Máte rádi paladiny?
hmm.
Teď jsem na wikipedii narazil na to že v originálním starém DnD byly dva druhy paladinů -- Paladin of Justice, ten byl zákonný, a Paladin of Freedom, a ten byl chaotik. Když pominu že mám chuť zeptat se jestli byl jeden z nich modrobílý a jeden z červený růžový, tak by mne zajímalo jestli je to pravda, a proč toho nechali.
Teď jsem na wikipedii narazil na to že v originálním starém DnD byly dva druhy paladinů -- Paladin of Justice, ten byl zákonný, a Paladin of Freedom, a ten byl chaotik. Když pominu že mám chuť zeptat se jestli byl jeden z nich modrobílý a jeden z červený růžový, tak by mne zajímalo jestli je to pravda, a proč toho nechali.
Jediný člověk co přesosal kanál La Manche.
nedá se neříct, že negování není nedůležité
nedá se neříct, že negování není nedůležité
Taky o tom nevím... ale ne že bych po první edici kdovíjak pátral 
Ehm :)Generally, paladins are of the Lawful Good alignment, though some products of the 3.5 edition of Dungeons & Dragons have created variants such as the Lawful Evil paladin of tyranny, the Chaotic Evil paladin of slaughter, and the Chaotic Good paladin of freedom. Under this arrangement, Paladins become the champions of the "corner" alignments, with Druids (who must have some "neutral" component to their alignment) being the champions of the "cross" alignments. Originally, only humans could be paladins, but in later editions, there is no such limit in race.
Malicko jsem to prekroutil
Omlouvam se za zmatky, budu cist pozorneji.Jediný člověk co přesosal kanál La Manche.
nedá se neříct, že negování není nedůležité
nedá se neříct, že negování není nedůležité
Nehledě už na to, že drow na povrchu tuhle odolnost ztrácí... 
Nevím přesně kam s tím, ale jelikož se dotaz týká paladinů, tak snad to zde nebude překážet. Zajímala by mě totiž jedna věc:
Vztah paladina a hromadění majetku v počítačových RPG hrách
Podle Paladinovy příručky nesmí hromadit majetek či se obohacovat. Najde-li poklad, měl by kolem něj přejít bez povšimnutí, výjimky by měly být těžce podložené. Přirozeně nějakou hotovost u sebe mít musí, jinak by umřel hlady. Pamatuji-li si dobře, odvíjí se to od běžných měsíčních výdajů (píce pro koně, oprava, ubytování apod.) + nějaká rezerva na horší časy nebo nepředpokládané náklady. V případě, že by paladin však u sebe měl jmění, které tyto kritéria přesahuje, bylo by to posuzováno jako obohacování se, projev hrabivosti a porušení kodexu. Tento přestupek by pak měl nějak odčinit (např. finančním darem hospicu) a mírnějším pokáním. Tedy v "papírovém světě" to tedy víceméně chápu, alespoň doufám.
Problém však vidím v dodržování výše popsaného v počítačové hře. Samozřejmě je mi jasné, že nelze srovnávat "papírové" a PC, přesto se však snažím hrát co nejpoctivěji i v počítačové podobě. Bohužel, PC RPG jsou založeny na sbírání předmětů, jejich prodeji a za ušetřené peníze pak nakupování lepších zbraní & zbrojí, lektvarů či jiných užitečných artefaktů. Hra s tímto počítá a postava tak často disponuje takovým množstvím zlata, že by pohodlně zruinovala tamní ekonomiku, kdyby všechno vypustila do oběhu.
Jak se tedy k tomu mám postavit coby paladin? Za hromadění vysokých částek mě hra nijak netrestá postihy (imho alespoň v Neverwinter Nights by mohl existovat nějaký limit, po jehož překročení by se paladinovo přesvědčení přesunulo o bod či dva směrem po ose k Evil či k Chaotic). Naopak nemalé zdroje jsou ke zdárnému dokončení hry leckdy potřeba, či jej alespoň výrazně usnadňují.
V současnosti se snažím chovat tak, že v "přátelských či neutrálních" budovách nesbírám nic, co je v majetku někoho jiného, tj. v truhle, polici, nedej-Torm-zamčeno. V budovách "nepřátelských" (dungeony apod) sbírám pouze ze skříní to, co výslovně potřebuji - např. lektvary, nová lepší zbraň. Pokud dejme tomu naleznu nový plášť, tak ten starý tam nechám místo něho, nebo jej prodám a utrženou částku pak věnuji chrámu. Abych nějak "přežil" sbírám a prodávám pouze to, co "vypadne" ze zabitých nepřátel a hromaděné jmění se snažím regulovat dary kostelům. Pouze když spatřím v obchodě nějaké skutečně užitečné vybavení, šetřím na něj jen tolik, abych si mohl dovolit jej zakoupit.
Jak vidno, hra tímto dost nabývá na obtížnosti - nejlepší vybavení vám nezřídka uteče. Ne že bych si stěžoval, ale docela by mě zajímal váš názor na to, jak hrát za paladina v těchto podmínkách (které hráče ke kupení peněz doslova lákají) a dodržovat přitom jeho důležité zásady paladinova přesvědčení.
Vztah paladina a hromadění majetku v počítačových RPG hrách
Podle Paladinovy příručky nesmí hromadit majetek či se obohacovat. Najde-li poklad, měl by kolem něj přejít bez povšimnutí, výjimky by měly být těžce podložené. Přirozeně nějakou hotovost u sebe mít musí, jinak by umřel hlady. Pamatuji-li si dobře, odvíjí se to od běžných měsíčních výdajů (píce pro koně, oprava, ubytování apod.) + nějaká rezerva na horší časy nebo nepředpokládané náklady. V případě, že by paladin však u sebe měl jmění, které tyto kritéria přesahuje, bylo by to posuzováno jako obohacování se, projev hrabivosti a porušení kodexu. Tento přestupek by pak měl nějak odčinit (např. finančním darem hospicu) a mírnějším pokáním. Tedy v "papírovém světě" to tedy víceméně chápu, alespoň doufám.
Problém však vidím v dodržování výše popsaného v počítačové hře. Samozřejmě je mi jasné, že nelze srovnávat "papírové" a PC, přesto se však snažím hrát co nejpoctivěji i v počítačové podobě. Bohužel, PC RPG jsou založeny na sbírání předmětů, jejich prodeji a za ušetřené peníze pak nakupování lepších zbraní & zbrojí, lektvarů či jiných užitečných artefaktů. Hra s tímto počítá a postava tak často disponuje takovým množstvím zlata, že by pohodlně zruinovala tamní ekonomiku, kdyby všechno vypustila do oběhu.
Jak se tedy k tomu mám postavit coby paladin? Za hromadění vysokých částek mě hra nijak netrestá postihy (imho alespoň v Neverwinter Nights by mohl existovat nějaký limit, po jehož překročení by se paladinovo přesvědčení přesunulo o bod či dva směrem po ose k Evil či k Chaotic). Naopak nemalé zdroje jsou ke zdárnému dokončení hry leckdy potřeba, či jej alespoň výrazně usnadňují.
V současnosti se snažím chovat tak, že v "přátelských či neutrálních" budovách nesbírám nic, co je v majetku někoho jiného, tj. v truhle, polici, nedej-Torm-zamčeno. V budovách "nepřátelských" (dungeony apod) sbírám pouze ze skříní to, co výslovně potřebuji - např. lektvary, nová lepší zbraň. Pokud dejme tomu naleznu nový plášť, tak ten starý tam nechám místo něho, nebo jej prodám a utrženou částku pak věnuji chrámu. Abych nějak "přežil" sbírám a prodávám pouze to, co "vypadne" ze zabitých nepřátel a hromaděné jmění se snažím regulovat dary kostelům. Pouze když spatřím v obchodě nějaké skutečně užitečné vybavení, šetřím na něj jen tolik, abych si mohl dovolit jej zakoupit.
Jak vidno, hra tímto dost nabývá na obtížnosti - nejlepší vybavení vám nezřídka uteče. Ne že bych si stěžoval, ale docela by mě zajímal váš názor na to, jak hrát za paladina v těchto podmínkách (které hráče ke kupení peněz doslova lákají) a dodržovat přitom jeho důležité zásady paladinova přesvědčení.
-
Dalcor
- Sigilan
- Příspěvky: 982
- Registrován: 30.9.2005 8:53
- Bydliště: Černá skála, Nightlund, Solamnie, Krynn, Mnohavesmír
- Kontaktovat uživatele:
Toď otázka bratře,
lze považovat za hromaďění majetku takovou situaci, kdy sháníš dostatečně majetku k tomu aby jsi sám sebe více vybavil pro boj proti všeobjímajícímu chaosu? Ano někteří z nás, bratři, mohou pociťovati takovéto hromadění majetku jako špatnost, leč v dobách jako jsou takové kdy bohové kráčejí po zemi je třeba sám sebe dobře vybaviti by mi mohli státi po boku Tormovým, Tyrovým či Rudé rytířky proti stvůrám chaosu a Pána vraždy státi.
Ačkoliv nic nebrání tobe by jsi svůj majetek mezi chrámy řády a občany chudobné rozděli, jest tomu tak? leč žádné výhody pro Tebe nestraní se takovou činnsotí bratře? jest tomu tak?
Pak pomni že jest události v sáze Baldurs Gate trilogy jen část života Tvého a ty jsi povinován sloužiti svému Pánu ať už na nebesích či pánu světskému, jako pasovaný rytíř jsi povinován i vůči svému lénu, jako jeho chránce a pak tedy věz že potřeba ejsti živit mladé muže panoše a tvé poddané, že jest potřeba tvrz či hrad postavitia vtakovém případku věz že hotovost Tvá finanční ti může ku pomoci býti.
Mnohem lepší situace by, drahý bratře, nastala kdyby hra byla natolik skriptovaná, že by vliv hromadění majetku případně peníze předané chrámu měla na hru vliv, takhle to prsotě ber že je to hra a snaž se k tomu přistupovat jako já.
Jeho Milost Vévoda z Knightlundu Dalcor Mar-Blakgaard, Rytíř meče dle cti, patriarcha Kiri-Jolithův.
Vedoucí katedry historie rytířství a paladinství na Vysoké škole vojensko historické Rudé rytířky na Sigilu
lze považovat za hromaďění majetku takovou situaci, kdy sháníš dostatečně majetku k tomu aby jsi sám sebe více vybavil pro boj proti všeobjímajícímu chaosu? Ano někteří z nás, bratři, mohou pociťovati takovéto hromadění majetku jako špatnost, leč v dobách jako jsou takové kdy bohové kráčejí po zemi je třeba sám sebe dobře vybaviti by mi mohli státi po boku Tormovým, Tyrovým či Rudé rytířky proti stvůrám chaosu a Pána vraždy státi.
Ačkoliv nic nebrání tobe by jsi svůj majetek mezi chrámy řády a občany chudobné rozděli, jest tomu tak? leč žádné výhody pro Tebe nestraní se takovou činnsotí bratře? jest tomu tak?
Pak pomni že jest události v sáze Baldurs Gate trilogy jen část života Tvého a ty jsi povinován sloužiti svému Pánu ať už na nebesích či pánu světskému, jako pasovaný rytíř jsi povinován i vůči svému lénu, jako jeho chránce a pak tedy věz že potřeba ejsti živit mladé muže panoše a tvé poddané, že jest potřeba tvrz či hrad postavitia vtakovém případku věz že hotovost Tvá finanční ti může ku pomoci býti.
Mnohem lepší situace by, drahý bratře, nastala kdyby hra byla natolik skriptovaná, že by vliv hromadění majetku případně peníze předané chrámu měla na hru vliv, takhle to prsotě ber že je to hra a snaž se k tomu přistupovat jako já.
Jeho Milost Vévoda z Knightlundu Dalcor Mar-Blakgaard, Rytíř meče dle cti, patriarcha Kiri-Jolithův.
Vedoucí katedry historie rytířství a paladinství na Vysoké škole vojensko historické Rudé rytířky na Sigilu
Vskutku tedy záleží na tom, co budeme považovati za shromažďování majetku. Pravdu díš sire, jsou-li takto získané prostředky náležitě využité k boji proti nečistým silám Zla, není třeba příliš váhati a lze s klidným srdcem těžiti z výhod, kterých přinášejí. S tímto souhlasím, neb sám nežiji v plném odříkání materiálních požitků po vzoru některých asketů. Rovněž i své společníky (byť mnozí z nich nenáleží k Řádu) svědomitě zásobuji kvalitní výstrojí a dbám na jejich bezpečí.
Shodneme se tedy na tom, že paladinové nemohou choditi pouze v obyčejné zbroji a v ruce třímati meč průměrné jakosti, mají-li dobře posloužiti účelu. Udatný válečník by měl být zaopatřen odpovídající výbavou.
Přesto neměly by se vznešené myšlenky boje se Zlem státi plytkou záminkou k osobnímu obohacování. Mnozí z bratří podléhají pokušení sebrati ze země pro sebe nepotřebný artefakt nemalé síly, výhodně jej prodati a blyštivé mince uložiti do váčku. Možná si říkají, že tak činí "pro případ", ale co si o tom myslet, jsou-li zajištěni již nemalým jměním? Žel, děje-li se toto příliš často, začínám míti obavy. Je správné být dobře vybaven, nikolivěk však převybaven přes míru.
Dostane-li se mi té cti býti ochráncem tvrze, jest zřejmé, že si již nemohu vystačiti s takovými částkami, které stačí k nasycení vlastnímu a několika věrných společníků. V této situaci jest tedy zcela správné míti prostředků více, avšak zase jest záhodno zachovati míru. V držení svém by věrný sluha neměl chovati více než má jeho pán. Rozumným se mi zdá býti stejný přístup jako kdyby šlo o jednotlivce. Měl by míti toliko peněž, aby mohl zabezpečit chod tvrze na určité období. K tomu jest přirozeně nutno připočíst jistou rezervu pro případ svolání zemské hotovosti.
Z darů potřebným a církvi mi jistě žádný prospěch nevyplývá, ale na to bych ani nepomyslel, bratře. Milosrdenství není motivováno ziskem. Spíše mě zaráží, jak málo jest ve hrách zakořeněna povinnost pro paladiny a kleriky odvádět pravidelný příspěvek svým patronům. Snad jsem příliš smělý, ale představuji si to takto. Klerici a paladinové by měli v určené periodě, dejme tomu jednou za měsíc, navštívit svého ochránce a chlebodárce. Zde by jakožto projev díků za přízeň a milost, kterou jim jejich patron uděluje, mj. také věnovali určitý obnos. Našli-by se tací, kteří by tak nekonali, přirozeně by se od nich jejich dobrodinec odvrátil (dočasná ztráta některých schopností, pokud by bylo zanedbávání trvalé, je možné uvažovat o permanentní ztrátě), neb mu není třeba podporovati nevděčných služebníků. Samozřejmě, určité výjimky by měly brány v zřetel, jelikož jest občas zatěžko přerušit náročnou výpravu nebo zrovna není vhodná instituce v dosahu. Takovéto příčiny však ochránce, ve své neskonalé moudrosti a milosrdenství, dozajista pochopí a udělí svému chráněnci výjimku (odložení).
V úctě,
Geralt, služebník Tormův
PS: Všichni nepaladinové nechť mi odpoustí použitou mluvu.
Shodneme se tedy na tom, že paladinové nemohou choditi pouze v obyčejné zbroji a v ruce třímati meč průměrné jakosti, mají-li dobře posloužiti účelu. Udatný válečník by měl být zaopatřen odpovídající výbavou.
Přesto neměly by se vznešené myšlenky boje se Zlem státi plytkou záminkou k osobnímu obohacování. Mnozí z bratří podléhají pokušení sebrati ze země pro sebe nepotřebný artefakt nemalé síly, výhodně jej prodati a blyštivé mince uložiti do váčku. Možná si říkají, že tak činí "pro případ", ale co si o tom myslet, jsou-li zajištěni již nemalým jměním? Žel, děje-li se toto příliš často, začínám míti obavy. Je správné být dobře vybaven, nikolivěk však převybaven přes míru.
Dostane-li se mi té cti býti ochráncem tvrze, jest zřejmé, že si již nemohu vystačiti s takovými částkami, které stačí k nasycení vlastnímu a několika věrných společníků. V této situaci jest tedy zcela správné míti prostředků více, avšak zase jest záhodno zachovati míru. V držení svém by věrný sluha neměl chovati více než má jeho pán. Rozumným se mi zdá býti stejný přístup jako kdyby šlo o jednotlivce. Měl by míti toliko peněž, aby mohl zabezpečit chod tvrze na určité období. K tomu jest přirozeně nutno připočíst jistou rezervu pro případ svolání zemské hotovosti.
Z darů potřebným a církvi mi jistě žádný prospěch nevyplývá, ale na to bych ani nepomyslel, bratře. Milosrdenství není motivováno ziskem. Spíše mě zaráží, jak málo jest ve hrách zakořeněna povinnost pro paladiny a kleriky odvádět pravidelný příspěvek svým patronům. Snad jsem příliš smělý, ale představuji si to takto. Klerici a paladinové by měli v určené periodě, dejme tomu jednou za měsíc, navštívit svého ochránce a chlebodárce. Zde by jakožto projev díků za přízeň a milost, kterou jim jejich patron uděluje, mj. také věnovali určitý obnos. Našli-by se tací, kteří by tak nekonali, přirozeně by se od nich jejich dobrodinec odvrátil (dočasná ztráta některých schopností, pokud by bylo zanedbávání trvalé, je možné uvažovat o permanentní ztrátě), neb mu není třeba podporovati nevděčných služebníků. Samozřejmě, určité výjimky by měly brány v zřetel, jelikož jest občas zatěžko přerušit náročnou výpravu nebo zrovna není vhodná instituce v dosahu. Takovéto příčiny však ochránce, ve své neskonalé moudrosti a milosrdenství, dozajista pochopí a udělí svému chráněnci výjimku (odložení).
V úctě,
Geralt, služebník Tormův
PS: Všichni nepaladinové nechť mi odpoustí použitou mluvu.
-
Dalcor
- Sigilan
- Příspěvky: 982
- Registrován: 30.9.2005 8:53
- Bydliště: Černá skála, Nightlund, Solamnie, Krynn, Mnohavesmír
- Kontaktovat uživatele:
Drahý bratře,
Tvé myšlenkové pochody mě utvrzují že kráčís po správných stezkách které vyšlapal Tvůj pán když se střetl s šíleným Cyrikem a vybojoval si tak právo zastupovat Tyra jako Pán spravedlnosti. Přesto mi odpověz na tuto otázku? nechal by jsi na zemi ležet meč jenž zván Černým ostřím jest, by kdejaký chudák s nečistými myšlenkami ho pozvedl a proti dobru ho obrátil? Nebo by jsi ho raději vzal, prodal v chrámu a z jeho peněz financova blahobyt toho chudáka?
Cesty páně jsou nevyzpytatelné a nikdy nelze s jistojistou pravdivostí říct která jest ta pravá, říditi svými principy se musíš! Věz že logika ti napoví.
fra. Dalcor
Tvé myšlenkové pochody mě utvrzují že kráčís po správných stezkách které vyšlapal Tvůj pán když se střetl s šíleným Cyrikem a vybojoval si tak právo zastupovat Tyra jako Pán spravedlnosti. Přesto mi odpověz na tuto otázku? nechal by jsi na zemi ležet meč jenž zván Černým ostřím jest, by kdejaký chudák s nečistými myšlenkami ho pozvedl a proti dobru ho obrátil? Nebo by jsi ho raději vzal, prodal v chrámu a z jeho peněz financova blahobyt toho chudáka?
Cesty páně jsou nevyzpytatelné a nikdy nelze s jistojistou pravdivostí říct která jest ta pravá, říditi svými principy se musíš! Věz že logika ti napoví.
fra. Dalcor