistě očekáváte co Vám, Vaše veličenstvo, mohu o Drizzt Do'Urdenovi říct!

Drizzt Do'Urden z domu Daermon N'a'shezbaernon zvaného Do'Urden, se narodil ve slavný den pro rod Do'Urden. V onen památný den se totiž tento slavný rod posunul v pozicích vůči trůnu Menzoberranzanu. Porazil totiž dům DeVir. Porážka znamenala absolutní vyhlazení všech šlechticů domu De Vir, aby nikdo z nich nemohl proti útočícímu rodu svědčit. V krutém Menzoberranzanu je každá výhoda využita. Matka představená Malice Do'Urden využila svých porodních bolestí k podpoře mentálního útoku proti kněžkám domu DeVir a uspíšila tak jeho pád. Jenže den slávy jeho rodu mohl být posledním dnem žití Drizzta, neboť třetirozený syn je obětován Lloth. Jedinečné oči Drizzta, které jsou modré i v infračerveném spektru nemusely spatřit nic z krásy Faerunu. Jenže Menzoberranzan je také městem ambicí a prvorozený syn by si měl vždycky hlídat záda, co jeho mladší sourozenci činí. Tak se stalo, že druhorozený syn Dinin zabil svého staršího bratra a tak nechtěně zachránil Drizzta od rychlého konce.

Musím bokem podotknout, že všechny útoky domu na dům spojené s rodem Do'Urden za života Drizzta nikdy neproběhly tak, jak by měly! Zkázu domu DeVir totiž přežili dva šlechtici. Známá Viconia DeVir, další renegád totiž už tehdy nebyla mezi svými. Díky odmítnutí víry v Lloth by však stejně neměla právo na Obvinění. Jistě si pamatujete z mých starších zpráv, že Vicona De Vir byla zapletena do událostí v Baldurově bráně a oblasti Amnu spojovaných s Bhalovým odkazem. Zároveň je v současné době čestným občanem Suldanessalaru. Alton DeVir studoval magii a ubránil se vražednému pokusu svého mistra, za kterého se pak několik desetiletí vydával. V době, kdy Drizzt opouštěl Menzoberranzan, zaútočil na jejich dům rod Hun'ett. Dům Do'Urden útok odrazil a uplatnil právo na Obvinění. Díky vůli Lloth však Matka představená SiNafay byla smrti ušetřena a stala se na krátkou dobu členkou vítězného rodu. A do třetice, zkázu rodu Do'Urden přežil nejen Drizzt, ale i dva jeho sourozenci Dinin a Vierna. Nyní však zpátky k Drizztovi.

Deset let byl vychováván svoji sestrou Viernou. Droví výchova směřuje jedním směrem - Lloth vládne, pak jsou tu kněžky Lloth, pak muži - šlechtici a potom všechny ostatní. Neúspěch, změkčilost, to vše neexistuje. Drizzt se ale projevil jako schopný žák a schopnosti své rasy si osvojil velmi brzy. Potom šest let sloužil své matce jako Princ - páže. V den jeho šestnáctých narozenin se mělo rozhodnout o jeho osudu. Matka představená si přála, aby se Drizzt stal mágem, ale jeho pravý otec Zaknafein přesvědčil Matku představenou, když dokázal, že Drizzt bude dokonalým bojovníkem, který dokáže bojovat po drovím způsobu užití dvou zbraní. Drizzt zi za svou zbraň vybral scimitar. Pod vedením Pána zbraní domu Do'Urden se Drizzt rychle zlepšoval v užití zbraně. Zaknafein si brzy uvědomil že Drizzt bude nejen špičkový válečník, ale že stejně jako on se od svých soukmenovců odlišuje názorem na život, svými principy a přístupem k životu. Drizzt nebyl krutý, nebyl plný touhy po moci ani nebyl plnohodnotným drovím válečníkem - nechtěl zabíjet své soukmenovce a věřil v dobrotu jiných. Jaký pro něj byl šok, když pozoroval zkázu jednoho z rodů, který neuspěl v postupu na vyšší společenskou příčku. Zaknafein se obával, že obávaná akademie drovů Tier Breche vše dobré v Drizztovi zničí. Aby nebyl svědkem změny někoho tak skvělého jako Drizzt a jeho uchvácení spáry víry v Lloth, chtěl Zaknafein Drizzta zabít, ale nedokázal to. A tak Drizzt nastoupil na akademii do části zvané Melee - Magthere, školy bojovníků. Akadamie zosobňuje a zdůrazňuje vše nejhorší na drovech. Drovové jsou zde učeni všemu, co potřebují k životu. Učí se, že všichni jsou zlý, že světlí elfové závistiví a krutí nesnášeli své bratrance a zahnali je do hlubin světa a Lloth je našla a pomohla svým dětem. Drovové se učí zacházet se svými zbraněmi, užít svých kouzelných schopností ke své výhodě, být krutí, beze cti, učí se touze po moci a učí se být nelítostní. Výsledek je zabiják, který nemá obdoby. Drizzt se o důvěře ke svým drovím přátelům naučil hned první rok, kdy při závěrečném velkém boji ho jeho společník, se kterým bojoval, probodl ze zadu. Od té doby byl Drizzt samotář, který si vše co se naučil srovnával se svými principy. Všechny další školní roky velký boj vyhrál a i při postaršení do vyšší třídy pro něj nikdo v akademii nebyl zdatným soupeřem. Během výuky v akademii válečníků se žáci ůčastní i patrolování v okolí Menzoberranzanu. Jedna taková patrola byla povolána na místo, kde mělo několik Hook horrorů držet princeznu z vládnoucího rodu Baenre. Drizzt ve snaze zachránit dítě se vrhnul před patrolu a sám tato stvoření napadl. Přesto nedokázal zabránit smrti dítěte, ze kterého se ale vyklubal obyčejný drov. Drizzt pochopil, že učitelé touto bitvu přichystali. Další střípek zapadl do skládanky. Drizzt si uvědomoval, že s jeho národem a s jejich bohyní není 'něco' v pořádku. Poslední rok strávil Drizzt v dalších dvou kolejích akademie - v Sorcerere - škole magie, kde se naučil užívat jednoduchých kouzel, vzdorovat magii a bojovat ve společnosti mágů. Zde se seznámil poprvé s Guenhwyvar, jejímž pánem byl Masoj Hun'ett. Poslední část své školní docházky strávil v Arach-Tinilith, škole Lloth. Tady zapadly do skládanky poslední střípky a Drizzt odmítl víru v Lloth, což ho málem stálo život. Díky potenciálu, který ukazoval, ale dostal od své rodiny jen důrazné varování. Po skončení života v akademii byl Drizzt přeřazen k hlídce, kterou vedl jeho bratr Dinin a jejímž členem byl i Masoj Hun'ett. Zaknafein se obával, že Drizzt je pro něho ztracen. Myslel si, že akademie ho zničila, ale naopak Drizzt zjistil, že Zaknafein je zabiják drovů a přestal si ho vážit. Mezi otcem a synem tak byl velmi chladný vztah, který byl ještě podpořen dalšími činy Drizzta. Jeho patrola totiž vyhladila v krátkém a krutém boji hornickou skupinu svirfneblinů. Drizzt sice sám za pomoci Guenhwyvar porazil zemského elementála, který byl hlavní obranou hlubiných gnómů, zachránil ale jejich vůdce Belwara. Navrhl, aby ho pustili zpět domů, aby přesvědčily svirfnebliny, že na území drovů se nemá chodit. Jenže před propuštěním Dinin Belwarovi usekl obě ruce pod lokty. Po tak úspěšném boji byla Drizztova patrola vybrána k nejčestnějšímu úkolu v Menzoberranzanu. Jeho hlídka měla provézt nájezd na povrch.

Na rozdíl od svých soukmenovců si Drizzt uvědomoval krásu měsíční noci. Také netrpěl fóbií z dalekého horizontu, kterou však jeho černí spolubojovníci rychle zapomněli. Narazily na mýtinu, kde elfové oslavovali noc a tančili pod hvězdami. Útok byl rychlý a nelítostný. Drizzt jen nevěřícně koukal, jak drovové zabíjejí neozbrojené ženy a děti. Směrem k němu běžela elfí žena se svou dcerou. Matku zabil jiný drov, kterého Drizzt okamžitě zabil, dítě potom schoval pod tělo matky. Jenže Lloth vše vidí a okamžitě na to upadl rod Do'Urden v nemilost v jejích očích. Matka představená Malice hledala informace, kdo byl tím, kdo zničil pověst jejího rodu. Povedlo se jí magicky vyslechnout rozhovor mezi Zaknafeinem a Drizztem, když si ti dva vyjasňovali, co si jeden o druhém myslí. Když Zak vmetl Driiztovi do tváře smrt elfího děvčátka, Drizzt se přiznal, že nikoho nezabil. Drizzt poté opustil dům rodu Do'Urden a šel se projít mimo město. Tam narazil na Altona DeVir a Masoje Hun'ett, kteří se ho pokusili zabít pomocí Guenhwavar. Jenže magická kočka si s Drizztem od společných patrol vypracovala zajímavý vztah a na Drizzta nezaútočila. Naopak Drizzt s její podporou zabil Masoje i Altona. Mezitím se ale doma schylovalo k tragédii, Zaknafein byl předvolán k Matce přestavené. Ta obvinila Drizzta z hereze. Navrhla Zakovi, aby převzal jeho místo při rituální oběti. Zak samozřejmě souhlasil. Když se Drizzt vrátil, zjistil co se stalo. Poté byl předvolán před matku přestavenou, která doufala, že si Drizzt uvědomí své chyby a stane se prospěšným pro dům. Jenže Drizzt měl jiné plány. Obvinil Malice z vraždy otce, zřekl se Lloth a svého rodu, nakonec použil Světelný orb a oslepeným šlechticům utekl. Drizzt nemohl být pronásledovaný, neboť ve stejnou domu zaútočil na dům Do'Urden rod Hun'ett!

Po několik dekád žil Drizzt v podzemí daleko od Menzoberranzanu. Uzavřel spojenectví s houboidy a přežíval díky malému množství hlubinných ovcí. Jenže jak byl stále sám jen ve společnosti milované Guenhwyvar, začal pomalu šílet. Začala se u něj projevovat schizofrenie. V určitých životu nebezpečných situacích (například boj s Baziliškem) nad ním přebírala kontrolu entita zvaná Lovec. Drizzt si uvědomoval že další období osamoceného života by mohla být koncem jeho samého, neboť by se rozplynul a přežil by jen Lovec. Vrcholem bylo, když Drizzta vystopovala skupina drovů vedená Brisou Do'Urden a Dininem Do'Urden, tedy jeho sourozenci. Drizzt skupinu napadl, odzbrojil Dinina a nakonec bojoval s Brisou. Během boje nad ním převzal kontrolu Lovec a Drizzt málem svou sestru zabil. Včas se ale vzpamatoval a svým soukmenovcům pronásledování pouze 'rozmluvil'. Po těchto událostí se Drizzt rozhodl že navštíví město Svirfneblinů, které nedávno objevil. Samozřejmě, že ho gnómové moc mile nepřijali a byl by předán k popravě, kdyby se náhodou neodvolal na Belwara. Ten přežil cestu domů a šikovní svirfneblini nahradili jeho zápěstí vyměnitelnými držáky na různé nástroje. Belwar převzal za Drizzta zodpovědnost a pozval ho k sobě domů. Drizzt se brzy naučil potlačovat Lovce a zanedlouho už na něm nebylo znát, že strávil desítky let sám v podzemí. Přátelství s Belwarem bylo první pravé přátelství, které Drizzt poznal, a oba si byly navzájem prospěšní. Belwar totiž nevycházel z města s těžebními výpravami, neboť si myslel, že jim přináší smůlu. Drizzt ho vyvedl z omylu. A tak hlubinný gnóm opět vyrážel ven těžit, ale skupinku horníků vždy doprovázel (vedl) Drizzt.

Mezitím byli všichni v Menzoberranzanu posedlí touhou chytit renegáda, nejvíc pak samozřejmě Malice Do'Urden. Ta povolala zpět Zaknafeina, vnutila mu svou vůli a potlačila jeho starou osobnost. Zaknafein se tak stal jedinečným zabijákem, jehož jediným cílem bylo najít svou kořist a své vykoupení z tohoto nemrtvého stavu - Drizzta.

Gnómové brzy zjistili, že se v okolí jejich města pohybuje další drov. V obavách z drovů požádali Drizzta, aby odešel. Drizzt nemohl jinak. Společně s Belwarem opustili domovinu a vydali se do temnoty Podzemí. Při hledání místa, kde my mohli žít, narazili na Hákoděsa (hook horror). Jenže tohle byl někdo jiný. Byl to Petch (earth-elemental kin - asi?) jenž byl zlým čarodějem proměněn. Bohužel Petch přezdívaný Cvakač pomalu ztrácel svojí mírumilovnou identitu. Jeho odkouzlení nebylo možné, protože v záchvatu zuřivosti zabil čaroděje, který jeho přeměnu způsobil. Při jedné z pravidelných pochůzek Drizzta a jeho přátele přepadla skupina vysavačů mozků, kteří je mocným psionickým útokem z otročili. Jenže Guenhwyvar, kterou Mind Flyeři neprozřetelně přivolali, milovala svého mistra a podařilo se jí zabít centrální mozek. Díky tomu byli všichni otroci osvobozeni z pout, svazujících jim mysl. Vypukla vřava. Do té se vložili dva nepřekonatelní bojovníci, oba z domu Do'Urden - Zaknafein, i Drizzt. Když Drizzt poprvé spatřil otce, nesmírně se zaradoval, jenže brzy si uvědomil že něco není v pořádku. A tak mu nezbylo nic jiného než spolu s Cvakačem a Belwarem utíkat. Zak je dostihl a pod jeho čepelí padl Cvakač, který už ale úplně pozbyl své identity. Drizzt se pustil do boje se Zakem. Na římse přes kyselinové jezero se strhl boj, jaký nikdo jiný nemohl zopakovat. Drizzt však tempo nemrtvého nemohl vydržet. Jenže pouto mezi otcem a synem bylo daleko silnější, než pouto mezi Matkou představenou Malicí a jejím stvořením. Zak se na chvilku osvobodil a dokázal své tělo nasměrovat do kyseliny.

Drizzt si uvědomoval, že pokud chce přežít, musí opustit podzemí. Proto se rozloučil s Belwarem a vydal se ven. Když poprvé uviděl východ slunce, uvědomil si, kam patří!

O dalších osudech renegáda Vám, Vaše královská Výsosti, podám zprávu v dalším dopise. Nyní se musím vydat splnit jeden z úkolů, kterými mě pověřujete.
S úctou Rennyn Aelorothi.

Převzato z http://www.annun.sk
Odpovědět

Zpět na „Baldur's Gate I & II“