Vampiria píše:Zakat: A něco jiného než "a basta", např. výše zmiňovaný argument, nemáš na skladě?
Mám ještě "... a tím to hasne"
Ne, vážně, ono se spíš jedná o můj pocit, možná jsem vychován starší školou. Každopádně je pravda, že společnost ještě není na toto připravená, a kdoví jestli někdy bude, nebo za jak dlouho bude.
Vampiria píše:Naprosto jsi nepochopil, co jsem chtěla říci - chce-li se dětský kolektiv někomu vysmívat a týrat ho, tak to dělat bude, i když bude ten dotyčný zdánlivě splňovat všech pět P.
Já šikanu zažil, vím o čem mluvím: Dám příklad- maník měl vážně zajímavě střižené vlasy (styl helma hadr) a stal se obětí posměšků, pošlebků a posléze i fyzické šikany. Po jednom incidentu na školním záchodě se rozhodl že změní účes i styl a udělal to. Týden ve škole vynechal a pak se vrátil. Daní spratkové mu to samozřejmně dali vědět, ale pak ho nechali a našli si jiný a zajímavější objekt. A toto jsem zažil několikrát. Ale pravdu vlastně máš, když už si nenajdou něco dalšího na jednom spolužáku, najdou si jiného...mno a párkrát jsem i zažil, že dříve šikanovaný člověk byl za pár let ten, který šikanoval o několik tříd mladší studenty.Ale to už je trochu OT.
Vampiria píše:LOL, otec výchovný a matka citová...Tebe vychovávali roboti, ne?
Už to psal Vallun, dítě potřebuje vzory, a tím jsou matka a otec, ne otec a otec. Argumentuješ slovy (trochu vytrženo s kontextu) "otec je slaboch, matka generál, otec cholerik, matka hysterka" -v tom s tebou souhlasím, asi je opravdu lepší mít např. dvě lesbické matky, které však pro adoptovaného potomka udělají všechno, než opileckého otce a hysterickou matku, kteří si potomků ani nevšimnou. Co mě však dělá největší problém je způsob výchovy - nějak si nedokážu představit, že "dva otcové" říkají adoptyvnímu synovi: "Tak co, už sis konečně našel holku? Aby ti neujel vlak..." To je hlavní důvod proč jsem proti adopci do homosexuálních rodin.
K těm sebevraždám: Kámoš se v 17 letech oběsil. Jeho rodina je výborná, nikdy tam nebyl žádný problém, ale přesto spáchal sebevraždu. Tím chci říct, že často nezáleží kde člověk vyrůstá, jestli v úplné nebo neúplné, či homosexuální rodině.
Záleží na člověku samotném, jak se dokáže s životem vyrovnat, i když je to někdy těžké.
Ajantis píše:Hlavně ty dětské domovy jsou lahůdka - pokud tam člověk dožije až do 15 (18), má většinou dobré vlohy opravdu jen pro ten kriminál.
Souhlasím, máme však rodinnou přítelkyni, kterou takto také "vypustili" z dětského domova v 18 letech a ona se protloukáním dostala do normálního života, má rodinu, manžela a má spokojený život.Když se podívám na jiné osudy lidí z DD, říkám si že měla vyjímečné štěstí.