Neferit Sr. a jeho tvorba

Zde se soustřeďují různí pouliční umělci města Sigilu a prezentují tu svá expresionistická, dekadentní a avantgardní veledílka.

Moderátor: Sadako

Odpovědět
Geralt
Šifrovač
Příspěvky: 810
Registrován: 9.2.2006 20:55
Kontaktovat uživatele:

Neferit Sr. a jeho tvorba

Příspěvek od Geralt »

Neferit Sr. mě požádal, abych uveřejnil studii o tancích, kterou mi nedávno poslal v rámci naší průběžné diskuze o vojenství. Rád tak činím a doufám, že se stane přínosem i pro ostatní Sigilany, kteří se zajímají o vojenství.
Jedná se o původní osmistránkový materiál z něhož jsem pouze vyjmul úvod, který se tanky nezabýval. Do samotné studie vývoje tanků jsem již jinak nezasahoval.
Poslední bod. Narozdíl od ostatních děl v Akademii se jedná o odborně zaměřenou studii, která si neklade za cíl žádné literární ambice. (pozn. Geralt)

Na Neferitovo přání směřujte své připomínky, názory, ohlasy a podněty k diskuzi do Militaristického koutku (pozn. Geralt)


Neferit Sr. a jeho pohled na vývoj tanků
"V jednom svém vstupu na Sigilu jsem napsal, že tanky tak, jak je známe dnes, jsou na rozcestí. Čekal jsem, že forum, které se k tankům dost často vyjadřuje nějakým způsobem zareaguje, ale protože se tak nestalo, po dobu pobytu v nemocnici jsem sestavil následující text, který se touto problematikou bude dost podrobně zabývat. Dal jsem si s tím dost práce. Proto Tě prosím, abys až si to prostuduješ, napsal k jednotlivým kapitolám svoje připomínky, doplňující informace, protože - upřímně řečeno - nejsem žádný tankový odborník a potom se domluvíme, jestli by tento příspěvek bylo možno pustit do celého fóra, nebo jestli se adresně zeptáme a pokud bude zájem, že bychom ho poslali přímým zájemcům. Takže... dáme se do práce.

Myslím si, že tanky jsou na rozcestí a je to dáno tím, že MBT (hlavní bojový tank) už dneska nevyhovuje požadavkům současných válek a rozhodně nevyhovují válkám blízké a středně vzdálené budoucnosti. MBT byly stavěny jako hlavní úderná síla pro pozemní sražení velkých vojenských uskupení a ta v této době nejsou reálná. Hlavní protivník NATO, které se dopracovalo k MBT 3,5. generace a v případě tanku Merkava IV, k tanku 4. generace; tzn. SSSR už neexistuje a samotné Rusko je od států NATO odděleno věncem zemí, které nejsou pro armády NATO hrozbou. Čína bude vojenskou globální hrozbou nejdřív za 15-20 let a to hlavně pro Rusko. Islámský svět je nevyzpytatelný, ale masová tanková střetnutí hrozí pouze tehdy, pokud by se arabský svět sjednotil a napadl Izrael. Pak je mi líto arabských armád; proti tankům Merkava nemohou obstát. Celý svět ale prožívá nekončící vlnu KNI (=konfliktů nízké intenzity), ve kterých jsou MBT použity proti sice velmi motivovanému, ale slabě vyzbrojenému protivníkovi, který bojuje skrytě a pouze někdy za pomoci lehce obrněné nebo improvizovaně obrněné techniky. Jen naprosto vyjímečně se evropské nebo americké jednotky musí utkat s tanky, a to většinou pouze 2 či 3. generace. Proto je potřeba položit si otázku - je užití MBT v těchto konfliktech na místě? Odpovídat nebudu, ale představ si hypotetický KNI:

Pěší jednotka velikosti brigády s vlastní dopravní a lehkou obrněnou technikou operuje někde v Africe a pod vlivem činnosti nepřítele ztratí část svých bojových a dopravních vozidel. Vznikne dojem, že na její podporu je potřeba neprodleně nasadit těžkou techniku. Protože mimo USA nebo Ruska nikdo nemá k dispozici lehké tanky (LT), je potřeba nasadit MBT.
V ten moment vznikne vážný problém, který se pokusím popsat ve dvou bodech.

1) Přeprava na místo. Je možná lodí - velmi pomalé, nebo letecky - což je logistický oříšek,
který stojí za to. Předpokládejme, že musíme nasadit 10 MBT.
Při použití letounu C-17, 10 tanků = 10 letů. Při nasazení C-B5 10 tanků = 5 letů. ale ještě
musíme dopravit tanky na letiště, což je přeprava deseti 60-ti tunových nadměrných
nákladů.
Potom tanky musíme dopravit z místa vykládky do prostoru bojového použití. Při přepravě
po ose nastává opotřebení strojových spodků, jejichž životnost kolísá mezi 2,5 až 4 tisíci
kilometry. Pokud je chceme přepravit na přepravnících, připočítáme další let C-B5 a
přepravíme 2 soupravy přepravníků, které nám v pěti kolobězích přepraví tanky na místo.
2) Přeprava LP (logistické podpory). 10 MBT za jeden měsíc spotřebuje přibližně 600 tun
materiálu. a to je PHM, munice, technická podpora; tedy potřebujete 2 cisterny + 8 ANTT
na přepravu materiálu. Tzn. další 3 lety C-B5 a potom měsíčně 2 lety dvou letounů s
materiálem. Slušná zátěž logistické podpory, co?
No, všechno jsme zvládli a máme 10 tanků na místě použití. Co získáme?

- impozantní palebnou sílu, v Africe, ale ani kdekoliv jinde na světě není nic, na kolech nebo
na pásech, co by MBT nedokázal zničit jednou ranou. a ani nic, co by jednou ranou zničilo
jeho samotného.
-10 tanků dokáže pokrýt až 50 km čtverečních prostoru nebo posílit linii dlouhou až 30 km a
v kruhové obraně udrží prostor o průměru 10 km.
-získáme schopnost razantních výpadů až do dálky 100 km a schopnost zničit protivníka
malou jednotkou i při jeho vlastní velké síle.
-při razantním útoku protivníka za pomoci BVP, OT, příp. jiné techniky je potřeba vědět,
že MBT je takových prostředků schopen zničit 20-30 za dobu ujetí tří kilometrů. V Africe
a myslím si, že ani v jiné rizikové oblasti není vojsko tak statečné a disciplinované, aby za
těchto ztrát dokázalo postupovat vpřed.

Závěrem to zkusíme vyhodnotit:
Naše pěší jednotka je dramaticky posílena a její možnosti jsou několikrát větší. Do prvního nasazení nás to stálo 15 letů C-B5 (tedy asi 150 letových hodin, 2300 tun leteckého paliva, 30 tun paliva pro pozemní techniku, 2500 km najetých tanky a potřeba dlouhodobého nasazení logistické jednotky a jejího krytí. Proto znovu položím otázku - je nasazení 10 MBT jako způsob řešení posílení pěší jednotky adekvátní? Nedalo by se nalézt stejně účinné řešení, než nasazení MBT?
Opravdu pro soudobé operace v KNI, kdy se bojuje proti silám, které nemají techniku odpovídající MBT 3 a 3,5 generace je nasazení MBT s jejich omezeností a vysoce nákladnou LP natolik nerentabilní ,že bojový přínos je převážen cenou natolik, že je lepší KNI raději nezačínat nebo z něj vystoupit.
Když jsem řekl A je třeba říct i B:
Řešení zde je - lehké tanky. Tedy první možná cesta z pomyslného rozcestí, na kterém se tanky nachází. Napřed ale důležitá odbočka.
Dneska světem vládne mýtus speciálních jednotek, které laická veřejnost považuje za zázračný produkt vojenství, který vyřeší právě v KNI všechny problémy. Budu stručný a slušný-je to naprostý blábol. Speciální jednotky-Delta Force, SAS, SEAL, Specnaz a pod. dokáží hodně ale dojde-li na boj s přesilou pěchoty protivníka podpořenou čímkoliv obrněným, mají velmi krátkou životnost. Jsou skvělé tam, kde působí skrytě, ze zálohy,nebo kde udeří překvapivě při slabosti protivníka. V otevřeném boji pro ně platí jako pro všechny
vojáky zákonitosti pěšího boje.Kulka nebo střepina zlikviduje stejně účinně supervojáka jako čerstvého brance po základním výcviku. Proto je podpora jakékoliv pěší nebo speciální jednotky v otevřeném boji pomocí lehkých tanků nenahraditelná. Zde se musím bohužel vrátit k možnosti použití BVP/OT. Tato technika je většinou stejně těžká jako LT a dokonce si veze pěchotu. Jejich palebná síla je menší než u LT ale na druhou pestřejší výzbroj umožní větší flexibilitu palebného působení na protivníka. Pokud ale chceme, aby BVP/OT dále jen BVP mělo stejnou odolnost proti palbě, tedy dejme tomu ekvivalent pancíře 50mm, mrkni se na tuto tabulku:
LT BVP s 6-ti členným výsadkem BVP s 8-smi členným
výsadkem
hmotnost, tuny do 20 15-18 17-24
plocha pancíře, m2 cca 20 30-32 37-40

Řečeno obligátně-BVP o odolnosti LT poskytuje 2x větší plochu na působení protivníkem než tento LT. Je tedy jasné že BVP bez podpory LT se stávají problémem k řešení. Při stejné hmotnosti bude mít LT vždy lepší ochranu než jakkoliv BVP.
Tímto vsunutým textem nechci snižovat hodnotu speciálních jednotek nebo BVP v boji. Jen jsem chtěl dokázat, že 80% dnešních KNI vyžaduje z důvodu reálného působení protivníka a LP nasazení LT. Bohužel je dnešní západní armády nenají k dispozici na potřebné úrovni početní ani technické. Proč si myslím, že jsou potřeba?
1. V KNI plně nahradí MBT při 50-60% snížení potřeby LP
2. Mohou operovat v těsné blízkosti pěchoty a díky větší odolnosti mohou pěchotu ušetřit
zbytečných ztrát na živé síle i technice.
3. Lepe reagují na změny na bojišti a jsou schopny rozsáhlých manévrů při relativně nízké
potřebě LP.
4. Jsou v hodné v těchto KNI i k průzkumu a pro boj v neznámém terénu. Zde platí neúprosná
matematika: Zničit LT dá více práce než zničit BVP. Pokud se to podaří, zahynou 3-4
vojáci oproti až 11vojákům v BVP.
5. Žádný potenciální protivník v KNI kdekoliv na světě nemá k dispozici nic, co by
odůvodňovalo nasazení MBT. A pokud ano, tak v takových počtech, že je levnější tyto cíle
ničit pomocí stíhačů tanků které dnes dokáží zničit jakýkoliv tank 3 a 3,5 generace.

Porovnej si tyto údaje:
M1A2 Stingray

hmotnost, tuny 63 22,6
výkon motoru, kW 1120 410
Spotřeba paliva, litr/km 610 160
Odolnost čelního pancíře jako čisté oceli, mm 900 210
Kinetická energie podkaliberní střely, MJ 9,5 6,5
Kinetická energie na plochu, MJ/cm2 3,1 2,4
Průraznost pancíře-homogenní ocel, mm 540 370

Závěr-LT dokáže zničit jakýkoliv tank 1,2,3 a 3,5 generace v přímém střetnutí. Pokud by se do vývoje LT investoval 1/3 prostředků jako do vývoje MBT a ekonomika zabezpečení vojsk v KNI by se až o dvě třetiny zlevnila. Vzpomeň si: 1kus MBT = jeden let C-17. Ale 1 let C-17=3 kusy LT.
Myslím si, že možnosti LT jsou podceněny a vše se vylobovalo ve prospěch výrobců MBT-je to logické, kontinuálně vyšší zisky. Jenže abychom byli poctiví, musím napsat, že nasazení
LT má několik ale:
ALE1) –LT nelze nasadit do boje proti MBT 3,5. a 4. generace, nemá na to ochranu, ani
kanón
ALE2) - LT nelze nasadit do prostorů s PTO, určenou pro boj s MBT 3. a vyšší generace
ALE3) - spoléhat se na výrazně lepší dynamické vlastnosti LT oproti MBT je ošidné - v
přímém boji navzájem to nepřináší LT žádnou podstatnou výhodu
ALE4) - stávající LT nejsou pro svoji úlohu v KNI vhodné svojí výzbrojí. Zde se platí daň
Zastaralým doktrínám armád NATO a VS z minulosti, kde pro LT nebylo místo.
V dnešní době zanedbaný vývoj není schopen toto dohnat v reálném čase.

Tato část mého pojednání o tancích by mohla být ukončena tím, že vojensko-politická situace dnešní doby a v nejbližších 20 let nepředpokládá masové použití MBT v rozsáhlých bitvách obrněnců, ale tyto jsou nasazovány velmi neefektivně v pohledu náklad proti výsledku nebo náklad proti reálné potřebě všude tam, kde by úspěšně působily lehké tanky.


Nyní se podíváme na další cestu z pomyslného rozcestí, na kterém tanky stojí.

Celý vyspělý svět + jeho satelity mají nadbytek MBT, pro které není využití. Dále pak mají minimum moderních lehkých tanků, pro které by použití bylo. Jen pro ilustraci - v Íráku je v rámci spojeneckých sil nasazeno 2500 MBT 3,5. generace. Jsou opravdu efektivně využity? Nejsou. Relevantního protivníka nemají a v boji ve městech, kde jsou nejčastěji používány, jsou příliš zranitelné. Jejich LP je tak nákladná, že si to může dovolit utáhnout jen opravdu bohatá koalice v čele s USA. Navíc jejich výzbroj je pro válčiště tak, jak se vyvinulo, naprosto nevhodná. Dám příklad; na zničení kulometného hnízda se spotřebuje jeden tříštivo-trhavý granát tanku M1A2, jehož cena je 1320 USD. Jeden výstřel tanku Stingray stojí 480 USD. Přitom by to celé zvládl minomet ráže 60mm,
jehož mina stojí 91 USD. Tak kde je logika nasazení tisíců MTB v tomto konfliktu?
A zde se na našem rozcestí otvírá cesta jiným směrem.
Soudobá koncepce tanku je stará 89 let. Ty sám - stejně jako ostatní sigilanští tankisté víte, že vznikla u tanku Renault FT17 z roku 1917. 2.SV tuto koncepci upevnila tak, že je přes dnešní vážné nedostatky neustále znovu a znovu obnovována. Švédské tanky STRV byly jakýsi jiný vánek, ale zapadly a dnes se jeví jako slepá ulička. Dnešní doba však umožňuje tuto koncepci částečně revokovat. A já se pokusím popsat jak:

Klasická koncepce je postavena tak, že je sestaven podvozek s pohonem vzadu, pásovým pojezdovým ústrojím a vše rozhodující je umístěno v tankové věži - hlavní kalibr, pomocná výzbroj, většina prvků pasivní i aktivní ochrany, elektronika a pozorovací prostředky. Osádka je umístěna tím pádem ve věži, výjimka je řidič, který bývá umístěn v přední části tanku. Tzn. že nejpotřebnější a zároveň nejcitlivější prvek tanku - tedy osádka - je umístěn v té části tanku, kde je nejvíc ohrožen působením nepřítele. Toto uspořádání je největší nutností a zároveň nejslabším místem každého soudobého tanku.
Věž je na tanku nejvýše umístěná a přitom obsahuje vše nejdůležitější. Špatné je, že je nejčastěji zasahovanou částí tanku v boji. Tím se dostáváme do nekonečného rozporu. Jde o rozpor mezi potřebou maximální ochrany posádky proti hmotnosti věže. Tento rozpor nelze uspokojivě vyřešit. Věž musí být velmi odolná - chrání nejdůležitější ústrojí tanku a hlavně draze vycvičenou posádku, tvořenou velmi kvalitními lidmi, dobrovolníky, sloužící vlasti z přesvědčení, lidi statečné a velmi schopné. Jejich ztráta je obtížně nahraditelná. Přitom konstrukce věže je narušena mnoha otvory:
- uložení zbraní
- vstupní otvory
- průzory
- průchody pro senzory
- otočné uložení věže, atd.

Mám rád hrady. Vím, že jejich nejslabší místo je v bránách a zazděných bránách. Podívejte, kolik takových bran a zazděných bran jsme vytvořili v tankové věži. Jediné řešení - BEZOSÁDKOVÁ VĚŽ. Dnešní doba toto řešení umožňuje. Dnešní HW a SW vojenských technologií bez problémů umožňuje shromáždění dat, jejich vyhodnocení a předání osádce v takové kvalitě i reálném čase, že je to jedna z cest, jak z věže udělat vysoce funkční, přitom menší a tím výrazně lehčí součást tanku.
Zároveň tím, že osádku umístíme do korby ji lépe chráníme a ve věži je možno umístit další doplňkové zbraně a podpůrné systémy pro vedení boje. Navíc spoustu dat mohou osádce
dodat i vysoce specializované externí systémy (družice, bezpilotní průzkumné prostředky,
letecký průzkum, pěchota). A to už zpracované do obrazové nebo textové podoby. Věž se tak
stane z relativně nejcitlivějšího místa odolným a homogenním zbraňovým systémem, který
naopak při úderu shora bude dokonale osádku chránit. Pokud navíc umístíme pohonný systém
do přední části tanku a osádku do jakési zodolněné kapsle v zadní části korby a záď vybavíme
výstupním otvorem, zvýšíme šance osádky na přežití v boji několikanásobně. Takto nastíněné
koncepci se dnes přiblížil pouze izraelský tank Merkava IV. Já o ní psal na Sigilu poměrně
rozsáhlý článek, ale nikoho revolučnost jejího pojetí nezaujala. A pouze jeden tank na světě
už tuto koncepci dosáhl v plném rozsahu. A to ruský T-95. Můj článek na Sigilu na toto téma
také úplně zapadl a dvě reakce se nesly v duchu "stejně je to krám" a "tlupa blbců s
pancéřovkami ho stejně zničí". Pro mě to bylo zklamání, protože si myslím, že jedinečnost
této konstrukce sigilanským militaristům úplně unikla. Ti zůstávají zahledění do Tygrů,
Panterů, Téček, ISů, Abramsů, Challengerů, Leclerců a pod. Přitom jim uniklo, že všechny
tyto tanky jsou proti T-95 v otevřeném masovém boji MBT odsouzeny ke zničení a k vyhubení osádek. Zničenou techniku lze nahradit, pobité osádky nikoliv.

Tato koncepce je nejbližší cestou k tankům jaké svět doposud neviděl. A to k tankům s modulovou koncepcí. Pro nás to znamená, že na pomyslném rozcestí půjdeme další cestou.
V této části budu vycházet z předpokladu, že v nejbližší době (do 20 let) nebude politická
vůle, ani ekonomická možnost MBT odstavit na vedlejší kolej. Tedy alespoň 80% z nich.
Přitom víme, že jejich užití pro jejich hlavní úkol je téměř nepravděpodobné. Budeme je
velmi draze nasazovat v KNI, budeme je ještě dráž neustále modernizovat v obrovských
sériích, a přitom je budeme ztrácet ve městech a budou ničit naprosto neadekvátní cíle - viz.
výše uvedený příklad zničení kulometného hnízda někde v Bagdádu. Prostě na zatlučení
padesátky hřebíku místo stogramového kladívka použijeme desetikilový perlík. Řešení může
být tato cesta:
Zachovat vysoce výkonné podvozky MBT a zachovat i část MBT jako takových. Z určených podvozků demontovat věže, uložit je a pro uvolněné podvozky vytvořit bezosádkové věže v
těchto provedeních:
- pěchotní tank (čteš dobře, je to návrat k původním kořenům tanku)
- věž protiletadlová
- věž pro boj ve městě
Vybavení věží MBT není třeba vymýšlet - je dáno a vyzkoušeno. Proto popíšu možné varianty ostatních tří verzí:

1) Věž pěchotního tanku by mohla obsahovat:
- rychlopalný kanón 30-40mm
- minomet 60-80mm v samostatné otočné věžičce
- PL kulomet
- jeden pevný a jeden pohyblivý kulomet
- 1-2 sestavy granátometu v samostatných věžičkách
samozřejmě, je možná jakákoliv varianta uvedeného a není možno vyloučit i osazení
odpalovacího zařízení PTŘS.

2) Věž protiletadlová by měla být dvojúčelová (i s možností palby proti pozemním cílům) a může obsahovat tyto prvky:
- mimořádně výkonný zadýmovací systém
- zařízení pro hromadné a plošné vystřelování klamných cílů všech typů
- protiletadlový rychlopalný kanón 1-2hlavňový
- kontejnery s PLŘS krátkého dosahu
- 2 kulomety pro obranu tanku proti pěchotě.
Mezi námi, pro psychiku tankových i mechanizovaných jednotek by stálá přítomnost takovýchto tanků byla velkou vzpruhou.

3) Jako poslední jsem si nechal variantu pro KNI nejdůležitější, a to městský tank. Všichni
víme, že stávající MBT jsou pro boj ve městě naprosto nevhodné a nesehrávají zde
potřebnou roli při ochraně pěchoty, která je ve městě nejvíce zranitelná. Navíc zničený
MBT je dokonalá 60-ti tunová protitanková překážka, kterou postavíme do cesty sami
sobě. Představím si pak lehce takovouto věž:
- kanón velké ráže (120-155mm) s velmi krátkou hlavní a s možností střelby horní skupinou
úhlů pro střelbu do horních pater výškových budov
- minomet v samostatné otočné věži pro možnost střelby "za plot" a "za roh"
- sdružený zbraňový komplet, obsahující rychlopalný kanón malé ráže, kulomet, granátomet –
vše v samostatných otočných věžích a nejlépe dvakrát.
Vlastně by to vypadalo, že na hlavní věži s hlavním kalibrem budou umístěny 3 samostatné
věžičky s možností různé palby do různých směrů najednou. Úplně to evokuje vzpomínky na
tanky typu T-35, T-28, Mathilda, Grand z 2.SV. Jejich nasazení zdaleka nebylo takovým
propadákem, jak se dnes tvrdí, jen nemohly potvrdit své kvality v boji, ke kterému byly
původně určeny.

To, co jsem napsal, je tak trochu zvěrstvo. Místo jednoho MBT jsem vytvořil vizi jednoho
tanku se čtyřmi modulovými, navzájem zaměnitelnými zbraňovými komplety.Samozřejmě
proti zde napsanému se dá ledacos namítnout. Ale na podporu poslední cesty bych chtěl
popsat tento hypotetický stav.

Začal lokální pohraniční konflikt. Protivník překročil hranici. Obsadil malé území a několik
obcí, mezi tím jedno městečko se starou cihlovou zástavbou. My musíme jak praví povinost
armády své území osvobodit. Nasadit letectvo a těžké děl-vo? Zcela jistě, ale pouze proti
protivníkovi v hlouby jeho vlastního území. Nasadíme mechanizovanou pěchotu podpořenou
brigádou modulárních tanků.
Kolona provedení MBT prorazí prostor a přikryje svojí silou nástupní prostory a připraví se
na úder k obnově státní hranice. Pěchotní tanky podpoří mechanizovanou pěchotu v
otevřeném prostoru a městská varianta pomůže pěchotě dobýt zpět obce, bez toho aby je
úplně zničila. Celý prostor spolu s prostředky PVO podpoří protiletadlové tanky, které navíc
díky své odolnosti podpoří útok kolony MBT za účelem zabezpečení státní hranice.
Je v boji zničena věž jakékoliv verze? Nevadí-osádka přemístí tank do zápolí a tam dílny
během 1 hodiny zničený komplet demontují a pošlou na opravu. Nasadí připravený modul
stejného typu nebo jiného, který bude v boji více potřeba. Města jsou dobita zpět? Dobře,
městské tanky nejsou potřeba. Za několik hodin modulárně tyto změníme na pěchotní nebo jinou verzi podle aktuální potřeby.

Jestli toto není přitažlivá představa tak jsem idiot a o tankové technice nevím vůbec nic.
Modulární řešení má ještě jednu výhodu-nenutí nikoho k hledání doufám dnes už podle mě
Slepé uličky z pomyslného rozcestí a tou je tank, který by tak trochu uměl všechno. Vrchol
kompromisu je řada tanků Merkava ukončená IV variantou. I tak díky mimořádné
erudovanosti izraelských konstruktérů je tento tank po tanku T-95 druhý nejlepší na světě.
Doplněný tradičně vysoce motivovanou posádkou, statečnou a skvěle vycvičenou jde o
mimořádně nebezpečnou mrchu, kterou bych nechtěl potkal pokud bych byl ve válečném
stavu se státem Izrael. Tyto úvahy pak skončily u koncepce takzvaného "víceúčelového
tanku".
Vrátím se k působení pěchoty v KNI někde v Africe. Je zde rozpor mezi touhou poslat co
nejsilnější jednotky a to za co nejnižší cenu.. A jsem v jakési, pomyslné,pasti.
Neposkytnuli obrněnou těžkou techniku, utrpí pěchota při výskytu i malého množství těžké
techniky u protivníka vážné ztráty. Pošlu- li MBT, logistiku, podpůrné prostředky, PVO a
nakonec nebudou potřeba nikdo mě nepochválí za astronomické náklady-místo kladívka jsem
použil perlík. Proto vznikla vize "víceúčelového tanku". Já se pokusím o jeho možné
uspořádání.
1. Hlavní kanón ráže 120,125 i více mm. Ale pro tento účel je věž upravena tak, že tento
kanón může střílet i horní skupinou úhlů. Tím je suplována možnost střelby jako u
kanónových houfnic, tedy nahradí samohybné dělostřelectvo. Je to ale adekvátní
náhrada?
2. Omezená PL obrana., Dnes už obligátní a naprosto neúčinný kulomet 12,7 či jiné ráže by
byl doplněn nějakým prostředkem detekce vzdušných cílů a ve věži ukrytými PL
raketami. Pokud by nebyly ve věži, byly by při každé srážce ohroženy zničením. Zdá se,
že tento zbraňový doplněk je možný, ale jeho užití v boji je nejisté.
3. V KNI je vždy nedostatek průzkumu. Vybavit takový tank potřebnými průzkumnými
systémy může být velmi užitečné. A řešení je na fantazii každého-např. výsuvný stožár
se senzory, bezpilotní průzkumný prostředek upoutaný nebo volně létající a já nevím co
ještě.
4. Tento tank by bylo dobré vybavit i silným navijákem-samovyproštění a vyproštění jiné
techniky může být velmi cenné. Radlice pro zahlubování do terénu také. Dobrý počinek
by bylo i instalování tažného zařízení-možnost tažení obrněného přívěsu s čímkoliv
může být naprosto k nezaplacení.
5. Možná přeprava osob. Zde jde o zevšeobecnění možností, které poskytuje Merkava IV. Ta
je v případě potřeby schopna přepravit až 10 pěšáků při zachování své schopnosti MBT.
Stává se tak něčím jako super-BVP.
Mimo tyto tanky existují ještě 2 typy, které dokážou to samé, i když přepravují pouze 5 pěšáků. Je to ukrajinský prostředek BTMP-84 (bajevaja, ťažolaja, mašina pěchoty). Jde o prodloužený tank T-84, s možností nástupu a výstupu pěšáků zadním otvorem. Dále pak prostředek BMT-72, což je upravený tank T-72, kdy pěchota vystupuje otvory na stropě korby.

Takže co s víceúčelovým tankem? Kam na pomyslném rozcestí umístíme tento nápad? Je to cesta vpřed, nebo slepá ulička?

Víš co, necháme rozcestí rozcestím, stejně se zdá, že už jiné cesty než jsem popsal asi nejsou. Pokud bys na něco přišel, piš!

O technologiích FCS jsem už něco napsal a tak jen stručně doplním pár možných vylepšení,
které se na tancích projeví v nejbližší a ve vzdálenější době.
1. Objeví se nakonec celkem 4 stupně ochrany tanků proti útoku-u T-95 se už
objevily.Prostředky REB, aktivní ochrana, aktivní pancíře a pasivní vrstvený pancíř. Jak
funguje aktivní ochrana a REB u T-95 jsem popsal ve starším příspěvku na forum.
2 Nové typy pohonu-palivové články,hybridní pohon-spalovací motor, elektrický agregát a elektromotory pro pohon pásů. Možnost rekuperace energie atd.
3.Naváděná kanónová munice s možností řízené střelby na vzdálenost až 30 km. Raketizace
tanků náhradou běžné munice za řízené střely různého provedení.
4. Vylepšení pasivní ochrany pomocí nových materiálů-uhlíkatá vlákna, speciální slitiny
nevím co ještě je možné objevit.
5.Technologie FCS, která je nejbližší známou cestou k tankům nové generace-bojovým
robotů.
6. Nové typy tankových kanónů-elektromagnetické, kanóny s municí odpalovanou pomocí
tekutých střelivin, možná nová vysokorychlostní munice.

Na závěr tohoto pojednání bych chtěl aby zaznělo naprosto jednoznačně-nejsem nepřítelem tankové techniky. Hluboce si vážím práce, kterou na všech bojištích v KNI v celém světě odvádí vojáci všech armád, pokud je cílem zastavení zabíjení nevinných nebo náprava lidských tragédií. Jen si myslím že by mohli být lépe vybaveni a tím docílit dokončení své práce dříve, za vlastních menších ztrát a hlavně bez zbytečných ztrát na životech a majetku těch, co jsou zachraňováni.

Příteli, tímto jsem se vyčerpal. Nevím jestli se mi podařilo popsat jakým směrem se moje úvahy nad budoucností tanků jako hlavní úderné síly pozemních vojsk dnešních armád stojí, kam vedou jednotlivé cesty z pomyslného rozcestí. Kdokoliv to bude číst by měl vědět, že nejsem žádný tankový odborník, ale prostudoval jsem hodně literatury a proto jsem se odhodlal k tomuto pojednání. Pokud najdeš nepřesnosti prosím o shovívavost. Naopak bych si velmi přál, abys jednotlivé časti tohoto pojednání rozvinul a doplnil o to, co víš Ty a co by jeho obsah obohatilo-samozřejmě včetně toho s čím v tomto pojednání nesouhlasíš. Potom se domluvíme jestli toto pojednání zpřístupníme i ostatním tankovým fandům, které já nazývám sigiloví tankoví velitelé."
- Neferit Sr.
Odpovědět

Zpět na „Lazzova akademie bujné rozladěnosti“