Tokkar píše:Taky myslím, že nebude zbytečné.
Obzvláště když ona entita do běhu světa zasahuje, činí si nárok na poslušnost a vyhrožuje značnou redukcí populace. (budu-li obsah Knih brát alespoň trochu vážně)
Slovo zbytečný jsem nepoužil. Evoluce a přímé zasahování do světa nejdou moc dohromady... takže jsem předpokládal, že máte na mysli, že Bůh to nazačátku narafičil tak, aby to jelo samospádem. V takovém případě můžeme filozofovat o existenci prvotního hybatele... ale jelikož nás zajímá lidské chování a jeho predikce do budoucna (tedy psychology) a jeho příčiny, tak sledujeme pravidla podle kterých se řídí. Pokud bůh vstupuje do světa teď a tady pak bychom měli predikovat zásahy boží pokud ne, tak není třeba ho řešit... (z hlediska predikce lidského chování). Jasnější?
----------------------------------------------------------------------
Tokkar píše:Zajímalo by mě, jak EP posuzuje JAKÉ projevy chování by mohly mít své kořeny v genových predispozicích (to jest vybírá je k dalšímu zpracování) a také JAK dokáže při získávání vstupních dat odstínit markantnější vliv kulturních vlivů.
Tak v zásadě je několik možných přístupů... (Dále budu používat slovo chování, ale pro případné pedanty mám na mysli i způsob rozhodování, myšlení, utváření osobnosti).
Evoluční adaptace se vyznačuje tím, že je (nebo by měla být) přítomná v rámci celého druhu. Ve chvíli, kdy by jí disponovala jenom část druhu bychom asi museli uvažovat o tom, zda jde stále ještě o jeden druh...
Z toho vyplývá, že tradičně se EP rozhlíží po nějakých aspektech chování, které jsou společné kulturám napříč celým světem... a nebo ještě lépe, to chování, které máme společné i s našimi nejbližšími příbuznými (tzn. je to evoluční adaptace starší než druh homo, stále přítomná).
Další možností (ale to se stává jen zřídka a většinou spíš u dysfunkcí, je identifikace něčeho nejprve jako geneticky zafixovaného).
Kulturní vlivy (resp. vlivy prostředí) se samozřejmě eliminují statisticky. Tomu se nevěnuje EP přímo, ale zabývá se tím např. behaviorální genetika. Určitě znáte takové to zjednodušující tvrzení, že inteligence je z 80% dědičná. To se samozřejmě zjišťuje tak, že se vezmou příbuzní (v ideálním případě jednovaječná dvojčata vychvaná zvlášť ale dá se to dělat i jinak) a po matematických operacích se určí míra s jakou je to nebo ono dědičné.
Když víme, že je něco dědičné a je to nějaká univerzálie společná druhu (ono taky může být dědičná porucha, to pak není adaptace ale spíš třeba její selhání apod.) musíme se zamýšlet nad tím, jestli je to jedna adaptace, souběh více adaptivních mechanismů nebo třeba vedlejší efekt jiné adaptace (tzv. exaptace).
Teď nějaký praktický příklad... Paul Ekman vyfotil mimické výrazy emocí (těch základních - strach, hnus, hněv atd.) u lidí západní kultury a odjel s nimi někam do pralesa ukazoval je domorodcům a zjišťoval, zda je identifikují stejně. Také provedl (s jinými domorodci) totéž naopak... jejich fotografie naopak ukazoval. Shodou okolností základní emoce jsou přítomné de facto už od narození (ne že by to hrálo zase tak roli), takže se můžeme oprávněně domnívat, že jsou silně dědičné. A začít spekulovat, jakou funkci asi mohou (mohly) mít...
Nicméně ty základní adaptací o kterých se EP domnívá, že existují jsou tyto:
Vrozená preference určitého typu krajiny
Taktika přetahování partnerů
Zneužívání dětí nevlastními otci (40násobek oproti biologickým otcům)
Odhalování podvodníků v sociální směně
Citlivost zrady v rámci vztahu
Pohlavní rozdíly v sexuálních fantaziích
Poměr pas-boky jako známka plodnosti a krásy
Symetrie spojená s přitažlivostí
Klamání v taktice získávání partnerů
Prostorová orientace u žen
Střežení partnerky spojené s ženskou reproduktivní hodnotou
Univerzální pohlavně odlišné partnerské preference
Četnostní uvažování v lidské kognici
Univerzální příčiny rozvodu
Specifické strachy, fóbie a úzkosti
Specifické příčiny představování sebevražd
Sexuální touhy spojené s ženským ovulačním cyklem
Menší ochota riskovat spojená s ovulačním cyklem
Pohrdání protivníky
Koho připomínají novorozenci
Rodičovská investice v závislsoti na jistotě otcovství
Zabíjení dětí jako fuknce genetické příbuznosti
Ženská agrese k jiným ženám
Spouštěče homicidních fantazií
Výhody navozování žárlivosti
Partnerská snaha jako funkce atraktivity
Symetrie tváře a fyzické zdraví
Spojení mezi nepřítomností otce a krátkodobou sexuální strategií
(a spousta dalších... i když upřímně řečeno o některých na tomhle seznamu mám taky svoje pochybnosti...

)