Stránka 1 z 1

Anreil a jeho "básničky"

Napsal: 16.4.2006 11:22
od Anreil
Vzhledem k tomu, že mě jedna osoba, nebudu ji jmenovat, je to Ave, přesvědčila abych to sem dal, tak se jdu ztrapnit. 8-)

A ještě upozornění neprošlo korekturou.

První:
Smrt není něco čeho je třeba se bát
nepřichází brát chce vám jen dát.
V posmrtném životě kam vás chce vzít
smíte si užívat tančit a pít.
Cvičit se k boji či jen si hrát
smrti se nebojím mám ji i rád.

Druhá:
Nebuď smutná, že uvadá
vyroste nová překrásná.
Vyroste nová ještě hezčí
bude mít květy jak
vítr v dešti.
Vysoká bude jak obr sám
jak já se na ni podívám.
Čmeláků hejna kolem ní
pojď rychle než se rozední.
Uvidíš divy překrásné
které jen láska dokáže.

Třetí:
Život je jen květina
když končí tak i začíná.
Láska nám jej zpestřuje
mnoho lidem slibuje.
Dělá z lidí otroky
a oni poté ulehají
se smrtí se setkávají.
Podléhají její zkáze
když jdou spolu od oltáře.
Já život svůj bych za ni dal
jen kdybych věděl a nehledal
kde skrývá svoje tajemství
já vyhledávám to nebezpečenství.
A doufám, že ji najdu brzy
neb nechci pro ni ronit slzy.

Čtvrtá:
Smyslem mého života je tvá láska
mým srdcem je tvůj smích
když uvidím tvou krásnou tvář
mám pocit že i čas zastavím
miloval jsem tě celou svou duší
tak proč teď umírám?

Napsal: 3.5.2006 14:39
od Anreil
Tak se musím ztrapnit dalším ze svých (s)hitů. 8-)

Temný skřítek v temném koutě
schovej se pod postel stejně najde tě.
Když si nedáš pozor na něj
vyskočí ti nahlavu a ovládne mysl tvou.
Ovládně tvé tělo. Oj jak na záchod by se ti chtělo.
Nemůžeš se pohnout, ani řádně promluvit.
Vidíš věci o kterých nic vědět nechceš a přesto skřítka nesetřeseš.
Nohy ty ti zdřevění a dech zrychlý se ti
a prokleješ hloupost svou, že nesmetlas myšlenku zlou
a zády se k němu otočila a zastavit ho nestačila.
Pomyslíš v posledních vteřinách, že život bez něj
by byl jak přednáška o slinách.

Napsal: 6.8.2006 12:03
od Target
V tu chvíly přišel do pokoje táta náš,
a přestal vyprávět o slinách.
Viděl jak skřítek s jeho dcerou láteří,
až se prohíbá v páteři.
Skřítek údivem oněmněl,
když jejího tátu uviděl.
Nad hlavou svou tkvící měl svatozář,
a v dlaních svých boží tvář.
Zlý skřítek se v tichu vznesl,
a jako amorek už nikdy nepoklesl.

omlouvám se, ale neudržel jsem se ;-)