1.ISS - DnD

Známý též jako PISS.

Moderátor: yenn

Uživatelský avatar
Vlasák
Sigilan
Příspěvky: 3017
Registrován: 26.9.2005 7:56
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

1.ISS - DnD

Příspěvek od Vlasák »

Zakládám tohle téma proto, abych vůbec zjistil, jak zhruba velkou účast na DnD hraní na PISSu očekávat. Kdo má zájem o hraní, tak ať dá vědět ;-)

Vedle toho by mě zajímaly i další dvě informace.

Jaký(é) setting(y) DnD one-shotu byste chtěli hrát (možno uvést vícero z nabízených):

- generické fantasy (FR - kouzelníci, skřeti, souboje v jeskyních s pavouky etc.) s ne už tak generickým příběhem (svět, ani kraj, ba ani město se moc zachraňovat asi nebude ;-)) Postavy by byly začínající dobrodruhové (cca 3.úroveň)
:arrow: --- to, že jde o klasické fantasy neznamená, že by mělo jít o cokoliv "míň", než v případě jiných her - naopak, známý svět, ve kterém je možné vše - neomezuje vás nic z pc podoby - postava můžu zkusit vše a nejen to, na co má čudlíky, neexistují dané možnosti dialogů, ani skutečnost, že všichni obytavtelé vesnice "zčervenají", když dáte pěstí chlapíkovi v hospodě. Hra je nejvhodnější pro známé pojetí fantasy. Elfové, hraničáři, paladinové, kouzelníci - vše v těch podobách, jaké jsou důvěrně známé z BG/IWD her. Půjde zhruba o něco jako je první polovina BG1 - akorát tam nebude až tolik soubojů a nepůjde o nikterak kolosální záchrany světů, bohů, etc.

- Ravenloft - hororová fantasy; ještě se nabízejí dvě varianty - tajemno, anebo "nemrtvo" --- první by byla spíše nehrdinská a nesoubojová, druhá už o něco heroičtější, ale taky ne tolik... (v prvním případě cca 2.úroveň, ve druhém cca 4.úroveň)
:arrow: --- stále více se mi jeví následující forma - spíše neheroické podání Ravenfloftu. Bude to pravděpodobně tak trochu paranoidní detektivka odehrávající se na ostrůvku, na moři a v lese. Vhodné spíše pro ty, které než vychutnávání příběhu a questů zajímají interakce a hra na omezeném rozsahu (ostrůvek bude malý) a v omezeném časovém rozsahu herního času (cca odpoledne až odpoledne herního času), tj. důraz půjde na každé jednotlivosti a vzájemné vztahy.

- Planescape - one-shot v Sigilu, Mimozemích a možná výletem na nějakou Vnější sféru, velmi specifická hra a postavy (cca 5.-7. úroveň)
:arrow: --- Vystřední družiníci, výstřední ostatní postavy, neobvyklé questy a situace. Možnost zaplést se do mnoha neobvyklých mini-interakcí, kterých Sigil a sféry přinášejí nepřeberné množství. Koho láká dát si páku s abishaiem, měl by mít též připravené dostatečné argumenty, jak se vyhnout odvedení do Baatoru v případě své prohry.

- Dark Sun - drsné pouštní fantasy, příběh šitý na míru nekompromisní fantasy (postavy na cca 4. úrovni).
:arrow: --- Vzhledem k minimálnímu zájmu ho asi odpískám, nicméně -hra představuje spíše hrdinské pojetí ovšem zcela jiného ražení, než jak známe z FR. Prostředí uznává zcela jiné hodnoty, sláva je tam ošlehaná na kost pouštním pískem a vysušená neúprosným sluncem. Zachraň sebe a případně své okolí - zbytek je dostatečně drsný na to, aby byl zachraňován. Slovo a vůle, jakož i meč, magie a psionika tam budou hrát prim.


A dále, pokud máte předem představu - za jakou postavu (rasa, povolání) byste kdyžtak chtěli hrát...?


Zatím to vypadá:

Ajantis
AlieN
Arian
CrowX
Daemon
drake127
Frosty
Hamster
javor
KOFi
Lothar
MCZ
Neferit
sevencreature
Tafif
Tokkar
Vampiria
yenn

kde (tučně vyznačení vyjádřili explicitní poptávku po jednom settingu, popř. by raději hráli FR default) - zatím jsem to takhle provizorně rozhodil.


FR:

Arian
drake127
Frosty
KOFi
Neferit
Tafif


Ravenloft:

Ajantis
CrowX
Hamster
javor
Lothar
Vampiria
yenn


Planescape:

AlieN
Daemon
drake127
MCZ
sevencreature
Tokkar


Forgotten Realms one-shot

Údolí, známý vidlákov Říší. Kraj zemědělců, lovců, chovatelů. Bohatý a zazobaný Sembijec nad Údolňany ohrnuje nos, ač jim ve skrytu duše závidí tu vesnickou pohodu, která tam veskrze panuje.
Buranov, kde se nejraději rokuje nad tím, čí kravka toho nejvíc nadojí... ale taky místo, kde potichoučku polehoučku žije Elmister, do Myth Drannoru to je coby kamenem dohodil a vůbec na bedrech tohoto kraje spočívá mnoho historie a jejích odkazů.
Zapadákov, kde lišky dávají dobrou noc, ale taky rodiště mnoha pozdějších hrdinů - kteří se samozřejmě stanou hrdiny teprve potom, co si vymyslí pořádné hrdinské jméno.

Náturu, charakter a poetiku Údolí mohla by vystihovat následující básnička:

(překlad: Markus, Svišť, Vlasák a CzechDnD co.)

Kopýtka klapají, potulný Jonstan sám
vrací se zasněně zpět do Údolí.
Do zemí mnoha spanilých dam,
nesmírných lesů a líbezných polí,
by popustil té lásce svojí.

Bude to Bára, Klára, Anča? Najde si další z děv?
Bude ho vítat vřelá náruč nebo mrazivý hněv?
Po očku šibalsky mrká na dívky místní i cizí.
Než znovu opustí Údolí je slyšet smích a zpěv.
Přesto pak překročí práh a v nočním šeru zmizí.

Jonstan se toulá, přes hory, přes řeky přes pole.
Když ho hlas Údolí zavolá, trápí ho tíživá samota.
Vrací se do tepla ke krbu, do měkké postele.
Bude to tentokrát Tereza, Brigit či Anetta.
Nakonec stejně ho toulavé boty odnesou do světa.

Slézající dálná pohoří, brodící se jetelem k lukám.
Od Hlubiny přes Zářícího moře břehu lem.
"Slyšte! Přichází potulný Jonstan sám?
Vrátí se někdy, vrátí se někdy sem?"
Volají Údolí zpátky muže, který ač sám, tak jim zavázán.

Kopýtka klapají, potulný Jonstan sám
vrací se znovu zpět do Údolí.
Do zemí nesmírných lesů a líbezných polí,
která pro něj znamenají více než srdce svedených dam.
Vrací se zasněně, vrací se do Údolí.



Příběh začíná ve vesnici Sedloňov, ze které také pochází většina herních postav... Vesnice je to klasická údolní, tj. zemědělská, na okraji Mlžného údolí, kde krajina přechází z klasicky mlžnoúdolní plné luk, polí, remízků popř. menších kopečků, k Bojovému údolí - tj. začínají lesy, hvozdy a rokliny.



Stručný nástin hry: generické fantasy (FR - kouzelníci, skřeti, souboje v jeskyních s pavouky etc.) s ne už tak generickým příběhem (svět, ani kraj, ba ani město se moc zachraňovat asi nebude ;-)) Postavy by byly začínající dobrodruhové (cca 3.úroveň)
:arrow: --- to, že jde o klasické fantasy neznamená, že by mělo jít o cokoliv "míň", než v případě jiných her - naopak, známý svět, ve kterém je možné vše - neomezuje vás nic z pc podoby - postava můžu zkusit vše a nejen to, na co má čudlíky, neexistují dané možnosti dialogů, ani skutečnost, že všichni obytavtelé vesnice "zčervenají", když dáte pěstí chlapíkovi v hospodě. Hra je nejvhodnější pro známé pojetí fantasy. Elfové, hraničáři, paladinové, kouzelníci - vše v těch podobách, jaké jsou důvěrně známé z BG/IWD her. Půjde zhruba o něco jako je první polovina BG1 - akorát tam nebude až tolik soubojů a nepůjde o nikterak kolosální záchrany světů, bohů, etc.

Pravidla a styl hry: Znalost Forgotten Realms není podmínkou, ovšem prohloubí zážitek ze hry. Znalost ADnD není zdaleka podmínkou - minimum pravidel a házení se odbyde v okamžiku, kdy na to přijde, a jde o velmi jednoduchou mechaniku.

Hra se týká postav, které se víceméně poprvé dostávají do pořádné "akce". Leccos zkušeností ve svém "oboru" nabraly ve vesnici a na krátkých potoulkách a jestli některá z nich něco zabila, pak to byl maximálně nějaký vlk... S humanoidí smrtí vlastní rukou se nikdo ještě nesetkal.

Jádro družiny bude složené (postavy v něm se znají z vesnici). Jedná se o one-shot, a tak nelze odehrávat syntézu vzájemných vztahů; na druhou stranu by byla škoda mít sterilní a vzájemně netečné postavy ;-)


Postavy:

Jde o šablony... Nebráním se tomu, abyste si detaily upravili pro sebe, předělali třeba jména, či něco doplnili. Je to víceméně na vás, ale chtěl bych o tom všem být informován předem ;-)
Můžete předělat jméno, přidat si nějaký kit, přidat/ubrat multi-class, pozměnit historii, či ignorovat nastíněné vztahy a upravit si je na nové dle sebe... Není problém si natweakovat, ale - chci vědět předem a bylo by dobré, kdyby to nebyly změny "jen tak", ale podpořené nějakým důvodem vztaženým k postavě...

Staty pošlu výhledově (budou dané s možností přidat max. 6 bodů dle výběru; do jedné vlastnosti max 2.), pool dovedností pro jednotlivé dovednosti taky. Chcete-li si pro svou postavu vymyslet vlastní dovednost, můžete (ale taky mi to dejde vědět co nejdřív).
Přesvědčení tady víceméně neřeším... Z některých postav vyplývá samo, z jiných ne a záleží na vás, z jaké strany je pojmete.



Prouťa Cukerník - hobit bojovník/zloděj
Stejně jako všichni z rodiny Cukerníů ani Prouťa nedělá svému jménu ostudu - má prostě rád sladké a to ve všech jeho podobách. Buchty, ovoce, šťávy, med, sirupy, to je prostě jeho a taky je to na něm trochu vidět. To ale neubírá nic jeho dovednostem - těžko byste pohledali někoho, kdo má šikovnější ruce.
Prouťa je docela flegmatik, ale když pohár trpělivosti přeteč a chytne ho rapl, tak se kolem sebe umí sakra ohánět.
Ostatní ho vidí jako bezstarostného pohodáře, který si rád dává do nosu, je pro každou lumpárnu, ale má taky rád svoje pohodlí.
Vztah k ostatním: Prouťa se příliš nebratříčkuje s upjatými lidmi. Teda, on by se bratřičkoval, ale jim Proťa připadá jako pohodlný a nerozumný případ. Naopak má rád bezstarostné lidi, s kterými se dobře pokecá, pojí a popije.

Přednosti: obratnost
Slabiny: odolnost



Albert Ostropis - člověk mág
Mladý, hrdý, ambiciózní, inteligentní, ale taky zimomřivý a puntičkářský Albert je synem mága z rodu Ostropisů, Eduarda, což dotvrzuje to, proč je mág i on sám. Zaprášené bichle, bublající křivule a vůně svitků, to ho vždycky fascinovalo. Co ho však fascinovalo mnohem víc je ona autorita a image jeho otce - všichni k němu vzhlíží s úctou a on chce dosáhnout téhož.
Albert si je vědom svých znalostí a talentu, a tak si už od raného mládí hraje na předčasně vyspělého, čímž se tak trochu vyřadil z kolektivu - díky tomu si však mohl nerušeně prohlubovat své znalosti.
Albert má rád svůj luxus a je trochu pyšný na svou vznešenost, o kterou se snaží na každém kroku. Respektuje ty, kteří něco dokázali, nijak blíže se nezaplétá s těmi, které má za lenochy. Kouzelnické schopnosti Vildy Bystrejše považuje za komediální triky a nijak zvlášť ho neuznává.
Dobré vztahy se snaží z formality udržovat se svým bratrancem Markem a tajně se mu líbí půl-elfka Solaris a když nepřemýšlí o tom, jak seslat barevnou spršku bez pohnutí prstem, přemýšlí o tom, jak na ní udělat dojem. A samozřejmě tím pádem taky žárlí na Silveriuse.

Přednosti: inteligence, charisma
Slabiny: síla, odolnost


Throhomir Hromosek - trpaslík bojovník
Bodrý a udělaný Throhomir je trpasličí válečník v celé své klasice. Mnohem zajímavější je to, jak se dostal do Sedloňova. Je to už deset let, co doprovázel trpasličí karavany se zlatem cestující do Sembie. Při jedné z cest však karavenu přepadli lupiči, velmi připravení lupiči. Throhomir by samozřejmě jako pravý trpaslík bojoval až do svého padnutí. A k tomu by pravděpodobně došlo, nebýt toho, že kolem cestoval Eduard Ostropis, který lupičům překazil plán a trpaslíka a některé další přeživší zachránil. Za to se mu od Throhomira dostalo vděčnosti a nabídky doživotních služeb. A tak se tedy Throhomir dostal do Sedloňova, kde představuje pravou ruku Eduarda Ostropise co se týče fyzických záležitostí a vůbec je pro celou vesnici takovým hlavním "bodyguardem".
Throhomira nemá nikdy vyloženě nerad, i když díky své přímosti dokáže leckoho na nějakou dobu nakrnout. Throhomir má rád situace, kde může uplatnit svou sílu a razanci... a taky si velmi oblíbil Sedloňovský hostinec, kde je jedním z neproduktivnějších štamgastů.

Přednosti: síla, odolnost
Slabiny: inteligence


Silverius Almawen - půl-elf hraničář - REZERVOVÁNO PRO FROSTYHO
Na půl-elfa poměrně vysoký, velmi sličný, ale hlavně příšerně stydlivý - a to zvlášť při kontaktu se ženami. Na Silveriuse platí obzvláště ono známé dogma, že hraničář si víc rozumí o samotě s přírodou, než s nějakým člověkem. Už v dětství ho to táhlo do lesů a osamocených údolí. Když s ním náhodou chtěli jít děti z vesnice (zejména Max, Marek a Solaris mu často tvořili doprovod), vždycky se jim raději co nejdříve ztratil a byl třeba dva dny za ztraceného, než má radši samotu a přítomnost holky ho stresovala až nad maximum. S pozdějším věkem se, ač se nadobro odstěhoval ze Sedloňova, trochu více adaptoval a s lidmi se dokáže normálně bavit a před holkama už neutíká. Ale stále je na něm patrná jistota v samotě nežli v kolektivu.
S ostatními má vztahy v zásadě neutrální a ostatní s ním v zásadě taky. Blíže k němu má Max, coby kolega od fochu, a Solaris, která po Silveriusovi ráda hází očkem... což se zase naopak nezamlouvá Albertovi a na Silveriuse poměrně dost žárlí.

Přednosti: obratnost, moudrost, bonusové dovednosti
Slabiny: odolnost


Vilda Bystrejš - gnóm mág/zloděj
Bystrešjové jsou gnómská rodina, která je v Sedloňově usazená už od nepaměti. A od nepaměti žije tak trochu vyčleněná z veřejného dění - ne, že by vůbec nevycházeli ze svého statku, to ne, ale zdržují se spíše uvnitř, kde stále kutí a bádají nad svými vynálezy a serepetičkami. A když něco vykutí, velmi rádi se o to podělí se zbytkem vsi - zpravidla to představuje předváděčku vynálezu, týden trvající gnómské hody a pak se jde zase do díla na něčem novém.
Vilda je nadšenec do všemožných hejblat a polomagických udělátek. Jeho specialitou jsou samovznětlivé karamely - dosud se jim však nepodařilo najít jiného využití než jako zapalovač. Je dobromyslný, naivní a dokud nejde vyloženě do tuhého, raději by se věnoval svým vynálezům než čemukoli jinému.
S ostatními vychází dobře, resp. k nikomu se sám od sebe nechová nijak odlišně. Přesto co do charakteru i tělesného vzrůstu má nejblíže k Prouťovi. Ostatní mají Vildu za lehce výstředního dobráka, který žije ve svém světě. S opravdovým despektem na něj hledí Albert.

Přednosti: obratnost, inteligence
Slabiny: síla, odolnost


Marek Ostropis - mág->bojovník (dual-class)
Moc se to neví, ale do Marka původně jeho strýc Eduard vkládal mnohem větší naděje pro vlohy mága než do svého syna. Což o to, nemýlil se - Markovi to skutečně šlo, ale celé to mělo dva háčky. Marek to nebral vážně a hlavně se mu vůbec nechtělo žít životem nějakého knihomolského kouzelníka. Strýc mu dlouho domlouval a snažil se ho nálakat, aby magii bral vážně, ovšem bez úspěchu, a tak rezignoval a nechal si Marka dělat to, co mu více vonělo. A to nebylo vlastně nic, respektive všechno - Marek je totiž svým způsobem všeuměl. Prvotní studium magie mu, kromě znalosti magie samotné, dalo vzdělání i v jazycích a dalších vědách. A následný Markův volný život na výpravách s Maxem mu dal zase mnohé lekce v přežití v přírodě a v prohloubení fyzických dispozicí.
Marek má náturu vůdce, idealisty a přirozenou autoritu, rád se pouští do neznáma a objevuje tajemné. Zároveň je i dobrý diplomat a dokáže vyjít téměř s každým ze Sedloňova. Jediným, kdo ho štve (a je to vzájemné), je Slejda Mousák.

Přednosti: inteligence, bonusové dovednosti, charisma
Slabiny: nemá


Max Hlaváč - člověk hraničář - REZERVOVÁNO PRO ARIANA
Nerozluční parťáci s Markem Ostropisem. Od té doby, co Marek nechal studií magie, která ho stejně moc nebavila, začal spolu s Maxem chodit na výpravy do lesů a dalších vesnic v Mlžném údolí. Jejich charakteristika je v zásadě stejná, přesto jsou tu rozdíly. Max se spíše drží stranou, je přemýšlivější a není tak naivní idealista jako Marek - stále však následuje ideály dobra a rovnováhy. Typická situace vypadá tak, že Marek je ten, kdo řekne tři čtvrtiny věci, které svou čtvrtinou dotvrdí Max - ač nemluví tolik, když promluví, má to váhu.
Max vyrůstal jako dobrovolný vlk samotář - matka mu zemřela rok po porodu, otec, když mu bylo deset. Starší sestra se provdala za Sembijského obchodníka - chtěla, aby s ní Max odešel do Sembie taky, ale on si trval na svém a zůstal ve svém rodišti.

Přednosti: obratnost, charisma
Slabiny: nemá


Janes Kosíř - člověk klerik
V Sedloňově je velmi krátce. Působí v něm jako náhrada za zemřelého sedloňovského kněze, za kterého byl Janes poslán jako náhrada z chrámu Šantí (/ nebo Lathandera). Janes působí laskavým dojmem, ale je pevný ve svých zásadách a neotálí se je prosazovat - už se proto mnohokrát dostal do ostré výměny názorů se Slejdou Mousákem, ale také s Proťou, kterému vyčítal zahálčivý způsob života, anebo s Albertem, kterému vytýkal přílišnou upjatost nehodící se do rodinného prostředí vesnice. Janes se snaží, aby spolu lidi ze Sedloňova žili v harmonii a spokojenosti - a to jsou také jeho dogmata, kdy zdravé mezlidské vztahy a solidarita, jsou pro něj základní stavební kameny.
Janes měří všem stejně - ten, kdo si úctu zaslouží, má ji mít; ten, kdo si zaslouží výtku, má ji mít.

Přednosti: moudrost
Slabiny: obratnost


Slejda Mousák - půl-elf zloděj
Když je vyčůránek člověk, je to nadělení, ale co teprve, když to je půl-elf? Jemná tvářiřka, zkažená dušička. Slejda není vyloženě zlý, pouze si jede na vlastní triko a to zcela do extrému. Neudělá nic, za co by mu někdo nenabídl peníze, a i přesto se pokusí najít v tom nějakou kličku, díky níž z toho vyždímat ještě další zlaťáky. Slejda je adoptovaný sirotek - do Sedloňova přišel se svou adoptivní rodinou teprve před pár lety. A za tu krátkou dobu dokázal už leckoho namíchnout... Při hrách v hospodě švindluje (což nikdo neví), vtipy na svojí adresu nese bez smyslu pro humor, rád se uráží a dělá scény.
Slejda nesnáší Marka, protože je až příliš velkej moralista a dobrák. Zbytek jsou pro něj nuly, kromě Ostropisů, z kterých čuje moc, peníze a možnost spolupráce na "velkých" věcech a Throhomira (ze kterého má respekt snad každý). Fyzicky se mu líbí Solaris, ale říká si, že dokud se ona bude zahazovat s těmi ňoumi ze Sedloňbova, není Slejdovy větší náklonosti dostatečně hodna.

Přednosti: obratnost, charisma
Slabiny: síla, odolnost


Solaris - (půl-)elfka - ? ? ? - rezervováno pro Neferit

Viktor von Giranheil - člověk paladin - ? - případně KOFi

? elf darksinger - ? - rezervováno pro Kong-Bao Tana



Planescape one-shot

Stručný nástin hry: one-shot v Sigilu, Mimozemích a možná výletem na nějakou Vnější sféru, velmi specifická hra a postavy (cca 5.-7. úroveň)
:arrow: --- Vystřední družiníci, výstřední ostatní postavy, neobvyklé questy a situace. Možnost zaplést se do mnoha neobvyklých mini-interakcí, kterých Sigil a sféry přinášejí nepřeberné množství. Koho láká dát si páku s abishaiem, měl by mít též připravené dostatečné argumenty, jak se vyhnout odvedení do Baatoru v případě své prohry.

Pravidla a styl hry: Znalost Planescapu není podmínkou, ovšem přijde velmi vhod a podpoří zážitek ze hry. Znalost ADnD není zdaleka podmínkou - minimum pravidel a házení se odbyde v okamžiku, kdy na to přijde, a jde o velmi jednoduchou mechaniku. Hra je zdánlivě "nevážná", ovšem sama o sobě (řekněma očima postav) sférařsky vážná. Počítám, že se u toho jako hráči kolikrát nasmějeme, je ale třeba stále udržovat povědomí, že přesně to je pro prostředí vlastní, normální a důležité.

Družina bude víceméně předem složená - na odehrávání velkého seznamování nebude víceméně čas, přestože si to trochu neodpustím ;-) Už z uvedených postav vyplývá, že je to celé štelované na to, že jde o one-shot a ne dlouhodobou kampaň, kde by tohle pohromadě vážně asi nevydželo ;-)
Půjde zkrátka spíš o možnost vyzkoušet si, jak se to a to hraje.

Postavy:

Jde o šablony... Nebráním se tomu, abyste si detaily upravili pro sebe, předělali třeba jména, či něco doplnili. Je to víceméně na vás, ale chtěl bych o tom všem být informován předem ;-)

Staty pošlu výhledově (budou dané s možností přidat max. 6 bodů dle výběru; do jedné vlastnosti max 2.), pool dovedností pro jednotlivé dovednosti taky. Chcete-li si pro svou postavu vymyslet vlastní dovednost, můžete (ale taky mi to dejde vědět co nejdřív).
Přesvědčení tady víceméně neřeším... Z některých postav vyplývá samo, z jiných ne a záleží na vás, z jaké strany je pojmete.

Pozn: S dovolením pánů Markuse a Conlaie jsem si tři vypůjčil od nich ;-)



Andreas Vanderholme (předkupní právo pro Tokkara... je to on? ;-) )
Kdysi býval čestným rytířem, gentlemanem, kavalírem. Měl to v rodině. Vznešení Vanderholmové byli odjakživa rytířskou rodinou, pověřenou, aby střežila Klíč. Andreasův otec, děd, praděd, prapraděd - ti všichni Klíč hlídali a uhlídali. Andreas, poslední z rodu, poté dostal Klíč do péče... a ztratil ho.
Dnes by v něm rytíře nikdo nepoznal. Zůstal mu pečetní prsten s emblémem klíče, plášť s klíčovou sponou, meč s jílcem ve tvaru klíče... Ale to je vše. Veškeré kavalírství odešlo spolu s Klíčem. Všechno kolem něj připomíná Andreasovi Klíč. Vše mu připomíná, že zklamal. Andreas je ubožák, potácí se po barech, od rána do večera chlastá, aby zapomněl.

Člověk paladin (padlý)



Dominicus Merenil (rezervováno pro MCZ)
Vnímavý (frakce)
Existuje země, kde panuje blahobyt, nikomu nic nechybí a všichni se maj. Je to velký ostrov, kde na severu je přesně to, co by tam každý čekal - zima, nádherné polární scénérie a taky nemilosrdná mrazivá smrt. Podobně najdeme na jihu krásné a romantické pláže, ale také smrtící žízeň rozlehlých pouští. Každý se vypraví zrovna tam, kam se mu chce, dělá si, co chce, a má, co chce. A ono se tam i děje přesně to, co by se v lidském ideálu dít mělo - když je chuť svlažit parný den klasickou letní bouřkou, tak bouřka přijde. Když se někdo chce zamilovat, zamiluje se a všechno dobře dopadne. Tenhle ostrov se jmenuje Utopie. Jeho obyvatelé si stále užívají, netrpí záští a závistí, jen se prostě kochají - krásou, hojností, uměním. Živelné pohromy tam existují jen proto, aby díky nim mohli vzniknout hrdinní zachránci a hrdinně zemřelé oběti, o nichž by šlo sepisovat eposy a básně. A tak pakliže se na tomto ostrově vyskytuje něco negativního, tak jen proto, aby díky tomu mohlo vzniknout něco krásného. Neúspěch a prohra přijde tehdy, když by byla inspirací pro zástup umělců, které už svrbí literární brk a štětiny štětců...
Tomu všemu dohlíží rodina Merenilů. Každý další potomek s dospělostí převezme vládcovské žezlo a představuje "korektora" - kdyby se někde náhodou něco nedělo přesně tak, jak by mělo, a nebo by se naopak něco mělo okořenit, pak přesně právě to vládce Melerin udělá - vše jen proto, aby výsledný dojem byl co nejhlubší. Jakmile potomek stávajícího vládce dospěje, vládce mu předá vládu a "odejde". Skutečně nadobro odejde - odebere se do k tomu určené komnaty v rodinném paláci a zmizí. Ještě nikdo se nikdy nevrátil...

...ve skutečnosti se každý Merenil objeví v Sigilu a nastane pro něj šok - zjistí, že vše, co doposud znal a zažil, bylo pouze zlomkem toho, co nabízejí sféry... A v tu ránu na celou Utopii zapomene a kochá se tou nekonečnou paletou nových možností, prožitků, zážitků, chutí, vůní a potěšení. Každý taky zjistí, že existuje společenství podobně naladěných jedinců, kteří si říkají Vnímaví. Pche, nějaká Utopie s lidmi - prožij si Pekla, prožij si Ráje, prožij si čiré šílenství, prožij si, co chceš, stačí jen správně zahnout na příští křižovatce. A tak se každý Merenil nechá pohltit do této hry. Už v ní není tím částečným režisérem, úplně zapomene, že jím kdysi vůbec býval - je naopak velmi vděčným divákem a účastníkem toho všeho...

Dominicus nebere dění okolo sebe vážně, on ho však nebere ani nevážně - vše je pro něj jakousi hrou a představením zároveň. Vede přes rokli pouze pochybná lávka ze zpuchřelých provazů? Pak přesně právě tou se musíme vydat a ne hledat jinou cestu - protože právě cesta přes rokli po takovéhle lávce je to pravé ořechové. Líbí se mi ta usměvavá bruneta? No, jdu do ní a co naplat, že mě její snoubenec může rozmetat pohledem - napětí k tomu přece patří, ne?

Dominicus neriskuje, neplánuje, nemá strach a ani odvahu - jde mu o pocit, prožitek a estetiku.

Člověk mág
Kouzla sesílá spontánně - za den může seslat pět jakýchkoli (doslova jakýchkoli - "kýchání v okruhu dvou metrů"... ok, ať to je...) kouzel síly až 3.úrovně, ale je třeba pamatovat na to, že i sesílání kouzel plně vystihuje jeho charakter. Bude-li proti němu v temné kopce stát nepřítel, pak si pro sebe nesešle nějaké vidění ve tmě, ale "divadelní kužel světla" na sebe a svého protivníka - samozřejmě proto, aby byla vidět epičnost onoho klání.



Filip Kerejhanec (alias Pierick de Valternuf alias Šarlatový mstitel)
Revoluční liga (frakce)
Každý je jistě zná - hrdinové, kteří se vynoří odnikud, bohatým berou, chudým dávají a kteří potírají útlak, faleš a nespravedlnost. Často se maskují páskami přes oči, nebo se skryvají v lesích a jeskyních... Anebo geniální osvícenci - ti se zničehožnic vynoří a vedou obyvatelstvo království nebo země do boje za lepší zítřky - vláda je svržena, lidi se mají líp a revolucionář mezitím upadne do zapomnění, anebo do zavržení - záleží na tom, jak moc se v praxi podařilo realizovat jeho myšlenky.

A existuje taky odnož Anarchistů (Revoluční liga), která právě tyhle osoby měla a mívala pod palcem, rsp. je sama tvořila. Vždycky se někdo z nich ze Sigilu sebral, sondoval situaci na nějakém základním světě, připravil si identitu, nasadil masku a už to jelo. Jenže časem se ukázalo, že základníci si na tohle vystačí sami a v některých místech se vyskytl dokonce přebytek takových hrdinů, což bylo proti původní myšlence samotné. Během věků tak aktivita této anarchistické buňky zcela upadla a dnes už se do ní spíše z formality a nadšení přidává pouze několik málo jedinců - prostě neni kšeft. Sigil je na podobná divadla moc hutný, Mimozemě moc nevděčné, na Vnějších, abys o džob zavadil, a na Základu, tam to převzali sami. Ale určitě se příležitost někde najde, musí, už z principu prostě musí...

Filipovou poslední, jedinou a už léty prachem zapadlou štací bylo hraní šlechtice a zároveň dobromyslného zbojníka, který v červeném rouchu s lukem a skupinkou podobně naladěných tamních nochsledů běhal po lese a svou záškodnickou aktivitou se snažil svrhnout místní šlechtu. Když ponecháme stranou, že to nakonec skončilo hlubokým krachem a sotva si zahránil krk, nezažil už přes deset let nic, co by ho naplnilo. Sigilské bojůvky mezi frakcemi pro něj nemají tu pravou romantiku, a tak stále čeká a čeká než se mu naskytne nějaká příležitost dostat se někam, kde by byla možnost běhat po lese a plácat arogantní buržousty přes prsty.

Filip nemá rád nadvládu, mocenství, hromadění majetku a další podobné věci. A zároveň si nemyslí, že by Sigil měl být tím pravým místem, kde proti tomu bojovat. Snažil by se vyhledávat spíše koncová místa, kde konflikt hoří. Jenže ho přepadla apatie, že už ho nikde nikdo vlastně tak pořádně nepotřebuje. Ale jakmile by se byť drápkem zachytil, tak je zase v plné ráži proti bezpráví a útlaku.

Člověk bojovník/zloděj



Jonathan Eldridge
Znáte paladiny? Klasické dobré, hodné, oddané, morálně uvědomělé a spravedlivé paladiny? Tak to je právě Jonathan. Paladin ze světa v Základu a z řádu věřícím v dobro a možnost sebenápravy každého jedince...

Nebylo by to málo? Bylo...

Jednou z metod, jak tanar'ri plánují strategii pro Válku krve, je tzv. Shirka'llo'kova metoda. To se takhle sejde skupinka několika vyšších tanar'ri nad obrovským svitkem a každý na něj bez ladu a skladu začne čmárat písmena, čísla a všemožné znaky. Další ho začne trhat, jiný kousat a sám ani nevím, co všechno to zahrnuje. Pak se řekne dost a kdo první ve vzniklé změti dokáže najít smysluplné slovo, vyhrává... eee, tedy, má právo sežrat nejbližšího vrocka... ne, vlastně, jo - to nalezené slovo dá základ následující bitevní strategie. No, vlastně by se tu mělo uvést, že to není žádná metoda, ale Shirka'llo'k to tak s několika dalšími prostě jednou udělal a od té doby to už nikdo nikdy nedělal, ale to je vedlejší. Tím jedním slovem, které tenkrát vyšlo, bylo slovo PALADIN. Fiendi se na sebe otrávěně podívali, ale nakonec se jim ten nápad začal líbit... A tak je napadlo, že na svou stranu zlanaří nějakého klasického paladina a pošlou ho do nějaké bitvy. Co se stane pak, to se uvidí. A jak se jim zalíbilo, tak udělali. Oblafnout nějakého paladina nebylo tak lehké, jak si mysleli, ale podařilo se to. Přesvědčená oběť plná ideálů, tedy Jonathan, se, aniž by o tom věděla, přidala na stranu tanar'ri a následně byla téměř doslovně vyklopena do jámy lvové.
Stačilo ani ne deset minut, aby k nepříčetnosti bylo dovedené celé Jonathanovo okolí i on sám. Nebýt shody okolností a přítomnosti několika archonů, zřejmě už by jeho kariéře dávno odzvonilo. Archoni ho zachránili a přenesli na Celestii. Tam si ještě dříve, než mu ta chyba byla uvědomněna "shora", Jonathan svoji chybu a selhání uvědomil sám, načež mu bylo odpuštěno. Z pozice provinilce však nechtěl těžit z přítomnosti na Celestii a rozhodl se přesunout do Sigilu. Bylo mu také doporučeno, aby se nevracel domů, dokud si neurovná myšlenky, neupevní svou dřívější víru a nerozebere to, co se stalo, protože jinak by to mohlo mít škodlivé účinky pro víru jeho dřívějších druhů.
A tak se tedy poflakuje v pro něj exotickém Sigilu, s vírou a ideály visícími na vlásku, na opravdu tenkém vlásku.

Člověk paladin



Leif Odenson
Slyšeli jste někdy o valkýrách? O Odinovi, Thorovi nebo o Lokim? Že ano? A slyšeli jste někdy o Leifovi? Že ne? Tak vidíte.
Leif býval kdysi bohem severského pantheonu. Nebo to o sobě alespoň tvrdí. Když se podíváte na jeho vyzáblou, slabounkou postavu, nechce se tomu věřit. Leif však prohlašuje, že nesnáží fyzické násilí - a o to těžší bylo sdílet jeden pantheon s bandou takových "tlučhubů a hromotluků". Nakonec to prý nevydržel, vykašlal se na bohování, dal výpověď a opustil Valhalu. Když se ho zeptáte, jakým bohem byl, neodpoví vám. Ale podle chování a vyjadřování by se dal tipnout na boha alkoholismu a štiplavých poznámek.
Dnes po jeho božství moc památek nezbylo. Leif rozhodně nemetá blesky ani netluče nepřítele krvavým kladivem. Místo toho se zabývá písněmi, básněmi a legendami. Tvrdí, že ve verších se skrývá spousta zázraků. A možná má pravdu. Někdy to doopravdy vypadá, že jeho verše (které se mimochodem vůbec nerýmují) mají zázračnou moc.

"Člověk" bojovník/zloděj



Lukas (rezervováno pro Daemona)
Bezútěšný úklad (frakce)
Jaké to je, když se člověk o něco snaží a nevyjde to. Anebo to vyjde, ale člověk zjistí, že to nakonec stojí za starou bačkoru a snah byla zbytečná. Různí lidé se pak zachovájí různě - někdo to zkouší zatvrzele znovu, jiný to už zkouší jinak jinak a další to vzdá úplně. A co by udělal Beútěšný? Ten by vlastně nezkoušel už ani poprvé. Vše je přece jasně řečené a potvrzené za zbytečné, ztracené a nesmyslné, proč se vůbec do něčeho pouštět?
Proč se hromadit za bohatstvím, když mi ho stejně někdo může ukrást. A když mi ho neukradne, stejně z něj budu mít jen zbytečné věci a plýtvání. Jakákoliv motivace a snaha zkrátka nemá smysl - jediné, co smysl má, je přemýšlet nad touto prázdnotou a sebou samým.

Jenže Lukas je trochu jiný... Je to Bezútěšný - "praktik"; on totiž čas od času "zkouší". Můžeme spekulovat, proč zkouší - zda proto, aby si v nějaké své naivitě vyvrátil své přesvědčení tom, že vážně nic smysl nemá, anebo aby si ho naopak potvrdil. On prostě občas chytne nějakou myšlenku, kterou by mnozí označili za naději či optimismus, a chvíli se jí drží. Brzy samozřejmě zjistí, že to vážně smysl nemá a že jen ztrácí čas, který by jinak mohl využít přemítáním nad smyslem sebe samotného, který jako jediný by snad existovat mohl.

Člověk bojovník



Neralen Medohlas
Zní to dost paradoxně, ale možná nejvíce uměleckým místem kde je Sigil. Umouněné ulice a smogový smrad tomu nenasvědčují, ale v mnoha hostincích, sálech a síních koná se mnoho expozic a představení, jichž se účastní ten nejlepší výkvět ze všech sfér. Třeba bardové, při jejichž zpěvu a recitaci tečou slzy samy z očí a ženy dostávají se do extáze. Takovým bardem byl Neralen, jeho hlas prý byl jako med - sladký a vláčný. Jednoho dne se při premiéře jeho nové sbírky písní a básní však stalo něco, díky čemuž jeho hlas značně zcukernatěl, zůstane-li u poetických obratů. Místo laskání uší a duše ozvalo se tuberácké zakašlání, zachroptění, zasípání a marný pokus vyloudit ze sebe alespoň verš. Zprvu to všichni brali jako srandu a čekalo se na pravý začátek představení, ale k němu nedošlo - nula, nula, nic, hlásek medohlásek byl fuč. A tak postupně a potupně Neralena vypískali a vypoklonkovali ze všech míst (klesající úrovně), kde se pokoušel zpívat.
A tak Neralen zůstal s hlasem prochlastance zcela flinkový v Sigilu. Doma na Arboree by se mu všichni vysmáli, v Sigilu po jeho zpěvu už neštěkne ani pes. A tak se kdysi spanilý a jemný elf jen fláká, občas chrchlákem recituje svoje básně a čeká, že tak jako to přišlo, to jednou zas odejde.

Elf bard



Niklas Šnékopf
Prsencový dárce (sekta)
Malý muž a dlouhý plášť. 150 čísel výšky, z toho 140 čísel skryto ve změti klop, límců, knoflíků a kapes. Niklas je příslušníkem sekty Prstencových dárců, která věří, že člověk musí dávat. Osobní vlastnictví je špatná věc. Majetek je dobrý jen k tomu, abyste ho mohli předat někomu jinému. Jak říkají Dárci: "Dej a bude ti dáno".
Niklas za chůze chřestí kapsami plnými všelijakých serepetiček. Ale on si tyto věci nenechává pro sebe. Neuplyne pět minut, aniž by něco vytáhnul z kapsy a s úsměvem to nepředal nejbližší osobě. Miluje, když může někoho obdarovat. Když získá nějakou novou věc, ponechá si ji jenom tak dlouho, než najde někoho vhodného, komu by ji dal.
Niklas působí jako bodrý chlapík, byť poněkud snadno rozhněvatelný. Má jedinečné nadání sáhnout do kapsy a v tu pravou chvíli vytáhnout tu pravou věc, kterou zrovna všichni shání. Potřebujete jehlu a nit k přišití knoflíku? Niklas ji určitě vyhrabe znějaké kapsy. Zápalky k rozdělání ohně? Taky tam někde budou. Kousek motouzu, nebo háček na ryby? Stačí říct.

Hobit zloděj



Ruk'tiz'la
Chameleón (sekta)
Chameleóni jsou velmi kontroverzní sekta, kterou mnozí pohrdají, ale ti chytřejší se jí obávají. Pravda o její moci je ve skutečnosti někde přesně mimo. Základní tezí, kterou její členové přijímají, je myšlenka, že nikdo není schopen pochopit vše - sféry, život, řád i chaos dohromady. Každý chápe maximálně jen to své, chápe maximálně rozpory v tom opozičním, ale už není s to plně pochopit protistranu. A takovéhle vědění je docela k ničemu. Proto Chameleóni zastávají tezi, že je třeba plně pochopit vše. Jednou jsou Chaotiky, posléze Osudoví, potom Nemilosrdní, do toho si střihnou trochu Jedinečných... A takhle skáčí sem a tam a snaží se pochopit to, čím zrovna jsou. Jenže... jenže snad žádný Chameleón už neporovnává. Jakmile se mu v kůži té a té frakce a názoru líbí, zapomíná na všechno předchozí s tím, že to byla blbost, pokud se mu nelíbí, zapomíná naopak na to stávající a vrací se tam, kde to bylo super. A tímto způsobem tedy skáče mezi frakcemi a názory, aniž by z toho ovšem vyvozoval jakékoliv názory.

Ortodoxní Chameleóni se o to nějak snaží, ale moc to zrovna nevychází, protože se vždy nechají pohltit tím, čím jsou, takže objektivita žádná. A pak je tu spontánní zbytek, který si to doslova užívá... Řekněte jim svůj názor a oni ho přijmou za svůj a budou jim žít a prosazovat ho... dokud se zase někde nedoslechnou něco jiného...

Takový je i Ruk'tiz'la... U něj je celá věc ještě pikantnější v tom, že patřil k Médiím chaosu - specifické kastě githzerai, která dokáže tvárnit chaos kdekoli a nejen na Limbu. Problém přišel nedávno, když coby Chameleón-Guvner přesvděčil ostatní, aby vymodelovali nový dům - jenže onen dům měl přesně čtvercový půdorys, byl celý z jednoho druhu cihel a měl trvale definovaný vchod i okna. To se nikomu moc nelíbilo a sám dům během pár vteřin spadnul. Tu se Ruk'tiz'la rozčílil, protože prý tato svévolná demolice proběhla bez patřičného demoličního povolení a že to prý půjde oznámit Guvnerům do Sigilu. A taky šel... Ovšem než ke Guvnerům došel, dostal se do debaty s jedním Nezávislým o tom, zda onen Nezávislý rozdává letáky schválené radou, aby totiž náhodou nešlo o klamavou reklamu. A jak tak mluvili stal se Ruk'tiz'la Nezávislým a takového ho máme posledního...

Githzerai mág



Williem Platichor
Harmonický (frakce)
"Harmoničtí mají vždycky pravdu" - to je známá pravda Harmonických a samozřejmě taky Williema. Už od útlého dětství byl svými rodiči striktně vychováván k řádu a životu v duševní, fyzické i názorové harmonii. Nejraději by viděl, aby vše ve sférách žilo v absolutní harmonii a pořádku, což by byl zlatý věk pro všechny. Ale jako každý správný Harmonický ví, že tohoto lze dosáhnout pouze za cenu obětí. Na to, aby sloužil coby Sigilská hlídka Harmonických pochází z vysoké společenské vrstvy. To, aby byl pouze svobodným Harmonických, mu přijde jako hanobení pravidel, a tak je mu připsána oficiální role misionáře harmonie a řádu. Na každý rok dostane misi. Loni to byla stáž na Mechanu, letos je to mise snahy porozumět uvažování běžného sféraře, který nemá žádný cíl. A tak se Williem často zapojuje do různých skupinek a družinek, které jen tak nějak bloumají sem a tam a samy vlastně dobře nevědí proč...
...a tam právě Williem působí jako časovaná bomba. Nejprve, ve fázi jedna, "proti-řádu-řečící" móresy členů skupiny přechází. Ve fázi dbě už na ně poukazuje a své okolí poučuje o tom, jak by se *to mělo* a kde je pravda. Ve fázi třetí už svému okolí veškeré prohřešky proti řádu a celkové harmonii vytýká a dochází k prvním minoritním obviněním. A ve fázi čtvrté, tam už záleží na mnoha faktorech, jakou podobu tato fáze má... Za vše mluví asi to, že Williem má na sobě jednak mnoho jizev, ale druhak jeho statistika dodavatele materiálu do sigilské věznice také není nijak špatná.

Williem není zlý, ba naopak, založením je dobrý. Soustředí se však pouze a jen na svůj průzor řádu a harmonie. A nesnažte se mu vysvětlovat, že to je špatně - on sám ví, co je nejlepší a sám to takhle chce.

Člověk bojovník



Ravenloft one-shot


Nástin hry: - Ravenloft - hororová fantasy; ještě se nabízejí dvě varianty - tajemno, anebo "nemrtvo" --- první by byla spíše nehrdinská a nesoubojová, druhá už o něco heroičtější, ale taky ne tolik... (v prvním případě cca 2.úroveň, ve druhém cca 4.úroveň)
:arrow: --- stále více se mi jeví následující forma - spíše neheroické podání Ravenfloftu. Bude to pravděpodobně tak trochu paranoidní detektivka odehrávající se na ostrůvku, na moři a v lese. Vhodné spíše pro ty, které než vychutnávání příběhu a questů zajímají interakce a hra na omezeném rozsahu (ostrůvek bude malý) a v omezeném časovém rozsahu herního času (cca odpoledne až odpoledne herního času), tj. důraz půjde na každé jednotlivosti a vzájemné vztahy.


Pravidla a styl hry: Znalost Ravenloftu není podmínkou, ovšem prohloubí zážitek ze hry. Znalost ADnD není zdaleka podmínkou - minimum pravidel a házení se odbyde v okamžiku, kdy na to přijde, a jde o velmi jednoduchou mechaniku.

Hra se týká postav, které nejsou hrdiny v pravém slova smyslu. Nikdy nemusely držet meč proti příšeře, ani proti člověku v nějaké válce či souboji. Občas se sice v místě jejich bydliště strhne nějaký konflikt, ale to je spíš afektovaný útok a živelná obrana, než nějaký klasický souboj.

Ve hře půjde hodně o detaily, bude se odehrávat v krátkém herním časovém horizontu a na omezeném prostoru. Ve hře nebude muset být jediný klasický souboj, ovšem sáhnete-li po něm, bránit vám nebudu. Hra bude do jisté míry mít nálepku detektivky - ale půjde spíš o spojování souvislostí, než patrání po někom.

Do velké míry půjde také o hraní interakcí mezi postavami, v tomto směru očekávám iniciativu od hráčů, že budou sami reagovat na stavy svých postav a postav ostatních. Postavy jsou občas takové, neřekl bych vzájemně se vylučující, ale mají třecí plochy. Ty se neprojevovaly za normálního stavu (viz. popis prostředí a postav níže), ovšem v nějaké nestandardní situaci už může být vše jinak.

Implementace Ravenloftu:

Míra nemrtvých - minimální (postavy nemrtvé neznají, ale budou je spíše "brát"; na tomto místě je třeba podotknout, že ač nemají zkušenosti s nemrtvými, vědí naopak moc dobře, co všechno dokážou naopak živí)

Míra výstřednosti - větší. Většina věcí naší společnosti netolerovaných jest ve vesnici považovaná za normální, příp. za zvláštní. Vražda končí pohrůžkou pachateli, smrt bližního málokoho rozhodí - za výstředního je brán ten, kdo uroní slzu.


Dobrodružství bude situováno do Nightmare lands - uvádím čistě pro formalitu.


Prostředí: Ile des deshérités je název ostrova opuštěného v kalných a mlžných mořích domény Zemí nočních můr - krajiny, kde je drtivou většinu času zatažené a pošmourné počasíá a kde jsou všudypřítomní šedí rackové. A na tomto ostrově je jediná a stejnojmenná vesnice. Ostrov je zcela autonomní, vládne sám sobě, přičemž jsou udržovány nepsané zákony a zvyklosti. Ostrov je také relativně suverénní na zdrojích - pěstuje se na něm zvláštní druh pšenice a dobytek, přítomen je les a nějaká smítka zeleniny a ovoce se také najdou.

Hlavní produkci ostrova však představují dva artikly - zvláštní druh slunčenic (ač slunce skoro nesvítí, rostou), drcením jejichž semen se na ostrově vyrábí jedinečné koření. Plantáže těchto slunečnic se nacházejí takřka na třetině území ostrova a pracuje na nich zaměstnána většina obyvatel vesnice. Druhým artiklem je rybolov a tedy rybí produkty. Na nějakých pramicích loví nadšenci denodenně, ovšem jednou měsíčně je pořádán tzv. Velký výlov, kdy se na jediné pořádné lodi vydává na moře několik "nejšikovnějších" a celý týden straví lovením hejn ryb do sítí. Nachytané ryby jsou uzeny, popř. nakládány spolu s kořením a jsou vyměňovány s pevninou za suroviny, které pro změnu nejsou přítomné na ostrově.

Jednou za dva měsíce přijiždí z pevniny kupecká loď, která za produkty vesnice vydá dovezené předem dohodnuté zboží. Pevnina je od ostrova údajně vzdálena dva dny plavby lodí. Nic víc o této výměně (kdo ji zprostředkovává, kam jde zboží z vesnice atp.) se neví. Prostě to tak je...
Na ostrově je více věcí, které by se daly označit slovy "prostě to tak je". Veškeré obyvatelstvo ostrova je jaksi původní - nikdo jiný z pevniny se nepřistěhoval. Ví se, že na ostrově žije již sedmá generace původních obyvatel, kteří na ostrov přijeli. Pravda je taková, že nikdo neví, proč tam přijeli, ale hlavně, proč nepřijíždí už nikdo další - prostě to tak je. Podivuhodností též je, že se nikdo z ostrova naopak ani neodstěhoval. Je nasnadě, že tímto způsobem ostrovu hrozí při počtu 45-60 obyvatel časem degenerace - ta se však zatím nijak neprojevuje.

V rámci vesnice panuje komunitní uspořádání - "každý umí něco" a výměnou se o to podělí s ostatními. Jedinou privilegovanou a dohlížitelskou rodinou jsou Bourgeatové (viz. níže).

Jak již bylo řečeno, třetinu ostrova tvoří plantáže slunečnic, dobrou polovinu pak v jeho severní části hustý jehličnatý les. Zbytek si pak rozebírá pobřeží a roztroušené pozemky obyvatel vesnice. Vesnici tvoří domy v různém dosahu soustředěné od přístaviště (mola) a na něj navazující návsi. Je pravidlem, či náhodou, že domy blíže návsi jsou lidí, kteří jsou spíše otevřenější, domy vzdálenější jsou pak příznačně těch, kteří jsou uzavření, či se z nějakých důvodů distancují.

Život ve vesnici je stereotypní - minimum svátků, žádné víkendy.
Obyvatelé vesnice zpravidla žijí v následující víře - *něco* nad námi dohlíží, ale nevíme, co to je a zda se to vůbec může nějak projevit. Nějací bohové a různé entity tam uznáváni nejsou (až na prá výjimek u některých obyvatel, to je ovšem individuální), explicitní znalost vládce domény tam také neexistuje.


Postavy: Postavy jsou různě rozebrané - některé jsou spíše volnější, jiné mají o něco více nastíněných směrů vývoje. Každopádně jde opět o šablony... Nebráním se tomu, abyste si detaily upravili pro sebe, předělali třeba jména, či něco doplnili. Je to víceméně na vás, ale chtěl bych o tom všem být informován předem - v případě tohoto dobrodružství pak rozhodně co nejdříve předem ;-)

Staty pošlu výhledově (budou dané s možností přidat max. 6 bodů dle výběru; do jedné vlastnosti max 2.), pool dovedností pro jednotlivé dovednosti taky. Chcete-li si pro svou postavu vymyslet vlastní dovednost, můžete (ale taky mi to dejde vědět co nejdřív).
Přesvědčení tady víceméně neřeším... Z některých postav vyplývá samo, z jiných ne a záleží na vás, z jaké strany je pojmete.

Níže se nachází seznam vybraných obyvatel vesnice - neřeším tu všechny postavy a všechny jejich vztahy. Řeším tu pouze volitelné presony a na ně přímo navazující postavy.

Hratelné postavy jsou zeleně.


Pozemek Bourgeatů
Bourgeatové jsou rodinou, která ostrovu od nepaměti vládne. Oni spravují společné fondy vesnice, mají právo veta při jakémkoli hlasování, rozhodují o tom, co by bylo potřeba, zajišťují kontakt s pevninou, soudí spory a prohřešky. Nikdo vlastně neví, proč to takto je, ale je to prostě tak a nikdo na to nepoukazuje.
Celá rodina žije ve velké vícegenerační vile, která má dvě patra a dvě křídla, budí luxusní dojem a je určitou dominantou ostrova. Je však třeba podotknout, že Bourgeatové si v nijak velkém luxusu a bohatství nežijí - dá se říct, že jsou na tom podobně jako většina ostatních na ostrově - mají prostě vilu a řídící pozici, toť vše.

Sebastien Bourgeat - táhne mu na padesát a je nejstraší z rodiny, což z něj dělá nepsaného starostu a vládce vesnice a ostrova. Ve skutečnosti však Bourgeatové rozhodují kolektivně, jeho pozice je tedy spíše formální. Je to velmi cholerický člověk - velmi snadno se nechá vytočit a pak má sklony zneužívát své vládnoucí pravomoci. Jeho úlety však drží v mezích jeho sourozenci. On je tím, kdo za Bourgeaty (a tím pádem i celou vesnici) mluví, zajišťuje kontakty s pevninou a vede veškerou evidenci. Manželka Sebastienovi zemřela loni (nemoc), bezdětný.

Amelie Vachonová (roz. Bourgeatová) - sympatické Amelii je kolem třiceti let. Nikdo o tom neví, ale ve skutečnosti je ona tím, kdo dělá rozhodnutí svého bratra Sebastiena. Jeho rozhodnutí jsou totiž většinou velmi radikální a teprve po debatách s Amelií je Sebastien zmírňuje. Její pozice v rodinné klanu Bourgeatů je tedy "rádkyně".
S Fabricem Vachonem, za něhož se před dvěma lety vdala, má půlročního chlapečka.

Pierre Bourgeat - nejmladší ze sourozenců Bourgeatových (25). Jeho role v triumvirátu je "lidový vůdce" - prodloužená ruka staršího bratra v poli. Všech velkých rybolovů, důležitých výprav a situací se účastní on a vystupuje v nich jako hlavní organizátor. Rozhodně není všeuměl, který by zvládal bezchybně všechno, čeho se účastní, ale čiší z něj přirozená autorita, moudrost a vůdcovství. Nikoho se nestraní, nemá předsudky, s každým se v rozumné míře snaží vyjít. Kdyby šlo vůbec zvolit nějakého nejoblíbenějšího/nejuznávanějšího obyvatele ostrova, pak by to i přes svůj věk byl asi Pierre.
Pierre má poměr s Natali Pidredgenovou. Ta u něj často hledá oporu a pomoc při výlevech svého takřka psychopatického bratra.

Člověk, hraničář (bojovník/zloděj)

Čestný, vůdcovský, "hrdinský"

Přednosti: moudrost, charisma, bonusové dovednosti
Slabiny: nemá


Fabrice Vachon - nejlepší přítel Pierra, přes kterého se taky dobře seznámil s jeho sestrou Amelií, svou nynější manželkou. Fabrice žije ideály, které se vpravdě nehodí do jeho okolí. Věří v dobro a optimismus; v to, že vše může být lepší, když se o to budou lidé dostatečně snažit. A tak je vnímán jako nějaké dítě, kterému všichni otcovsky odkývají jeho názory a přitom si myslí svoje. Všichni však rozhodně ne - najde se několik obyvatel ostrova, kteří se Fabriceovi snaží z různých důvodů naslouchat - ať už proto, aby se s ním mohli shodnout, nebo mu je dostatečně vymluvit. Jeho ženu jeho názory imponují - mít je a věřit jim za okolností, jaké jsou, je veskrze následováníhodné. Pierre se snaží svého přítele chápat proto, aby mu později mohl pomáhat v situacích, kdy na něj dolehne tíha okolností, Jerome Gallard jim naslouchá proto, že mu prostě přijdou "jako zajímavě trhlé myšlenky", Fabien Pigredgen je má rád proto, že podporují jeho teorii o temných silách...
Fabrice se pomalu dostává do stádia, kdy přestává snášet zvyklosti a přístup svého okolí. Je otázkou, jak toto vyvrcholení může dopadnout. Imaginární bookmakeři favorizují Fabrisovu sebevraždu.

Otec Fabrice, Guiy Vachon, je knězem v místní kapličce. Ne, že by do ní někdo chodil a ne že by jeho knězování v místě mělo nějakého smyslu, ale nacházeli se čas od času kupodivu lidé, kteří za ním chodí ke zpovědi. Faktem je, že ono je dostačující vnímat už to, co lidé netají, natož poslouchat ještě jejich zpovědi, a tak se z Guiye Vachona časem stal šílenec, který jednou káže ráje a podruhé apokalypsy. Fabrice se od něj zcela distancoval, ačkoli má v hlavě stále myšlenku na to, jak otci pomoci. Místní doktor, André Rochenard, mu příliš nepomohl - jeho rady "opíjejte jeho, anebo sebe", popř "vyřízněte mu jazyk a nechte ho tu běhat, ono se to už nějak vyřeší samo" Fabrisovi vyzněly spíš jako špatný vtip.

"Ostrov zničil mého otce a asi zničí i mě...", tohle si Fabrice často myslívá.

V současné době, coby přiženěný, pomáhá rodině Bourgeatů se správou ostrova. Vykonává konkrétně pozici pravé ruky Pierra.

Člověk, bojovník/klerik

Idealista, dobromyslný, sklony k depresím a paranoie

Přednosti: síla, moudrost
Slabiny: odolnost (fyzická i psychická)



Usedlost Tanóczů
Zhruba tam, kde by se dalo umístit rozhraní mezi vesnicí a přírodou, leží usedlost Tanóczů - rodiny půl-vistani, kteří si žijí velmi separovaně od vesnice a jejího dění. Vycházejí pouze do své zahrady a sadu za stavením (pečlivě oploceného a hlídaného dvěma dogami). Jediný Gábor a Erika jsou vesnici známější. Usedlost je velká, stávajících osm obyvatel ji obydluje sotva ze čtvrtiny.
Rodina Tanóczů však není zcela uzavřená - za shody okolností může do svých řad přijmout i někoho, kdo není půl-vistani. To je také prvek zabraňující totální degeneraci rodu. Do rodiny bývají takto přijímáni zpravidla ženy. Poslední takovou byla Raphaela Piquegenotová, matka Zoltána.

Zoltán Tanócz - v současnosti stařec nad hrobem; znám za cholerika a ortodoxního následovníka zvyku Tanóczů nijak se nezaplétat s vesnicí. Proto také, ač jeho matka nebyla vistani (anebo právě proto), nedošlo za jeho "vlády" nad rodinou k žádným pletkám s ostatními obyvateli ostrova.

Lázslo Tanócz - padesátiletá nastupující "hlava rodu" po Zoltánovi. Od té doby, kdy v jeho dětství pročísla řady Tanóczů a tedy i mnoha jeho sourozenců nějaká forma chřipky, se zcela zatáhl do sebe. Je to zamlklá, prázdná schránka, která se prakticky nechává řídit okolím - v praxi svou ženou/sestrou Adrianou.

Adriana Tanócz - pravé současné kápo rodiny - Zoltán už je starý a nemá si co vyskakovat (ač mu tradice rodu "velitelství" nechává až do jeho smrti), Lázslo je neodporující prázdná nádoba. Je velmi arogantní, pakliže s někým z ostrova přijde do kontaktu (někteří obyvatelé se pokouší s Tanóczi navázat nějaké kontakty), vždy to skončí hádkou. Mnohokrát se nechala slyšet ve smyslu, že "tyhle svině kolem by potřebovaly vypálit".

Tibor Tanócz - syn Lázla a Adriany. "Pomamil" se, zatímco jeho bratr Gábor potatil. Tibor je dokonalou kopií své arogantní matky, ne-li ještě horší. Je nejstarší z nejmladší generace a mezi svými sourozenci zastává roli jejich absolutního despoty.

Erika Tanócz - dvacetiletá dcera Lázla a Adriany. Černé havranní vlasy, tmavé oči, krásná tvář a postava, orientálně kakaová pleť. Mnozí po ní touží, ale její bratr Tibor ji má zcela na povel a pod dohledem (drby: "nechává si jí pro sebe, zmetek jeden"). Ještě před lety chodívala po pobřezí a vesnici a malovala obrazy. Co na nich bylo zajímavé, bylo to, dokázala přírodní scénérie i lidi namalovat mnohem "barevnější" - jako by je zachycovala ve slunečním svitu, kterého má ostrov pomálu. S jejími výlety nastal však konec. Bratr Tibor ji za to vždy slovně i ručně vynadal (zpravidla až do té míry, že zmlácenou Eriku musel celou cestu domů podpírat její bratr Gábor). Jednou se za Eriku postavil mladík Charles Sarrota, který se s nožem v ruce, brunátným obličejem a slovy, že nespravedlnost jednou skončí, vrhl na Tibora s tím, že ho zabije. Dopadlo to naopak. Při odchodu Tibor pouze zamumlal "měníme pravidla" a od té doby už se Erika po vesnici volně neprochází.

Brigita Tanócz - o tři roky mladší sestra Eriky, ale nikdo ji ještě nikdy neviděl - vycházela pouze coby malé děcko. Jen se o ní tedy mluví. Mluví a zejména sní, protože po ostrově panuje pověra, že Adriana s Tiborem jí zakázali vycházení proto, že je ještě mnohem krásnější než Erika.

Gábor Tanócz (zamluveno Lothar) - pětadvacetiletý syn Lázla a Adriany. Málomluvný, pozbývá arogantních móresů svých příbuzných. Jako jediný má možnost volného pohybu po vesnici, ač on sám tak příliš často nedělá. Často se účastní rybolovných výprav, ale kromě sezení na zádi a pozorování hladiny tam nic nedělá. Gábor představuje prostředníka Tanóczů s ostrovem. Zařizuje a vybavuje nákupy a různé nejnutnější služby. S každým, s kým mluví, však mluví jakoby bez duše - težko říct, zda proto, že je takový, či proto, že se pouze bojí svého bratra a matky. Často se povídá o tom, zda Gábor není už z rodiny nějakým způsobem vyděděn, protože se straní jakýchkoli jejích problémů s vesnicí. Ovšem je známa pravda, že koho Tanóczové vydědili, ten skončil pověšený na lípě na návsi s vyřezaným/vytetovaným/vypáleným vzkazem "je váš".

Vistani, bojovník-zloděj

Zamlklý (bůhví proč) zřejmě dobrák (kdo ví)...

Přednosti: moudrost, obratnost
Slabiny: odolnost



André Rochenard - pokud by se to tak dalo nazvat, pak je André doktor, lépe řečeno felčar, zkrátka a dobře - uzdravuje a léči lidi vědecky než skrze nějaké pozitivní energie a pověry. Svému řemeslu se vyučil od otce, Robeina Rochenarda, který předloni zejmě vlivem mrtvice ochrnul na spodní končetiny (při pokusech o samoléčení, kterým asistoval i André, pak ochrnul zcela - kromě životních funkcí mu funguje pouze levá strana obličeje; kolují zkazky o tom, že přežívající troska otce je pro Andrého nyní materiálem pro jeho léčebné experimenty).
I přes svůj mladý věk André vypadá starší a stejně tak je i ve svém řemesle celkem ostřílený. Je zvláštní, že ho nevykonává z nějaké motivace pomáhat ostatním, ale čistě z lásky k vědě o lidském tělu a bojem s výzvami, které choroby a zranění přinášejí. André je celkem družný, ačkoli příliš nevychází - neustále má v péči buď pacienty, anebo ryby, myši, mrtvé racky a havrany, popř jinou mořskou havěť, kterou zkoumá, pitvá, očkuje jí jedy, hledá protijedy, nechává hladovět a podobně. Je to kombinace bylinkáře, primitivního chemika a patologa v jednom. Málokdo si to uvědomuje, ale ačkoli tato kombinace zní velmi úzce zaměřená, díky jednotlivostem má André ve skutečnosti velmi široký okruh působnosti.
Ostatní obyvatelé ho i přes jeho mládí respektují - ať už pro schopnosti jeho, tak jeho otce. Kromě pár úletů si totiž drží velmi kladnou bilanci vyléčených oproti zemřelým pacientům. Je sice pravda, že jeho metody jsou radikální a než aby amputoval prst, raději bere celou ruku, ale lid díky němu přežívá.
Je znám černým humorem, realistickým vyděním světa přecháezejícím v cynismus a velkou výdrží při pití alkoholu.

Člověk - druid/mág/zloděj

Cynický, inteligentní, v důsledku spravedlivý

Přednosti: odolnost, obratnost, inteligence
Slabiny: síla, nic kromě své profese ("lékař") neumí pořádně
Naposledy upravil(a) Vlasák dne 1.5.2006 22:16, celkem upraveno 27 x.
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Fórum plné RPG - RPG fórum


Obrázek
Uživatelský avatar
Vlasák
Sigilan
Příspěvky: 3017
Registrován: 26.9.2005 7:56
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák »

Jerome Gallard (rezervace Javor) - bardové jsou všude. Tam, kde se něco děje nebo dělo, tam, kde může něco stvořit fantazie a šikovná ruka, tam můžeme najít bardy. Pomalu ze všech zmíněných důvodů pak i na ostrově, a tak se tam nachází i Jerome. Faktem ovšem je, že prakticky nikdo jeho tvorbu příliš nevnímá a neoceňuje. Maximálně existenciální básně a temné hudební motivy, to se setkalo se zájmem, jinak nic. A ne, že by to Jeromovi nějak vadilo, jen ať si ho klidně nevšímaj, tim nakonec líp pro něj. Jen škoda Eriky, ta když ještě vycházela mezi lidi, s tou byl snad jako jedinou pořádný pokec. Zbývá banda pitomců, workoholiků, nebo nemluvků.
Jako snad jediný z ostrova je Jerome člověkem, který není zapojen v ničem - někdo maká na polích a plantážích, jiný loví ryby, další dělá něco pro vesnici a jiný něco pro své rodiny, ale Jerome je úplný solitér, takový mravenec, který nemá v mraveništi nic na práci.
Jerome má dvě sestry (Lili, Emili) a matku (Josepha). Všechny tři mu daly ultimátum - buď něco dělej, nebo táhni z baráku... A tak táhnul z baráku a žije v hostinci výměnou za to, že sem tam nějak zabaví "hosty". Jerome zná velmi dobře takřka všechny obyvatele vesnice. Tím, jak celé dny jen tak bloumá, se často zapojuje do řeči s ostatními.
Jerome je totální flegmatik, máloco ho rozhází. Ale všichni dobře víme, že mít strach je někdy taky k užitku...

Člověk - bard

Flegmatický lenoch s relativně zdravým rozumem

Přednosti: obratnost
Slabiny: síla


Fabien Pidredgen (rezervace Hamster) - Fabien byl rapl už od mala. Cokoli se mu nelíbilo, to dal hlasitým řevem, nebo nafučením najevo. Byl to zkrátka takový spratek. Dětské vrtochy ho už pomalu začaly přecházet, postupem času ho srovnala i jeho mladší sestra Natali. Před dvěma lety však shořel statek rodiny Pidregenů a z jejich rodiny se zachránili pouze děti. Tato událost na Fabiena velice dolehla a dala volnou cestu k projevům jeho rozporuplné osobnosti - Fabien nejprve začal z požáru podezřívat své okolí. Jednou svoji sestru, jednou bezprostřední sousedy, jednou všechny obyvatele vesnice, jednou třeba Bourgeaty, podruhé Tanócze... Jeho podezření však nenechává v sobě, naopak, průchod bývá velmi volný. Stačí sebemenší maličkost, něčí špatně vyřčené slovo či pohled a Fabien získá vůči dotyčnému podezření. Pak je věcí dané okolnosti, jak se jeho podzření projeví. Svou sestru zkopal, sousedům zplundroval zahradu, běhal s nožem po vesnici a sápal se po každém, kdo mu přišel na ruku, znásilnil Amelii Bourgeatovou, chtěl vypálit Tanócze... Většinou má tedy podezření formu bezprostřední pomsty - ta se někdy povede, někdy ne, zpravidla však bývá zpacifikován, nasazeny uklidňovací prostředky od André Rochenarda a svěřen do péče své sestry, které se o něj oddaně stará a snaží se ho hlídat a uklidňovat (což se jí naštěstí celkem daří). Ještě nikoho však nenapadlo Fabiena potrestat, protože on za to přece nemůže. Fabrice Vachon má sklony nadnést Pierrovi tezi o tom, že je Fabien nebezpečný, na druhou stranu je však Fabien jeho jediným "spojencem" v jeho ideálech. Fabien totiž taky podobně tvrdí to, že je celý ostrov prohnilý. Fabien nesnáší lidi kolem sebe, ví, že tam *někde* je viník smrti jeho rodičů. Jediným, kdo mu pořádně stojí za řeč (pořp stáli, kdyby s ním mluvili), jsou ti, kteří vůči ostrovu vykazují apatii - Jerome Gallard, Viridiana von Nacht die Irrsinns a nakonec i ti Tanóczové.

Člověk bojovník

Nestabilní rváč s vírou v pomstu

Přednosti: síla, odolnost
Slabiny: inteligence, charisma



Jean Lebeau - Jean je tichý a uzavřený chlapec. Spolu se svým otcem Patrickem jsou mistři loďaři. Vyrábějí lodě a také lodě řidí. No, lodě... Na ostrově je jediná pořádná loď pouze jedna (nepočítaje rybářské pramice), ačkoli i ta je pouze takovou bárkou. Mezitím, co slouží jedna, vyrobí otec a syn novou - tak to chodí stále dokola a Lebeauové to tak dělají už od počátku. Jean je rád, že má tuhle možnost - na ostrově se cítí nesvůj, a tak velmi rád vyhledává každou příležitost, jak trávit chvíle raději na vlnách, než na pevnině. Ačkoli se líbí ženám, jim se vyhýbá takřka úplně. Když už se někdy vydá mezi lidi, tak s otcem do hostince - "Starý mořský vlk a jeho nemluvný vlček," dobírají si ho většinou ostatní.

Člověk hraničář

Uzavřený, ostýchavý dobrotisko

Přednosti: obratnost, odolnost
Slabiny: charisma



Gilbert Noirdame (zamluveno CrowX) - Gilbertův malý bratr Arné Gilberta považuje za největšího hrdinu na světě. Je to s podivem, protože málokdy považují děti za hrdiny lidi typu Gilberta - totální knihomoly, kteří dovedou hodiny vyprávět o dimenzích, rovinách existence a jsoucnech. Malý Arné je svým starším bratrem však zcela fascinován a všemožně se mu snaží pomáhat - nosí mu knihy, doplňuje kalamáře, donáší mu jídlo do pracovny... a tak ho Gilbert v práci toleruje. Mnohem horší je to s Gilberovou starší sestrou Ernikou a jejím manželem Stephánem Ouriaquem. Gilberta neustále nutí do nčeho, co by jim nějak pomohlo získat vyšší pozici v rámci ostrova. Proklít Bourgeaty, očarovat k lepšímu sebe, najít metodu, jak vyrábět stříbro z vody a tak dále. Gilbert se těmto prostým a nesmyslným nápadům směje a bezelstně své sestře a jejímu manželovi vysvětluje jejich nesmyslnost a nerealizovatelnost, což oba zmíněné přivádí ještě k větší nepříčetnosti. A tak žijí (oprávněně?) v dojmu, že mají na krku cvoka, jehož cvokaření jim ani nic užitečného nepřinese.
Gilbert se noří do svých knih a zápisků a čím dál tím častěji prohlašuje "Myslím, že tomu přicházím na kloub". V takových chvílích se pak vydává do hostince nebo do vily Bourgeatů a seznamuje přítomné se svými novými tezemi, u nichž nikdo vlastně nechápe, o čem přesně jsou. Vše je o nějakých proudech a rovnováhách, které se stýkají na ostrově, ale nikdo už neví, o jaké proudy jde a co to znamená pro praxi.
Gilbert absolutně nemá žádné společenské cítění a zapamatované vazby. Má v paměti zakódovanou svou sestru jako "ta, co po mně chce naivní nesmysly" (jejího mažela podobně), mladšího bratra jako "to dítě, které mi je pořád v patách a kdovíproč mi pomáhá" a Bourgeaty jako "ty, kteří jsou důležití". Zbytek bere jednorázově tak, jak ten dotyčný zrovna vypadá, a podle toho, co zrovna dělá. K oněm třem jmenovaným osobám (skupinám osob) však cítí určitou citovou vazbu, pouze si ji ve svém způsobu myšlení nedokáže vyložit jinak, než takto po svém.
Okolí Gilberta bere jako stabilní pomatený inventář města a je pro ně Gilbert asi tím posledním, za kým by kdo šel pro radu - tedy, pouze jeho mladší bratr, ten by za ním šel jako za prvním.

Člověk mág

Přednosti: inteligence
Slabiny: síla, charisma


Jocelyn Toulabert (rezervace yenn) - rodina Toulabortů žije mimo vesnici - žije totiž ve stavení situovaném ke kraji lesa. Tedy bokem, ovšem neznamená to, že by se stranila záležitostí vesnice. Toulabertové mají od nepaměti schopnost objevovat se v pravý čas a pravou chvíli - pokaždé, když se děje něco výjimečného, je v okolí přítomen jeden z nich a zpravidla vždy přispěje alespoň názorem do pranice. Ve skutečnosti se věc má až tak, že se na názor někoho z Toulabertů podvědomě dokonce i čeká.
Toulabertové jsou rodinou zvláštních poustevníků, druidů či jak to nazvat. Kdo v chorobě nedůvěřuje doktorovi Andrému, pak hledá pomoc u Toulabertů. Jde-li o skutečně vážnou věc, pak bývá některý z nich v dosahu obvykle dříve, než se za nimi vůbec někdo pro pomoc vydá.
Z obojí vyplývá, že když někdo vidí Toulaberta přicházet do vesnice, je jasné, že se něco děje nebo se stane. Kromě toho je s nimi konzultováno i vedení zemědělství a je jim pod pravomoc svěřena správa celého lesa. Vedle toho Toulabertové obstarávají též duchovní záležitosti v podobě pohřbů, zasvěcování narozených, posvěcování sňatků, budov a výprav. V poslední době s nimi kooperoval Guiy Vachon, který vesnici zajišťoval alternativní duchovní zázemí - tedy do té doby než zešílel.
Jocelyn potvrzuje, že je jedním z Toulabertů - naplňuje vše řečené. Za své staré rodiče, kteří již téměř nevycházejí, nyní jedná hlavně on. Bourgeatové jsou pro vesnici světskou autoritou, tu nevyjádřitelnou, která je mezi nebem a zemí, nyní vyjadřuje Jocelyn - je vždy tam, kde být má, a vždy říká to, co je potřeba říci.
Většina lidí k němu vzhlíží s respektem, někteří až strachem. On sám si ve vesnici žádné svazky nevytváří - nikomu nestraní, nikomu se nevyhýbá. Ale i on sám má asi své oblíbence, kdo ví...

Člověk boccoru

Přednosti: moudrost, charisma
Slabiny: nemá


Viridiana von Nacht die Irrsinns (rezervace Vampiria)
Naposledy upravil(a) Vlasák dne 25.4.2006 13:19, celkem upraveno 1 x.
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Fórum plné RPG - RPG fórum


Obrázek
Uživatelský avatar
Sadako
Sigil Team
Příspěvky: 4552
Registrován: 25.9.2005 12:58
Bydliště: Sigil
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako »

Ravenloft - vampír;-) povolání nevím, je tam nějaká hodně vymazlená specialita?
Planescape - sukkuba/tiefling/alu-fiend (figter/mage)
FR - drow (mage/cleric) :twisted:
Chtěl jsem říci, přerušil jej ředitel, čím trávíte svůj čas?
Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým.
Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel.
Protože světlo mě dráždí.
Uživatelský avatar
sevencreature
Sigil Team
Příspěvky: 7394
Registrován: 26.9.2005 1:24
Bydliště: Země
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sevencreature »

Heh, když to čtu, skoro bych si zahrál za Paladina ;-) Ale asi bych to nezvládl.

Tak možná v PT - jako Zloděj příběhů, Ravenloft - Vampire Hunter, FR - to je vcelku jedno :-)
Eat all your school, stay in milk, drink your teeth, don't do sleep and get eight hours of drug.
Uživatelský avatar
Vlasák
Sigilan
Příspěvky: 3017
Registrován: 26.9.2005 7:56
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Vlasák »

sevencreature píše:Heh, když to čtu, skoro bych si zahrál za Paladina ;-) Ale asi bych to nezvládl.
O tohle se není třeba obávat - půjde spíš o ochutnání papírového hraní a hlavně zábavu, jak by to mělo být vždycky, než o nějaké hardcore teoretické hraní :-P
Vampiria píše:Ravenloft - vampír ;-) povolání nevím, je tam nějaká hodně vymazlená specialita?
V zásadě to jsou classy z klasického DnD, které se dokitují a doretušují dle charakteru dobrodružství... A ten zatím nevím, jaký bude ;-)
Krystalizuje mi ale myšlenka, že by šlo spíše o prostší obyvatele jednoho malého ostrova, kde by celé kouzlo DnD povolání bylo třeba v následujícím duchu: silák, nabušenej chlapík (bojovník), člověk, kterej má blízko k přírodě a životu v ní (hraničář), člověk, kterej přírodě rozumí a dokáže leccos vytušit a i lehce ovlivnit (druid), chlapík, co opravuje kliky, zámky a umí to s lidma (zloděj), přemýšlivec, kterého nuzný život plný rybolovu nebere, ale raději dokola čte knížky, které našel po svém dědovi (toho před x lety raději upálili) (kouzelník), jeden z mála pobožných, který se trochu snaží vnést naději mezi dekadenci a šeď (klerik, paladin), líná kůže, která radši drnká na kytaru a v teple popíjí, než aby musel makat se sítěma na pramici nebo s motykou na plantáži s kořením xyz (bard)...

Pokud by se hrál RL a pokud zrovna tenhle, i ten tvůj vampír by tam nějaké místo našel... To bychom se pak časem domluvili... ;-)
Infinity forever! - Baldur's Gate II add-on CZ
Fórum plné RPG - RPG fórum


Obrázek
Uživatelský avatar
yenn
Sigil Team
Příspěvky: 3192
Registrován: 24.9.2005 23:13
Bydliště: pod tisíciletým dubem
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od yenn »

Zahraji si rád, ale bylo-li by zájemců "moc", jsem ochoten své místo přenechat tomu, kdo jinak ke hraní nemá příležitost.

Z nabízených mě nejvíce láká tajemný (nesoubojový) Ravenloft, přičemž bych, pokud by to bylo možné, asi vyzkoušel povolání boccoru.
Horoskop stojí drachmu a je o drachmu předražený. [Quintus Ennius]
Uživatelský avatar
CrowX
Sigilan
Příspěvky: 1436
Registrován: 24.9.2005 22:58
Bydliště: Žilina
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od CrowX »

Ja by som tiež bral ten Ravenloft - povolanie-niečo spoločné s mágiou.
There is a limit to stupidity.
182
Uživatelský avatar
Frosty
Sigilan
Příspěvky: 1726
Registrován: 2.10.2005 17:17
Bydliště: drsný sever:)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Frosty »

No - pokud bych už nebyl 'nad plán', tak bych se taktéž zapojil...

Z nabízených settingů - asi FR a Ravenloft... Jinak nějakou konkrétnější představu o postavě nemám. Třebas klerik či druid.
Klacek i kámen kosti zláme, ale bacha na slova, bacha na ně...
Uživatelský avatar
AlieN
Sigilan
Příspěvky: 2932
Registrován: 4.10.2005 13:31
Bydliště: Zlín, Brno, Praha a tak podobně
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od AlieN »

z těch settingů znám nejvíc FR, ale rád bych zkusil i ten Ravenloft nebo Planescape

postava - nejspíš nějaký mage nebo fighter
Uživatelský avatar
Tafif
Sigilan
Příspěvky: 1140
Registrován: 10.10.2005 22:41
Bydliště: Za devatero horami...
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tafif »

Vím o tom prd, nikdy jsem to nehrál. Ale předpokládám, že z BGček znám jen FR. Z povolání mě nejvíce láká bard a M/T.
Hole mágů to nejsou přeludy,
bývají na konci zdobeny žaludy.
Uživatelský avatar
Javor
Sigilan
Příspěvky: 420
Registrován: 29.9.2005 20:43
Bydliště: Ve skleněné vitríně
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Javor »

Já bych se taky milerád zúčastil. Na světě nezáleží, ale ten Ravenloft či Dark Sun zní lákavě.

A šel bych do něčeho na způsob barda či jiné flákačsko/uselessko/kecacího povolání, případně heroického válečníka. A co je v Orderu Miko, tak mě láká i paladin :-)
Feed your head
Uživatelský avatar
Ajantis
Sigil Team
Příspěvky: 5040
Registrován: 28.9.2005 22:38
Bydliště: die beschattete Berge
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ajantis »

yenn píše:Zahraji si rád, ale bylo-li by zájemců "moc", jsem ochoten své místo přenechat tomu, kdo jinak ke hraní nemá příležitost.

Z nabízených mě nejvíce láká tajemný (nesoubojový) Ravenloft,
Jsem na tom naprosto stejně.
A přežil ybch i všechny ostatní světy, byť Ravenloft preferuji zdaleka nejvíce.
Uživatelský avatar
Neferit
Šifrovač
Příspěvky: 2323
Registrován: 29.9.2005 16:53
Bydliště: terra incognita
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Neferit »

Klidně se taky přidám, ale předem upozorňuju, že to bude dlouhý vysvětlování, než to pochopím ;-) (pokud vůbec :lol: :lol: :lol: )
http://gh.ffshrine.org?r=23256
deviantART - place, where deviancy comes to play

Pokud máte něco, co po mně chcete, tak mě kontaktujte pomocí PM, emailu nebo ICQ. Vše je zde uvedeno. ;-)
Uživatelský avatar
Hamster
Dabus
Příspěvky: 1815
Registrován: 29.10.2005 1:04

Příspěvek od Hamster »

Já si rád zahraju všechno, z čeho vykřešu malkaviana... ;-)
Uživatelský avatar
Tokkar
Dabus
Příspěvky: 1737
Registrován: 26.9.2005 11:28
Bydliště: cerna O.....a cerna

Příspěvek od Tokkar »

Preferuji Planescape.

A z povolání? Tak nějak mě momentálně nic nenapadá. :-(
The Oldest King's Knight At Realm is like a shadow on Sigil's street at moonless night.
Zamčeno

Zpět na „Pravidelný internacionální sigilský sraz“