Hezky jste se tu rozepsali - a k docela zajímavému tématu. Jen mě mrzí, že jsem nemohl reagovat průběžně, anžto nám na koleji kvůli nějaké opravě odstříhli na týden internet. Má reakce se bude týkat spíše začátku debaty, než toho, v co se postupně změnila.
Předně začnu vymezením slova
"respekt", které, zdá se mi, v diskusi chápe každý jinak. Akademický slovník jej definuje jako
"vážnost, úcta; strach", což jsou pojmy, které k sobě mohou mít docela daleko, a to se zde ukazuje. Padl tu názor, že se respekt jako přirozená úcta mezi lidmi poslední dobou snižuje. Budu-li uvažovat v rámci posledních několika desetiletí, tak s tím nesouhlasím. To, co pěstoval komunistický režim, rozhodně nebyla přirozená úcta mezi lidmi. Pokud bych měl srovnávat s nějakým 18. nebo 19. stoletím, už si tak jist nejsem - je to moc vzdálená doba a svět se od ní už velmi změnil a stejně tak se změnila i společnost. Přesto nemyslím, že by ten rozdíl v přirozeném respektu mezi lidmi byl nějak moc velký.
Z mého pohledu ovšem je patrné, že (čímž se dostávám k původnímu tématu) poměry ve školách se za posledních 300 let změnily značně. Stejně jako ve společnosti se v nich více rozmáhá "svoboda" na úkor slepého dodržování pravidel. Doporučuji vaším očím nějaké materiály zabývající se poměry např. v německých školách 18/19 století - z dnešního pohledu je to nepředstavitelná, Totální, naprostá kázeň, jejíž sebemenší porušení má pro jednotlivce obrovské následky. Ostatně tento model se postupně aplikoval na celou společnost. Tento proces "liberalizace" samozřejmě vítám, ovšem - stejně jako v liberalizaci společnosti - nemůže jít ad infinitum, musí se zastavit na nějakých hranicích. Mé zkušenosti se situací na naších školách samozřejmě nejsou všeobjímající, ale z toho, co slýchávám/vidívám/čtu a už ze samotné povahy změn ve společnosti je dle mého evidentní, že se poměry na školách - obzvláště vyšším stupni základních a středních odborných školách - uvolňují a relativně často mění ve stav, který nepovažuji za dobrý. Pokud se výrazně projevuje šikana, vážně se porušují školní předpisy, v extrémním případě si žák dovolí napadnout kantora ať už verbální či fyzicky, tak je to chování, za které musí přijít sankce. Minimálně má neblahý vliv na ostatní členy kolektivu a kvalitu výuky. Nesouhlasím s tím, že se žáci mohou k učiteli chovat jakkoliv, pokud si nezíská jejich respekt tím, jaký je - tak by to fungovat nemohlo. Je to učitel a žák musí v chování k němu dodržovat jistá pravidla (neříkám, že vůči němu musí jen proto chovat přirozený respekt!). Je to podobné jako vztah občana a státu.
[Bylo by jistě fajn, kdyby žáci chovali ke kantorům přirozený respekt, ale to by muselo být vštěpováno rodiči a vycházet z celé společnosti, to stát (potažmo zákony) nezajistí.]
Tím se dostávám k tomu, proč tohoto negativního chování poslední dobou přibývá. Rozhodně to není poklesem přirozené úcty mezi lidmy ve společnosti. Nedělám si iluze a řekl bych, že žáci si před 100 lety o učiteli mysleli, že "je to strašný debil" úplně stejně jako dnes - jen se mu to neodvážili říct. A proč? Protože by si pak do školy pozvali pány rodiče a děti by pak měly doma velké problémy. Ovšem zase není důvod dělat si iluze, že by je rodiče trestali pouze z přirozené úcty k učiteli. Ne tedy úcta, ale strach - byť i to je forma respektu. Jak říkám, je do jisté míry potřebný, ale určitě bych ho nezaměňoval s přirozenou úctou.
Nu a dostávám se k tomu, jak onu kázeň zlepšit a tím i k oněm polských reformám.
- Učitel jako veřejný činitel. Tento způsob jeví se mi jako dokonalý nesmysl. Jednak proto nevidím ideový důvod - učitel jím dle mého zkrátka není - ale hlavně ani účinky praktické. Že by to v očích žáků pozvedlo jejich prestiž? To jistě ne, mimochodem, jaký přirozený respekt mají dnes policisté? Je pravdou, že za útok na veřejného činitele je vyšší trestní sazba, jenže děti na ZŠ kvůli jejich beztrestnosti stejně potrestat nemůžete a na studenty na SŠ stačí i současný trestní zákon.
- Kamery. Problémy na školách jdou řešit lépe i za současných podmínek a pokud školy problémy vidět nechtějí, nepomůžou jim v tom ani desítky jiných "očí". Obecně jsem odpůrcem kamerových systému - snesu je maximálně na nejrušnějších náměstích, a to jen pokud nemohou koukat jinam. A to ještě nerad. Jakékoliv zavádění kamerových systému je dle mého nebezpečné a obávám se, aby nesměřovalo trochu jinam než k posílení kázně na školách.
- Omezování prohlížení jistých stránek na internetu. Tohle nemá naprosto žádný smysl, ovšem je faktem, že není povinností školy umožnit žákům přístup k internetu. A jelikož ho platí sama škola (samozřejmě, že ho platíme v důsledku my, ale to bychom se pak v diskusi nikam nedostali), může určovat, co všechno na něm děti mohou dělat. Toto je tedy dle mého věcí škol.
- Školní uniformy. Tahle věc je složitější. Osobně vidím nějakou souvislost mezi uniformami a "šikanou", je ovšem třeba rozlišit její 2 druhy. Šikana úmyslná, té je jedno, jakou si najde záminku - pokud někoho šikanovat chcete, důvod si vždycky najdete. Pak ale existuje i nějaká nevědomá, která souvisí s velkou důležitostí materiální stránky života v dnešním světě. Neříkám, že je to tak všude, ale poměrně často je dítě z chudé rodiny nemající tohle a tamto vnímáno kolektivem jako něco méně a má to neblahé důsledky. V tomto by zavedení uniforem do jisté míry pomohlo, ovšem je jasné, že to není řešení příčin, ale jen následků, navíc ještě docela chatrné. Každopádně nějaký pozitivní vliv bych viděl. Na druhu stranu vidím i negativní - až přílišný důraz na kolektiv namísto individua, z čehož by psychické (a jiné) problémy mohly mít zase jiné děti. Pokud to sečtu, nezdá se mi, že by uniformy přinesly tolik dobrého, aby byl důvod je zavádět. Jsem tedy proti - nefunkční nařízení je zbytečné, a tudíž špatné nařízení.
Nu - a jak bych si tedy představoval to určité posílení kázně ve školách? Nejjednodušší (a podle mne nejúčinnější) by bylo zpřísnění interních předpisů škol a jejich dodržování, kde by se za opakující špatné chování jednoduše ze škol vylučovalo. Jenže dítě v rámci povinné školní docházky zase tak jednoduše ze školy vyhodit nemůžete, leda přeřadit do nějaké zvláštní školy, či jak se tomu dnes říká. Pokud by toto vyloučení ale vbylo spjato s kázeňskými prohřešky, navrhoval bych jednoduchý apel na rodiče - odebrání přídavků/příspěvků na ono dítě. Právě rodiče dokáží své dítě jistě umravnit nejlépe - a jelikož se svět mění, přijde mi prostředek peněz jako dnes nejefektivnější. A jistě i naši romští spoluobčané by dokázali svým dětem vysvětlit, že se děti musí ve škole chovat slušně, když jde o peníze.
--------------------------------------------------------------------------
Pak mám ještě 2 mírně off-topic připomínky k tomu, co napsal Vallun.
Vallun píše:Ad uniforma - pokud byl v Polsku přijat zákon, tak onu většinu cestou demokratického zastoupení získal...
Tímto tedy říkáš, že všechny zákony, které platí, mají podporu většiny lidí? Nepodceňuji Tě, že by sis tohle opravdu myslel. Politika je o kompromisech a podporu většiny mají především ta základní pravidla (a to ještě ne vždy), která - pokud by se lidu nelíbila - změnil by politickou garnituru. Ve věcech o relativně menším významu už se lidé natolik liší, že toto pravidlo možné zkrátka není. Žádná politická strana nesplňuje úředstavy svých voličů naprosto, to by muselo být stran stejně jako voličů.
Vallun píše:ostatní pravidla mají povahu obyčeje a kdyby byla takto špatná, tak se nestanou pravidlem
Na tomto samozřejmě je mnoho pravdy, ale ne všechno.
Říkáš, že pravidla je třeba dodržovat, protože jsou to pravidla, jenže pravidla jsou to proto, že jsou dodržována. Vytvořil se tím jakýsi uzavřený kruh, do kterého nemůžeš vstoupit. To by ale znamenalo, že bychom se nijak nevyvíjeli a pravidla by byla stále stejná. Ale tak to není - i do obyčeje je třeba občas rázně zasáhnout, byť je pravidlem už dlouho.
(Tohle je myšleno obecně, netýká se žádné konkrétní věci.)