Big Train byl zábavný.
Unitářské vtipy! 
(pokud někdo neví, co jsou to unitáři, klikýc
ZDE.
Malá ochutnávka...
Když necháš unitáře spolu o samotě
“Víš, co získáš, když necháš dva unitáře pospolu v jedné místnosti?”
???
“Nejméně tři rozdílné názory.”
Zřízení unitářského kostela
“Jestlipak víte, jak je možné adaptovat jakoukoliv budovu na unitářský kostel?”
“Jasně, stačí k tomu přivézt kopírku a kávovar.”
Když unitáři není dobře
“Víš, jak poznáš, že se unitář necítí ve své kůži?”
“Nehýbe pusou.”
Co unitáři uctívají
Jedné obci fundamentalistických křesťanů se doneslo, že poblíž je prý jakési společenství unitářů, kteří vedou své bohoslužby velice podivným způsobem. Vyslali tedy delegaci, aby zjistila pravý stav věcí. Při návštěvě našli v popředí shromažďovací místnosti stůl s občerstvením.
“Podívejte na oltář, je to pravda,” vykřikl jeden z křesťanské delegace, “oni opravdu uctívají kávovar!”
Unitářská koťata
Manželé jdou v neděli dopoledne na unitářské shromáždění. V ulici, kterou na své cestě prochází, je několik kostelů různých vyznání. Když míjí katolický kostel, všimnou si, že na schodech sedí děvčátko, které má před sebou krabici s koťaty. Na krabici je nápis: “Katolická koťata na prodej.” Manželé se usmějí a řeknou si, že je to jistě dobrý způsob, jak koťata udat do dobrých rukou.
Další týden jdou manželé opět na své shromáždění a opět vidí děvčátko s koťaty v krabici, tentokrát však před kostelem metodistů. Všimnou si, že na krabici je nápis: “Metodistická koťata na prodej.” “To děvčátko je opradu dobrý obchodník,” řeknou si manželé a jdou dál.
Další týden, když manželé dojdou k budově své unitářské obce, spatří na schodech opět to děvčátko. Před ním je krabice s koťaty a na ní nápis: “Unitářská koťata na prodej.”
“Mladá dámo, neviděli jsme tě před dvěma týdny před katolickým kostelem prodávat tato koťata jako katolická, a minulou neděli jako metodistická?” ptají se manželé.
“Ano, to je možné,” odpovídá děvčátko.
“Aha, a jak se z nich tento týden stala unitářská koťata?”
“No, prostě tak, že už přestala být slepá a pořád něco hledají,” brebentí děvčátko bezelstně.
Unitářská modlitba
Několik křesťanských církví, včetně unitářské, se domluvilo, že společně uspořádají veřejné bohoslužebné shromáždění. Když při shromáždění došla řada na modlitbu, od oltáře se ozvalo: “Useberme svou mysl a modleme se. Co se týká unitářů, ti nechť činí dle svého uvážení.”
Rozepře s fundamentalistou
Křesťanský fundamenalista se hádal s unitářem o existenci Boha. Jak se jejich rozepře vyvíjela a nabírala na intenzitě, křesťan zrudl ve tváři hněvem, protože unitářského skeptika nemohl přesvědčit o své pravdě. Čím více křesťanský nadšenec svého soka přesvědčoval, tím více byl unitář skeptičtější.
Křesťan nakonec říká: “Víš co, zkus mi tedy dokázat, že Bůh není.”
Unitář s úsměvem odvětil: “Nelze dokázat, že Bůh neexistuje, v to musíš věřit.”
Modlitební nejistota pravověrného unitáře
“Pane Bože, pokud existuješ, zachovej mou duši, pokud nějakou duši mám a jestli je v tvých silách duši zachovat.”
Obrázek Boha
Děti v unitářské nedělní škole mají za úkol nakreslit libovolný obrázek.
“Copak to kreslíš, Lucko?” ptá se učitel.
“Kreslím Boha,” říká na to Lucka.
“Opravdu? Vždyť nikdo neví, jak Bůh opravdu vypadá,” namítne učitel.
“Budou to vědět, až ten obrázek dodělám.”
Potíž s požehnáním
Jeden nadšený automobilista přijel ve své zbrusu nové Alfě Romeo za knězem. “Otče, dáte prosím požehnání mé Alfě Romeo?”
“Není to vyloučené, synu,” povídá kněz, “požehnání dám i hříšnici, ale řekni mi napřed, kdo je to ta Alfa Romeová?”
Automobilista byl zklamán takovou nevědomostí kněze v oblasti automobilismu a šel tedy do nejbližšího protestantského sboru. “Pane faráři, pořídil jsem si novou Alfu Romeo, dal byste jí prosím požehnání?”
“Ale jistě, proč by ne, ale ta Alfa, to je kdo?”
Cestou domů automobilista podnikl ještě jeden pokus, a to v místní unitářské obci: “Pane duchovní, koupil jsem si novou Alfu Romeo, dal byste jí prosím požehnání?” ptá se posmutnělý automobilista.
“Vy máte Alfu Romeo? To je úžasné! Mohl byste mne prosím svézt? Míval jsem ji kdysi také, je to bezva poježdění,” raduje se unitářský duchovní.
Když se vrátili z projíždky, automobilista se ptá: “A pane duchovní, dal byste jí teď prosím požehnání?”
“No, proč ne, ale řekněte mi — co je to požehnání?”
Ekumenické varování
Upozornění pro následovníky jakéhokoliv náboženství:
Mít pochyby je normální.
Mít mnoho pochyb je krize víry.
Mít pochyby vždy a o všem je konverze k unitářství.
Co mají upíři a unitáři společné
“Jestlipak víte, co mají upíři společného s unitáři?”
???
“Dvě věci: oba mají kořeny v Transylvánii, a oba se kření, když vidí krucifix.”
Sebejisté přivítání
“Vítejte na našem nedělním shromáždění,” vítá duchovní přítomné. “Protože je dnes mezi námi mnoho hostů, kteří jsou zde poprvé, dovolte mi jen krátce shrnout, kdo jako unitáři jsme: Věříme na toleranci a nesnášíme kohokoliv, kdo je netolerantní. Jsme vždy upřímní, dokonce i když to předstíráme. Jsme optimisté; kdo nevidí pozitivní stránku věcí, ten nás deprimuje. Naše obec je přísně demokratická, protože předseda nedovolí jinou možnost. Máme své kritiky, ale ti jsou paranoidní, nemají to v hlavě v pořádku a mají postranní úmysly. Svoboda víry je u nás nařízena a nikdo ji nikdy nesmí porušit. Dogmatismus zásadně nedovolujeme. Vítejte tedy, přátelé, v našem společenství, které vyniká tolikerými naprosto ojedinělými věcmi, zejména pak skromností.”