Hamster píše:Když reaguju na něco ohledně kapitalismu, nebo zastupitelské demokracie, snažím se o to, abych do toho na co reaguji alespoň trochu viděl. Neměl by to být standard? Samosprávnost a ekonomická, či absolutní politická samostatnost jsou různé věci. Řada záležitostí je opravdu na malé úrovni nevyřešitelná, takže izolace je nejen nežádoucí, ale i z teorie neopodstatněná. Oproti tvému zázračnému objevu tohoto argumentu proti malým samosprávným celkům je to však věc už přes sto let do teorie implementovaná... (v principu je to dost podobné tendenci, kterou jsi tu někde popisoval - čili řešení lokálních věcí na lokální úrovni a globálnějších věcí na globálnější úrovni adekvátně k jejim dopadu. Pouze je z toho vynechaná zastupitelská parlamentní demokracie)
Zástupce si volíš i do Evropského parlamentu či místních zastupitelstev. Zástupce si volíš i v systému komun. Lhostejno, jak je ta demokracie přímá, nějací zástupci budou vždy.
Hamster píše:To je všechno moc pěkné a z linguistického hlediska určitě hrozně zajímavé, ale jak to argumentuje proti tomu co píšu? Samozřejmě že pokud by neexistovalo něco jako společný jazyk, tak je politická shoda neuskutečnitelná, ale naštěstí nežijeme v hypotetickém světě, kde by se něco takového muselo řešit.
Snažil jsem se definovat společenskou shodu. Ten jazyk jsem dával (v duchu strukturalismu) do souvislosti s kulturou. Obé tu shodu umožňuje.
Hamster píše:Tomuhle jsem se chtěl vyhnout... Katalánsko 36-39
Pominu dle mého názoru politickou neefektivitu takového systému a přejdu rovnou k věci - 1936-39 za občanské války v jednom z regionů Španělska - houby důkaz. Ten systém nepohltil vše a povedlo se ho zavést jen v některých městech. Spousta složek ekonomiky pak zůstala netknuta.
I kdyby se jim povedla ta jejich verze ekonomiky, tak by potřeby každé komuny do značné míry určovala jim nadřazená organizace. Osobně bych tohle raději nechal na trhu. Jednotlivci jsou korumpovatelní, trh je nezávislejší i přes to, že dokonalá konkurence de facto neexistuje.
Dále pak tenhle systém počítal s rozsáhlým vyvlastňováním (logicky - majetek byl společný), což taky není zrovna cesta, jak budovat společenskou shodu. Změna musela být totální, rychlá, revoluční.
Společný majetek (odevzdávání všeho majetku ostatním ke společnému užívání) by narazil, jakmile by opadlo prvotní nadšení. Potřeby komunity jsou minimem oproti tužbám jednotlivců. To, že chceme více, než potřebujeme, by tenhle systém v jakékoliv formě nakonec zruinovalo.
Hamster píše:A i kdybych takový příklad neměl, tak si nemyslím že by to mé stanovisko po argumentační stránce nějak narušilo (jedině snad po emocionální).
Nenarušilo, jelikož jsem ti tuhle diskuzi vnutil až já. Ty ses snažil seč můžeš, aby si nic netvrdil.