Lidi, hlavně na sebe dávejte všichni pozor, neboť cokoliv se skutečně může stát kdykoliv a komukoliv - já jsem se ještě pořádně nevzpamatoval ze svého ranního zážitku..
Jedu tak ráno autobusem z Prostějova do Vyškova (do školy), za Drysicemi jsme sjeli z dálnice a blížili se k Pustiměři a k Vyškovu..
V pohodě si sedím objedno místo za řidičem, čtu si Draculu a zničehonic cítím prudké brždění, naprosto odporně znějící náraz a též vnímám skutečnost, že mi na hlavu dopadají malé částečky něčeho.. - poté, co jsem si vytřepal ty střípky skla z vlasů a zátylku (ještěže jsem si četl

) a poznamenal něco sprostého, jsem se konečně podíval, co se to vlastně stalo.
U té Pustiměře byla (jako ostatně poměrně často) docela hnusná mlha a my jsme v ní nějak "škrtli" (i když to opravdu asi není zrovna ten nejlepší výraz

) předním bokem autobusu (především jeho sklem) o docela rychle a bezohledně protijedoucí Avii - výsledkem toho byla roztříštěná a zčásti vysypaná (byť silou vůle ještě zhruba držící pohromadě) boční část čelního skla busu, náš řidič pořezaný od těch střípků v obličeji na docela dost místech (řidič té Avie dopadl prý podobně), jedna holka s astmatickým záchvatem, jeden kluk nejspíš se střepinkou v oku a samozřejmě spousta (podotýkám, že autobus byl opravdu zaplněn) pěkně vyděšených lidí.. Potom, co jsem z toho autobusu vystoupil, jsem si prodělal menší šok, hrozně jsem znérvózněl a docela se klepal (i když si to nechcete připustit, tak vaše tělo na podobný prožitek zareaguje po svém

), což pramenilo imho především z představy,
co všechno se mohlo stát, kdyby ten náš řidič (který ovšem za srážku nemohl a i s pořezaným obličejem jednal ve všem jako pravý profesionál

) nezačal v poslední chvíli brzdit a stáčet autobus co nejvíce ke kraji silnice.. - FUJ
Do školy mě nakonec přivezl spolužák, vydržel jsem tam jen čtyři hodiny, přičemž ty první dvě mi byla pořád zima a musel jsem na to pořád myslet..
