No, psal jsem o tom, že si nemyslím, že by všechny typy holek akceptovaly zmiňované avantýry tvého kamaráda. S tím, že znám několik takových, které rozhodně ne, potažmo, že si myslím, že se nejedná pouze o ty jednotlivkyně, které zrovna znám, ale že si myslím, že to platí obecněSwashbuckler píše:Vlasák: Na mě musíš pomlu, to jsem trochu nestihl.
PS: S tim že kašlu na city, to myslim tak, že po mé aféře s jednou dívkou a zhrzenou láasku - psal jsem to tu, už pro mě city nehrajou takovou roli. Což znamená, že když uvidím někoho kdo mě přitahuje nebudu řešit budoucí soužití, apd. hovadiny.
).. 
To mi připomíná jednu diskuzi, kterou jsme vedli ve skupince na jedné duchovní obnově (nebo to byl kurz osobního růstu?Swashbuckler píše:PS: S tim že kašlu na city, to myslim tak, že po mé aféře s jednou dívkou a zhrzenou láasku - psal jsem to tu, už pro mě city nehrajou takovou roli. Což znamená, že když uvidím někoho kdo mě přitahuje nebudu řešit budoucí soužití, apd. hovadiny.
). Bavili jsme se o tom, proč si některých holek kluci nevšímají a jiných "nevšímají". U toho prvního to bylo celkem jednoduchý - prostě jim nepřijde zajímavá (což je někdy chyba) a u toho druhýho jsem zjistila, že to určitě bude můj případ - jsem na kluky moc krásná a inteligentní 
*Neferit se smíchy složí pod stůl* a tak se mě bojí/stydí oslovit (i když - co já můžu vědět, nikdy se mi nic podobnýho nepřihodilo -> vysvětlení je kousek výš ). To, že se mi někdo líbí neznamená, že s ním hned ten večer, co se s nám seznámím, půjdu do postele 
Doopravdy mám k tomu zajímavou příhodu. Kamarádka - odvážím se říct krásná holka, taková ta za kterou se všichni otočej. Takže tak skoro po půl roce, co jsem jí poznal jsme se stala docela dobrými kamarády, řešili různý osobní problémy, co rády holky a co rádi my, že. Atp. Když jsem jí viděl poprvé, tak jsem si řikal - ty bláho s tou si to rozdat - to by bylo něco. A kdýž jí znám teď již skoro rok - nikdy bych si to s ní nerozdal. A právě se mi stalo, když se rozešla s přítelem, celej den jsem jí utěšoval, večer jsme si šli sednout a když jsem jí doprovázel domu, začla mě líbat. A já nemohl, prostě to nešlo - bylo to jak bych měl líbat sestru, takže proto s kamarádkama ne.Já mam to štěstí že všechny mý kamarádky se mnou vychází dobře,dobře vypadaj a rozdat si to s nima by mi nevadilo,a ony to vědíJinak obcovat s kamarádkama bych nemohl - jak bysme pak řešili jejich problémy ve vztahu. Doopravdy mám k tomu zajímavou příhodu. Kamarádka - odvážím se říct krásná holka, taková ta za kterou se všichni otočej. Takže tak skoro po půl roce, co jsem jí poznal jsme se stala docela dobrými kamarády, řešili různý osobní problémy, co rády holky a co rádi my, že. Atp. Když jsem jí viděl poprvé, tak jsem si řikal - ty bláho s tou si to rozdat - to by bylo něco. A kdýž jí znám teď již skoro rok - nikdy bych si to s ní nerozdal. A právě se mi stalo, když se rozešla s přítelem, celej den jsem jí utěšoval, večer jsme si šli sednout a když jsem jí doprovázel domu, začla mě líbat. A já nemohl, prostě to nešlo - bylo to jak bych měl líbat sestru, takže proto s kamarádkama ne.
Třeba se sama sebe ptala...jestli je takových blbů na světě moc a rozhodovala se, že si ten obličej zapamatuje na výstrahu?....kdysi se mi stalo něco podobného...já dotyčného poslala nevybíravě někam....urazil se a po mé další mrazivé odpovědi jsme spolu nepromluvili nějakých dvanáct let ani slovo ( protože máme spol.známe, potkávali jsme se), za poslední rok úspěch asi tak 5 vět...a tak jde čas...jen to už, zdá se, není takový blbec (nebo má dobrou paměť?)Swashbuckler píše:Necro: No zajímavá ..... a odsedla si. Ale stejně když jsem jí pozoroval, furt po něm házela okem. (On je fakt takovej ukrutnej fešák, ne fakt nejsem teplej
).