Hmm, takže Silent Hill...
...pro nezasvěceného diváka asi jeden velký chaos, pro fanouška chaos menší, ale o to více zdůrazňující nesystematičnost.
Co mě potěšilo, byly známé klasické věci, scény, postavy a místa (nemocnice, záchodky, názvy ulic, chrčení rádia, symboly, u kterých si člověk může savnout hru

) a herní soundrack (byť ne vždy zrovna dobře "umístěný"). Ale to bylo tak nějak víceméně všechno...
Zásek první - prvoplánovitost. Některé věci tam vyloženě zavánějí "nastrčením" pro zajímavost. Tuplem z hlediska mechaniky Silent Hillu. Jeden ze záporáků (kdo viděl, asi tuší, na co narážim) je tam sice sympaticky zařazený, co už naplat, že jeho "význam" má být zcela jiný, než aby bezduše bafal.
Sem patří někdy i prvoplánová (sice dobře, že ne až tak cenzurovaná) brutalita, která místy vyznívá až teatrálně.
Zásek druhý - nevyužití "silenthillovin". Hraček, oken, tabulí, papírů, figurín, obrazů, telefonů, faxů, rádií, televizí, místností, chodeb a všehomožného tam bylo až běda. Zatracená škoda, že to tam nebylo vůbec nijak využité pro záhadnost, strašidelnost a ujetosti... zajímavé lékařské zápisky nebo telefonáty se Stanleyem, kde jste?
Jeden z prvků, co dělá herní SH unikátem, ve filmu zcela nevyužit... Prostor (i ten časový) by tam na to byl...
Zásek třetí - pro film možná ucelenější, pro konzistenci však možná skoro fatální. A to téměř převrácení celé zápletky kolem Alessy. Příliš mnoho věcí díky tomu vypadá dost nelogicky a nevysvětleně, či nastrčeně. S tím souvisí i velká inflace "živých" lidí ve městě...
Zásek čtvrtý a největší - absence emocí. Konflikt hlavní hrdinky nulový a i kdybch tam nějaký viděl, tak sterilně podaný. Konflikt hlavní záporné postavy (ať za ní považujeme kohokoliv z možných) taktéž nulový, a když už, tak takový "triumfátorský". Snad jediným pocucháním byl celkem surový skon osoby XYZ a trochu ty vzpomínkové scény, což byla jen slabá náplast na divadlo, jaké jsem očekával... Emoce, tj. to, co nejvíc dělá SH SH, zcela vytracené, čímž to dost vše sráží. Ať už příběh, tak význam jednotlivých rovin města...
Vyložený propadák to není, potěší známé prostředí, ale potenciál totálně nevyužitý, což z filmu jen dělá Ajantisův příměr, že je to sled scén, které jsou někdy zajímavé.