Sigil: Diskusní fórum

Vampiria píše:KOFi: Ať mu koupí slušivý konopný provaz

ještě aby ho tak ubalil a stáhl... kdepak, silon je silon

Hehe, takový zážitek z vlaku...jedu ráno vlakem, v kupé jsem jen já a nějaká spící madam, okolo tak 5 hodin v Pardubicích přistoupí odbarvená mainstream girl a dva typové, od pohledu drsní hustiči a povídají si cosi o jakési super party, jeden hned další zastávku vystoupí a druhý začne mžikajícíma očkama hodnotit řezivo v kupé. Spící madam vyloučí hned, na mě oči vytřeští a rychle s nimi uhne (celá v černém, bílý obličej, o půl šesté ráno černé brýle a čtu si knihu s názvem Hodina smrti) a jeho zrak padl na onu girl. A začaly z něj padat opravdové perly! -neúplný (všechno si fakt nepamatuju) přepis rozhovoru typana (T) se slečnou (S)-
Typan: Slečno, můžu se s váma bavit?
Slečna: No...jo....
T: Odkud jste a kam jedete?
S: Z Pardubic, jedu do Brna.
T: Ste z Brna?
S: Ne, z Pardubic, v Brně studuju.
T: Co?
S: Peďák.
T: No já nestuduju..teda ve škole. Největší škola je život. To vám musím říct, já se teď podruhý narodil, mám sedmý narozeniny, měl sem havárku a byl sem mimo a já to všechno viděl! Jako co je po smrti a tak. Věříte vy na něco takovýho?
S: No..né že bych tomu věřila, ale pro zábavu si sem tam horoskop přečtu.
T: Vono je strašně složitý..ale přitom jednoduchý. Všichni tu máme nějaký určení, všechno se děje..co si myslíte loni ta Amerika, ty záplavy, to nebylo jenom tak..a zajímáte se nějak o to jinak, ste věřící?
S: No..ani ne..
T: Já věřím v budhizmus. Jsou v těle čakry, třeba čakra lásky "nyvý pohled směr S." a nesmí se jíst maso. Neubližovat. Maso nejím už šest let a cejtím se mnohem líp...."chvíle trapného ticha" a jako posloucháš, ughm, posloucháte, hudbu?
S: No..tak jako všechno...nic vyhraněnýho..možná tak latinu..
T: Já mám rád taneční hudbu, teďkonc jsme byli na super party v těch Pardubicích, LaDiDa tam hrála, byla tam ta energie..to já mám rád, tyhle parties..."opět chvíle trapného ticha" to je super, že si můžeme takhle povídat, že jo?
S: No...jo....
T: A jednou bych chtěl mít čajovnu. Bylas, bylaste někdy v čajovně?
S: No...byla..
T: Tak tu já bych chtěl. Lidi seděj a vypravujou si o životě a tak. Já jsem vlastně takovej smutnej blázen, nepochopenej "povzdech a pohled nakopnutého štěnete" v žádný práci dlouho nevydržím, s lidma si moc nerozumim...
"vlak přijíždí do České Třebové a slečna hodlá vystupovat"
T: Ty, Vy už vystupujete?
S: No..jo.
T: A můžu jet s tebou, jestli ti to teda nevadí?
S: No..jo.
"a vypadli a já se konečně mohla začít smát nahlas"

Nikdy jsem netušila, že lze valit někomu klíny do hlavy až takovým způsobem a ono to jde

Překvapuje mě že na tebe reagoval jen odvrácením pohledu

Vampiria:
Katastrofa. Naučený rozhovor, fráze za frází.... Zajímalo by mě, zda to na někoho zabírá...
Také jsem podobný rozhovor nedávno pochytili, chlapec byl ale ještě začátečník, oproti tomuhle Bylo mi trapně i za něj, ale můj notebook hraje moc potichu, aby ten jeho křapák přehlušil, tak jsem poslouchal....

smích...no jo...fráze...

Killdozer píše:

Vampiria píše:KOFi: Ať mu koupí slušivý konopný provaz

ještě aby ho tak ubalil a stáhl... kdepak, silon je silon

tak tohle je nejen super hláška, ale i dobrá rada
dal bych mu ho zabalenej v krabičce k svátku

Vampi: To sis musela snad vymyslet..

KOFi: Ne! Tohle je krutá zvířácká realita

Vampiria: Ano, to je krásná storka Mnoho podobných jich v malém člověk zažije poměrně často - kolikrát vedle stojící pár v metru "girl+typ" - už teda pár sešlý a neřešící seznamování, nicméně podobně debatující (ala T: "Jó, ta kalba byla hustá... cha... vidělas tam Mika, jak se sesmažil...? Ty krávo (pozn: nejde, počítám, o oslovení slečny, ale jen tak mezi řečí )... to byl nářez...")

Nicméně, jsem si nemohl nevzpomnout a v téhle situaci tu neuvést krátký výtah z mé železniční historky, kterou už někteří odsud i znají Takže stručně hlavní body

Jízda Pendolinem, ta se mi líbila. Ačkoli jsou kolem toho aféry, když tenhle vlak jede, tak je skutečně super a pohodlná cesta. Místenka mě zavedla ke stolečku, u něhož v jinak docela prázdném vagónu seděla slečna - asi o něco starší než já, trochu špinavý blond, půvabná, drobnější, image lehce modelkovská, ovšem z té kategorie těch přirozeně hezkých
modelek, usměvavá na pozdrav. Jinak ale dále seděla a četla si... a na mém místě měla zavazadlo... Tak jsem prohlásil nějaký svůj žoviální nemysl, jakože mi snad nedají pokutu, když si sednu jinam, aby to nemusela přendávat. A tak jsem si namísto vedle ní sedl proti ní...

To jsem zjistil, že čte knížku z takovété kategorie "populárně psychologických" (kdo zná - 'seller who believes, seller who receives' :mgreen:) ala "Jak si užít každý den" (název si teď už nevzpomínám), což je téma, které mě tak trochu 'kutilsky' zajímá, tak jsem říkal, že až si dá pauzu od čtení, zeptám se jí na detaily oné knížky - svým způsobem i trochu se zištným důvodem navázat kontakt, neb cesta měla být poměrně dlouhá... No...

Věnoval jsem se svému, ona četbě, když tu přijel pendolínovský stevard s vozíčkem plným pití a jídla. Jestli si prý někdo z nás něco nedá... Slečna, že by si dala kafe... Já po chvílí rozmýšlení dodal, že já čaj... (nutno dodat, že každá obsluha stevardem byla poměrně veselá, protože se nějak potýkal s hi-tech stylem psaní účtenky a vypadal z toho docela zmoženě... takže se to neobešlo bez slovních vtípků mezi ním a slečnou/mnou).
Dal nám oba kelímky a už se chystal odjet, když tu slečna, že když to tak vidí na tom vozíku, že by si dala nějakou čokoládu... Když se jal odjet po druhé, tak vlastně já, že když to, tak že si dám bábovku. To už byl chudák tak trochu zmožen i z nás Každopádně to bylo ende objednávky a stevard odjel k dalšímu stolu.

Já i slečna jsem rozklopili stoleček, uspořádali si tam všechny propriety (tácky, lžičky, cukry, pytlíčky...) jako na nějakém pikniku a pak to přišlo

Podívali jsme si současně do očí a ona zatajeným a rozvážným hlasem, jako kdyby se ptala "vezmeš si mě?" povídá: "Pijete víno...?"
A já, zpola zhypnotizován, odpovídám taky zatajeně a vážně stylem "ano, vezmu" - "Výjimečně, ale dnešek bude zrovna ta výjimka..."
Slečna se usmála a už trochu uvolněněji říká: "A jaké?"
Já už taky ne tak zatajeně, ale stále s vážným tónem: "Když už tak bílé..."
Mrkla na mě, zase se usmála a prohlásila: "Tak to je jako já." Načež přerušila náš intimní oční kontakt a vykláněla se pro stevarda.

Ten byl ještě nedaleko, takže se k nám vrátil už se smíchem a slovy "tak co to zase bude?" Došlo k objednávce, k dosud rozloženým proprietám jsme si každý přidali kelímek na víno a tu třetinkovou (nebo jakou) láhev vína a romantika mohla začít...

Začala tykáním, pokračovala podělením se o čokolády a bábovky a celá probíhala dloooooouhou dobatou o všem možném - životě uplynulém, přítomném i budoucím - prakticky ve všem jsme si parádně rozuměli jako staří známí.
Pak zazvonil zvonec, tedy ozvalo se "Praha - Holešovice" a pohádky byl konec

Vystoupili jsme z vlaku, tam už na ní čekal bezmála dvoumetrový partner, který se na mě koukal poněkud kosým pohledem, když se se mnou slečna tak nadšeně loučila (jakoby věděl, že si na něj slečna cestou docela stěžovala )

Kolem a kolem to byla (aspoň teda z mé strany ) storka vztahově a sexuálně nezištná (ačkoli slečna po všech stránkách vybízela jednat zištně což mi vlastně připomíná, že jsem jí ještě nenavštívil, ač vím, kam jít ), takže prostě taková pěkná cesta vlakem

No, nicméně jsem si tím připomněl jednu svou podobnou storku, ale tu si nechám na jindy

Vlasák: skvěle napsané - jako bych to viděl
Jinak tedy má bránice měla co dělat, když jsem si průběh tohohle seznamování dal do kontrastu s tím zoufalcem, kterého tu popsala Vampiria

EDIT: ad Vampiriina story - na její začátek jsem chvilku jen nevěřícně zíral a poté jsem se po každé větě celkem slušně ozdravil Nechápu, jak jsi se mohla vydržet nesmát až do té doby než odešli

Vlasák: tak má vypadat seznámení (lhostejno, za jakým účelem) mezi inteligentními bytostmi

Frosty: Příroda mi darovala takovou věcičku, jmenuje se to poker-face téměř nepoužívám mimické svaly a jsem schopna to dobře ovládat. A ty sluneční brýle též nejsou marná věc

Vampiria: tvůj poker-face bych v těhdle situacích chtěl mít Někdy to je dost o vůli se udržet (což se mi často nepodaří ), ale ono to je někdy zase až k pláči. Tohle seznamování je ještě celkem sranda - horší to je, když pak ty lidi spolu jsou, ale forma i obsah mluveného slova a života vůbec zůstává stále stejná.... ale když chtějí, tak holt proti gustu...

Vlasák: Zvířák zvířákem zůstane ono se dá dost těžko předpokládat - pokud někdo pojde z něčeho takového, vyrůstá tím obklopen a snaží se podvědomě nevypadnout z řady - že by se z něj stalo něco schopného inteligentně jednat

tak nevím, co se s tím světem děje.....poslední dobou mají lidi kolem nějakou zvýšenou potřebu se seznamovat....a větička, již jsem velmi často používala ("no, nezlobte se, jsem vdaná a mám dvě děti") už nezabírá....hm....a můžu se tvářit jako ledová královna v pokru

alexa: Černé brýle v šest ráno obvykle odradí ten nejhorší odpad