Sigil: Diskusní fórum

Softwarová přenositelnost C++ také existuje, i když v menší míře než u Javy. Vlákna, I/O, locale a myslím, že i síť tu jsou. Ovšem X je problém, ale může za to C++? Nemůže, to jen Java má svoje vlastní X rozhraní, které musí být na PC nainstalováno. Takže pro C++ aplikaci stačí opět najít takové rozhraní, které existuje pro Windows, Linux, ... a že takové jsou. Potom jsou programy beze změny přeložitelné pod Win i Linuxem.

Je samozřejmě pravda, že Javě je toto nativní a v C++ to "lze". Jen si vzpomeň, proč je to Javě nativní a za jakou cenu.

drake127: ano, ale to je právě ten rozdíl - Java to má jednou v sobě a tím je to dané. Nula práce navíc, nula vyvstanuvších problémů, nula výjimek a věcí, na které nutno navíc myslet a navíc hypotetická neomezenost přenositelnosti směrem do budoucna - vyjde nový operační systém unixdows a jakmile pro něj vznikne JRE, může unixdowsovský uživatel spustit můj jar bez jakéhokoliv mého zásahu - i když budu třeba navždy za horama, firma zkrachovalá, etc.

Je pravda, že *prakticky* všechno jde, když se chce, ale zase tu je ten faktor času, práce, spolehlivosti,...

Ano toto je veliká výhoda u aplikací, kde se nepředpokládá vývoj, který je často nutný a aplikace starší x let je již nepoužitelná, i kdyby fungovala.

Proto je nutné k volbě platformy přistupovat opatrně - Je pro vás C++ přínosem? Využijete jeho výhod a vyváží vám to nevýhody? Má smysl psát program, který je potřeba rychle spustit a rychle vypnout v Javě? Má smysl využívat její přenositelnosti za cenu režie, která se z pohledu C++ rovná barbarství?

Tak jsem pustil do programování microprocesorů a musím říst, že to není ani zdaleka tak těžký, jak jsem se domníval. Měl jsem na výběr mezi MP nebo junixama(nebo taky obě). Ti co dělají operační systémy už pomale nejsou lidi...

Jakou rodinu MP přesně?

Zatím všechno to jednodušší. Např. elektronickej vzduchoteplotoměr atd...příšte si asi zkusím pojízdný nápisy apod.

Pro javisty - dneska vyšla nová verze oficiálního sunovského IDE - NetBeans 5.5. Více změn bude sice v šestce, pětka jde hlavně na ruku enterprise aplikacím, ale pár obecných novinek tam je samozřejmě taky.

Perlicka z bash.org...

<Alanna> Saying that Java is nice because it works on all OS's is like saying that anal sex is nice because it works on all genders

emo_freak: No, v obou případech jde o v dnešní době velmi oblíbené věci...

http://en.wikipedia.org/wiki/Obfuscated_code

Zábavné

7c: jednou jsem zkoušel lehký obfuskátor dělat já sám při programování (no, ač znám lidi, kteří tak skutečně (nechtěně) programují - metoda a() třídy B s parametrem s ) a moc to nedopadlo - i primitivní GUI udělat takhle bylo peklo


Jinak, dvě poměrně dobré stránky:

Cafe con Leche - stránky o novinkách a záležitostech kolem XML
Cafe au Lait - stránky o novinkách a záležitostech kolem Javy

Ode dneška je "java" oficiálně open source. Jmenovitě javac, HotSpot, JavaHelp, Duke a sunovská implementace ME. Zbytek bude následovat kolem května příštího roku.

...a už jen několik málo dnů nás dělí od nové šestkové Javy... Byť ta bude spíše jen kosmeticky "přelomová", sedmička vypadá o poznání razantněji.

Tak tu máme šestkovou Javu oficiálně vydanou Sice stejně většina používala betu, ale když už to je ofic, tak:

http://java.sun.com/javase/6/

Nastala jedna zlomová nová featura platformy - podpora pro scriptovací jazyky. Zatim teda poměrně nahrubo štelovaná, v plné kráse přijde až v sedmičkové Javě, která bude náležitě modifikovat i instrukce bytekódu. Momentálně tedy framework, přiložený scriptovací engine Mozilla Rhino:JavaScript for Java. Na Java Dev toho k dostání v různých stádiích vývoje mnohem víc (awk, php, python, ruby, xpath, xslt).

Co se týče desktopu, tak podpora splash-screenů, integrace s defaultními aplikacemi daného desktopu, Look and Feely odpovídající OS, nad nímž aplikace jede, zlepšená podpora pro tisk, SwingWorker součástí JDK, nové layout managery (GroupLayout z české provenience ), další vylomeniny kolem internacionalizace a accessibility, přidané možnosti kolem deploymentu aplikací...

Vylepšený výkon (jak samotného virtual machine, tak swingu), podpora pro debugování (+vylepšené API pro šťourání v samotné VM).

Nové věci kolem XML, trocha dodělávek ve standardních balících (I/O, util,...).

Přirozeně updatované možnosti balíku java.security. Přidána další podpora eliptické kryptografie v sunovském providerovi.

Přiložená SunDB - takový příruční databázový stroj pro testování aplikací i jednoduché reálné použití.


A vedle toho i nové packy pro NetBeans - pět a půl packy C/C++ a Visual Web Pack pro vývoj webových aplikací (+podpora všelikých JSF a Ajaxu)

drake: Java samozřejmě win32 API sama o sobě nepodporuje, vše tam nakonec končí u C/C++ ve fázi JNI (viz. níže) či metod virtual machine. Nic to však nemění na tom, že pro manipulaci s win32 mohou existovat knihovny a v neposlední řadě Java Native Interface, což dovoluje volat céčkové metody z Javy (a naopak; i virtual machine má své rozhraní... a v C++ lze kupříkladu vytvořit instanci VM a do něj pouštět javovské třídy atd.).

Kdyby fungoval ideál nastíněný třeba corbou, tak by mohlo vše volat vše a bylo by Každopádně OS bude mít vždy jistou privilegovanou pozici, takže aplikační soft a os až takhle jednoduše míchat nejde... Ale kdo ví, mac os nebo solaris se snaží jít s neproprietárními řešeními a tam to třeba půjde.

Pak by se tu dalo trochu zafilozofovat nad 'Java platform', což už není jazyk sám o sobě, ale spíše mantinely nabídnuté virtuální mašinou, API a koncepcí - paleta (nejen) skriptovacích jazyků v Javě (ne ve významu Java jako programovací jazyk).

Tolik asi k teorii Samozřejmě, že je mnohem snadnější pro potřeby šahání do windowsích aplikací příslušnou věc udělat tam, kde to jde nejelegantněji, přímo a bez zbytečných přeručkovávání a bez céčka se to ve finále stejně neobejde. Ale úvahy nad tím zawrapovat céčkový kód do něčeho jiného mnohdy mohou vést k poměrně zajímavým řešením - podobně jako třeba kombinace assembleru a vyššího programovacího jazyka.