Adventury... tak nějak všeobecně :-)
Moderátor: sevencreature
-
Ajantis
- Sigil Team
- Příspěvky: 5040
- Registrován: 28.9.2005 22:38
- Bydliště: die beschattete Berge
- Kontaktovat uživatele:
Včera jsem dohrál Grim Fandango.
Na grafické prezentaci a originalitě prostředí jde poznat práce stejného šéfdesignéra, který dělal u Psychonauts, což je velké plus. Úvod do příběhu a prostředí, v němž se odehrává, je skvělý. Po smrti každý dle svých skutků za života získá odpovídající způsob cestování do ráje. Člověk se značně dobrým přesvědčením jeden I. třídou v rychlovlaku, největší hříšníci se trmácí po mnoho let nehostinnou zemí mrtvých, kde na každém rohu čeká nějaké nebezpečí. Společně s nádherně ujetou grafikou jsem se začal na hru velmi těšit, tohle prostředí skýtá spoustu možností pro putování typu Planescape: Torment, v níž by o podnětné dialogy/questy/situace/opravdu nebyla nouze.
Bohužel autoři s možnostmi naložili jinak a neslavný příběh je spíš pouze berličkou, o nějž se opírají typicky adventurní činnosti. Dialogů není (oproti očekávání) mnoho, hlavní roli hrají rébusy založené především na správném používání předmětů. Většinou naštěstí dobře zapadají do kontextu herního dění, několikrát ale zavání jistou obskurností. Nejsou nelogické, jenže občas nevíte, co přesně pro realizaci záměru udělat, a musíte trochu naslepo zkoušet. Ve výsledku návaznost jednotlivých kroků smysl dává, ovšem z celkového pohledu jste toto dosažení cíle dopředu předpokládat nemohli. Obtížnost je tak chvílemi hodně vysoko a párkrát jsem musel i nahlédnout do návodu. Řadové hádanky jsou vskutku povedené a jelikož nejsou ani moc obtížné, je opravdovou zábavou toulat se krásnými prostředími a dumat nad jejich řešením.
Právě lokace, v nichž se pohybujete, jsou dalším pevným pilířem. Třeba márnice, kde leží několik "vykvetlých nebožáků" - květy jsou zde symbolem smrti - a můžete si o ní povídat s hrobníkem. Nebo hospoda, kde vás bude parta komunistických utopistů kvůli smokingu častovat desítkami velmi vtipných antikapitalistických urážek. Všechny obrazovky jsou velmi působivě nakresleny a animovány a opět jsem strávil dlouhé desítky minut pouze típáním obrázků. Bohužel zajímavých postav, které by měly co říct, potkáte poměrně málo a společně se slabým příběhem je hra překvapivě prázdná. Když už dojde na dialogy, jsou zaměřeny spíše humorně. Je to velmi kvalitní ironický humor, bohužel pořád jen humor.
Herní náplň je tedy především o plnění hádanek, jež jsou kvalitní a zábavné, autoři na ně ale spoléhají až příliš. Rozhodně by prospělo dát si více práce s příběhem, dialogy a vůbec vnitřní bohatostí hry. Takhle je to jen nadprůměrná adventura, která za srdce nechytí.
7,5 / 10
Na grafické prezentaci a originalitě prostředí jde poznat práce stejného šéfdesignéra, který dělal u Psychonauts, což je velké plus. Úvod do příběhu a prostředí, v němž se odehrává, je skvělý. Po smrti každý dle svých skutků za života získá odpovídající způsob cestování do ráje. Člověk se značně dobrým přesvědčením jeden I. třídou v rychlovlaku, největší hříšníci se trmácí po mnoho let nehostinnou zemí mrtvých, kde na každém rohu čeká nějaké nebezpečí. Společně s nádherně ujetou grafikou jsem se začal na hru velmi těšit, tohle prostředí skýtá spoustu možností pro putování typu Planescape: Torment, v níž by o podnětné dialogy/questy/situace/opravdu nebyla nouze.
Bohužel autoři s možnostmi naložili jinak a neslavný příběh je spíš pouze berličkou, o nějž se opírají typicky adventurní činnosti. Dialogů není (oproti očekávání) mnoho, hlavní roli hrají rébusy založené především na správném používání předmětů. Většinou naštěstí dobře zapadají do kontextu herního dění, několikrát ale zavání jistou obskurností. Nejsou nelogické, jenže občas nevíte, co přesně pro realizaci záměru udělat, a musíte trochu naslepo zkoušet. Ve výsledku návaznost jednotlivých kroků smysl dává, ovšem z celkového pohledu jste toto dosažení cíle dopředu předpokládat nemohli. Obtížnost je tak chvílemi hodně vysoko a párkrát jsem musel i nahlédnout do návodu. Řadové hádanky jsou vskutku povedené a jelikož nejsou ani moc obtížné, je opravdovou zábavou toulat se krásnými prostředími a dumat nad jejich řešením.
Právě lokace, v nichž se pohybujete, jsou dalším pevným pilířem. Třeba márnice, kde leží několik "vykvetlých nebožáků" - květy jsou zde symbolem smrti - a můžete si o ní povídat s hrobníkem. Nebo hospoda, kde vás bude parta komunistických utopistů kvůli smokingu častovat desítkami velmi vtipných antikapitalistických urážek. Všechny obrazovky jsou velmi působivě nakresleny a animovány a opět jsem strávil dlouhé desítky minut pouze típáním obrázků. Bohužel zajímavých postav, které by měly co říct, potkáte poměrně málo a společně se slabým příběhem je hra překvapivě prázdná. Když už dojde na dialogy, jsou zaměřeny spíše humorně. Je to velmi kvalitní ironický humor, bohužel pořád jen humor.
Herní náplň je tedy především o plnění hádanek, jež jsou kvalitní a zábavné, autoři na ně ale spoléhají až příliš. Rozhodně by prospělo dát si více práce s příběhem, dialogy a vůbec vnitřní bohatostí hry. Takhle je to jen nadprůměrná adventura, která za srdce nechytí.
7,5 / 10
-
yenn
- Sigil Team
- Příspěvky: 3192
- Registrován: 24.9.2005 23:13
- Bydliště: pod tisíciletým dubem
- Kontaktovat uživatele:
Všichni příznivci série Gabriel Knight se už jistě nemohou dočkat nové adventury z pera Jane Jensen Grey Matter (ačkoli do vydání zbývá ještě moře času).
Horoskop stojí drachmu a je o drachmu předražený. [Quintus Ennius]
-
Ajantis
- Sigil Team
- Příspěvky: 5040
- Registrován: 28.9.2005 22:38
- Bydliště: die beschattete Berge
- Kontaktovat uživatele:
DreamFall: The Longest Journey
V podstatě je to TLJ převedená do 3D. V duchu "moderní adventury" ale došlo ke značnému zjednodušení. Obecně se dá říct, že je toho v DF po všech stránkách méně. Lokace jsou menší, je v nich méně postav, méně interaktivních předmětů, méně popisků... Změnila se i herní náplň - množství rebusů, hádanek, ale i práce s inventářem ubylo. Ty "hádanky", které zůstaly, jsou zcela logické, většinou je jen po přehlédnutí aktuální situace patrné, co a jak je třeba udělat. Bohužel jsou až moc jednoduché a je jich zoufale málo. Jednu kapitolu dokonce tvořil jediný nepříjemně rozvětvený poslíčkovací quest. Jenže když se z adventury tohle odebere, zůstane tam prázdné místo, které pouze nově přidané (a docela povedené) akční mezihry nezaplní. Hratelnost je tak méně pestřejší, sestává především z chození mezi NPC a dialogů, občas nějaké té kombince předmětů či snadné hádanky.
Naopak krok kupředu byl učiněn v příběhu. Už to není jen jednoduché magické klišé, DF je racionálnější, větší roli v něm hraje politika a povaha člověka. Též je ovšem složitější a propracovanější, má hodně vedlejších větví a není tak přehnaně hrdinský. Hodně mu pomáhá, že je nahlížen ze 3 různých pohledů, v DF jsou 3 hlavní hrdinové, které na střídačku ovládáme. Příběh je o poznání kvalitnější než v TLJ, ovšem svou nedotažeností mi připomínal KotOR 2, i když je na tom snad ještě hůře. Děr je v něm mnoho, nezodpovězených otázek ještě více a místy mám pocit, že autoři tyhle skepulace a dohady nad ním vyvolávají záměrně. Nechtěl bych ale soudit motivy, ty totiž dle mého nejsou zase tak zřejmé, jak lze slyšet všude okolo. Tak jako tak patří k nejlepším, jaké jsem u PC hry viděl, právě díky jeho bočním větvím a celkem nezvyklé přízemnosti.
Krom toho, že je kvalitní, je taktéž hodně poutavě vyprávěn, působil na mne podobně filmovým dojmem jako Fahrenheit. Má sice slabší momenty, kdy se věnujete adventurním úkolům a příběh jde stranou, po většinu hry je ale napětí na vysoké úrovni. Kulminuje pak v poslední čtvrtině, která obsahuje nemálo pro mě památných a emotivně silných okamžiků. Atmosféře pomáhá překrásná grafika, která exceluje hlavně v lokacích, které se nepářou s realističností, tedy ve snových vizích a při návštěvách Arcadie. Trochu mě zklamaly jen animace obličejů. Jak jsou postavy hezké, tak při hovoru působí až moc strnule a neživě.
Jako hra se mi trochu více líbila TLJ, je hratelnostně komplexnější a zábavnější hrou. Ale Dreamfall si pro svůj příběh a vizuální krásu též pozornost zaslouží.
8 / 10
V podstatě je to TLJ převedená do 3D. V duchu "moderní adventury" ale došlo ke značnému zjednodušení. Obecně se dá říct, že je toho v DF po všech stránkách méně. Lokace jsou menší, je v nich méně postav, méně interaktivních předmětů, méně popisků... Změnila se i herní náplň - množství rebusů, hádanek, ale i práce s inventářem ubylo. Ty "hádanky", které zůstaly, jsou zcela logické, většinou je jen po přehlédnutí aktuální situace patrné, co a jak je třeba udělat. Bohužel jsou až moc jednoduché a je jich zoufale málo. Jednu kapitolu dokonce tvořil jediný nepříjemně rozvětvený poslíčkovací quest. Jenže když se z adventury tohle odebere, zůstane tam prázdné místo, které pouze nově přidané (a docela povedené) akční mezihry nezaplní. Hratelnost je tak méně pestřejší, sestává především z chození mezi NPC a dialogů, občas nějaké té kombince předmětů či snadné hádanky.
Naopak krok kupředu byl učiněn v příběhu. Už to není jen jednoduché magické klišé, DF je racionálnější, větší roli v něm hraje politika a povaha člověka. Též je ovšem složitější a propracovanější, má hodně vedlejších větví a není tak přehnaně hrdinský. Hodně mu pomáhá, že je nahlížen ze 3 různých pohledů, v DF jsou 3 hlavní hrdinové, které na střídačku ovládáme. Příběh je o poznání kvalitnější než v TLJ, ovšem svou nedotažeností mi připomínal KotOR 2, i když je na tom snad ještě hůře. Děr je v něm mnoho, nezodpovězených otázek ještě více a místy mám pocit, že autoři tyhle skepulace a dohady nad ním vyvolávají záměrně. Nechtěl bych ale soudit motivy, ty totiž dle mého nejsou zase tak zřejmé, jak lze slyšet všude okolo. Tak jako tak patří k nejlepším, jaké jsem u PC hry viděl, právě díky jeho bočním větvím a celkem nezvyklé přízemnosti.
Krom toho, že je kvalitní, je taktéž hodně poutavě vyprávěn, působil na mne podobně filmovým dojmem jako Fahrenheit. Má sice slabší momenty, kdy se věnujete adventurním úkolům a příběh jde stranou, po většinu hry je ale napětí na vysoké úrovni. Kulminuje pak v poslední čtvrtině, která obsahuje nemálo pro mě památných a emotivně silných okamžiků. Atmosféře pomáhá překrásná grafika, která exceluje hlavně v lokacích, které se nepářou s realističností, tedy ve snových vizích a při návštěvách Arcadie. Trochu mě zklamaly jen animace obličejů. Jak jsou postavy hezké, tak při hovoru působí až moc strnule a neživě.
Jako hra se mi trochu více líbila TLJ, je hratelnostně komplexnější a zábavnější hrou. Ale Dreamfall si pro svůj příběh a vizuální krásu též pozornost zaslouží.
8 / 10
Naposledy upravil(a) Ajantis dne 9.11.2007 0:15, celkem upraveno 1 x.
-
sevencreature
- Sigil Team
- Příspěvky: 7394
- Registrován: 26.9.2005 1:24
- Bydliště: Země
- Kontaktovat uživatele:
-
Ajantis
- Sigil Team
- Příspěvky: 5040
- Registrován: 28.9.2005 22:38
- Bydliště: die beschattete Berge
- Kontaktovat uživatele:
Já si totiž v těch "typicky adventurních situacích" zase tak moc nelibuji. Nemám rád, když se někde na hodinu zaseknu a nevím, co mám dělat dál. I u TLJ jsem z nich byl párkrát hodně rozladěn. Takže odklon od nich a jisté zjednodušení nevnímám tak moc negativně jako (zřejmě) Ty.sevencreature píše:Ajantis: Fascinující - už dva tvoje dojmy z her by mě od hraní totálně odradily, ale hodnocení je přitom extrémně vysoké...
A Dreamfall je imho opravdu velmi dobrá hra, mám slabost pro dobrý (byť nedotažený) příběh - hlavně proto, že se s ním u her moc nesetkávám.
Jo a HL2 jsem hodnocení mírně snížil.
-
Ajantis
- Sigil Team
- Příspěvky: 5040
- Registrován: 28.9.2005 22:38
- Bydliště: die beschattete Berge
- Kontaktovat uživatele:
Elessar:
Legálně se mi to sehnat také nepovedlo. Leda vydražit někde na e-bay, na což se jim můžu vykašlat.
Takže jsem si to... *ehm*.. no.. *ehm* *ehm*... to... hcetnerrot an lešan.
Legálně se mi to sehnat také nepovedlo. Leda vydražit někde na e-bay, na což se jim můžu vykašlat.
Takže jsem si to... *ehm*.. no.. *ehm* *ehm*... to... hcetnerrot an lešan.
Naposledy upravil(a) Ajantis dne 24.4.2007 17:44, celkem upraveno 1 x.
:)-
sevencreature
- Sigil Team
- Příspěvky: 7394
- Registrován: 26.9.2005 1:24
- Bydliště: Země
- Kontaktovat uživatele:
