Sigil: Diskusní fórum

Geralte, v současnosti s tebou musím souhlasit. Zatím výhody pásů značně převyšují výhody kol. Ale je pravda, co tu píše Vallun. Ke kolovým systémům se přistupuje příliš konvenčně. Jejich potenciál je podstatně větší. Jen chybý odvaha vyžkoušet něco neobvyklého.
Celokovová kola my nepřijdou nejlepší. Jsou náchylná k trvalé deformaci tvaru při použití na špatném terénu. Ovšem jsou zde asi nějaké fakty, které neznám.
Nějak si nedokážu představit, že by se kolové vozidlo dokázalo otočit na místě. U pásů se dá ovládat rychlost každého z nich zvlášť. Není důvod, proč by to nešlo i u kol (tedy řady kol na jedné straně). Určitě by pomohla i možnost otáčení celé dvojce (pravého i levého) od předního až po zadní kolo. Ale stejně si nedokážu představit možnost otočení na místě. Na tom nesejde, nechme to být.

A co budoucnost kolopásáků? Nevím o tom, že by se dnes nějaké používali. Ovšem použití kombinace také skýtá určité výhody.

Vallun: nu, závody extrémních sportů nesleduji, proto nevím jakou koncepcí mají řešený kolový systém. Vzhledem ke svému nevalnému technickému vzdělání mi dělá problém představit si nějaké "nekonzervativní" konstrukci kolového podvozku - pokud bys mi na to poslal nějaké odkazy, uvítám je

Neferit Sr. : Rád bych Tě jakkoli doplnil, ale napsal jsi to tak výborně, že nemohu nic dodat. Jen tak dál! Vlastně jen jedna poznámka. Také bych odstranil PL kulomet, neboť se domnívám, že v dnešní době je přežitkem.

Tafif: Domnívám se, že když Neferit mluvil o modulárních tancích neschopných nasazení proti MBT, tak měl nejspíše na mysli jejich technický stav způsobený nedostatečnou modernizací a nedostatkem péče ve sledování "trendů" ke kterým mají být zbraňové systémy modulárních tanků určeny.

Že by modulární tanky určené jako nástupci MBT byly hůře udržované a méně modernizované než posledních pár MBT? V tom bude něco jiného. Neferit určitě odpoví.

Geralt - problém:) já jsem taky technický antitalent a nesleduji ani ony závody jakkoliv intenzivně, jen jsem zahlédl dvakrát nebo třikrát nějaký magazín a tam kolová vozidla nad pásáky vítězila... Co se týče zavěšení, tak je to hlavně jeden můj postřeh - průchodnost tanku zvyšuje mj. nadsazení první části pásů, dovedu si představit, že první kolo by bylo stejným způsobem nadsazeno...

Modulární tanky - nevidím problém v tom mít i protitankový modul:)

Vallun: Hmm, ohledně toho nadsazení je to velice zajímavý a pravdivý postřeh. To by mě nenapadlo.
Právě, v proti MBT modulu taky nevidím problém.

Dalcor: Příklad z w40k. Věříš spíše v budoucnost PBS typu Terminátorů SM, nebo strojových BS Tau?

Dobrý večer,
zavařuji broskve a tak jsem se dnes konečně dostal k důkladnému prostudování Geraldovy studie ohledně možností jednotlivých podvozků. Osobně já nemám vzhledem ke kvalitám celé studie co dodat. Ale chtěl bych doplnit jeden prvek, který Gerald zmiňuje, ale nemá dost informací. Já jich nemám taky dost ale něco jsem vyštrachal.
Jsou na světě dva tanky, které schopností pohybu terénem a hlavně životností podvozku vynikají nad ostatní. Jde o poslední tank studené války Leclerk a tank Merkava ve všech variantách. To kouzlo je v odpérování v š e ch pojezdových kol. Většina tanků na svět odpérovává 2 nebo vyjímečně 3 pojezdová kola. Při jízdě přes překážku například koleje dochází k velkému napínání pásů a tím jeho přetěžování. Vzhledem k omezené elasticitě je to hlavní důvod nízké životnosti pojezdového ústrojí.
Pokud odpérujete všechna kola, pás nádherně kopíruje terén, je stále v optimátním torzním napětí a jeho životnost se zvýší až o 150%.
Merkave je odpérována tak, že každé kolo je zavěšeno samostarně pomocí pružin a hydraulickými tlumiči. Tím je vyřazeno tradiční odpérování pomocí torzních tyčí které značně zasahují do vnitřního prostoru korby a tím snižují užitný prostor a konstrukci korby oslabují. Toho všeho je Merkava ušetřena.
Celý sytém je umocněn tím, že hnací kolo je první takže pás není pod tank tlačen ale stahován-opět to má vliv na jěho životnost. Dále pak Merkava má 4 napínací-vodicí kladky a poslední kolo je napínací. Všechna čest izraelským konstruktérům.
Tank Leclerk je na tom podobně, ale jeho kola jsou zavěšena pomocí hydropneumatických závěsů-jeho plavnost jízdy je dokonalá. Jinak francouzi dík klasické konstrukci nic nového nevymysleli,ale tímto odpérováním zvýšily životnost podobně jako izraelci u Merkavy. Uvádí se 4500km-slušné číslo. Je ostuda, že nevím jak jsou odpérovány ruské tanky T-95,ale dám si to jako domácí úkol.

Neferit - díky za doplnění informací, jen mne napadá, jestli ono ústrojí nebude nakonec podstatně náchylnější při použití v bojových podmínkách... Izraelci neoperují na nějaké delší vzdálenosti a v poslední době především po pevných površích... Ale nevím, jen odhaduji...

Vážené fórum, dneska posílám do volné diskuse další část tankového seriálu. Dneska bych shrnul vše,co mě napadá i pod vlivem probíhající diskuse o možné cestě vývoje tanků a to o modulu z kterého by mohl vniknou modernizovaný typ tanku, který ve své době nesl název pěchotní.

Napřed potěším Valluna-nikdo nemůže odiskutovat, že tanky v použitelné podobě jsou britským souborem vynálezů, zvládnutí nových technologií a výcviku osádek na něco co do té doby svět nepoznal a v neposlední řadě i název tank je produktem britské zpravodajské hry. která měla přísun tohoto přelomového zbraňového systému na frontu utajit.

Zde vložím krátkou vsuvku-první motorem poháněný prostředek vyzbrojený kulometem byla 4-kolka pana Simmse, ale bez pancéřové ochrany střelce a spíše to byl předchůdce německých sajdek z II.SV, než tanku. Něco jako tank v roce 1915 zkonstruoval Rus Lebeděnko-byla to obrovitá trojkolka, kdy průměr hlavních kol byl něco kolem 12 metrů-na bojišti by to nemělo šanci. Podobnou konstrukci pak zkoušeli Britové a nakonec Rusové navrhli tank o hmotnosti 170tun s kanonem ráže 120mmm a s kulomety ve výsuvných věžích-skončilo to ve stádiu projektu.
Až britské tanky Mk.1 ve variantách „ženský“ a „mužský“ byly něco co se dalo použít a ty se staly základem všeho co od té doby brázdilo bojiště. Po válce pak Britové tanky rozdělily do kategorií jezdecké a pěchotní. Za II.SV toto rozdělení už nebylo živé, ale termín „pěchotní tank“ zanikl až po válce s rozdělením tanků na MBT a lehké tanky. Dále pak se vyčlenily kategorie stíhačů tanků a samohybných děl.
Bezprostřední podpora pěchoty byla pro první i následné tankové konstrukce smyslem jejich existence. Mezi válkami se začala samostatně vydělovat kategorie bitevních tanků pro boj s tanky protivníka. Pěchotní tanky se jaksi vytratily a do nedávna se tvrdilo, že to byla slepá ulička vývoje. Pod vlivem jejich nasazení v II.SV bylo jejich nasazení kvalifikováno jako neúspěch a to je hodnocení se kterým nemůžu souhlasit. Je pravda, že způsob boje v nucený Evropě wehrmachtem těmto tankům neumožnil prokázat své schopnosti při plnění úkolu pro které byl určeny. A od války na světě nebyl zkonstruován tank, který by bylo možno označit jako pěchotní.
Přitom konstrukce pěchotních tanků T.28 a T-25 byla pro úkol podpory pěchoty dokonalá a při tomto použití své úkoly splnily. Tanky MK IIA Matilda v sestavě 7. obrněné brigády své úkoly plnily tak dokonale, že za jejich nasazení o nich velitel v Severní Africe prohlásil že hodnota jednoho tohoto tanku je srovnatelná s hodnotou kompletního pěšího praporu-vysoké hodnocení. Právě jejich zásluhou 30 000 britských vojáků porazilo italský expediční sbor a zajalo 216 000 italských vojáků-tak jakýpak neúspěch.
Tank MK IV Churchill, Tank M-3 Lee-opět skvěle plnily své úkoly. Dokonce i tanky PzKpfw IV a KV-2 byly původně konstruovány jako tanky pěchotní. Že takto nakonec byly používány jen vyjímečně není jejich chyba.Takzvané selhání pěchotních tanků v II.SV je dáno tím, že neobstály proti bitevním tankům, což ani nemohly-neměly potřebnou odolnost ani výzbroj.

Modulární řešení tanků by mělo a doufám že čas nazraje k tomu, že tyto tanky prožijí svoji renesanci. Je to proto že MBT se pro podporu bojující pěchoty nehodí-samy totiž potřebují krytí od této pěchoty. V pomyslném boji MBT poměrně lehce zničí tankovou techniku protivníka. Ale pěchota s PT zbraněmi žije a dále může ničit BVP/OT, a za určitých podmínek i tanky. Navíc se může stát, že protivník nemusí své hlavní síly mít v podobě tanků-na co by potom bylo nasazení MBT?

V KNI je vysledována jistá zákonitost. Protivník je často téměř prostorově neidentifikovatelný. To vyžaduje palbu do předpokládaného prostoru nebo dokonce jen preventivní palbu na potencionální pozice protivníka.K tomu se bohužel tankové kanony MBT nehodí a navíc jejich munice je velmi drahá. Zde se objevila jakási vlaštovička-Izraelci začali výrobu speciálního tříštivo- trhavého granátu pro podobnou potřebu palebného působení-je to granát, který podle naprogramovaných údajů postupně vypustí 6 kusů vysoce explozivní submunice s výrazným účinkem právě na pěchotu a lehce pancéřované cíle. Jeden granát pokryje plochu 80x 240metrů-impozantní, Bohužel cena této munice také.

Dále pak MBT poskytne podporu BVP proti tankům.Ale proti jinému působení nikoli a tím se BVP dostávají do přímého ohrožení-aby BVP mohlo podpořit vlastní pěchotu samo se musí vystavit palbě protivníka. MBT se svou omezenou flexibility palby je tak odsouzen do role která mu nesedí.
Závěr-vojska potřebují prostředek s odolností MBT ale vyzbrojený tak, aby mohly plnit úkoly přímé podpory vojsk. Tedy palebně silnější než jakékoliv BVP, schopný plošné palby a palby do více směrů. Navíc tento prostředek je schopen podporovat v boji i MBT.
Jde o tyto skupiny cílů:

-střelci a skupiny střelců v úkrytech, okopech a za překážkami prostředky PTO a lehká technika při podpoře pěchoty

-palebná postavení a obsluhy ručních PTŘS a střelci z pancéřovek, tarasnic a jiných zbraní proti těžké technice při doprovodu tanků
Zde tedy splynuly úkoly pěchotního tanku s tankem pro podporu MBT.

Tak, jak jsem už uvedl, věž tohoto prostředku by mohla obsahovat tyto zbraně:

-PTŘS-pro boj s tanky, BVP/OT a v případě potřeby i polních opevnění a opevněných staveb protivníka
-Rychlopalný kanon ráže 30mm a více. Jde o přímou střelbu na pěchotu v lehkých krytech,na otevřeném terénu, v lehké technice a také pro palbu plošným způsobem a preventivní palbu do prostorů předpokládaného ukrytu protivníka.
-Minomet v samostatné otočné věžičce-velmi důležitý prostředek, umožní střelbu na okopy, za roh, za plot za dům a také preventivní palbu do prostorů předpokládaného úkrytu protivníka Jeho střepinový účinek je pro pěchotu psychologicky velkou zátěží.
-Protiletadlový kulomet je možný, ale jde o cestu zpět. Spíše je možné adaptovat rychlopalný kanon do podoby dvojúčelového použití tedy i pro střelbu na nízkoletící cíle.
-Kulomety pro palbu v souběhu s palbou s rychlopalem a pro střelbu v zorném poli řidiče.
-Sdružená palebný systém v samostatné věži, kulomet + granátomet a to nejlépe dvakrát.
Granátomet je pomalá střelba s velkým účinkem na pěchotu a navíc vhodný pro střelbu horní skupinou úhlů,kulomet pak univerzálně použitelný.

Takto popsaná věž evokuje vzpomínky na více věžové tanky sovětské konstrukce, a na tanky britské a americké konstrukce. Jejich působení je tím možno zaměřit na různé směry ve stejném čase a v případě potřeby je možno i provést soustředění palby více zbraní na jeden cíl. Tank dokáže pro tyto zbraně vést i velké množství munice a tím i dlouhodobě podporovat svěřenou pěchotu.
Věž takto koncipovaná je sice náchylnější k výbuchu, ale pokud dodržíme zásadu bezosádkové věže a navíc věže odvoditelné pomocí pyropatron, toto ohrožení není tak velké jako v minulosti.

Nasazení těchto tanků v boji bude závislé na taktické situaci a výzbroji protivníka. Při hustotě 10-20 tanků na kilometr se pěchotě dostane dokonalé palebné podpory, tanky na sebe stáhnou těžkou palbu protivníka a nahradí dělostřeleckou palbu.
Hlavní síly se za linií tanků mohou ukrýt a při prolamování opevněných prostorů sesedlá pěchota tuto ochranu musí tanků vrátit.
Samostatná studie by mohla posoudit potřebnost MBT tedy jejich začlenění do takových to sestav. Myslím si že by to nebyla úplná blbost. Obráceně při útoku MBT pěchotní tanky obdobně odolné dokážou MBT dokonale podpořit v boji proti pěchotě a jejím PT zbraním.

Krásné na modulární konstrukci je to, že jak MBT budou snižovat počty tanků protivníka bude potřeba přírůstek pěchotních tanků modulární konstrukce to bez potíží umožní.

Takže sigiloví tankisté-myslím si, že renesance pěchotních tanků je možná. Myslím si, že modulární konstrukce bude záležitost zemí, které dokáží konstruovat MBT a podobnou techniku, ale nejsou na technologické výši aby dosáhly na FCS. V KNI by tyto tanky mohli sehrát skvělou roli zcela jistě by byly přínosem pro boj pěchoty. V jakémkoliv terénu.

Mám rozpracovány dva příspěvky-jeden se bude týkat městského tanku a posledním se budu zabývat nad celkovou budoucností tankové techniky z hlediska nových technologií. Tím celý cyklus ukončím.
Cokoli Vás napadne ohledně tohoto textu, pište-rád si to přečtu.

Neferit: Jak už je u Tebe zvykem, výtečná práce! Navrhuji, abys celou sérii zpracoval ve formě nějakého sborníku. Opravdu Tvá práce nepostráda erudovanost ani komplexitu.

Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že bych Ti navrhl doplnit pěchotní tank o schopnost přepravit několik (max. 6) pěšáků uvnitř, jak to lze např. u Merkavy. Na mysli jsem měl třeba "družstvo" s minometem nebo pár vojáků s PTŘS, zdravotníka, snipera či podobně specializované vojáky. Jenže posléze jsem si uvědomil dva nedostatky takovéhoto kroku.

1. Transport (max.) 6 mužů by nutně znamenal jisté váhové a především pak prostorové omezení, které by se nejspíše muselo kompenzovat sníženými zásobami munice uvnitř tanku. Uvážíme-li kolika zbraňovými systémy by byl tank vybaven (PTŘS, minomet, 2x granátomet, rychlopalný kanón etc.), mohlo by se stát, že by víceúčelovému stroji došla munice a byla tak omezena jeho efektivita.

2. Jelikož je uváděná výbava tanku dost pestrá, umožňuje variabilní řešení četných situací, aniž by si vyžadovala podporu pěchoty z vozu - svými zbraňovými systémy je dokáže nahradit.

S ohledem na body 1 a 2 asi bude lepší, když se vás zeptám, v čem vidíte užitek přepravované pěchoty tankem? Bylo by takové řešení (podpůrné družstvo) vhodné u "nepěchotního" tanku? V souvislosti s Neferitovým příštím pojednáním o městském tanku, si dokáži představit, jaký užitek by znamenala možnost bezpečně přepravit skupinu specialistů na takovém bojišti, jako je městská zástavba.

Vážené fórum,

Dneska bych chtěl usadit do diskuse předposlední blok rozkladu možností tankové techniky v současnosti a v blízké budoucnosti. Tak jak jsem avizoval, bude se dnes jednat o variantu modulového tanku a to modul pro boj ve městě.

Jak jsem se několikrát snažil naznačit, efektivita některých zbraňových systémů při použití ve městě klesá. Týká se to i MBT které z důvodu neexistence jiné vhodné techniky jsou do těchto bojů masivně nasazovány a pak ve spolupráci s OT a BVP se snaží dosáhnout nějakého výsledku. Nevhodnost a vysoká cena použití MBT v těchto bojích je prokázána nade vší pochybnost a tu cenu platí obě strany-držitel tanků vysokou cenou jejich použití při nevýrazných výsledcích a místní obyvatelstvo ztrátami na životech a devastací jeho majetku.

Posuďte sami jak dopadly sovětské tanky v boji o Berlín, ruské tanky v ulicích Grozného, jek jsou otloukány americké tanky u ulicích Iráckých měst, neúspěch obrněné techniky celkově v Mogadišu.

Boj obrněné techniky ve městě má své zvláštnosti.

1.Manévr-zastavěný terén poskytuje dostatek kvalitních komunikací a technika se tak může rychle přemisťovat. Na druhou stranu MBT je natolik velké těleso, že ne do každé uličky se dostane a velmi lehce uvízne, protože není problém postavit barikádu nebo stržením domu vytvořit masivní zátaras a přitom možnost objížděk je diskutabilní-otevřený terén je prostě lepší bojiště.

2.Vedení palby-postavíme-li tank kdekoliv ve městě, zjistíme že máme možnost dálkové palby pouze ve dvou-jsme-li na ulici, nebo čtyřech-jsme-li v křižovatce směrech. Takže možnost obrany sebe sama vlastní palbou je pouze cca 30 % normálního kruhového odměru.Potenciální cíle se tak lehce dostanou mimo postřelovaný prostor a jsou pro tank nedostupné.

3.Vlastní obrana-V otevřeném terénu je tank zasažitelný PT zbraněmi včetně palby jiných tanků na několik kilometrů.Ve městě zajede za roh a ohrožení je pryč. Ale to je poslední dobrá zpráva. Může-li se tank ve městě bránit v 30% odměru, znamená to, že zbývajících 70% je pro obránce ideální základ pro jeho zničení. Navíc jsou- li ve městě budovy nad 3 patra, přistupuje možnost útoku na „střechu „ tanku jakýmkoliv prostředkem a my víme že tanky jsou z hora v dnešní době nejvíce zranitelné.
Navíc ve městě musíme tanky pěchotu podporovat a tak tanky nemohou město opustit-tanky prostě musí v palbě setrvat, přežít a ještě chránit vlastní pěchotu.

Zde se podíváme jaké vlastně tanky mají předpokládané cíle:
Pro MBT je primární cíl stejná technika protivníka a cokoliv na kolech a pásech co vidí a to na vzdálenost i několika kilometrů..
Pro pěchotní tank je to zpravidla skupina střelců v okopu vzdáleném několik set metrů.
Městský tank se bude muset potýkat se střelci ukrytými všude okolo i nad ním ve vzdálenosti od několika metrů po nevím jak dáleko. Zvláště působení z hora je velmi tristní. Navíc tito střelci se mohou skrytě a bez rizika ohrožení rychle přemisťovat a jsou se schopni domluvit i na kumulovaném napadení tanku z více stran najednou.

Po těchto definovaných faktech je jasné že modul městské věže pro podporu boje pěchoty ve městech by měl mít svoji hodnotu zaplacenou zachráněnými životy a zdravím podporované pěchoty.

Jak jsem již naznačil v minulosti, modulová koncepce zde musí zabezpečit potřebnou flexibilitu palby do více směrů najednou, a tanky musí být odolnější než stávající MBT.

Napřed se podíváme podrobněji na věž, jak by vlastně mohla vypadat:

-bezosádková, tak jak všechny moduly.

-velkorážový kanon-nad 120mm s velmi krátkou hlavní ale hlavně jeho uložení musí umožnit i střelbu do horních pater výškových budov.Předpokládám použití vysoce explozivní munice s co největším střepinovým účinkem-hlavě z důvodu psychického působení na protivníka.Navíc tato zbraň je potřebná pro destrukci odolných objektů ze kterých není možno vypudit protivníka jinak.

-minomet v samostatné věžičce-možnost střelby za roh, za plot a přes objekty je ve městě k nezaplacení a navíc vysoký střepinový účinek opět deptá psychiku protivníka. Na spoustu cílů je mina nejefektivnější a nejlevnější prostředek.Viz příklad-kladívko versus perlík.

-alespoň dvě samostatné věže se sdruženým zbraňovým kompletem tvořeným malorážovým rychlopalem do 30mm, rychlopalným granátometem a kulometem. Tento komplet dokáže spolehlivě ničit většinu cílů a přitom neprovede totální devastaci ostřelovaných objektů a do určité míry je schopen uchránit civilní obyvatelstvo zbytečných ztrát. Všechny zbraně této věže musí mít co největší odměr-platí pro celou věž a také náměr-střelba do horních pater budov.

Věž a podvěže musí být ovládány samostatným střelci, kteří si na základě přísunu informací z palubních i externích průzkumných zdrojů sami vyhledávají cíle, volí použitou zbraň i způsob střelby. Velitel pouze koordinuje jejich úsilí a v případě potřeby organizuje koncentraci palby jednotlivých střelišť na jeden cíl a hlavně koordinuje spolupráci s podporovanou pěchotou.

Dále se podíváme jak upravit ochranu tanku, aby se podařilo zajistit jeho přežití. Možností je poměrně dost.U modulární koncepce jsem od samého počátku předpokládal, že podvozek bude odvozen a tím pádem odolnost bude odpovídat MBT. Ale protože je třeba ochranu navýšit proti možnosti mnohočetného působení ručních PTŘS je potřeba něco přidat. Mohlo by jít o:

-doplňkové moduly pasivních pancířů i za cenu nárůstu hmotnosti tanků-ve městě není vysoká pohyblivost nejdůležitější.Dynamické pancéřování není vhodné-jeho exploze by mohly ohrožovat i vlastní pěchotu

-je zapotřebí tanky vybavit přídavnou vrstvou, která bude schopna omezit odrazy střel a střepin od tanku-jde zase o ochranu vlastní pěchoty,

- je zapotřebí doplnit ochranu tanku o doplňkové kryty senzorů, optické výbavy a komunikačních prostředků a to pomocí dodatečných pancéřových skel, odhoditelných krytů a hlavně pomocí možnosti rychlé výměn poškozených prvků za nové vezené přímo v tanku.

Další podmínky které je potřeba splnit pro zlepšení přežití tanků jsou:

-dokonalé fonické spojení tanků s podporovanou pěchotou-je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se tank stal jakýmsi dalším vojákem podporované jednotky, jeho osádka se tak musí cítit a musí cítit odpovědnost za každého pěšáka kterého chrání. Pěchota takové věci vnímá velmi citlivě a pokud to tak je, je pěchota zpětně při obraně tanku ochotna riskovat své zdraví i životy-příkladů z dějin najdete dost.

-je potřeba vyřešit možnost získávání informací o dění v prostorech mimo dohled samotné osádky –tedy vidění za roh. Možná by zde byl prostor pro nějaký typ bezpilotního průzkumného prostředku přiměřené velikosti

-poslední a velmi důležitý prvek je přenos upravených informací získaných interními a externími průzkumnými prvky na displeje osádky-včetně přilbových zaměřovačů, nezbytné je aby šlo o multispektrální průzkum-optický, infra, mikrovlny, radiolokace-vše co je možné. Přilbové zaměřovače pak zkrátí reakční dobu na minimum.

Tak co, kdyby jste měli velení nad pěší jednotkou v Bagdádu, hodil by se vám takovýto prostředek?

Jako u všech mých vstupů vím, že jde o velké věštění z koule střelného prachu. Ale i vy jste viděli záběry z Iráku, kde vedle sebe jedou dva MBT a snaží se každý uhlídat 50%kruhového odměru a tím si zlepšit šanci na zachování bojeschopnosti. Takže si myslím, že nevařím z vody.A navíc sigiloví fandové pancířů i americká armáda ví, že je třeba něco dělat. Slyšeli jste o M1 TUSK? Tank Urban Survival Kit? Je to první pokus o modifikaci tanků Abrams do podmínek městského boje. Jde v kostce o možnost ovládání kulometu velitele tanku zevnitř tanku a hlavně dodatečná pancéřová ochrana kulometného stanoviště střelce. Dá se tak říci, že tím tank získal schopnost kryté palby do několika směrů najednou.

To je k městskému tanku vše, co jsem dal dohromady. Tak jako u všech částí prosím o dvě věci-o shovívavost pokud jsem se dopustil nějaké vážné chyby-prostě ji podle svých znalostí opravte k poučení nás všech. Dále pak napište vše , co by tyto vize mohlo obohatit. Děkuji za trpělivost při čtení tohoto mého vstupu.

Ještě něco,víte za poslední dobu jsem tuto diskuzi zavalil velkým množstvím informací. Proto oproti plánu tímto příspěvkem končím a na nějakou dobu mimo reakce na vaše vstupy nebudu do militari nic dávat. Nerad bych způsobil inflaci informací a nerad bych aby se forum nedostalo k jiným oblastem široké sféry témat kterou vojenství je. Slíbený pohled na otázky nejnovějších výzkumů realizovatelných v tankové technice dodám někdy v budoucnosti až si ode mě a tématu tanků odpočinete. A to jsem úplně vypustil poslední modul a to protiletadlový tank. Za každý váš vtup budu vděčný aza každé rozšíření znalosí nás všech také.Je nás militari fandů dost, rozběhněte i jiná témata.

Hezký den.

Zdravím Neferite Sr., jen stručně -
1) malá bezpilotní letadla se vě městech příliš nesovědčují, bylo by třeba vrtulníkové obdoby a o té jsem ještě neslyšel. Jejich nevýhodnost je dána velkou zranitelností mezi budovami a velmi nízkou efektivitou nad nimi. Nicméně alternativních možností je dost:)

2) Městský modul neřeší základní problém MBT ve městě - jeho podvozek, je těžký a neobratný pro boje v ulicích, zbytečně je ničí, ve starších zástavbách - typicky Bagdád hrozí propadnutí. Je příliš daleko slyšitelný.

Samozřejmě, že městský modul, který by se řídil Neferitovými postřehy by byl výrazně efektivnější než klasický MBT, ale mohu-li se dopustit spekulace, tak nejvhodnější by byla variace lehkého, pravděpodobně kolového tanku. Sice by zastal méně než, MBT/NMM (Neferitův Městský Modul), ale i ekonomicky by bylo levěnjší nasadit dva kolové LT;)

Ahoj Vallune, rád Tě vidím v diskusi.
Tak jak jsem se snažil reagovat na všechny Tvé vstupy, také tento si nenechám ujít. Ohledně bezpilotních průzkumných prosředků máš naprosto pravdu. Dnešní použitelné typy jsou pro průzkum přímo mezi objekty velké, hlučné a málo obratné. Vrtulníkové typy se navíc nepoužívají, s výjimkou upoutaných na napájecím a kotevním kabelu. Tyto jsou dvouvrtulové s protiběžnými rotory a po vystoupání do předepsané výšky pouze nahrazují stožár. Pokud jsou i pohyblivé, nevím-třeba fórum ano.
Problém je vtom že technika pilotáže vrtulníků je jiná než klasických letadel-vrtulníkáři tvrdí, že je podstatně složitější. Ale může to být kec-nejsem pilot. Ale prostudoval jsem konstrukci rotorových hlav Milovovi, Kamovovi-tedy ruské školy i Sikorského tuhé rotorové hlavy což je taky Rus ale od 1921 pracoval pro USA a dokonce bych jim věřil.
Vtéto době by muselo jít o prostředky létající nad zástavbou upravené pro kolmé a dílší šikmé pozorování. Možnost pohledů do kuchyní aložnic je dnes asi jen přání-ale reálné.

Ohledně podvozku městského tanku Ti nebudu oponovat, ale skus promyslet jak bys docíli řešení rozporu-nižší hmotnost-vyšší ochrana. Já takové řešení nevidím-.Myslím si, že tato varianta bude objektivně nějčastěji a nejrůznoroději napadanou variantou tanku vůbec. V boji ve městě není rychlost a pohyblivost základní požadavek. Pokud bude tank ozářen laserem-jako MBT vystřelí dýmovnice, přeřadí a posune se o několik desítek metrů skokem pryč. Takový manévr ve městě není příliš reálné provádět-kolem jsou stavby, sutiny a třeba i vlastní pěchota kterou by takový postup mohl ohrozit. Městský tank musý být tak odolný, aby na bojišti vytrval, přežil a ochránil pěchotu. Proto na základní vatriantu podvozku předpokádám doplňky pasivní ochrany.
Ekonomika nasazení dvou LT či podobné techniky je lákavá-ale odolnost při působení s hora a ze zadu je nízká-asi by dlouho nepřežily, a navíc se vystaví ohrožení dvě osádky místo jedné.

Jak jsem psal je to věštění z koule, ale snad další diskutující přijdou s dalšími pohledy na problém.

Neferit Sr. - vím, že mé další povídání nebude znít věrohodně protože vycházím z různě pofidérních zdrojů ala kamarádi modeláři a různé polobeletristické články, které jsem četl, proto prosím i tak berte následující řádky jen jako možný náhled.

Údajně se testuje bezpilotní průzkůmný prostředek s třemi rotory s pevnými okraji - vypadá to jako UFO:) Řídit vrtulník asi bude složitější, ale myslím, že vzhledem k menším rychlostem je to snažší na dálku... Tento vzdušný prostředek by navíc byl asi i podstatně tišší, takže by měl větíš využití i při "policejní" práci. Na druhou strnau jeho vývoj představuje další omezení čehosi, čemu se říkávalo občanská práva...

K pásákům ve městě, Neferite dotaz - jakou rychlost má průměrný MBT v kopci (10%) na kočičích hlavách a za deště?:)

Co se týče posádek, tak myslím, že dva LT by měly možná menší posádku než onen modulár, nebo stejnou;) A význam pohyblivosti a ryhclosti bych nepodceňoval! Ano - na okupaci Berlína jí nepotřebuješ, ale na protiteroristickou kontrolu a obnovu demokracie v Bagdádu dle mého ano. Válka se stále více přibližuje chirurgické operaci a pro tu potřebuješ rychlost, tichost a schopnost operovat i zapadlých uličkách starých čtvrtí:)

Dobrý večer Vallune-
proč nevěrohodně-možné je všechno a to co jsi popsal by mohlo,být reálné-pokud by spodní a horní rotor byly protiběžné, vyloučí se gyroskopický moment a prostřední by mohl být řídící. Otázka transmisí energie do rotorů není záhadou-Kamovovi vrtulníky to zvládají poměrně dobře. Dokonce by to bylo velmi půvabné řešení. A potom by bylo možné řešit jejich tichý chod a pohyb kdekoliv-při vojenském použití lidská práva pláčou-je porušováno to základní, právo na život, narušení soukromí je už jen lehká disfunkce.

Ve Vyškově na Moravě je dnes už zrušená VVŠ PV LS Ludvíka Svobody. Z Dědic k ní vedla dlážděná cesta z poctivých čedičových kostek. A ten kopec měl přezdívku "Střízlivák" v 1986 jsem s T 55 A Kladivo ten kopec vyjel rychlostí 25 kilometrů za hodinu-jako cestující, ne jako řidič. Na pásech byla dnes běžná instalace gumových patek. T 55 byl proti dnešním tankům krám.

Na okupaci Berlína rychlost skutečně potřeba nabyla. S dnešním KNI jeho doobývání nesrovnávej-šlo o regulérní dobývání obrovské konglomerace, která díky devastaci byla přetvořena do podoby dokonale bránitelné pevnosti bráněnou statečnými, zkušenými a padnou odhodlanými vojáky. Dobývána byla stejně statečnými a odhodlanými vojáky a díky dlouhé válce také zkušenými.Na straně obránů byly k dispozici i zbraně které v KNI u protivníka nenajdeš nebo jen v minimálních počtech-bitevní tanky,SHD, stíhače tanků a táké zbytky letecké podpory.
Pokud by se na straně protivníka v KNI objevilo 150 000 vycvičených a v boji dlouhodobě zkušených vojáků,několik set obrněných prostředků včetně stovek MBT a letectvo, nepůjde o KNI, ale o regulérní válku, která by se musela řešit jinak a potom by lehké tanky nebylo možno nasadit-proti MBT protivníka by něměli žádnou šasnci.
Naopak městský tank v mém provedení by za určité podpory MBT tu šanci vzhledem k vysoké odolnosti asi měl. Ale Vallune já opravdu vyhodnotil možnosti a údaje v širokém spektru literatury a pokusil se s vlastním pohledem nějak tyto údaje spojit.

Boj ve městě má k jemné operaci speciálních sil dost daleko a i nehlučný a rychlý prostředek uvidí stovky nepřátelských očí. Potom poslat tank či cokoliv obrněného do zapadlých uliček znaméná jeho odepsání ze stavů a organizaci pohřbu osádky pokud její těla někdy najdou.

Teď Tě nechci naštvat, ale o jaké obnově demokracie v Bagdádu mluvíš-já se přiznám že jsem o žadném demokratickém režimu v této zemi nikdy neslyšel.

A ještě jeden dotaz-v příspěvku o pěchotních tancích jsem se dost vyjadřoval k britské tankové škole a jejich první fázi bojů v Severní Africe-nenasypal jsem tam nějaké chyby? Pokud ano, dost by mě to mrzelo.

Neferit Sr. - opět se projevila má technická negramotnost, ono létací zařízení jsme pospal vágně a na podstatné zapoměl:(

Ona záležitost má trojúhelníkovitý tvar a v každém z rohů se nachází rotor.

Já si vzpomínám na úryvek z knížky z doby chvíli po válce, kde v dané situaci měl tnak jen jednu rychlost - dolů. Ale možná šlo o přehnané vyjadřování nějakého pamětníka, sám jsem neměl šanci to vyzkoušet.

Já myslím, že při KNI a obdobných situacích bude potřeba u tanků určených do města i rychlost a schopnostprůchodu užšími a točivějšími uličkami. Ale jde jen o mou představu takového konfliktu, nemám čas ani příležitost jí postavit na dostatečnou pyramidu knih:(

Obnova demokracie je jedno z oblibených sousloví OSN:) Já to myslel jako obecnější příměr, poslední demokracie odešla z Iráku spolu s Britskou správou:(

Neboj, kdybych si všiml nějaké nepřesnosti v souvislosti s Británií, věř mi, že byhc Tě orpavil, nicméně jednak vzhledem k tomu, že nejsme tankový nadšenec a druhak a především, díky Tvému pečlivému přístupu o žádné tkaové nevím, cos napsal mohu svými skromnými znalostmi jen potvrdit:)