Město, místo, kraj, země - kam chceme a kde se nám líbilo?
Napsal: 27.3.2006 22:42
Sice tu kdysi dávno bylo nadhozeno téma o oblíbeném kraji, ale to bylo spíše o tom, kde by se člověk chtěl usadit. A tady mi jde spíš o výlety, výpravy, dovolené, zájezdy, návštěvy,... Kde se vám líbilo a kde naopak ne? Co byste doporučili ostatním? A kam se chystáte v blízké, či vzdálené budoucnosti?
Nemusí jít ani o svět, stačí i náš kraj 
Chystám se na Paříž a Francouzskou riviéru. Láká mě na vlastní kůži zjistit, jestli má Paříž skutečně tu atmosféru, jakou člověk zná k literatury a filmů. X lidí říká, že ano, y, že je to pouze dogma, které možná platilo posledně před desítkami let. Dokud tam nebudu, tak neuvěřim ani jednomu
Nicméně, vzhledem k tomu, že bych to rád spojil i s tenisovým Frech Open, přichází to úvahu tak možná za rok, což už rázem tak hmatatelný plán neni
Dost by mě zajímalo poznat Skandinávii - jiný šmrnc přírody a pobyt v zemích patřících mezi ty s nejvyšší životní úrovní na světě. A když už by šlo o tu severskou přírodu, přidal bych k tomu i Island
Loni mě taky jeden kamarád hmatatelně nadchl pro Kanadu a národní parky. Strávil tam týden "zálesáckého" pobytu a jeho líčení prostředí mě docela ovlivnilo... Kanada mě kromě toho lákala vždycky - Ottawa, Toronto, příroda...
A nakonec čirá zvědavost - Kuba a Brazílie, konkrétně Rio de Janeiro
Trocha zahřátí by se po výše zmíněných chladech hodila 
Co jsem navštívil, z měst mě zaujaly Benátky a Barcelona. Benátky proto, že z nich skutečně dýchá středověká atmosféra renesance a baroka, Barcelona pak pro svou, nazval bych to, "vzdušnost" a volnost. A taky proto, že jsem se tam naučil smlouvat (což jsem od té doby vlastně už nikdy neuplatnil
).
Hodně se mi líbila cesta křížem krážem po Maďarsku - zajímavá, Slovanovi blízká krajina plná luk, polí, sadů se sdílnými a ochotnými lidmi. Jel jsem tam s menšími předsudky, ale ty se rozplynuly, než jsem tam vůbec dorazil. Už jižní Slovensko ukázalo, že všude dobře a možná i líp než doma
Jakkoli je tohle sporné, když se člověk jinde nachází po krátkou dobu, ale moc se mi v Maďarsku líbilo - a to nejen pro zážitky typu, že po jednom z navštívených penzionů chodila po chodbě zpola neoděná tamtéž ubytovaná mladá Němka 
Zní to klišoidně, ale velmi se mi líbí Chorvatsko. Čechoslováků je tam až běda, ale ta země toho má leccos do sebe i kromě moře - ty skály, strže, říčky, vodopády, fascinující vyprahlé pláně. Kromě toho pohodová nátura místních, to je zcela parádní...
Vracíme se domů... loni v létě mě absolutně nadchly Karlovy Vary, rsp. jejich lázeňský kousek rozlohy, to jsem překvapení docela koukal. Zdá se, že východní šedé eminence a rubl to tam daly dost dohromady, alespoň co se týká hlavní turistické třídy. Žádné šedé a poloplesnivé barabizny, ale opravené hotýlky se zazobanými (východními/západními) rentiéry vykuřující z balkónů doutníky
, upravené parčíky a trávníky, kavárničky a restaurace se zahrádkami a do toho nějaké pseudo-palmy... Přímořské letovisko hadr
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem si tamní turistickou tepnu procházel po pěti letech anebo že byl zrovna počasím zcela povedený den, ale měl jsem překvapením trochu spadlou čelist 
A úplně domů...
nikdy jsem nebyl moc s to pochopit, co kromě levných cen tolik láka zahraniční turisty na Praze. Ano, nějaké památky, ale veskrze špína, zaplivané pasáže a taková šeď... Loni na jaře jsem možná trochu proniknul do toho tajemna
Rsp. spíš mi přišlo, že se město konečně dalo trochu do pucu
Minimálně Malá strana se dost zvedla a geniální místa v podobě Valdštejnských a dalších "podhradních" zahrad tam neční jako osamocené upravené ostrůvky. Tak nějak se tam aspoň ty hlavní a viditelné kouty daly do kupy a když se člověk podíval z hradčanské vyhlídky, konečně to byl trochu pohled, za který by se člověk nemusel trochu stydět jako tomu bylo donedávna.
Atmosféru malostranských a staroměstkých kavárniček a restaurací v petřínské vyhlídce asi vychutná víc movitý cizinec než našinec, ale jo - už je to přece jen něco trochu na úrovni. Imho nahoru trochu šlo i Staroměstké náměstí a Příkopy...


Chystám se na Paříž a Francouzskou riviéru. Láká mě na vlastní kůži zjistit, jestli má Paříž skutečně tu atmosféru, jakou člověk zná k literatury a filmů. X lidí říká, že ano, y, že je to pouze dogma, které možná platilo posledně před desítkami let. Dokud tam nebudu, tak neuvěřim ani jednomu

Nicméně, vzhledem k tomu, že bych to rád spojil i s tenisovým Frech Open, přichází to úvahu tak možná za rok, což už rázem tak hmatatelný plán neni

Dost by mě zajímalo poznat Skandinávii - jiný šmrnc přírody a pobyt v zemích patřících mezi ty s nejvyšší životní úrovní na světě. A když už by šlo o tu severskou přírodu, přidal bych k tomu i Island

Loni mě taky jeden kamarád hmatatelně nadchl pro Kanadu a národní parky. Strávil tam týden "zálesáckého" pobytu a jeho líčení prostředí mě docela ovlivnilo... Kanada mě kromě toho lákala vždycky - Ottawa, Toronto, příroda...
A nakonec čirá zvědavost - Kuba a Brazílie, konkrétně Rio de Janeiro


Co jsem navštívil, z měst mě zaujaly Benátky a Barcelona. Benátky proto, že z nich skutečně dýchá středověká atmosféra renesance a baroka, Barcelona pak pro svou, nazval bych to, "vzdušnost" a volnost. A taky proto, že jsem se tam naučil smlouvat (což jsem od té doby vlastně už nikdy neuplatnil

Hodně se mi líbila cesta křížem krážem po Maďarsku - zajímavá, Slovanovi blízká krajina plná luk, polí, sadů se sdílnými a ochotnými lidmi. Jel jsem tam s menšími předsudky, ale ty se rozplynuly, než jsem tam vůbec dorazil. Už jižní Slovensko ukázalo, že všude dobře a možná i líp než doma


Zní to klišoidně, ale velmi se mi líbí Chorvatsko. Čechoslováků je tam až běda, ale ta země toho má leccos do sebe i kromě moře - ty skály, strže, říčky, vodopády, fascinující vyprahlé pláně. Kromě toho pohodová nátura místních, to je zcela parádní...
Vracíme se domů... loni v létě mě absolutně nadchly Karlovy Vary, rsp. jejich lázeňský kousek rozlohy, to jsem překvapení docela koukal. Zdá se, že východní šedé eminence a rubl to tam daly dost dohromady, alespoň co se týká hlavní turistické třídy. Žádné šedé a poloplesnivé barabizny, ale opravené hotýlky se zazobanými (východními/západními) rentiéry vykuřující z balkónů doutníky



A úplně domů...



Atmosféru malostranských a staroměstkých kavárniček a restaurací v petřínské vyhlídce asi vychutná víc movitý cizinec než našinec, ale jo - už je to přece jen něco trochu na úrovni. Imho nahoru trochu šlo i Staroměstké náměstí a Příkopy...