Sigil: Diskusní fórum

Lerek píše:přijdou sem a dělají, co chtějí a nějaká repatriace? to našim úřadům nic neříká

Lerek píše:Hamster: asi znám jen špatná města, kde se imigrace a to zejména ta ze slovenska projevuje zejména v posledních dvou třech letech velice ostře...
nicméně rád bych se nabral více informací, je ten archiv věřejně přístupný? internetové stránky SUZ mě poněkud informačně neuspokojily a tvrdí trochu něco jiného než ty

Hamster píše:Lerek: Ročenka by asi nikoho nezajímala, ale k patnáctému výročí vydali svazek mapující célé období. (Spousta grafů, statistik, odborných keců... mlask! fakt žrádlo). Někde by se mi to tu asi ještě mělo válet, tak jestli dorazíš na sraz, moh bych ti to dotáhnout. (I když bez záruky - jen vim, že sem to tu měl)

Lerek píše:Ajantis: samozřejmě, že uznávám, že z tohoto hlediska je imigrace vhodných osob společensky prospěšná, nicméně otázka je kolik imigrantů maká legálně, kolik nelegálně a kolik vůbec?

Štěpán Macháček píše: Českou, resp. evropskou zahraniční politiku k událostem na Blízkém východě nastínil ministr zahraničí Cyril Svoboda v HN 8. 8. 2006 pod titulkem Náš postoj k válce s Hizballáhem. Je součástí neprozřetelné strategie vůči islamistickým hnutím s masovou podporou na Blízkém východě.
Označením za teroristickou organizaci, která "aktivně spolupracuje s celosvětovou sítí islámského teroru", se Hizballáh dostává do kategorie organizací a hnutí, proti nimž má vést "civilizovaný svět" legitimní boj. Sofistikovaná politika Západu, která by s využitím zpravodajských informací tlačila toto hnutí s masovou podporou do role klasické politické strany, usilovala o izolaci jeho ozbrojených složek a o odstřižení od zahraničních (Írán) vazeb, by byla pro normalizaci situace na Blízkém východě rozhodně přínosem. Podpora současného silového řešení naopak přispívá k radikalizaci nejen hnutí samotného, ale také většiny libanonské a vůbec arabské společnosti.


Problém přístupu k islamistickým hnutím je ale širší než jen otázka libanonského Hizballáhu. Evropská politika vůči Blízkému východu ignoruje vnitřní politickou dynamiku zemí v oblasti. Masová podpora hnutí Hamás během palestinských parlamentních voleb nebyla důsledkem sympatií Palestinců s jeho radikalismem. Byla odrazem touhy po výměně zkorumpovaných a neschopných představitelů palestinské samosprávy, která byla EU masívně podporována. V Hamásu existuje konstruktivní politické křídlo, jehož podporou a tlakem na oddělení se od radikálnější a ozbrojené složky hnutí by se přinejmenším zabránilo další radikalizaci širokých vrstev palestinské populace.


Příkladem neprozřetelné západní politiky byly loňské parlamentní volby v Egyptě. Na zákrok egyptského režimu proti kandidátům Muslimského bratrstva porušující zásady svobodných voleb nikdo ze západních politiků hlasitěji nepoukázal. Mubárakův režim se rád staví do role bašty proti islamismu a je zahraničněpolitickým partnerem Západu na Blízkém východě. V samotném Egyptě ale brání ekonomickým a politickým reformám. Svobodná účast Muslimského bratrstva v parlamentu a na vládě by byla dlouhodoběji spíše kladem. Jednak by otupila islámský politický radikalismus v zemi, jednak by případně ukázala nekompetentnost představitelů Muslimských bratří. V důsledku by tak mohla umožnit vznik dalších stran. Podporou prohnilému vládnoucímu režimu, okázale "antiislamistickému", ale Evropa zdánlivě paradoxně prohlubuje vnitřní krizi Egypta a přispívá k jitření islámského politického radikalismu.


Evropská a potažmo česká zahraniční politika by se neměla bát "islamistických" stran a hnutí jako čert kříže. Naopak by měla citlivě a sofistikovaně podpořit rozumnější křídla těchto uskupení, která získávají masovou podporu nikoli kvůli svému islamistickému programu, ale proto, že představují jedinou alternativu k mnohdy mafiánským a zkorumpovaným vládnoucím režimům v arabských zemích. Předešlo by se tak zbytečné radikalizaci části tamního obyvatelstva a zvýšila by se důvěra v demokracii, kterou jim Západ káže.
Autor je doktorandem blízkovýchodních studií, FF UK