Militaristický koutek
Moravské pole bylo tragédií především pro Evropu, kdyby PO2 vyhrál, tak by s největší pravděpodobností získal královský a císařský titul, zabránil by vzestupu krvesmylných Habsburků a v Evropě mohla zavládnout doba o svícená o pár set let dříve:) nehledě k tomu, že možná, vzhledem k pověstné kráse českých zen a vychytralosti českých mužů mohl vyženit pro své potomky pár dalších korun a modrá vlajka se zlatýmy hvězdami zde mohla vlát o více než půl tisíce let dříve:D
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Slíbené pokračování. Nyní bych se chtěl blížeji podívat na Milotu z Dědic, kterýžto si zde od Cozzinnniho vysloužil přízvisko "taktická svině". Jak si máme jeho čin vysvětlit? Jednalo se o zradu, nepochopení situace, chybné rozhodnutí či zcela něco jiného? Tato otázka trápí (nejen) české historiky již od oné památné bitvy. Milota tak svým osudem připomíná jiného "zrádce" – Čapka ze Sán, který měl svým útěkem rozhodnout o zkáze polních vojsk ve střetnutí u Lipan. Ač obě události dělí půl druhého století, při bližším pohledu zjistíme, že se k oběma válečníkům zachovala česká historiografie stejně macešsky. Ponechme nyní stranou Čapka ze Sán a sledujme Milotův příběh ve světle dvou historických prací.
Autorem první je František Kurfürst, jmenuje se Válečné dějiny československé a byla napsána v roce 1937.
Rudolf Habsburský proslul více jako šetrný hospodář než jako udatný válečník. Ač se nemohl udatností rovnat Přemyslovi, Habsburk nebyl žádný hlupák a ve válčení se vyznal. Rytířské pojetí bitvy pro tohoto pragmatika na říšském trůně příliš neznamenalo, proto se rozhodl pojistit si vítězstvím následujícím způsobem. Pod vedením asi padesátky rytířů vytvořil zvláštní oddíl o síle několika set bojovníků. V čele stál Oldřich z Capellenu (někde se uvádí Ulrych z Kapellu). Přepadový oddíl se skryl a vyčkal na svoji chvíli.
V prvním střetnutí se srazily šiky Přemyslových železných pánů s Kumány, aniž by jedna ze stran získala zřetelnější výhodu a ke slovu tak přišla druhá řada vedená osobně Přemyslem II. Podařilo se jí zatlačit Rakušany, avšak v tu chvíli udeřil Rudolf v čele třetí vlny. Římský král byl jedním z přemyslových rytířů sražen z koně a před smrtí jej zachránila pomoc Waltera z Ramswagenu, který mu opatřil nového koně. Bitva však stále nebyla rozhodnuta, Přemysl měl v záloze ještě oddíly složené ze Slezanů a Poláků.
V tu chvíli udeřila Oldřichova jednotka, která vpadla třetí vlně do týla a šířila kolem sebe paniku. Těžkoděnci se mohli otáčete pouze s největšími obtížemi. Ani za této situace však Milota neztratil rozvahu a pokusil se rakouskému komandu oplatit stejnou mincí. Počal šikovat své spolubojovníky, vybídl je k otočení koní a chystal se vpadnout Oldřichově oddílu do zad. Nicméně dezorientovaní a průběhem bitvy rozladění vojáci si tento krok vysvětlili jako pokyn k ústupu. Třetí polsko-slezský šik se tak dal na útěk a strhl s sebou další. Přemysl sice dokázal zformovat své nejvěrnější k obraně, ale jak víme, byla to obrana poslední. Za to však hrdinská. Můžeme říct, že nalezl podobný osud, který se vydal hledat do bitvy u Kresčaku jeho nástupce na českém trůně král Jan Lucemburský. Rozdíl však byl v tom, že Přemysl padl čestnou smrtí rytíře dříve, než by si sám přál.
Tohle je rekonstrukce bitvy, jak jí podává prof. Josef Žemlička. Myslím, že se jedná o dostatečně věrohodnou verzi, která má dost blízko skutečnosti. Zbývá tedy položit si otázku, proč zrovna Milota?
Opět si dovolím odcitovat prof. Žemličku, tentokrát jeho poslední práci nazvanou Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali.
Autorem první je František Kurfürst, jmenuje se Válečné dějiny československé a byla napsána v roce 1937.
A ukázka druhá, tentokrát od Vratislava Vaníčka. Jedná se o pasáž z Velkých dějin Zemí koruny české. Díl III., vydáno roku 2002, str. 194Franitšek Kurfürst píše:… Nyní bylo na českých zálohách, dosud nedotčených, aby zasáhly a proměnily kolísání bitvy ve vítězství. České zálohy, vedené Milotou z Dědic, však nejenže nezasáhly, nýbrž daly se zrádně na útěk. To rozhodlo o porážce Čechů. Na 10.000 Čechů padlo a mnoho jich bylo zajato. (str. 119)
Jak vidíme, pohled české historiografie na Milotův čin se velmi liší. Brzy po bitvě získal Milota nálepku zrádce, která mu vydržela až do 19. století. Tehdejší česká historiografie nejenže se nepokusila o přezkoumání, ale ve vlně vlasteneckého cítění Milotovu nálepku potvrdila a označila jej za viníka králova skonu. Jak vidíme v práci Fr. Kurfürsta, toto stigma bylo přijímáno stále i ve 20. století. Až teprve v poslední čtvrtině uplynulého století došlo k posunu. Pro Přemyslovu porážku se začaly hledat důvody i jnde a počalo se ukazovat, že bitva se nejspíše vyvíjela trochu jinak. Milotův "útěk" tak nebyl rekací na nepříznivý vývoj ve střetnutí, ale pokusem zvrátit boj zpět ve prospěch českého krále.Vratislav Vaníček píše:Bitvu nerozhodla "zrada českých pánů", jak se dlouho tradovalo v české historiografii a německém kronikářství, ale útok skupiny rytířů ze zálohy proti pravidlům rytířského boje. Vedením skryté zálohy pověřil král Rudolf své věrné od Enže, pana Oldřicha z Capellenu a rytíře Konráda ze Sommerau, kteří se za nerytířský způsob boje omlouvali, avšak dostali od Rudolfa vysoké odměny. Útok vyvolal dezorientaci a rozbil Přemyslovy rytířské šiky.
Rudolf Habsburský proslul více jako šetrný hospodář než jako udatný válečník. Ač se nemohl udatností rovnat Přemyslovi, Habsburk nebyl žádný hlupák a ve válčení se vyznal. Rytířské pojetí bitvy pro tohoto pragmatika na říšském trůně příliš neznamenalo, proto se rozhodl pojistit si vítězstvím následujícím způsobem. Pod vedením asi padesátky rytířů vytvořil zvláštní oddíl o síle několika set bojovníků. V čele stál Oldřich z Capellenu (někde se uvádí Ulrych z Kapellu). Přepadový oddíl se skryl a vyčkal na svoji chvíli.
V prvním střetnutí se srazily šiky Přemyslových železných pánů s Kumány, aniž by jedna ze stran získala zřetelnější výhodu a ke slovu tak přišla druhá řada vedená osobně Přemyslem II. Podařilo se jí zatlačit Rakušany, avšak v tu chvíli udeřil Rudolf v čele třetí vlny. Římský král byl jedním z přemyslových rytířů sražen z koně a před smrtí jej zachránila pomoc Waltera z Ramswagenu, který mu opatřil nového koně. Bitva však stále nebyla rozhodnuta, Přemysl měl v záloze ještě oddíly složené ze Slezanů a Poláků.
V tu chvíli udeřila Oldřichova jednotka, která vpadla třetí vlně do týla a šířila kolem sebe paniku. Těžkoděnci se mohli otáčete pouze s největšími obtížemi. Ani za této situace však Milota neztratil rozvahu a pokusil se rakouskému komandu oplatit stejnou mincí. Počal šikovat své spolubojovníky, vybídl je k otočení koní a chystal se vpadnout Oldřichově oddílu do zad. Nicméně dezorientovaní a průběhem bitvy rozladění vojáci si tento krok vysvětlili jako pokyn k ústupu. Třetí polsko-slezský šik se tak dal na útěk a strhl s sebou další. Přemysl sice dokázal zformovat své nejvěrnější k obraně, ale jak víme, byla to obrana poslední. Za to však hrdinská. Můžeme říct, že nalezl podobný osud, který se vydal hledat do bitvy u Kresčaku jeho nástupce na českém trůně král Jan Lucemburský. Rozdíl však byl v tom, že Přemysl padl čestnou smrtí rytíře dříve, než by si sám přál.
Tohle je rekonstrukce bitvy, jak jí podává prof. Josef Žemlička. Myslím, že se jedná o dostatečně věrohodnou verzi, která má dost blízko skutečnosti. Zbývá tedy položit si otázku, proč zrovna Milota?
Opět si dovolím odcitovat prof. Žemličku, tentokrát jeho poslední práci nazvanou Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali.
Zkáza slavného krále musela být nějak vysvětlena a motiv zrady se k tomu hodil nejlépe.Josef Žemlička píše:Podobně jako si kressenbrunské vítězství nedokázala lidská představivost vysvětlit bez zásahů shůry, neuměla ani zkázu "železného" Přemysla pochopit bez spiknutí a nevěry. (str. 207)
-
Cozzinnni
- Sigilan
- Příspěvky: 651
- Registrován: 1.3.2006 9:39
- Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
- Kontaktovat uživatele:
Dalcora bych nepomlouval ani v tom nejtěžším extatickém rauši!!!
A navíc, v té době jsem měl málo času a proto tak krátké příspěvky...
Dnes jsem se na Primě koukal na Tajemství války, kterýžto díl měl téma Superděla. Zajímavé pokoukáníčko.
Zaujala mě myšlenka, že kdyby se dnes začaly v dělostřelectvu používat EMP náboje (pro neznalé: elektromagnetický impuls, vyřadí jakoukoli elektroniku v dosahu tím, že přepálí obvody. Kdo hraje Webgame, ví o čem mluvím
), válka by se vrátila na úroveň 1. světové války, v lepším na začátek 2. světové války. Zapomenout by jsme mohli na noční vidění, počítačové zaměřování, radary, řízené střely a letectvo vůbec, mezikontinentální balistické střely, GPS navigace...
V kostce: Vezměte si dnešní armádu a odečtěte veškerou elektroniku. Co vám zůstane?
A navíc, v té době jsem měl málo času a proto tak krátké příspěvky...
Dnes jsem se na Primě koukal na Tajemství války, kterýžto díl měl téma Superděla. Zajímavé pokoukáníčko.
Zaujala mě myšlenka, že kdyby se dnes začaly v dělostřelectvu používat EMP náboje (pro neznalé: elektromagnetický impuls, vyřadí jakoukoli elektroniku v dosahu tím, že přepálí obvody. Kdo hraje Webgame, ví o čem mluvím
), válka by se vrátila na úroveň 1. světové války, v lepším na začátek 2. světové války. Zapomenout by jsme mohli na noční vidění, počítačové zaměřování, radary, řízené střely a letectvo vůbec, mezikontinentální balistické střely, GPS navigace...V kostce: Vezměte si dnešní armádu a odečtěte veškerou elektroniku. Co vám zůstane?
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
-
Cozzinnni
- Sigilan
- Příspěvky: 651
- Registrován: 1.3.2006 9:39
- Bydliště: Kontrolní stanoviště duálního 350 mm pulzního děla.
- Kontaktovat uživatele:
wosmahl: Zbraně by se vyráběly dál, poněvadž by se začalo zase s ruční prací. Hezky pěkně fachčit rukama.
Vallun: Bych byl zvědav, jak by vypadala ochrana před elektromagnetickým pulzem
Vallun: Bych byl zvědav, jak by vypadala ochrana před elektromagnetickým pulzem
So now, we have easy choice: Our and Earth's death, or their and Praia Prime death.
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
Admirál Gilbert, těsně před bitvou o Proximu Centauri, kde Aliance zastavila praianský postup ke Sluneční soustavě
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Dalcor – omlouvám se za dlouhou prodlevu v e vstupech. První odpověď je ta že soukromé zprávy čtu ale někdy pozdě. Vstoupím do sebe, zamyslím se nad sebou a přijmu nějaké rozhodné opatření.
Na tvoji otázku: „ Já???“ píšu nikolivěk, příteli ale Cozzinnniho výstřel o taktické svini byl umístěn tak, že jsem chtěl zvýraznit potřebu přesné specifikace cíle. Kdyby to umístil za kohokoliv jiného uvedl bych jeho. Tobě naopak patří mé smeknutí klobouku a poklona – dal sis dost práce uvedl jsi věci na pravou míru.
Cozzinnni- měl bys pouvažovat a napsat, že se Milotoví z Dědic alespoň takto virtuálně a přes propast času omlouváš za označení které jsi použil.
Vysvětlím proč.
1.Milota z Dědic nebyl nikdy označen dobovou literaturou jako zrádce. První pochybnosti nebo spíše zpochybnění se našlo a v době kolem Karla IV. A zdá se že šlo o královskou objednávku. Karel IV. Si svého předchůdce velmi považoval a asi se nedokázal smířit s tím že takto zbytečně a hloupě padl v bitvě, kterou měl podle předpokladů vyhrát. Podruhé se vše svedlo na Milotu v době národního obrození a to si dovolím tvrdit, že šlo – li o cokoliv co mohlo historicky vyzvednout Český národ tak se buditelé nebáli i velmi volného výkladu dějin. Tak vše přešlo do učebnic i literatury a pořád dokola se to papouškuje.
2.Přemysl udělal vše proto, aby prohrál. Je v tom skryta sebedůvěra a trocha pochopitelné arogance. Protivníka nepovažoval za rovnocenného soupeře a na tomto bojišti před 18 lety vybojoval vítěznou bitvu. Proč nepočkal na všechny jednotky a proč rozčlenil sestavu tak jak to udělal se nikdy nedovíme.
3.Milota velel záloze. V době kdy to nikdo nečekal byla tato záloha, jak píše Dalcor napadena z boku a těžká jízda se s tímto útokem nedokázala vyrovnat. To se v bitvách té doby stávalo naprosto běžně. Milota se snažil statečně této krizi čelit ale válečné štěstí stál jinde. I to je běžná věc. A navíc takticky Milota nemohl nic zesvinit-měl své rozkazy. Naopak jeho otáčecí manévr který měl situaci zachránit byl mistrovský. Chyběl mu jen čas. A to také není nic neobvyklého. Přemysl byl navíc velmi autoritativní člověk. Neplnit jeho rozkazy by mohlo být pro viníka osudné.
4. Pseudohistorické rekonstrukce mající najít důvod jeho údajné zrady jsou sice podloženy vážnými argumenty ale neobstojí před pravdou, že po této bitvě se až do své smrti staral o královskou vdovu Kunhutu a věrně sloužil zájmům přemyslovců na zachovaném území.
Takže se zkus probrat vším co jsem napsal já i Geralt a po dohledání vlastní pílí se vyjádři. Když jsi dokázal rozhýbat k reakci i Neferit která se historií zabývá jen okrajově, tedy na sigilu, tak si myslím, že asi s Geraltem nepíšeme samé blbosti.
Geralt vedl jednu závažnou věc – Rudolf tedy Přemyslův protivník nebyl žádný velký válečník. Byl to pragmatik a tak se choval i v bitvě. Rozhodně to ale nebyl zbabělec a bitvě se nevyhýbal. Proto se dá říct, že udělal taková opatření aby Přemyslovy snahy rozhodnout vše jedinou ranou rozmělnil a to se mu povedlo. Rudolf válku nechtěl ale chování Přemysla ho k ní dohnalo. Proto se spojil se všemi kdo měli proti Přemyslovi jakékoliv zášti a využil je. Koneckonců jeden jeho voj vedl Matúš Čák Trenčianský který svého nového postavení po bitvě využil a vybudoval si vlastní říši která sahala až na Moravu. Slovenské prameny tvrdí, že to byli právě Matúšovi vojáci co útočil na skupinku rytířů, která bojovala spolu s Přemyslem do jejich úplného zničení.
Vallun – ČEŠI A MÍRUMILVNÍ? Ty jeden ironiku!!!!!!!!
Dalcor: opět skvělá volba. Co bude příště?
Na tvoji otázku: „ Já???“ píšu nikolivěk, příteli ale Cozzinnniho výstřel o taktické svini byl umístěn tak, že jsem chtěl zvýraznit potřebu přesné specifikace cíle. Kdyby to umístil za kohokoliv jiného uvedl bych jeho. Tobě naopak patří mé smeknutí klobouku a poklona – dal sis dost práce uvedl jsi věci na pravou míru.
Cozzinnni- měl bys pouvažovat a napsat, že se Milotoví z Dědic alespoň takto virtuálně a přes propast času omlouváš za označení které jsi použil.
Vysvětlím proč.1.Milota z Dědic nebyl nikdy označen dobovou literaturou jako zrádce. První pochybnosti nebo spíše zpochybnění se našlo a v době kolem Karla IV. A zdá se že šlo o královskou objednávku. Karel IV. Si svého předchůdce velmi považoval a asi se nedokázal smířit s tím že takto zbytečně a hloupě padl v bitvě, kterou měl podle předpokladů vyhrát. Podruhé se vše svedlo na Milotu v době národního obrození a to si dovolím tvrdit, že šlo – li o cokoliv co mohlo historicky vyzvednout Český národ tak se buditelé nebáli i velmi volného výkladu dějin. Tak vše přešlo do učebnic i literatury a pořád dokola se to papouškuje.
2.Přemysl udělal vše proto, aby prohrál. Je v tom skryta sebedůvěra a trocha pochopitelné arogance. Protivníka nepovažoval za rovnocenného soupeře a na tomto bojišti před 18 lety vybojoval vítěznou bitvu. Proč nepočkal na všechny jednotky a proč rozčlenil sestavu tak jak to udělal se nikdy nedovíme.
3.Milota velel záloze. V době kdy to nikdo nečekal byla tato záloha, jak píše Dalcor napadena z boku a těžká jízda se s tímto útokem nedokázala vyrovnat. To se v bitvách té doby stávalo naprosto běžně. Milota se snažil statečně této krizi čelit ale válečné štěstí stál jinde. I to je běžná věc. A navíc takticky Milota nemohl nic zesvinit-měl své rozkazy. Naopak jeho otáčecí manévr který měl situaci zachránit byl mistrovský. Chyběl mu jen čas. A to také není nic neobvyklého. Přemysl byl navíc velmi autoritativní člověk. Neplnit jeho rozkazy by mohlo být pro viníka osudné.
4. Pseudohistorické rekonstrukce mající najít důvod jeho údajné zrady jsou sice podloženy vážnými argumenty ale neobstojí před pravdou, že po této bitvě se až do své smrti staral o královskou vdovu Kunhutu a věrně sloužil zájmům přemyslovců na zachovaném území.
Takže se zkus probrat vším co jsem napsal já i Geralt a po dohledání vlastní pílí se vyjádři. Když jsi dokázal rozhýbat k reakci i Neferit která se historií zabývá jen okrajově, tedy na sigilu, tak si myslím, že asi s Geraltem nepíšeme samé blbosti.
Geralt vedl jednu závažnou věc – Rudolf tedy Přemyslův protivník nebyl žádný velký válečník. Byl to pragmatik a tak se choval i v bitvě. Rozhodně to ale nebyl zbabělec a bitvě se nevyhýbal. Proto se dá říct, že udělal taková opatření aby Přemyslovy snahy rozhodnout vše jedinou ranou rozmělnil a to se mu povedlo. Rudolf válku nechtěl ale chování Přemysla ho k ní dohnalo. Proto se spojil se všemi kdo měli proti Přemyslovi jakékoliv zášti a využil je. Koneckonců jeden jeho voj vedl Matúš Čák Trenčianský který svého nového postavení po bitvě využil a vybudoval si vlastní říši která sahala až na Moravu. Slovenské prameny tvrdí, že to byli právě Matúšovi vojáci co útočil na skupinku rytířů, která bojovala spolu s Přemyslem do jejich úplného zničení.
Vallun – ČEŠI A MÍRUMILVNÍ? Ty jeden ironiku!!!!!!!!
Dalcor: opět skvělá volba. Co bude příště?
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Já se orpavdu domnívám,že my jsme v konečném důsledku mírumilovný národ, sice bychom rádi na druhé svolávali hromy a blesky, ale pouze tehdy, kdybychom sami nemsueli totiž elektrostatickým generátorem...Neferiot Sr. píše:Vallun – ČEŠI A MÍRUMILVNÍ? Ty jeden ironiku!!!!!!!!
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."