Kuřáci & nekuřáci
Moderátoři: Sadako, sevencreature
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
-
Morty
- Sigilan
- Příspěvky: 1147
- Registrován: 25.3.2007 15:36
- Bydliště: Cassovia, City of Ravens
- Kontaktovat uživatele:
hmm, asi si dnes zozeniem tri pakle bondiek, dvadsiatok za 30,- za kus 
pasovane z ukrajiny... ale dobre!
pasovane z ukrajiny... ale dobre!
Fama nihil est celerius.
Peace is a lie, there is only passion. Through passion, I gain strength. Through strength, I gain power. Through power, I gain victory. Through victory, my chains are broken.
The Force shall free me.
Peace is a lie, there is only passion. Through passion, I gain strength. Through strength, I gain power. Through power, I gain victory. Through victory, my chains are broken.
The Force shall free me.
-
KEBULE
- Sigilan
- Příspěvky: 919
- Registrován: 20.10.2006 11:00
- Bydliště: Já jsem doma tam, kde mám svůj hrnek... Tak a tohle není pravda hrnek jsem si rozbil...
49, 50Kč stojej red a white za stejnou nebo velice (v řádech korun) podobnou cenu jsou next a viceroy, startky jsou dneska už buržoazní zbožíHamster píše:myslim že 49 kč.nuke píše:Alečo. Kolko asi u vás stoja Marsky ?
A kolik stojej Marlbora a spol to fakt nevím...
nuke: který marsky myslíš? u nás se daj snad jenom koupit ty "oldschool" verze a ty si řadím do kategorie roztrhl průdušky
...vždyť zaznívá,
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
-
Illuminating
- Sigilan
- Příspěvky: 816
- Registrován: 17.10.2006 14:48
Pašovaný z Ukrajiny? Hmm... taky jsem jeden čas dostával pašovaný. Buďto Ruský Bossky, nebo LM. Pašovaný chutnaj nejlípxRage píše:hmm, asi si dnes zozeniem tri pakle bondiek, dvadsiatok za 30,- za kus
pasovane z ukrajiny... ale dobre!
Kamarád měl nějaký divný Mallbora, chutnali jak slámi - vůbec nehořely, byli fakt na nic...-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
-
Sadako
- Sigil Team
- Příspěvky: 4552
- Registrován: 25.9.2005 12:58
- Bydliště: Sigil
- Kontaktovat uživatele:
Miloslav Šimek & Jiří Grossman - Jak jsem se učil kouřit
Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá,
k dokonalému mladému muži patří cigareta jako k velbloudovi
hrby. Pravda, žvýkačka zahraniční výroby správně nasazená na
dásni také vyvolá obdiv a samovolná bublina při řeči s ředi-
telem školy vykoná své, ale cigárko je cigárko. Vůbec nechá-
pu, jak jsem bez něj těch třináct let mohl žít. Ovšem, již
v deseti jsem popotahoval z dřívek omotaných vatou, ale to
nebylo ono. Také tolik vychvalované bafání z rákosových
doutníků, které u nás zavedl zemědělský synek Lanýž, nepři-
neslo očekávanou slast. Úplným extrémem byl pak vynález 8.C.
Vdechování kouře z nedlouhé hadičky naplněné suchou trávou.
Několik ožehnutých tváří hovořilo však jasně proti, neledě
k tomu, že někteří chlapci po těchto pokusech za školní zdí
potupně vrhli. Záhy jsme si my, kuřiva chtiví uvědomili, že
máme-li techniku kouření zvládnout bez újmy na zdraví, musí-
me se odevzdat do rukou odborníka. A osud k nám byl milos-
tiv.
S prvním zářím přihrál nám do třídy propadlíka Janebu,
známějšího, a to i mezi učiteli, spíše pod přezdívkou Niko-
tin. Kromě kouření snad tento člověk neuměl nic. Svou profe-
si však ovládal se zručností majitelů opiových doupat. Jane-
bova spotřeba cigaret byla fantastická. a nebylo tedy divu,
že již koncem září rozprodal veškeré učebnice propůjčené
státem a tak ze školních pomůcek mu zbyl jedině pytlík na
cvičky k prasknutí napěchovaný nedopalky, které cestou do
školy zručně nabodával po refýžích speciálně upraveným pří-
ložníkem. Není divu, že Janeba se na první pohled odlišoval
od svých vrstevníků. Již sama postava připomínala vyklepanou
cigaretu a čapce se ne neprávem říkalo popelník. Vůní pak
připomínal dobře zavedenou tabákovou plantáž v době sklizně.
Šaty vetché, na mnoha místech propálené a pod kůží na břiše
zašity tři cigarety, jak Janeba tvrdil pro případ ztrosko-
tání. Ačkoli na škole bylo kouření důsledně pronásledo-
váno a astmatický učitel Rejhon kontroloval, převlečen za
instalatéra, chlapecké záchodky i během výuky, Janebův zlo-
zvyk byl učiteli i ředitelem tolerován. Jedině v hodinách si
nesměl Nikotin zapálit. Řešil to tedy tím, že šlukoval napo-
sledy se vstupem učitele a kouř pak vyfukoval dobrých dvacet
minut do penálu. Krom toho jej hodnější profesoři posílali
co chvíli s oběžníky a vzkazy, dobře vědouce, že ihned za
dveřmi popustí Janeba uzdu své vášně.
Tradovalo se dokonce, že jakýsi bývalý učitel, smuten,
že ten den nevykonal dobrý skutek, vyslal Janebu při odpo-
ledním vyučování hlídkovat k blízké trafice, nekupuje-li ně-
kdo z žáků tabákové výrobky.
Není třeba zdůrazňovat, že naše srdce se pro Nikotina
nadchla. Záhy jsme mu dělali domácí úkoly, nosili svačiny
a ti šťastnější, kdo je sehnali i cigarety. A pak přišel
den, na který jsme se těšili nejvíce, kdy v cihelně za měs-
tem nás měl Janeba naučit kouřit. Počítalo se, že nás, učňů,
přijde osm. Lukáš, Pazderka, Pilný, Závoz, Weis, Děravý,
Smolík a já. Ale dorazilo nás jen šest. Závozovi bohužel
zemřela tetička a tak zklamaný spolužák místo kouření udivo-
val příbuzné pláčem. Pitomec Pazderka nevydržel muka čekání
a zapálil si již doma v poledne ve spíži a byl přistižen
otcem, jdoucím mlsat rum. My ostatní jsme již před třetí
netrpělivě vyhlíželi Janebu, respektive kouř, který ho vždy
signalizoval, takže náhodnému chodci by se zdálo, že se
neblíží kamarád, ale sentinel. Přesně ve tři dorazil kouř
k nám. "Doufám, že nikdo neporušil můj zákaz obědvat," řekl
Janeba úvodem a vyzval nás, abychom předvedli své kuřácké
zásoby. Cigarety cizích značek ihned zabavil, řka, že jsou
pro nás, začátečníky, moc silné. "Co budu ale kouřit já?"
zeptal se šmelinářský synek Smolík, který donesl pouze stov-
ku Chesterfieldek. Janeba mu podal své dvě Lípy. Pak už nic
nebránilo tomu, abychom si zapálili. Janeba se ukázal jako
rozený pedagog. Věnoval se nám individuálně a dohlížel, zda
jeden každý správně šlukuje. Na stěnu cihelny nakreslil pak
průřez dýchacím ústrojím, aby ukázal jak nejlépe využít
vdechnutého kouře. Pravda je, že nákresu již někteří z nás
nemohli věnovat dostatečnou pozornost. Weise jsme dokonce
museli omývat vodou. Když se probral, doznal, že v poledne
jedl kachnu. Ta ostatně za chvíli byla i mezi námi. To už
nám Janeba zapaloval další cigarety. Nikdo nemluvil, neboť
kouření nám nepůsobilo ten požitek, o kterém jsme snili.
Zatím co Janeba si labužnicky pochutnával na chesterfield-
kách, nám bylo hůř a hůř. Bezvěrec Děravý, který měl normál-
ně pro Boha jen slova pohrdání, se začal nečekaně polohlasně
modlit. Úplně omámený Smolík pak jen tiše plakal a sháněl se
po papíru, chtěje psát závěť. Za hodinu už bylo úplně jed-
no, kdo v poledne jedl a kdo se postil a domů nás za tmy
rozvážel Janeba na dvoukoláku.
A tak se toho dne naučil kouřit pouze Závoz, jemuž po-
zůstalí na pohřbu nabídli cigaretu aby utišil žal a pitomec
Pazderka, jehož otec si při rumu uvědomil, že ve dvou se to
lépe táhne.
Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá,
k dokonalému mladému muži patří cigareta jako k velbloudovi
hrby. Pravda, žvýkačka zahraniční výroby správně nasazená na
dásni také vyvolá obdiv a samovolná bublina při řeči s ředi-
telem školy vykoná své, ale cigárko je cigárko. Vůbec nechá-
pu, jak jsem bez něj těch třináct let mohl žít. Ovšem, již
v deseti jsem popotahoval z dřívek omotaných vatou, ale to
nebylo ono. Také tolik vychvalované bafání z rákosových
doutníků, které u nás zavedl zemědělský synek Lanýž, nepři-
neslo očekávanou slast. Úplným extrémem byl pak vynález 8.C.
Vdechování kouře z nedlouhé hadičky naplněné suchou trávou.
Několik ožehnutých tváří hovořilo však jasně proti, neledě
k tomu, že někteří chlapci po těchto pokusech za školní zdí
potupně vrhli. Záhy jsme si my, kuřiva chtiví uvědomili, že
máme-li techniku kouření zvládnout bez újmy na zdraví, musí-
me se odevzdat do rukou odborníka. A osud k nám byl milos-
tiv.
S prvním zářím přihrál nám do třídy propadlíka Janebu,
známějšího, a to i mezi učiteli, spíše pod přezdívkou Niko-
tin. Kromě kouření snad tento člověk neuměl nic. Svou profe-
si však ovládal se zručností majitelů opiových doupat. Jane-
bova spotřeba cigaret byla fantastická. a nebylo tedy divu,
že již koncem září rozprodal veškeré učebnice propůjčené
státem a tak ze školních pomůcek mu zbyl jedině pytlík na
cvičky k prasknutí napěchovaný nedopalky, které cestou do
školy zručně nabodával po refýžích speciálně upraveným pří-
ložníkem. Není divu, že Janeba se na první pohled odlišoval
od svých vrstevníků. Již sama postava připomínala vyklepanou
cigaretu a čapce se ne neprávem říkalo popelník. Vůní pak
připomínal dobře zavedenou tabákovou plantáž v době sklizně.
Šaty vetché, na mnoha místech propálené a pod kůží na břiše
zašity tři cigarety, jak Janeba tvrdil pro případ ztrosko-
tání. Ačkoli na škole bylo kouření důsledně pronásledo-
váno a astmatický učitel Rejhon kontroloval, převlečen za
instalatéra, chlapecké záchodky i během výuky, Janebův zlo-
zvyk byl učiteli i ředitelem tolerován. Jedině v hodinách si
nesměl Nikotin zapálit. Řešil to tedy tím, že šlukoval napo-
sledy se vstupem učitele a kouř pak vyfukoval dobrých dvacet
minut do penálu. Krom toho jej hodnější profesoři posílali
co chvíli s oběžníky a vzkazy, dobře vědouce, že ihned za
dveřmi popustí Janeba uzdu své vášně.
Tradovalo se dokonce, že jakýsi bývalý učitel, smuten,
že ten den nevykonal dobrý skutek, vyslal Janebu při odpo-
ledním vyučování hlídkovat k blízké trafice, nekupuje-li ně-
kdo z žáků tabákové výrobky.
Není třeba zdůrazňovat, že naše srdce se pro Nikotina
nadchla. Záhy jsme mu dělali domácí úkoly, nosili svačiny
a ti šťastnější, kdo je sehnali i cigarety. A pak přišel
den, na který jsme se těšili nejvíce, kdy v cihelně za měs-
tem nás měl Janeba naučit kouřit. Počítalo se, že nás, učňů,
přijde osm. Lukáš, Pazderka, Pilný, Závoz, Weis, Děravý,
Smolík a já. Ale dorazilo nás jen šest. Závozovi bohužel
zemřela tetička a tak zklamaný spolužák místo kouření udivo-
val příbuzné pláčem. Pitomec Pazderka nevydržel muka čekání
a zapálil si již doma v poledne ve spíži a byl přistižen
otcem, jdoucím mlsat rum. My ostatní jsme již před třetí
netrpělivě vyhlíželi Janebu, respektive kouř, který ho vždy
signalizoval, takže náhodnému chodci by se zdálo, že se
neblíží kamarád, ale sentinel. Přesně ve tři dorazil kouř
k nám. "Doufám, že nikdo neporušil můj zákaz obědvat," řekl
Janeba úvodem a vyzval nás, abychom předvedli své kuřácké
zásoby. Cigarety cizích značek ihned zabavil, řka, že jsou
pro nás, začátečníky, moc silné. "Co budu ale kouřit já?"
zeptal se šmelinářský synek Smolík, který donesl pouze stov-
ku Chesterfieldek. Janeba mu podal své dvě Lípy. Pak už nic
nebránilo tomu, abychom si zapálili. Janeba se ukázal jako
rozený pedagog. Věnoval se nám individuálně a dohlížel, zda
jeden každý správně šlukuje. Na stěnu cihelny nakreslil pak
průřez dýchacím ústrojím, aby ukázal jak nejlépe využít
vdechnutého kouře. Pravda je, že nákresu již někteří z nás
nemohli věnovat dostatečnou pozornost. Weise jsme dokonce
museli omývat vodou. Když se probral, doznal, že v poledne
jedl kachnu. Ta ostatně za chvíli byla i mezi námi. To už
nám Janeba zapaloval další cigarety. Nikdo nemluvil, neboť
kouření nám nepůsobilo ten požitek, o kterém jsme snili.
Zatím co Janeba si labužnicky pochutnával na chesterfield-
kách, nám bylo hůř a hůř. Bezvěrec Děravý, který měl normál-
ně pro Boha jen slova pohrdání, se začal nečekaně polohlasně
modlit. Úplně omámený Smolík pak jen tiše plakal a sháněl se
po papíru, chtěje psát závěť. Za hodinu už bylo úplně jed-
no, kdo v poledne jedl a kdo se postil a domů nás za tmy
rozvážel Janeba na dvoukoláku.
A tak se toho dne naučil kouřit pouze Závoz, jemuž po-
zůstalí na pohřbu nabídli cigaretu aby utišil žal a pitomec
Pazderka, jehož otec si při rumu uvědomil, že ve dvou se to
lépe táhne.
Chtěl jsem říci, přerušil jej ředitel, čím trávíte svůj čas?
Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým.
Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel.
Protože světlo mě dráždí.
Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým.
Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel.
Protože světlo mě dráždí.
-
Carlos
- Sigilan
- Příspěvky: 1917
- Registrován: 24.2.2007 16:51
- Bydliště: Špína pod špínou
- Kontaktovat uživatele:
Ne nepodobné mým začátkům 
Ale popravdě, tuhle jsem od pánů Šimka a Grossmana ještě nečetl. Jsem rád, že jsem si doplnil mezery...
Mimochodem dnes jsem objevil doslova zlatý důl - Lucky Strike stále ještě za 57,-Kč. Už mám doma tři kartony...
Ale popravdě, tuhle jsem od pánů Šimka a Grossmana ještě nečetl. Jsem rád, že jsem si doplnil mezery...Mimochodem dnes jsem objevil doslova zlatý důl - Lucky Strike stále ještě za 57,-Kč. Už mám doma tři kartony...
"Hey, sugar, I'm gonna smash you with that heavy truck!"
"That's what I call rough love."
"That's what I call rough love."
-
Artemis Entreri
- Sigilan
- Příspěvky: 368
- Registrován: 7.9.2007 18:53
- Bydliště: Kalimport
- Kontaktovat uživatele:
-
sevencreature
- Sigil Team
- Příspěvky: 7395
- Registrován: 26.9.2005 1:24
- Bydliště: Země
- Kontaktovat uživatele: