Napsal: 14.10.2005 22:48
ale čísel je nekonečně mnoho, nebo ne? potom se nějaké to prvočíslo vždycky najde, ne?
Sigil: Diskusní fórum
Matematika
Stránka 5 z 18
Napsal: 14.10.2005 22:51
Landor: Já myslím,že musí existovat nějaká hranice(nějaké prvočíslo,které bude poslední)
Napsal: 14.10.2005 22:52
To opravdu nevím. Nejsem si jist, kde je problém, ale já v tvém příspěvku vidím nějaké podezřelé kostičky. Asi problém s kodováním, či nenainstalováním jistých znakových fiňár.drake127 píše:No a nevysvětlil jsem to docela jednoduše?CeBrk píše:Myslím, že několika stránkový traktát vyšší matematiky a konkrétně teorie čísel, by tuto diskuzi povznesla do nových výšin. Zvlášť propracované algoritmy pro hledání Mersennových prvočísel, pomocí zanedbávání nevyhovujících řešení, na bázi neuronové sítě a Gauss-Eulerových odhadech, by bylo hodno další diskuze... teda pokud si potrpíš na monolog. Pro ucelenost by myslím bylo vhodné, začít od základních axiomů, ať si každý přijde na své. Za samozřejmost předpokládám, že jako dílčí mezi výsledky ověříš platnost e^(pi*i) + 1 = 0, E=m*c*c a vyvrátíš pár zkostnatělých axiomů.
CeBrk: What the hell are you talking about?
Můj příspěvek má asi stejnou váhu, jako Picardovo zvolání "Zapněte kvazi-protonové mezo-urychlovače". V zásadě jde o shluk mě neznámých pojmů a slov, jenž jsem zformoval do rádoby odborného příspěvku. Ostatně shluk slov a pojmů do podezřelých konstrukcí, je můj obvyklý způsob vyjadřování.
Napsal: 14.10.2005 22:58
Aha, pokud máš W2k+, tak by se t měly zobrazitnásledující symboly (ve stejném pořadí): pro každé, náleží, se nerovná, se nerovná, nedělí.CeBrk píše:To opravdu nevím. Nejsem si jist, kde je problém, ale já v tvém příspěvku vidím nějaké podezřelé kostičky. Asi problém s kodováním, či nenainstalováním jistých znakových fiňár.
Napsal: 14.10.2005 23:03
CeBrk: myslím, že tebou nadnesené znalosti jsou pro problematiku zcela dostatečné 
Jinak právě to číslo uvedené v odkazu je Mersennovo (jak odkaz napovídá
).
BTW slyšel jsi o prvočíselných dvojčatech? Prvočísla taková, jejichž rozdíl je 2... důkaz nekonečnosti jejich počtu byl pro chybu stažen
Hmm, ale na tomhle místě jsem si vzpomněl na jeden odkaz, který si bohužel nepamatuju a zatím nejsem s to ho vyhrabat. Pokud se poštěstí, pošlu ho sem... pokud ne, tak pouze slovně, jakou teorii onen autor nadnáší (a je to jen důkaz toho, do jakých až perverzností může člověk v úvahách dojít... )
...aneb jak vyrobit budoucnost, minulost i alternativní realitu?
Jistě všichni máme představu o tom, že obrázky v digitální podobě jest jsou složeny z jednotlivých bodů, přičemž každý bod má nějakou barvu. Fotka jakožto i třeba screenshot obrazovky, na kterou se právě díváme, je tedy tvořena v podstatě maticí bodů obrázku, kde každý prvek matice má přiřazenu nějakou barvu a celé to vytváří prostě reálný obrázek.
Zásadní skutečnost - bodů na obrazovce jakožto i barev a tím pádem vzniklých variací je konečně mnoho. A to je důležité si uvědomit.
Ve spojení s předchozím - "nekonečná" skutečnost a fantazie je promítnuta do konečné mapy prvků, protože zkrátka a dobře *vše* lze vidět a tedy i vyfotit a tedy i vyjádřit digitálním obrázkem.
A tak může mysl šťoury napadnout geniální myšlenka - co takhle prozkoušet pro všechny body všechny možnosti barev? Časem mi z toho vypadne fotka, kterou jsem zrovna včera vyfotil... prostě jen tak náhodou zrovna ono...
Ale nejen to... když zkouším všechny možnosti, vypadne z toho i hypotetická fotka mě samotného, jak budu vypadat za deset let... jak budu vypadat a kde budu... Vypadne mi z toho taky hypotetická fotka toho, co dělá jakýkoli člověk, na něhož si vzpomenu, zrovna teď v tuhle chvíli... Vypadne mi z toho obrázek, jak by mohl vypadat screenshot hypotetického Tormentu 2 a najdu v něm dokonce i text dialogu... Vypadne mi z toho prostě a jednoduše vše, co bylo, je, bude, nebylo, není a nebude
Ovšem ono to má jaksi dost háčků - jak v možnostech technických (kubická složitost, tj. velké nároky časové i prostorové na zpracování těch mnoha obrázků...), ale hlavně smysluplných - jen zlomek toho, co vyleze dá nějaké smysluplné výsledky a jen zlomek zlomku bude nějak založený na realitě...
Ale i ten zlomek zlomku člověku může zlehka nahnat paranoidní husí kůži, že tam někde v těch variacích nul a jedniček může existovat podobizna budoucnosti, která někdy skutečně nastane...?
Není to tak trochu pesimistická úvaha, že děj se co děj, realita je vždy zachytitelná vyjádřením, které je, ač extrémně VELKÉ, ale přesto konečné...?
A trocha optimismu na závěr - na tom celém je hezké, že to, co by stroj generoval léta letoucí, dokáže člověk mrknutím oka zhmotnit ve své představivosti sám během zlomku setiny...
Jinak právě to číslo uvedené v odkazu je Mersennovo (jak odkaz napovídá
).BTW slyšel jsi o prvočíselných dvojčatech? Prvočísla taková, jejichž rozdíl je 2... důkaz nekonečnosti jejich počtu byl pro chybu stažen
Hmm, ale na tomhle místě jsem si vzpomněl na jeden odkaz, který si bohužel nepamatuju a zatím nejsem s to ho vyhrabat. Pokud se poštěstí, pošlu ho sem... pokud ne, tak pouze slovně, jakou teorii onen autor nadnáší (a je to jen důkaz toho, do jakých až perverzností může člověk v úvahách dojít...
)...aneb jak vyrobit budoucnost, minulost i alternativní realitu?
Jistě všichni máme představu o tom, že obrázky v digitální podobě jest jsou složeny z jednotlivých bodů, přičemž každý bod má nějakou barvu. Fotka jakožto i třeba screenshot obrazovky, na kterou se právě díváme, je tedy tvořena v podstatě maticí bodů obrázku, kde každý prvek matice má přiřazenu nějakou barvu a celé to vytváří prostě reálný obrázek.
Zásadní skutečnost - bodů na obrazovce jakožto i barev a tím pádem vzniklých variací je konečně mnoho. A to je důležité si uvědomit.
Ve spojení s předchozím - "nekonečná" skutečnost a fantazie je promítnuta do konečné mapy prvků, protože zkrátka a dobře *vše* lze vidět a tedy i vyfotit a tedy i vyjádřit digitálním obrázkem.
A tak může mysl šťoury napadnout geniální myšlenka - co takhle prozkoušet pro všechny body všechny možnosti barev? Časem mi z toho vypadne fotka, kterou jsem zrovna včera vyfotil... prostě jen tak náhodou zrovna ono...
Ale nejen to... když zkouším všechny možnosti, vypadne z toho i hypotetická fotka mě samotného, jak budu vypadat za deset let... jak budu vypadat a kde budu... Vypadne mi z toho taky hypotetická fotka toho, co dělá jakýkoli člověk, na něhož si vzpomenu, zrovna teď v tuhle chvíli... Vypadne mi z toho obrázek, jak by mohl vypadat screenshot hypotetického Tormentu 2 a najdu v něm dokonce i text dialogu... Vypadne mi z toho prostě a jednoduše vše, co bylo, je, bude, nebylo, není a nebude
Ovšem ono to má jaksi dost háčků - jak v možnostech technických (kubická složitost, tj. velké nároky časové i prostorové na zpracování těch mnoha obrázků...), ale hlavně smysluplných - jen zlomek toho, co vyleze dá nějaké smysluplné výsledky a jen zlomek zlomku bude nějak založený na realitě...
Ale i ten zlomek zlomku člověku může zlehka nahnat paranoidní husí kůži, že tam někde v těch variacích nul a jedniček může existovat podobizna budoucnosti, která někdy skutečně nastane...?
Není to tak trochu pesimistická úvaha, že děj se co děj, realita je vždy zachytitelná vyjádřením, které je, ač extrémně VELKÉ, ale přesto konečné...?
A trocha optimismu na závěr - na tom celém je hezké, že to, co by stroj generoval léta letoucí, dokáže člověk mrknutím oka zhmotnit ve své představivosti sám během zlomku setiny...
Napsal: 14.10.2005 23:04
Každé číslo lze zapsat jako součin prvočísel (alespoň podle středoškolské matiky - už nevěřím ničemu), takže když si určíš jako své konečné prvočíslo p a vynásobíš všechna prvočísla menší nebo rovno p a přičteš jedničku, získáš další prvočíslo, protože všude bude zbytek 1 (snad). A tím máš nové "poslední" prvočíslo a tohle můžeš dělat do nekonečna (což nějaký čas zabere).LordArian píše:Landor: Já myslím,že musí existovat nějaká hranice(nějaké prvočíslo,které bude poslední)
Že by to bylo tak jednoduchý? ... Asi to není pravda, ale aspoň jsem to zkusil.
Napsal: 14.10.2005 23:09
drake127: A když to nové prvočíslo bude sudé?? A tím pádem vlastně p by bylo sudé a tudíž by to nebylo prvočíslo...
A tím pádem vlastně p by bylo sudé a tudíž by to nebylo prvočíslo...Napsal: 14.10.2005 23:11
No dvojka je prvočíslo, takže s ní to násobíš taky a tudíž je ten násobek jasně sudý (a dělitelný třemi, pěti, ...) a když přičteš jedničku, tak to celý posereš (asi).LordArian píše:drake127: A když to nové prvočíslo bude sudé??
Napsal: 14.10.2005 23:13
Napsal: 14.10.2005 23:14
drake127: Hm, 
že by to skutečně bylo tak jednoduché... 
že by to skutečně bylo tak jednoduché... Napsal: 14.10.2005 23:17
Je jasné, že se v rámci základní či střední školy vše stihnout nedá. Ale nějaké základní humanitní minimum by měl mít každý. Učí se biologie ale už ne sociologie (samostatně). Učí se chemie ale už ne antropologie atd. O co jsou tyhle vědy důležitější?Black píše:2Jab: ad "neucene vedy": jak bychom k tomu ale pak prisli my matematicky zalozeni? - vzdyt filosofii ci psychologii nemuze delat uplne kazdy... to je jako s tim cpat vsem stejnou matematiku... to si myslim ze neni spravny pce matiku bud chapes nebo ne. a ti co ji nechapou tak s tim nic nenadelaji. to je jasny. ale tenhle pristup mi chybi i u ved humanitnich - rekl bych ze cim vice se budeme snazit udelat "plnohodnotnejsiho" cloveka tim vic plytky bude...
Napsal: 14.10.2005 23:23
drake127: jo, tak, jak píšeš to je... formálně řečeno:
Vezmu-li, že je konečně mnoho, tedy n prvočísel. Součin všech těchto prvočísel p1*...pn+1 mi dá číslo r. To je ale prvočíslo, protože není dělitelné ničím (rsp. žádným svým prvočinitelem; jsou to prvočísla) než samo sebou a jedničkou. Takže je prvočísel n+1 a to je spor s předpokladem
...a takhle by se člověk zacyklil a hledal nová a nová n+1...
Nicméně, na to lze vzít úvahu, jakou použil Landor - čísel je nekonečně mnoho, a tak je stále, kam "sáhnout", abych vytáhl další a další prvočísla... to je ono slavné *nekonečno*
Vezmu-li, že je konečně mnoho, tedy n prvočísel. Součin všech těchto prvočísel p1*...pn+1 mi dá číslo r. To je ale prvočíslo, protože není dělitelné ničím (rsp. žádným svým prvočinitelem; jsou to prvočísla) než samo sebou a jedničkou. Takže je prvočísel n+1 a to je spor s předpokladem
...a takhle by se člověk zacyklil a hledal nová a nová n+1...
Nicméně, na to lze vzít úvahu, jakou použil Landor - čísel je nekonečně mnoho, a tak je stále, kam "sáhnout", abych vytáhl další a další prvočísla... to je ono slavné *nekonečno*
Napsal: 14.10.2005 23:25
To drakovo p a moje n, nemůže být sudé. Dvojka je jediné sudé prvočíslo, tudíž je to 2 krát nějaký ten cancour součinu všech dalších prvočísel, takže tvar 2*c... (c jako cancourLordArian píše:drake127: A když to nové prvočíslo bude sudé??
) a když se k tomu přičte jednička, je to obecný tvar lichého čísla, 2*c+1, takže to dvojkou být dělitelné nemůže, jakožto ani jiným sudým...Napsal: 14.10.2005 23:36
Ovšem pro úplnost ještě dodám, že p1*...pn+1 může být v některých případech složené a ne prvočíslo, ale detaily si teď z hlavy nepamatuju. Co si však pamatuju, je to, že nebylo dokázáno nic o tom, že by nekonečnost výjimek jakkoli ovlivňovala nekonečnost tak tvořených prvočísel, takže na to není třeba brát ohled
Napsal: 14.10.2005 23:37
yenn: v icq historii jsem to hledal, ale našel jsem, že jsem ji promazal