Může obsahovat spoilery.
Začala ve mně pomalu zrát obava, zda neplatí ono rčení "jak na Nový rok, tak po celý rok", protože jsem letos viděl pouze 2 filmy - Shinobi a Fisher King - přičemž jeden byl mizernější než druhý. Vypravil jsem se tedy na
Children of men doufaje, že to konečně zlomím.
Především mě překvapilo komorní ladění filmu namísto očekávané epické pouti za spasením lidstva. Za 20 let nebudou mít ženy na zemi děti - to je vám sděleno a nikdo už se k tomu nevyjadřuje. Proč, jak, kdy, to se nedozvíte - je to tak jednodušší, není třeba nic vysvětlovat a obejde se to bez nápadů. Nu a pak se najednou objeví jedna těhotná žena (opět vůbec žádné detaily) - co se teď bude dít s plodem, potažmo tedy příběhem? To režisér nevěděl a neví to ani filmové postavy, proto se bude prchat, střílet a bouchat, to mají totiž diváci rádi. Příběh v podstatě neexistuje, což bylo další překvapení - tentokrát už nemilé. Spíše jde o jakýsi sled samostatných scén, přičemž přechody mezi nimi jsou řešeny velmi uměle a nuceně, všechno už jsme několikrát viděli a překvapivého, neřku-li nápaditého zde není vůbec nic. Na druhou stranu je třeba pochválit vystižení chaotické situace ve společnosti, kdy neexistuje silná centrální moc, ale soupeří tu spolu mnoho nezávislých ozbrojených skupin. I většina záběrů z měst a ghett do tohohle obrazu dobře zapadá. Tento chaos se ovšem postupně zmocňuje i scénáře. Bojové, přepadové a vůbec akční scény jsou na vysoké úrovni, působí opravdu autenticky a nepostrádají napětí, především v druhé půli ovšem jejich překombinovanost nahrazuje příběh, takže se nelze zbavit dojmu umělosti jejich zasazení a vzájemného propojení. Nějaké náznaky zápletky vypoví službu ve chvíli, kdy se hlavní hrdina ujme těhotné ženy - není vůbec podstatné, proč a kam postavy jdou, ale ŽE tam jdou. Zbytek filmu je tedy o tom, že jdou rovně, všudem kolem nich sviští kulky, bouchají rakety a bomby, přičemž střídavě a velmi splašeně padnou do zajetí jedné skupiny, kterou ale okamžitě odpraví druhá skupina, tu ihned zase třetí atd... eh. Pochválit se dají ještě výkony herců a hereček, jeden vedle druhého jsou opravdu přesvědčiví. Nu a na závěr pár zajímavostí - nevím, co sledoval režisér umístěním nějakého zvířete téměř do každé scény - tu předoucí kotě, úlisný pes či slepice... Docela vtipná je i barevnost "komanda záchrany" - běloch, cikánka a černoška. Nu a zmínit musím ještě příšernou, o to však výraznější hudbu, která mi pila krev od začátku do konce. Children of men u mne mají synonymum "zbytečnost".
(2 z 5)