Neferit píše:Říká se, že je vždycky někdo, komu na vás záleží. Ale proč to někdy ten "někdo" nedává najevo?
Ajantis píše:Člověk sice pořád slyší, že se nesmí zabít, protože je tady spousta lidí, kterým na něm záleží, ale když ten člověk nic takového necítí, tak co to znamená?
Saruman píše:Že je dotyčný patetický ubožák, který se akorát dokáže utápět ve vlastní sebelítosti?
S tím souhlasím. Doplníl bych ještě jedno přídavné jméno -
sobecký
Snad by se raději mělo říkat: "Vždycky se najde někdo komu můžeš pomoci a kdo tě potřebuje."
Ještě bych se chtěl pozastavit nad jedním podivným faktem:
Největší procento sebevražd je v "civilizovaných" kulturách západní Evropy a Japonska.
Proč? Proč lidé v Africe, Asii a i jinde, kteří mají skutečně těžký život, nepáchají tolik sebevražd?
A proč naopak lidé z kultur, které mají po hmotné stránce všechno, co k životu potřebují, tak často sahají k sebevraždě?
Předkládám Vám tento názor k posouzení:
Lidé žijící ve třetím světě mají méně voleb, běh jejich života je do značné míry dán a oni jsou do značné míry se svým způsoben života smířeni a snad se z něho i dokážou radovat.
Náš svět je příliš složitý a mnoho lidí se v něm nedokáže orientovat.
Neumí se spokojit s málem, protože jsou jim předkládány mnohé možnosti.
Mnohé z těch možností jsou přitom zidealizované a reálně téměř nedosažitelné.
Navíc všechna média lidem od samého mládí vymývají mozek v tomto smyslu: "Vem si co chceš a to hned!"
Dalo by se k tomu napsat mnohé, ale snad mi rozumíte.
[/quote]
Co když za životem něco je a člověka tam třeba čekají nekonečný muka v pekle - to už nezní tak optimisticky 
