KEBULE píše:Ale vypalování atd. Není nerespektování práce interpreta filmaře atd. Ale nerespektování práce OSA a jiných podobných institucí - to není práce, ale zlodějina. Viz autorská odměna - důsledek - následné zdražení medií (říkají tomu tuším autorská odměna, ale přesně jistý si nejsem nicméně o čem mluvím jistě víš).
Kdyby bylo dílo finamčně dostupné skutečně pro každého lidi by neměli potřebu pirátit... Nemyslíš?
Dovolím si vstoupit
Tohle je dost precedentní úvaha, s kterou by se dalo dojít k tomu, že kupování hudebních/filmových/herních médií není vlastně ocenění autora, ale pouze kapsování mezičlánků... Jo, mezičlánky se nakapsují, ale to se kapsují dnes prakticky všude. Proč tady ta pata pálí tak velkou část lidí?
Protože je v tomto značně zkreslená morálka a zvyklosti odběratelů. Ono se totiž zdánlivě snadno nahlédne, že kdyby byly ceny cd/dvd nižší, že by to kupovalo více lidí a spokojení by pak byli všichni... Skutečně? Není tohle jen takový úzus a skoro bych řekl "vydírání"? Skutečně by 50% zlevnění znamenalo, že tomu příslušný poměr pirátstva začne kupovat?
Není lepší strategií firem zachovat se macešsky vůči svým věrným a držet ceny vysoké za jistoty, že určité penzum fanoušků si to koupí i dražší, protože ta skupina "flexibilních" (za menší draho nekoupím, za menší levno koupím) není tak velká. To je podobné jako s alkoholem a cigaretami - stopové zdražení nevede k žádnému snížení odběratelů. Ti, co kouří/pijí si to obstarají stejně (namísto toho si prostě nekoupí cokoliv jiného od potravin/šatstva/pobavení).
Jak je to s filmy? Jak je to s hrami? Jak je to s hudbou? Já myslím, že to u nás vůbec drahé není... V poměru k cenám ostatní zábavy nikoliv (známý paradox "Sigilskáho srazu": "Kdyby sis dal každej sraz o jedno pivo míň, tak za rok (přes dvacet srazů) budeš mít na Sandmana, kterej je podle tebe šíleně drahej"). Zaplaťpánbu je tu ta konvergence směrem k nakupování, když je to levné, docela dobrá a lidi se pomalu naučili "elektronickou" zábavu kupovat. Proto mi dnes přijde argument "kdyby bylo levněji, nepálíme" značně obstarožní a kdo toto smrtelně vážně deklamuje je spíše členem skupiny, jíž se žádné zlevnění nezavděčí.
Samozřejmě to nelze absolutizovat - mp3 stahuje/vyměňuje skoro každý, protože holt chce kusovku nebo je to nesehnatelná věc, ale jde-li třeba o nová, běžně dostupná alba, která člověk chce celá, pak mi vypálení přijde dost nemorální. Nemluvě pak o softwaru.
Tady jde prostě o to, že to "jde". Kdyby pálit nešlo (a ani by se nevědělo, že to nějak jednoduše doma jde), pak by kolem téhle situace neštěkl ani pes (a vše by díky tomu možná bylo i jinak).
Obdobně - tímto člověk získává mylnou domněnku v tom, že může mít "všechno", jakož si všechno nechá vypálit a tím pádem může ozkoušet i to, co by jindy neposlouchal/nesledoval/nehrál/nepoužíval - a pak tuto svou domněnku projektuje i do normálního světa nakupování v obchodech... A to je taky velká příčina všech dogmat s tímto spojených - kupuje si snad člověk knihy, které ho nezajímají, jen proto, že jsou v regálu "novinky - světový bestseller"? Ne - kupuje to, co ho zajímá, anebo si půjčuje v knihovně...
Jak říkám - je mi docela jedno, když někdo vyměňuje/stahuje hudbu, filmy a sw - sám v tomto nemám čisté svědomí - hrál jsem vypálené hry, koukal na vypálené filmy a ne každá mp3, kterou mám v přehrávači, skutečně pochází z mnou vlastněných originálních CD (anebo aspoň originálek od někoho, koho znám), ale snažit se to ospravedlňovat tím, že to je "drahé a jde to do kapsy jiným" není na místě. Je třeba si přiznat, že člověk vědomě využívá mezery v "zabezpečení" těchto věcí a jak už se s tím sám v sobě vypořádá, to už je na něm...