SiNuHeT píše:Takový drobný rozdíl mezi Klausem a Paroubkem spočívá v tom, že ten první si o sobě nemyslí, že byl ke své práci vybrán nějakou Vyšší Bytostí
Ten první si to nemyslí?

Já bych si tím až tak moc jist nebyl

Post-revoluční pořad Léčba Klausem, kdy se zmiňovaný procházel po zahradě se založenýma rukama a kývaje hlavou každý pátek hustil do televize patetickým hlasem moudra s imagí "vyvoleného" osvícence a spasitele

Ano, sám od sebe si to zprvu možná nemyslel, nicméně tato role mu byla přednesena a on se jí imho rád chytil - už před patnácti lety i dnes. Krásným příkladem byla kupříkladu tiskovka před olympiádou, což byl vrchol servility a nabubřelosti "Pane prezidente, jak bude fandit Vaše prezidenstké srdce? Bude tlouct pro naše barvy?" "Ano, já jako prezident ujišťuji, ale opravdu ujišťuji, že mé prezidentské srdce bude tlouct pro české barvy..." (frenetický potlesk publika...) A další odpovědi, kde se slova "já", "prezident", "prezidentský(á/é)" vyskytovala s obrovskou frekvencí, servilní tón otázek, jakož i potlesky po odpovědích neznaly mezí...
Toť jest ale hodně bokem a reakt, kterým bych to za sebe uzavřel...