Moderátoři: Sadako, sevencreature
No to bude asi tím, že ona mužská část je zde převažující.Neferit Sr. píše:(..)Je škoda, že mimo Sirine a pár připomínek od Vampirie se diskuse účastní pouze mužská část fóra.(..)
Budu ten argument opakovat po několíkáté, ale vzhedem k tomu, že ho používám stále proti tomu samému opakujícímu se výroku to snad nevadíNeferit Sr. píše:Věřím, že jsem si svého kocoura bral ne ze zvyku ale z lásky a nežiji s ní 22 let ze zvyku, povinnosti a nebo nechuti něco na svém životě změnit. Já svoji ženu i po těch letech miluji a doufám, že i nadále milovat budu.
Vyjadřuješ se ve smyslu, že jí miluješ díky tomu, že jste se vzali. Je to tak? Možná jsem idealista, když si myslím, že člověk někoho miluje... prostě proto, že ho miluje a ne kvůli nějakým jiným vnějším záležitostem, jako je právní/náboženský svazek (ať si každý vybere).
No jo no, s tímhle nemůžu nesouhlasit, ale vzhledem k tomu, že kolektivizace majetku je podle mě (měla by být) základní lidské právo (nemyslím spoluvlastnictví), tak nevím, jak reagovat proti aspektu systému, který mi připadá špatný sám o sobě...Ostatní varianty pvažuji za možné ale pro pár riskantní, protože v případě rozpadu vztahu může jednoho z partnerů lidsky, ekonomicky a tím i sociálně poškodit až zničit. Manželství je možná přežitek ale pokud ke konci vztahu dojde - mají oba partneři stejné možnosti. A to platí pouze pro manžesltví, pokud právníci na fóru nevědí něco co já nevím.
Ale tohle je to, čím vlastně začala celá diskuze. Je možné, že to opravdu ostatní vidíte jinak, ale mně příjde, že když má děcko tátu a mámu, se kterými žije a je jimi vychováváno, tak se rozhodně nestará o nějaké "formality". Prostě pro něj jsou to rodiče. Nedostává horší výchovu, protože nejsou oddáni. Já to vidím tak, že to, co tě vede k přesvědčení, že manželské rodičovství je lepší, je právě ten "pocit", který pramení z tradice, která na tebe celý život působí. Tím se stáváš nejen "obětí" tradice, ale zároveň jejím "přenašečem" (lepší výrazy mě zrovna nenapadají, já vim, že to zní hrozněManželství slouží mimo jiné k výchově dětí. Pokud vyrostou v úplné semknuté rodině mají lepší šance pro život i když to samozřejmě není pravidlo. To samé umožní i vztah druh - družka. Ale myslím si, že je stejně lepší když lidé co vychvávají děti jsou manželé.
)....Protože jiné svazky to podle mě nejsou a nikdy nebudou. A šmidra.
Možná nejsou, ale nikdy nebudou? Díval jsem se do své dětské encyklopedie a nic takového jsem tam nenašel. Kde jsi přišel, k takovémuhle absolutnímu postoji?
Mňo člověk, který jde do manželství, dobrovolně podstupuje i jistá rizika. Krom toho, že má vyživovací povinost (dokonce tuším ještě rok po rozvodu), tak se z takového vztahu těžko utíká. Přirozeně manželé nevstupují povětšinou do vztahu s tím, že se po čase rozejdou. Koneckonců většina zločinců je také přesvědčena, že nebudou dopadeni.Alnag píše:Musím říct, že Hamsterova argumentace je přesvědčivě neprůstřelná. A to myslím vážně. Teď si možná zahraju na takového ďáblova advokáta, ale jediný skutečně přesvědčivý argument pro manželství, který mne napadá, je ten kulturní nános romantismu, který na mnohé působí jako sebenaplňující se proroctví.
V tom případě se omlouvám. Jen tedy nechápu, co se tím snažíš vyjádřit. Vzal jsi si jít prostě proto, že tak to mezi lidmi, co spolu chtějí žít, chodí/chodilo. Nevidím důvod, proč, pokud k sobě máte stále tak blízko, by jste se měli rozejít jen kvůli absenci manželského svazku.Neferiťák píše:Hamster - Buď já píšu nebo Ty čteš něco špatně.Já nenapsal, že svoji ženu miluji díky tomu, že jsme se vzali. Já jsem si ji vzal proto, že jsem ji miloval a protože mi to vydrželo, tak ji miluji stále. Takže jsme v souladu.
Tuna musim nesuhlasit. Ono ta "tradicia" ide od toho, ze sa detom dostane lepsej vychovy, lebo budu ovplyvnovany oboma rodicmi, cize sa im budu dostavat rozlicne nazory. Clovek sa nauci lepsie sa pozerat okolo seba a vnimat veci - rozlisovat ich. Ked sa mu dostanu 2 nazory - od mamy a otca - tak sa musi zamysliet, kam sa prikloni a preco. Zaroven kedze je vychovavany oboma pohlaviami, tak moze lepsie porozumiet ludom (i ked to neni tiez pravidlo, ono ludia su rozny a tak, ale myslim si, ze to moze vplyvat na vychovu deti)Hamster píše:Ale tohle je to, čím vlastně začala celá diskuze. Je možné, že to opravdu ostatní vidíte jinak, ale mně příjde, že když má děcko tátu a mámu, se kterými žije a je jimi vychováváno, tak se rozhodně nestará o nějaké "formality". Prostě pro něj jsou to rodiče. Nedostává horší výchovu, protože nejsou oddáni. Já to vidím tak, že to, co tě vede k přesvědčení, že manželské rodičovství je lepší, je právě ten "pocit", který pramení z tradice, která na tebe celý život působí. Tím se stáváš nejen "obětí" tradice, ale zároveň jejím "přenašečem" (lepší výrazy mě zrovna nenapadají, já vim, že to zní hrozněManželství slouží mimo jiné k výchově dětí. Pokud vyrostou v úplné semknuté rodině mají lepší šance pro život i když to samozřejmě není pravidlo. To samé umožní i vztah druh - družka. Ale myslím si, že je stejně lepší když lidé co vychvávají děti jsou manželé.
Yoshi Snipo píše:Tuna musim nesuhlasit. Ono ta "tradicia" ide od toho, ze sa detom dostane lepsej vychovy, lebo budu ovplyvnovany oboma rodicmi, cize sa im budu dostavat rozlicne nazory. Clovek sa nauci lepsie sa pozerat okolo seba a vnimat veci - rozlisovat ich. Ked sa mu dostanu 2 nazory - od mamy a otca - tak sa musi zamysliet, kam sa prikloni a preco. Zaroven kedze je vychovavany oboma pohlaviami, tak moze lepsie porozumiet ludom (i ked to neni tiez pravidlo, ono ludia su rozny a tak, ale myslim si, ze to moze vplyvat na vychovu deti).
Já tady nijak neobhajuju výhody svobodných matek...Hamster píše:Mně příjde, že když má děcko tátu a mámu, se kterými žije a je jimi vychováváno, tak se rozhodně nestará o nějaké "formality". Prostě pro něj jsou to rodiče. Nedostává horší výchovu, protože nejsou oddáni.
Sirine máš bod. Jasně, že to děti třeba citlivě vnímají. Ale to je klasický problém slepice a vejce. Kdyby manželství mělo nějaké alternativy, nebo by nesezdané páry byly běžnou normou, tak by to nebyl problém. Tím, že je to výjimečná záležitost tak to samozřejmě neunikne dětské pozornosti.Sirine píše:I dnešní děti, hlavně až nastoupí školní docházku, velmi citlivě vnímají, že jejich rodiče spolu nejsou oddáni, tedy, že jsou z rodiny nerodiny a dost těžko umí vysvětlit ostatním, že jeho rodiče (máma a táta) žijí spolu, ale nejsou oddáni ani rozvedeni...
