Napsal: 5.4.2007 11:32
No, než se nadějete, tak sem budete linkovat fotky...:) Kdybych nebyl sklerotickej, tak si někam poznamenám tyhel vaše příspěvky a za pár okamžiků Vám je trefně vrátím:) Na tyhle situace mám totiž štěstí, uvedu dva příklady z "dávné" minulosti:
Vzpomínka první: bylo to v prvním ročníku gymplu, když jsem se se tehdy sotva u nás začínajícím mailem přel (a jak jistě všichni víte, to umím skoro dokonale, hádat se, aprdon přít se:) s jednou kamarádkou spolužačky o ěnkterých reáliích z Toklienova světa. A jeden spolužák Vláďa, mi říkal, když jsem dopovídal na maily osobně zcela neznámé osoby: Víš Zdeňku, smiř se s tím,že nikdo takový jako Simona ve skutečnosti vůbec neexistuje." No a sešlo se pár pátků a oni dva spolu už přes 6 let štastně chodí:)
Vzpomínka druhá: Na Právech sjem měl spolužáka Filipa, se kterým jsme si občas šli zakopat fotbálek. Slohově vhodnější by bylo napsat zahrát, ale v mém případě to bylo opravdu mnohem více kopání, než hraní:) A jednou jsme se rozhodli,že taky zkusíme hrát na Jižáku, dke jsem onehdá bydlel. Když Filip, pocházející od krásné říčky Bečvy, vešel poprvé mezi vysoké šedé paneláky, tak se rozhlédl a rozhodně pravil: "tady bych v životě bydlet nemohl". A neuplynul ani rok a stěhoval se k přítelkyni do domu vzdáleného ani ne 200m od místa, kde pronesl ona památná slova:)
Vzpomínka první: bylo to v prvním ročníku gymplu, když jsem se se tehdy sotva u nás začínajícím mailem přel (a jak jistě všichni víte, to umím skoro dokonale, hádat se, aprdon přít se:) s jednou kamarádkou spolužačky o ěnkterých reáliích z Toklienova světa. A jeden spolužák Vláďa, mi říkal, když jsem dopovídal na maily osobně zcela neznámé osoby: Víš Zdeňku, smiř se s tím,že nikdo takový jako Simona ve skutečnosti vůbec neexistuje." No a sešlo se pár pátků a oni dva spolu už přes 6 let štastně chodí:)
Vzpomínka druhá: Na Právech sjem měl spolužáka Filipa, se kterým jsme si občas šli zakopat fotbálek. Slohově vhodnější by bylo napsat zahrát, ale v mém případě to bylo opravdu mnohem více kopání, než hraní:) A jednou jsme se rozhodli,že taky zkusíme hrát na Jižáku, dke jsem onehdá bydlel. Když Filip, pocházející od krásné říčky Bečvy, vešel poprvé mezi vysoké šedé paneláky, tak se rozhlédl a rozhodně pravil: "tady bych v životě bydlet nemohl". A neuplynul ani rok a stěhoval se k přítelkyni do domu vzdáleného ani ne 200m od místa, kde pronesl ona památná slova:)