Militaristický koutek Mk II

[Geralt]

Dalcore - informace nevím, ale trochu jsem se proběhl po fakultě a mám pár tipů kde by ses mohl něco bližšího dozvědět.

V češtině vyšla (1997) kniha Libora Jana : Němečtí rytíři v českých zemích - tam by mohlo být ledacos užitečného. Pak je několik německých prací (Voigt, Millauer) - ale jsou hůře dostupné - jak jazykově, tak technicky.

L. Jan je k dostání v praž. městské knihovně, popřípadě se mohu v pátek (či v pondělí) mrknout u nás v kabinetě.

[Dalcor]

L Jan mám ;)

[Neferit Sr.]

Ano Ty jsi Dalcore naopak velký fanda těchto náboženských fundamentálních a militantních seskupení. Ale možná Tě tato zaujatost také trochu diskvalifikuje. Ale to není až tak důležité.. Hlavní je se snažit vidět i širší kontext. A to se nám snad daří.

[Dalcor]

Ale možná Tě tato zaujatost také trochu diskvalifikuje. Ale to není až tak důležité.

V oběktivitě? těžko. nakonec jsem dohledal alespoň něco, ale činnsot řádu před rokem 1204 v čechách je mi stále neznámá...

Zdroje:
Terence Wise - Knights of Christ - Osprey - Man At Arms 155
L.Jan a Rndr. F. Skřivánek - Němečtí rytíři v Českých zemích
Milan M. Buben - Encyklopedie Řádů a kongregací v Českých zemích 1. díl Řády rytířské a křížovníci.
Wikipedie

--------------------------------------------------------------------------------



2.5.2007 19:02 - Dalcor
Já mám údaje jiné ve čtyřech nezávsilých soudobých zdrojích:
1127 - odštěpek německy mluvících Johanitů se usazuje v kapli Panny Marie vzniká dům a špitální bratrstvo
1143 - papež Celestin II přisuzuje ksotel Johanitům
1190 - po pádu jeruzaléma zůstavájí němci ve špitálu Špitál Panny marie Němců v Jeruzálémě vzati pod ochranu Friedricha V. Švábského
1191 - špitální bratrstvo se přesouvá do nového sídla v Akkonu kde si staví dům a kostel Panny Marie
6.2. 1191 bere bullou papež Klement III Domus hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Ierusalem pdo svojí ochranu. Tady vzniká řád!
5.3.1198 setkání v sídle Templářů. Členové bratrstva se budou řídit řeholí sv. Augustina špitálů johanitů. Dovršena přeměna v samostatný rytířský řád
19.2.1199 schváleno Inocentem III.
1199 vznik komendy v Rakousku
1204 vznik komendy v Čechách.(jako druhé po Rakouské!)

Dá se celkem předpokládat že pokud byli v Praze již předtím špitální bratři, tak se celkem rychle přeorganizovali na vojenský řád.

[Tafif]

Neferit Sr.: Ve čtvrtek jsem byl v Brně a před odjezdem domů, jsem měl hodinku čas, tak jsem si skočil na Petrov, mrknout na brněnský hrad. Od roku 1018 sídlo brněnských údělných knížat. Bylo to docela veliké.

Těžko říct, v jakém stavu bylo románské opevnění okolo roku 1240, teď je to tam zaplácané bastionem a všude je cihlové armování. Přesto tam jsou pozůstatky středověkého opevnění, vyděl jsem dva. Kus zdi, široké jak kráva, s věžičkou a obvod jedné hlásky, taky docela silné. Ale těžko říct, ze kdy pocházejí. Kolem roku 1300 začala gotická přestavba, takže jsou nejspíš mladší, než mongolský nájezd. Přesto je nepochybné, že tam něco bylo a nebylo to zanedbatelné. Navíc je to na pěkném kopci.

Kdybych měl digitál, udělám pár fotek. Zítra tam jedu opět, jestli budu mít čas, zkusím zase něco nového zjistit.

[Vallun]

Velevážené válečné lektorium, dovolte, abych předložil Vaší pozornosti knihu Johna Keegana - Historie Válečnictví (lze zakoupit on-line zde).

Tato publikace mne zaujala tak jako v militaristické oblasti žádná jiná za hodně dlouhou dobu. Nevěnuje se sice do hloubky konkrétním dějinným událostem nebo podrobné historii vybraných zbraní, ale podává ucelený pohled na vztah vývoje společnosti a vývoje válečnictví v nejširším smyslu. Autor se věnuje tomu, jak válečnictví ovlivňovalo společnost a společnost ovlivňovala válečnictví a upozorňuje na zajímavé případy, v nichž nabyl vrchu jeden z aspektů na úkor druhého. Koho tato kniha asi nepříliš potěší jsou nekritičtí stoupenci von Clausewitze, jehož dílo je zasazeno do příslušného kontextu doby a jsou odhaleny jeho slabiny, ale i silné stránky. Zvláštní pozornost je věnována vztahu válečníka a jeho koně, i vlivu klimatologickégeografických podmínek na podobu a intenzitu válečné kultury vzhledem ke kultuře obecné. Rovněž je poukázáno na řadu zajímavostí z válečné geografie, např. jsou popsána místa ve Francii a Itálii kde "tradičně" dochází k bitvám a šarvátkám. A myslím, že sir John bude mít dost co říct i zdejším specialistům na Mongolské válečníky i Rytíře Kříze...;)

Na jednu z uvedených zvědavostí si dovolím tohoto lektoria zeptat - kde/na kterém konkrétním místě myslíte, že v historii bylo vybojováno nejvíce bitev?

[Tafif]

Vallun: Co myslíš konkrétním místem? Třeba jako Praha a tak? Ne ve smyslu Čechy. Máme uvažovat pouze o Evropě, nebo o celém světě?

[Vallun]

Vallun: Co myslíš konkrétním místem? Třeba jako Praha a tak? Ne ve smyslu Čechy. Máme uvažovat pouze o Evropě, nebo o celém světě?

S přesností "okolí města XY". Celosvětově, ale nevylučuji, že ono místo možná leží v Evropě:)

[Geralt]

Vallune - tipování není mojí silnou stránkou. Zvlášť v tomto případě jsou šance na náhodné uhodnutí dosti nízké. Dám se tedy podat. Nicméně díky za tip na Keegana.

Jinak bych rád upozornil na nedělní přílohu MfD Kavárna - asi poslední věc, která se v MfD dá ještě číst. Tentokráte tam je zamyšlení Bohuslava Litery ohledně vývoje ruské armády v posledních letech, její možnosti a především - ve vztahu k základnám v ČR a Polsku - také jaké reálné nástroje ke slibovaným "protiopatřením" má k dispozici.

[Neferit Sr.]

Takováto hádanka je sice inspirující, ale zároveň ztrátou času. Nedá se uhádnout, protože relevantní odpověď není. Pokud nějaký autor uvede, že tam a tam konkrétně bylo nejvíce vojenských střetů v historii tak je to pouze jeho pohled na historii na základě jemu známých podkladů.

Někdo bude tvrdit, že nejvíce bitev v pravém slova smyslu se vedlo o Jeruzalém.
Jiný řekne, že 11 krutých bitev na Soči za I.SV v průběhu 16 měsíců je to správné řešení.
Ae kdo ví co se dělo za 7000 let existence Egypta na jeho území či ve stejně starobylé Číně?

Za odkaz děkuji a řešení hádanky podle pramene, který cituješ nám řekni Vallune. Já hádat nebudu-prostě nevím.

[Vallun]

Neferit Sr. - já chápu, že spousta věcí je relativních, ale jsou i údaje objektivně dopočitatelné. Samozřejmě, že je to těžké spočítat, ale člověk s erudicí sira Keegana je jistě jedním z nejpovolanějších. Ani jeden ze čtyř Tebou navržených tipů to není.

Ale abych vás dlouho netrápil jedná se o městečko Adrianopolis, poblíž Cařihradu.

[Neferit Sr.]

Vallun - vidíš, a o tom městečku jsem v životě neslyšel. Jistě, může to být i tím že některé prameny napíší o bitvě u Cařihradu a je to jen zjednodušení protože každý ví kde je Cařihrad ale o tom městečku nikdy neslyšel jako já.

[Vallun]

Já o něm četl na hodinách latiny, je fakt, že v dějepisných publikacích moc časté není, ale Keegan podává výčet názvů, které jistě znáš. Já je nechci přepisovat, neb bych je z paměti jistě komolil a navíc nepochybuji, že výše uvedenou knihu si rád přečteš (nevím, jestli jsem v onom referátku byl dostatečně přesvědčivý,a le fakt stojí za to:)

[Neferit Sr.]

Tu knihu si prohlédnu pokud na ni narazím. Já si všechny odkazy na knihy co zde zazní prověřuji. Více hlav více ví.

[Vallun]

Tu knihu si prohlédnu pokud na ni narazím. Já si všechny odkazy na knihy co zde zazní prověřuji. Více hlav více ví.

spíš víc hlav si všimne více zajímavostí:) A nebudu azstírat, že pokud by sis jí přečetl,t ak i Tvuj názor by mne mimořádně zajímal:)