Anonymy, udání, spolupráce s tajnými etc.
Moderátoři: Sadako, sevencreature
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Lerek - na přímou otázku by měla následovat přímá odpověď. Já mám rád ve věcech jasno a tedy se k této odpovědi dostaneme. Dopředu vám ale sděluji, že je celkem jedno co si kdo myslí nebo nemyslí. Takže se do toho dáme.
Narodil jsem se v roce 1965. Tedy tři roky před šedesátým osmým rokem. takže jestli zde prošel nějaký závan svobody zvaný Pražské jaro tak mě logicky pominul. Já si pouze pamatuji kolonu tanků která jela od Ždánic na Bučovice. Jinak jsem prošel běžným procesem jako 98% dětí tehdejší doby. Napřed jsem byl Jiskřička a potom „Vždy připraven!“, tedy pionýr. V té době jsem se stal i něčím více. Mladým požárníkem a byla to skvělá doba. Bohužel jisté problémy v rodině mě vedly k tomu, že jsem se rozhodl z domu co nejdříve odejít. A když jsem zjistil možnost jít na vojenskou školu od páté třídy jsem věděl co bude. Po ukončení osmé třídy jsem využil tehdejšího školského experimentu a šel jsem na střední školu, do Žiliny. A zde jsem se jako asi tak 100% studentů mojí školní čety stal v 16 letech členem SSM. Kdo neví ať si najde co to bylo. Byl jsem úspěšný student, dokonce možná až moc. Vypracoval jsem několik zajímavých technických řešení na technice mé služby, byl jsem jeden z prvních lidí v ČSLA kteří se snažili začít v armádě něco dělat v ekologii. Dvě nabídky na započetí kandidatury vstupu do KSČ jsem dokázal odmítnout ale třetí už ne. Měl jsem tehdy unikátní možnost jít na vysokou školu bez předepsané praxe. Ale byla tam jistá podmínka. Já své studium vybral vášně a svou možnost kariéry stejně ta. Tu možnost jsem chtěl využít a tak jsem se tím kandidátem stal.
V následujících třech letech na vysoké škole jsem byl jednou podmínečně ze strany vyloučen a jednou jsem se mále dostal až na hranici vyloučení ze školy. Bylo to tom velkým průšvihu když USA bombardovali Tripolis a po mě se chtělo abych před nestraníky vytvářel dojem že to byl terorismus a svinstvo. Já v tom viděl mimořádný vojenský čin a mimořádnou neschopnost Lybijského letectva bránit svoji zemi. Pro mě to bylo o to horší, že jsem věděl, že tam v té době bylo několik tisíc našich poradců, kteří je to měli naučit. Nakonec jsem to přežil, odpromoval jako nejlepší student za ten končící ročník. Na útvarech jsem pracoval na těch postech kde jsem dostal umístěnku. V 89 se stal i ten příběh, který tohle všechno spustil. A také přišel převrat. V únoru roku 1990 pak bylo rozhodnuto o budoucí apolitičnosti armády a já svoje členství mohl ukončit.
Pro vaši představu Vám musím napsat ještě jeden důležitý prvek ČSLA. Každý útvar měl mírové a válečné tabulky počtů. A v těch bylo dokonce předepsáno, které funkce musí být obsazeny důstojníkem, praporčíkem který musel být člen nebo kandidát strany. Jinak by nebylo možné tuto funkci obsadit.A pokud byla přítomnost nezbytná - třeba proto že to byl dobrý odborník byl podroben vytrvalému nátlaku. Jen málokdo vydržel a svoje postavení udržel. To nebyl můj případ já jako člen strany sloužil od roku 1983 do 1990.
Nevím jestli jsem někomu ublížil. Tehdy jsem neměl ten pocit a nemám ho ani nyní. A teď po tom pátrat nebudu. Nebudu se nikomu za nic omlouvat a myslím si, že se za svůj život nemusím stydět. Takže tady je napsána pravda. Nic jsem si nevymyslel a nic jsem nepřikrášlil. Je teď na vás, jak se na to budete dívat. Nevím kolik vás je tak starých abyste mě mohli odsuzovat. Pokud máte pocit že i tak to právo máte, je to vaše věc. Můžeme se o tom někdy pobavit.
Takže Lerku a ostatní co vám leží v hlavě jak to se mnou vlastně bylo, tady to máte. Můj postoj ke komunismu je složitý a rozporuplný. Myslím si, že relativně solidní a možná ne úplně zavržení hodný společenský experiment se péčí a zneužíváním se strany lidí, kteří se ho pokusili instatlovat z něj vytloukli vše co mohlo být pozitivní a nakonec z něj zbylo torzo vyplněné marasmema hrůzami které se těžko popisují a je jim i těžko uvěřit. Nebudu ho ani odsuzovat více než dosáhlo moje poznání o něm. Stačí to tak?
Ajantisi, jen žádnou anketu a hon na čarodějnice - to myslím žertem. Takže tomu nechme volný průběh. Pokud se někdo ušpinil mojí přítomností na fóru, je to škoda. Ale možná by to stačilo vyřešit umytím kávesnice.
Pěkný večer a já se budu věnovat i jiným diskusím, tak jak to bude fórum přinášet.
Narodil jsem se v roce 1965. Tedy tři roky před šedesátým osmým rokem. takže jestli zde prošel nějaký závan svobody zvaný Pražské jaro tak mě logicky pominul. Já si pouze pamatuji kolonu tanků která jela od Ždánic na Bučovice. Jinak jsem prošel běžným procesem jako 98% dětí tehdejší doby. Napřed jsem byl Jiskřička a potom „Vždy připraven!“, tedy pionýr. V té době jsem se stal i něčím více. Mladým požárníkem a byla to skvělá doba. Bohužel jisté problémy v rodině mě vedly k tomu, že jsem se rozhodl z domu co nejdříve odejít. A když jsem zjistil možnost jít na vojenskou školu od páté třídy jsem věděl co bude. Po ukončení osmé třídy jsem využil tehdejšího školského experimentu a šel jsem na střední školu, do Žiliny. A zde jsem se jako asi tak 100% studentů mojí školní čety stal v 16 letech členem SSM. Kdo neví ať si najde co to bylo. Byl jsem úspěšný student, dokonce možná až moc. Vypracoval jsem několik zajímavých technických řešení na technice mé služby, byl jsem jeden z prvních lidí v ČSLA kteří se snažili začít v armádě něco dělat v ekologii. Dvě nabídky na započetí kandidatury vstupu do KSČ jsem dokázal odmítnout ale třetí už ne. Měl jsem tehdy unikátní možnost jít na vysokou školu bez předepsané praxe. Ale byla tam jistá podmínka. Já své studium vybral vášně a svou možnost kariéry stejně ta. Tu možnost jsem chtěl využít a tak jsem se tím kandidátem stal.
V následujících třech letech na vysoké škole jsem byl jednou podmínečně ze strany vyloučen a jednou jsem se mále dostal až na hranici vyloučení ze školy. Bylo to tom velkým průšvihu když USA bombardovali Tripolis a po mě se chtělo abych před nestraníky vytvářel dojem že to byl terorismus a svinstvo. Já v tom viděl mimořádný vojenský čin a mimořádnou neschopnost Lybijského letectva bránit svoji zemi. Pro mě to bylo o to horší, že jsem věděl, že tam v té době bylo několik tisíc našich poradců, kteří je to měli naučit. Nakonec jsem to přežil, odpromoval jako nejlepší student za ten končící ročník. Na útvarech jsem pracoval na těch postech kde jsem dostal umístěnku. V 89 se stal i ten příběh, který tohle všechno spustil. A také přišel převrat. V únoru roku 1990 pak bylo rozhodnuto o budoucí apolitičnosti armády a já svoje členství mohl ukončit.
Pro vaši představu Vám musím napsat ještě jeden důležitý prvek ČSLA. Každý útvar měl mírové a válečné tabulky počtů. A v těch bylo dokonce předepsáno, které funkce musí být obsazeny důstojníkem, praporčíkem který musel být člen nebo kandidát strany. Jinak by nebylo možné tuto funkci obsadit.A pokud byla přítomnost nezbytná - třeba proto že to byl dobrý odborník byl podroben vytrvalému nátlaku. Jen málokdo vydržel a svoje postavení udržel. To nebyl můj případ já jako člen strany sloužil od roku 1983 do 1990.
Nevím jestli jsem někomu ublížil. Tehdy jsem neměl ten pocit a nemám ho ani nyní. A teď po tom pátrat nebudu. Nebudu se nikomu za nic omlouvat a myslím si, že se za svůj život nemusím stydět. Takže tady je napsána pravda. Nic jsem si nevymyslel a nic jsem nepřikrášlil. Je teď na vás, jak se na to budete dívat. Nevím kolik vás je tak starých abyste mě mohli odsuzovat. Pokud máte pocit že i tak to právo máte, je to vaše věc. Můžeme se o tom někdy pobavit.
Takže Lerku a ostatní co vám leží v hlavě jak to se mnou vlastně bylo, tady to máte. Můj postoj ke komunismu je složitý a rozporuplný. Myslím si, že relativně solidní a možná ne úplně zavržení hodný společenský experiment se péčí a zneužíváním se strany lidí, kteří se ho pokusili instatlovat z něj vytloukli vše co mohlo být pozitivní a nakonec z něj zbylo torzo vyplněné marasmema hrůzami které se těžko popisují a je jim i těžko uvěřit. Nebudu ho ani odsuzovat více než dosáhlo moje poznání o něm. Stačí to tak?
Ajantisi, jen žádnou anketu a hon na čarodějnice - to myslím žertem. Takže tomu nechme volný průběh. Pokud se někdo ušpinil mojí přítomností na fóru, je to škoda. Ale možná by to stačilo vyřešit umytím kávesnice.
Pěkný večer a já se budu věnovat i jiným diskusím, tak jak to bude fórum přinášet.
Naposledy upravil(a) Neferit Sr. dne 11.1.2007 6:35, celkem upraveno 1 x.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
ach jo a já čekala velké odhalení viníka a ono houby. Zas na druhou stranu je autor anonymu třeba pouze horkokrevný a záhy lituje svých činů. Házet po něm kameny v době, kdy už třeba sám mlátí hlavou do klávesnice, by nebylo hezké.
Sice jsem komunismus zažila jen krátce, takže těžko můžu říct, co bych nikdy neudělala, ale osobně si dobře vzpomínám, že na vysokou se dostali i ti, co nebyli v ssm a ani členi ksč. Jen museli mít lepší vysvědčení, než ti co byli ssm a ksč.
Sice jsem komunismus zažila jen krátce, takže těžko můžu říct, co bych nikdy neudělala, ale osobně si dobře vzpomínám, že na vysokou se dostali i ti, co nebyli v ssm a ani členi ksč. Jen museli mít lepší vysvědčení, než ti co byli ssm a ksč.
My ochotní, vedeni nevědomými, děláme nemožné pro nevděčné.
(anonym?)
(anonym?)
Vanda: jak kdo... Má matka byla vynikající zahradní a květinová architektka, na účňáku, jinam nemohla, byla lepší než drtivá většina pedagogů, kteří to uznávali a napsali do posudků, jenže se muselo v SEMPRře přimluvit několik zasloužilých členů, aby si vůbec mohla udělat maturitu, o vejšce si, stejně jako její bratr mohla nechat jen zdát.. Vše by se ulehčilo, kdyby vstoupila do strany, jak bylo na ní opakovaně požadováno, mohla se dostat - vzhledem k tomu, že SEMPRA Holešovice byla hlavním dovozcem řezaných květin a množícího materiálu v republice - k velice zajímavým penězům atd. Ale nikdy nic z toho neudělala a musela kvůli tomu čelit i fyzickým útokům.
Nicméně dokážu pochopit i lidi jako Neferit Sr., kteří neměli jinou volbu, aby mohli dělat to, co je baví a v čem byli jistě dobří. Nicméně pohrdám lidmi, kteří to udělali pouze pro hmotný osobní prospěch a že jich také neznám málo:(
Nicméně dokážu pochopit i lidi jako Neferit Sr., kteří neměli jinou volbu, aby mohli dělat to, co je baví a v čem byli jistě dobří. Nicméně pohrdám lidmi, kteří to udělali pouze pro hmotný osobní prospěch a že jich také neznám málo:(
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Tak já tip na pisatele nemám... ale jak jsem četl Seniorovo "přiznání", zase se mi jen potvrdilo, že nejde o to, jestli je člověk pravičák, levičák či cokoli jiného!! Stejně vždycky záleží na osobnosti. Znám dost případů, kdy přesvědčení komunisti jsou čestní lidé (byť podle mě se "zbloudilým názorem na svět") a halasní ochránci svobody takové svině, že jeden nestačí zírat... a v tomhle se, Seniore, nemusíš nějakého odsouzení bát... a trotli se najdou všude (pravděpodobně ten pisatel zažil dobu před 89 jen na papíře v učebnici, popř. jeho rodiče otočili kabáty a nyní horují proti bolševikovi, kde můžou a potomek jen papouškuje )
)
Pán Bača - ano, ano, i mezi komunisty bylo pár opravdu slušných lidí, kteří věřili základnímu ideálu solidarity a vzájemné pomoci, kdyby takových byla většina, podstatná většina, tak by komunism jako státní zřízení vůbec nebyl špatný, ale z těch mnoha lidí které znám osobně, bylo opravdu slušných komunistů jen 3 ks...
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
-
sevencreature
- Sigil Team
- Příspěvky: 7395
- Registrován: 26.9.2005 1:24
- Bydliště: Země
- Kontaktovat uživatele:
Osobně je mi ukradené, jestli byl někdo ve straně nebo ne... Koneckonců už je to skoro 20 let, v té době jsem byl stěží ve školce a i v dnešní době nějak moc "bývalých" komunistů neznám (i když co jsem slyšel z vyprávění, taky tu bylo několik "funkcionářů", kteří ostatním lidem otravovali život, ale také tu bylo hodně slušných komunistů - "tu" myslím ve vesnici, kde momentálně bydlím). Naše rodina milovala komunisty asi stejně jako každá jiná, které zabrali celé hospodářství a nahnali do JZD a problémů si všichni užili dost - nicméně to už je všechno minulost.Vallun píše:Nicméně dokážu pochopit i lidi jako Neferit Sr., kteří neměli jinou volbu, aby mohli dělat to, co je baví a v čem byli jistě dobří. Nicméně pohrdám lidmi, kteří to udělali pouze pro hmotný osobní prospěch a že jich také neznám málo:(
Jak píše Pan Bača - záleží na člověku. Proto mi přijde trochu pokrytecké, když jsou v dnešní době někteří lidé odsuzovaní proto, že byli ve straně, obzvlášť když je odsuzují lidé, kteří tehdy ani nežili. To jako kdo byl někdy členem KSČ, tak je horší než Hitler, ve volném čase střílí politické vězně a žere malé děti či co?
Tohle už je vážně trapné Ještě k tomu mailu - je fajn být populární
Vampiria by mohla vyprávět Taky bych chtěl dostávat maily od fanoušků 
Eat all your school, stay in milk, drink your teeth, don't do sleep and get eight hours of drugs.