Jaro
Napsal: 4.4.2006 8:12
Dnes jsem narazila na tenhle článeček a je to trochu jiný pohled na jaro....takže, co vy na to?
"Už je to tady zas. Jaro. A pak léto. Příroda se probudila a zjistila, že už jí nějak dlouho nepřibylo. Takže se do toho pustí. Stromy začnou pučet, ptáci nakladou vejce, žáby je časem napodobí rosolem a všechno se začne množit. Násobit. Statisícinásobit.
Nastane další období všeobecného bujení. Bude se jásat nad štědrou, plodnou přírodou a využijí toho všichni - od mravenců po reklamní agentury. Příroda, dárkyně života se znovu probouzí. No, tohle jsou opravdu staré triky. Nenechte se napálit. Neobnovuje se život, ale smrt. Bude zase víc mrtvol, mnohem víc než pozůstalých. Přiroda nepochybně vyvinula spoustu pěkných rozmnožovacích technik - nic proti sexu, korálovým útesům, nebo motýlům. Jestli ale něco dovedla k absurdní dokonalosti, pak je to technologie plýtvání.
Kdyby se dvoumilimetrová mšice mohla v klidu množit celý rok a někdo by si dal práci a srovnal všechny dospělce za sebou, vznikne průvod dlouhý 2500 světelných let. Jenže na takovou nálož na zemi nemáme místo. Co tedy s přebytečnými mšicemi? Správně: včas zabít jejich rodiče. I jiker je nějak moc. Kdyby všechny nakynuly a vypustily zázračným štěstím obdařený potěr, rybníky se změní ve smrdutý salát bez majonézy. Ještě že matky za pomoci náhodných kolemplujících většinu sežerou a o další podstatnou část se postará dravý vodní hmyz. Kdo ale odkrouhne příslušný počet dravých znakoplavek, potápníků a larev vážky? Třeba parazité, kteří budou mít to neuvěřitelné štěstí, že na rozdíl od trilionů smolařů nezhebnou hladem, včas najdou hostitele a rozhryžou je zevnitř.
V malebné hře na životodárnou Matku přírodu jasně vítězí smrt - jen to není moc vidět. Příroda je špatná firma. S živočišnými i rostlinnými zdroji pracuje se skandální přezíravostí a na dotace z Bruselu by neměla nárok. Nicméně funguje, vypadá malebně a zpěvem přeživšího ptactva zahajuje další sezónu. Začíná velká zelená pohřební hostina a já vám gratuluju k účasti. Máte fakt kliku. Já ostatně taky, což je nakonec důvod k nefalšované jarní radosti. Zatím... Ne, už toho nechám, venku je hezky a nějak mě to táhne do lesa..."
(mírně zkráceno... 
)
"Už je to tady zas. Jaro. A pak léto. Příroda se probudila a zjistila, že už jí nějak dlouho nepřibylo. Takže se do toho pustí. Stromy začnou pučet, ptáci nakladou vejce, žáby je časem napodobí rosolem a všechno se začne množit. Násobit. Statisícinásobit.
Nastane další období všeobecného bujení. Bude se jásat nad štědrou, plodnou přírodou a využijí toho všichni - od mravenců po reklamní agentury. Příroda, dárkyně života se znovu probouzí. No, tohle jsou opravdu staré triky. Nenechte se napálit. Neobnovuje se život, ale smrt. Bude zase víc mrtvol, mnohem víc než pozůstalých. Přiroda nepochybně vyvinula spoustu pěkných rozmnožovacích technik - nic proti sexu, korálovým útesům, nebo motýlům. Jestli ale něco dovedla k absurdní dokonalosti, pak je to technologie plýtvání.
Kdyby se dvoumilimetrová mšice mohla v klidu množit celý rok a někdo by si dal práci a srovnal všechny dospělce za sebou, vznikne průvod dlouhý 2500 světelných let. Jenže na takovou nálož na zemi nemáme místo. Co tedy s přebytečnými mšicemi? Správně: včas zabít jejich rodiče. I jiker je nějak moc. Kdyby všechny nakynuly a vypustily zázračným štěstím obdařený potěr, rybníky se změní ve smrdutý salát bez majonézy. Ještě že matky za pomoci náhodných kolemplujících většinu sežerou a o další podstatnou část se postará dravý vodní hmyz. Kdo ale odkrouhne příslušný počet dravých znakoplavek, potápníků a larev vážky? Třeba parazité, kteří budou mít to neuvěřitelné štěstí, že na rozdíl od trilionů smolařů nezhebnou hladem, včas najdou hostitele a rozhryžou je zevnitř.
V malebné hře na životodárnou Matku přírodu jasně vítězí smrt - jen to není moc vidět. Příroda je špatná firma. S živočišnými i rostlinnými zdroji pracuje se skandální přezíravostí a na dotace z Bruselu by neměla nárok. Nicméně funguje, vypadá malebně a zpěvem přeživšího ptactva zahajuje další sezónu. Začíná velká zelená pohřební hostina a já vám gratuluju k účasti. Máte fakt kliku. Já ostatně taky, což je nakonec důvod k nefalšované jarní radosti. Zatím... Ne, už toho nechám, venku je hezky a nějak mě to táhne do lesa..."
(mírně zkráceno... )
.Tak takhle bych o Jaru opravdu nesmýšlela 
?
)
