Láska, sex a něžnosti II

[SneZhulak]

SneZhulak: Pokud někdo tak dlouho najít nemůže, až se ukecá, že najít vlastně nechce, ale vnitřtně tím trpí, tak to rozhodně není dobrovolná volba života bez partnera, ale právě ona z nouze ctnost. Mám to ještě nějak zvětšit, nebo už to konečně bylo pochopeno?

Skus přemýšlet, aspoň chvíli, jak příspěvek myslím. Já tím chtěl říct že je často velmi těžko rozpoznatelné kdy je dobrovolné a kdy je to znouze ctnost.

[Vallun]

SneZhulak: Pokud někdo tak dlouho najít nemůže, až se ukecá, že najít vlastně nechce, ale vnitřtně tím trpí, tak to rozhodně není dobrovolná volba života bez partnera, ale právě ona z nouze ctnost. Mám to ještě nějak zvětšit, nebo už to konečně bylo pochopeno?

Skus přemýšlet, aspoň chvíli, jak příspěvek myslím. Já tím chtěl říct že je často velmi těžko rozpoznatelné kdy je dobrovolné a kdy je to znouze ctnost.

Tady se musím kolegy zastat - opravdu téměř nelze říct, kdy je to svobodně učiněné vědomé rozhodnutí a kdy je to jen póza nebo výše uvedená z nouze ctnost. Osobně si myslím, že u dlouhodobých záležitostí bude výrazně převažovat druhá možnost, což je samozřejěm dáno tím, že já preferuji život ve vztahu.

[Vlasák]

Aneb v duchu předchozího: klid, Vampirie, my ti někoho najdem

Ale vážně - nevím, jestli Vampirie je ten auto-sugestivní případ. Ač možnost tu jistě je...

[Sadako]

Mno, proč by se mělo něco rozpoznávat - okolí do toho přece nic není, jaké motivy vedly někomu k (ne)životu ve vztahu. Proto bych se chránila podobných tvrzení, že u osaměle žijících je to zákonitě póza a skončí jako notorici, případně, že zákonitě všichni dobře ví, co dělají a jsou mnohem šťastnější, než lidé žijící v páru, abych tu měla oba extrémy.

Btw. sama moc dobře nechápu, proč někdo s někým žije - tedy, na rozumové úrovni je mi jasné, jaké pohnutky k tomu vedou (finance, hormony, tradice a tak), ale nějaké to "citové naplnění"...nějak nevím, co bych si pod tím měla představit.

Vlasák: COŽE???? Hele, na podobné pokusy se tu snad mají i ti největší cvoci moc rádi.

[Vlasák]

Vampiria: klid, bylo to ve srandě ono hlavně - odhadnout tvůj vytříbený vkus, na to by jen tak nikdo nestačil - ani ten cvok

[Sadako]

Vlasák: Ale kdyby mi někdo přitáhnul Alexe v okovech, tak se nezlobím. Jenže, toho se tady nejspíš nedočkám.

[Vallun]

Vampiria - neříkám, že je potřeba to rozeznávat, jen je to věc, kterou jsem slyšel - a sám používal - tolikrát, že prostě pochybuji o tom,že by to byla pravda alespoň v polovině případů.

Život v páru - to se nedá popsat, co všechno mi dává, nebo dávat může, neb bych na spoustu věcí zapoměl, nebo je neumím vyjádřit tak, aby byli pochopitelné. Ale to nejnápadnější je skutečnost, že se cítím lépe, když jsem byl sám, tak mi něco chybělo.

[Ajantis]

Ale to nejnápadnější je skutečnost, že se cítím lépe, když jsem byl sám, tak mi něco chybělo.

Tahle "nejnápadnější skutečnost" platí i opačně - pokud je člověk šťastnější sám než s někým (v takovém vztahu mu něco chybí, např. svoboda), tak je to to jediné důležité kritérium a je úplně jedno, jak k němu dospěl.

Ty řeči o autosugesci jsou povětšinou projekce těch, kteří nejsou schopni respektovat jiný pohled na svět.
Tím netvrdím, že žádné takové případy neexistují, ale to už je pak ubohost toho konkrétního člověka a ten s tím rozhodně opravdu šťastný nebude. Na základě toho si vážně nenechám vemluvit, že je to můj případ.

[Vanda]

Doba v tomhle až tak nepokročila, jen se posunula věková hranice...

Čas sám o sobě realitu neformuje. Realitu formují proměny fakticit v čase.
Bude-li tlak uplatňován až od určitého momentu, nebude ani zdaleka tak účinný, jako by-li by uplatňován od počátku.
Já myslel, že o uvolnění tlaku na "tradiční rodinu" a "tradiční hodnoty" se v dnešní rozvolněné, dekadentní a do zániku se řítící společnosti nepochybuje.

Aneb souhlasím s druhou částí Vampijantise.

Až budou téměř všichni kolem tebe zadáni, tak ty otázky přijdou. Nevím, kde se smířili s tím, že jde společnost do zániku, ale obvykle se hlavně postarší paní s tímto faktem nesmířily, akorát ve smyslu mé osoby si nikdo moc nedovolí, protože to má hned zpátky jako bumerang. Nejvíc mě pobaví, když ti někdo rozvedený naznačuje, že by člověk neměl být tak vybíravý. Moje oblíbená odpověď je, že skončím možná jako rozvedená, což si klidně můžu ušetřit a je ticho a moje oblíbenost stoupá.

[Vallun]

Ajantis - ano, když to napíšeš takhle, tak nelze nesouhlasit, vzhledem k tomu, že přesná čísla prostě nelze získat, pokud se o nich vůbec dá mluvit:)

Nicméně nejsmutnější jsou jedinci, kteřrým "něco" chybí ve vztahu i bez něj...

[Sadako]

Vanda: Ale to už záleží na tom, s jakými se stýkáš lidmi, ne? Spousta mých známých je zadaná, dokonce dlouhodobě, jedné kamarádce půjdu asi na svatbě za svědka (a dost se na to těším, bude milá oslava a bezva žranice ), ale nikdo z mého okolí se nějak nestará, jestli chci nebo nechci lézt do vztahu. Včetně rodičů.

[Vanda]

Vanda: Ale to už záleží na tom, s jakými se stýkáš lidmi, ne? Spousta mých známých je zadaná, dokonce dlouhodobě, jedné kamarádce půjdu asi na svatbě za svědka (a dost se na to těším, bude milá oslava a bezva žranice ), ale nikdo z mého okolí se nějak nestará, jestli chci nebo nechci lézt do vztahu. Včetně rodičů.

Tak mí rodiče jsou taky v pohodě, jen tetičky, babičky a pár kolegyň v práci. Kámošky a kámoši převážně takové starosti nemají. Jestli ono to spíš nebude v tom, jak nás okolí zná a vnímá. U mě se nedá moc předpokládat, že bych na dotaz na partnera vystčila ostré drápky a zaťala, což z reakcí zdejších sigilanů se u tebe asi předpokládat dá.

[Neferit Sr.]

Vampirie – dříve jsem se k odpovědi na Tvůj vstup nedostal. Ale dneska se do toho dám. Na začátek řeknu a napíšu, že nikomu nic nevnucuji, že respektuji volbu každého člověka jak naloží se svým životem a zda ho prožije úplně sám, s přáteli nebo ve vztahu s jiným člověkem. Je to právo jeho volby a mělo by každému zůstat zachováno.

Vampi, vždy když slyším či čtu - budu Tě citovat:

Skutečná zamilovanost je co? Hormonální zblbnutí, faktická závislost na druhé osobě, pocit fyzického nepohodlí, když s ní nejsem?

jsem na rozpacích. Nikdy jsem nad emocí nazývanou zamilovanost či láska nepřemýšlel z pohledu hormonů či zblbnutí nebo závislosti. Pro mě to byl pocit - který se ve mně nevytvořil za den či dva - že tato dívka je člověk kterého pokud bude souhlasit bych chtěl mít za celoživotního partnera. A platí to stále.
Pokud bych se na věc díval tak jak jsi to napsala, zůstanu sám – pomyšlení, že ne má vůle ale nějaké krátkodobě působící dávky chemikálií mi řídí život je pro mě nepřijatelná.

Nevím jak fungují manželství všeobecně. Já dokážu bez ujmy na zdraví jakéhokoliv druhu přežít i delší odluku. Ale vědomí, že se vracím domů ke svému kocourovi je pro mě potěšitelná situace. Bývá mi i smutno a stýská se mi. Někdy i moc. A když mě je smutno tak jsem jak malý děcko. Ale spíše to vidím jako důkaz toho, že svýho kocoura mám pořád moc rád.

Myslím si, že dlouhodobý vztah je kombinace lásky, odpovědnosti, vzájemné potřebnosti a hlavně pochopení toho, že do dlouhodobých vztahů lidé vstupují se stále stejnými – špatnými představami. Jsou to tyto:

Každý chlap si myslí, že ta pusinka co si bere, bude stejná po celý jejich společný život – naprostá kravina.

Každá žena si myslí že toho chlapa co si bere nějak změní – druhá naprostá kravina.

Pokud po zahájení společného života oba pochopí že se pletou a akceptují myšlenku, že chlapa nikdy žádná žena nezměnila a že každá žena se neustále mění má tento vztah šanci na dlouhodobost. I toho románového typu - dokud nás smrt nerozdělí.

Ano, zamilovanost přejde. Všední život, starosti co nese a přibývající věk ji odplaví. Ale pokud se pár dokáže přenést přes tuto změnu, přejde zamilovanost do trvalého citu, který ho může a mnoha případech i provází celý život..Odmítám řeči na téma, že je to jen zvyk, pohodlnost, ekonomická závislost a podobně. Od každého tam něco je, ale nejsou jediným nosným prvkem dlouhodobých vztahů.

Dále píšeš:

A tohle taky není něco, po čem bych toužila. Ať tak či tak, pro někoho mého zaměření je existence v nějakém rovném partnerském vztahu nemožná. Nejsem ochotná dělat kompromisy a hlavně nemám potřebu takhle s někým být.

Na to není co dodat. Jsou prostě lidé jako Ty, kteří svým myšlením, které nemohou ovlivnit, podobný způsob života nedokáží akceptovat. Nejsi jediný člověk, kterého znám a který vidí svět stejně. Nezbývá než to respektovat a blahořečit nový možnostem, které doba přinesla. Třeba i tomu o čem píšeš dále:

Spíš je dnes menší šance, že budou za své rozhodnutí života bez vztahu, manželství a dětí opovrhováni jako podivíni etc., ergo se takhle rozhoduje žít více lidí, než v minulosti, kdy se kolikrát z obavy před reakcí okolí rozhodli přemoci a do nějakého toho svazku i vstoupili.

I proto jsem napsal Vallunovi, že střílí od boku a že si myslím, že je to Tvé rozhodnutí. Pokud Ti takový život vyhovuje a jsi v něm spokojená, je vše v pořádku. A koneckonců kdo ví, třeba i do Tebe nakonec Amor vyšle svoji střelu a bude vše jinak.

Ono možné je všechno. Mám známého, přesvědčeného starého mládence. Je mu 38 let. Nikdy nikoho neměl, a ještě před půl rokem tvrdil že už zůstane sám, že nedokáže žít ve vztahu jakéhokoliv typu. Před půl rokem potkal paní o rok starší a když je teď potkávám, vidím šťastný pár. Možná je to výjimka ale proč ne.

Jinak v diskusi jsou velmi zajímavé věci ale napřed jsem se chtěl vyjádřit k Tvému příspěvku, protože jsi v něm odpovídala mojí maličkosti.

Vanda - velmi hezky asrozumitelně napsá no.

[sevencreature]

Odkaz na článek od "spřízněné duše" pro singles z přesvědčení:
http://radekhulan.cz/item/laska-je-depr ... htic-je-in

A tady něco k sexu a něžnostem :
http://www.thenoobcomic.com/daily/strip252.html

[Morty]

noob comic je kvalita, jeho jediny nedostatok je pomaly update
kde je ten inteligentny qark co radi chlapom ako zbalit zensku... nejak to neviem najst uz dlho som nic vtipne neprecital a dnes mam taku naladu na vtipy...

inak si myslite, ze z toho qarku by sa dalo nieco pouzit? ja si myslim, ze hej, ale netreba to cele brat doslovne