Postavit dům, zplodit syna, zasadit strom ;)
Moderátoři: Sadako, sevencreature
- AlieN
- Sigilan
- Příspěvky: 2932
- Registrován: 4.10.2005 13:31
- Bydliště: Zlín, Brno, Praha a tak podobně
- Kontaktovat uživatele:
Vlasák: Občas za to ty nervy nestojí. Můj otec měl spolu s pár přáteli asi před desti lety dosti velký stolařský podnik, továrnu a hodně zaměstnanců, ale pak přišly nějaké problémy a jeho společníci se rozhodli vycouvat. Chvíli pak táhnul firmu sám (tato doba mu podle jeho slov vzala deset let života) a měl dvě možnosti: Buď zabere, plně se oddá práci, vytáhne podnik z nejhoršího a časem možná vybuduje velkou a prosperující firmu (a pravděpodobně bude mít nervy v kýblu), a nebo to zabalí a začne dělat v menším jen s pár zaměstnanci. Vybral si to druhé a teď má malou dílnu, rodinu, staví dům a je spokojený (a řekl bych že i šťastný). Možná mohl mít miliony, ale nestálo mu to za to.
A v jakejch? Muj bratricek je cirou nahodou v kasarnach ve Vyskove, to by mel bejt kousek.Neferit píše: edit:
Geralt: Chí, to mi připomíná jednu příhodu z dětsví - byli jsme s tatíkem v kasárnách a byli jsme se podívat na tanky. No ale to bych to nebyla já, aby z toho hned nebyl propadák - jak jsem do tanku vlezla, pak mě z něho nemohli vytáhnout, páč jsem se tam, jaksi, šprajcla
P.S. Omlouvam se ze pisu bez hacku a carek, ale dostal jsem se do Turecka a tam je v kavarne jenom anglicka klavesnice a tam neumim hacky a carky.
7c-edit: Zjevne nejen hacky a carky (provedl jsem mensi korekturu - dej si pozor na z a y na anglicke klavesnici ) Jinak zdravim a uzij si vylet
Jak jste to mohli se mnou vydržet? Já byl tak strašně blbej.
-------------------------------------------
Flower power
-------------------------------------------
Flower power
- Neferit
- Šifrovač
- Příspěvky: 2323
- Registrován: 29.9.2005 16:53
- Bydliště: terra incognita
- Kontaktovat uživatele:
V těch prostějovskejch na letištiTrandul píše:A v jakejch? Muj bratricek je cirou nahodou v kasarnach ve Vyskove, to by mel bejt kousek.
http://gh.ffshrine.org?r=23256
deviantART - place, where deviancy comes to play
Pokud máte něco, co po mně chcete, tak mě kontaktujte pomocí PM, emailu nebo ICQ. Vše je zde uvedeno.
deviantART - place, where deviancy comes to play
Pokud máte něco, co po mně chcete, tak mě kontaktujte pomocí PM, emailu nebo ICQ. Vše je zde uvedeno.
- sevencreature
- Sigil Team
- Příspěvky: 7394
- Registrován: 26.9.2005 1:24
- Bydliště: Země
- Kontaktovat uživatele:
- Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Lerek-
v mém městě je silná posádka elitních vojáků-přes 600 je jich v misích po celém světě. Některé jsem kdysi posílal do těch škol o kterých jsem věděl že se jim budou hodit. Učil jsem je odpovědnosti, povyšoval jsem je a snažil se aby rostli. Učil jsem je i tomu co se dnes moc nenosí-odpovědnosti za vlast-zní to jako fráze ale pro mě ne.
Znám jich opravdu hodně, ale nácka mezi nimi nenajdeš.Rád bych věděl kde jsi tento skvělý názor získal- ale já si dovolím ti sdělit že jestli v naší profi armádě slouží 35 tisícj e to vzorek populace-někdo s pravicovým a možná i ultrapravicovým myšlením tam je. Ale jestli jsi přesvědčen že AČR je tvořena nácky splň si svoji povinost a podej trestní oznámení.
Jinak cíle-je mi potěšením si číst si vaše pohledy na tuto otázku. Je totiž pravda co jsem u někoho výše četl-dnešní doba je od minulosti, kterou mám bohužel nebo bohudík hluboko pod kůží natolik daleko, že kdyby mi dnes bylo 18 let, tak bych se možná postavil k životu jinak. Jako voják zpovolání-v 18 letech jsem byl povýšen do hodnosti rotmistra a v 21 jsem už byl podporučík a svět se pro mě dík tehdejší době uzavřel. Dnešní svět je pro vás otevřen a nic vám nebrání skusit to co tehdy nebylo možné.
Abychom si rozuměli-já nelituji žádného svého rozhodnutí, každý krok co jsem udělal, postoj který jsem zaujal patří ke mně a nikdy se něj nebudu stydět-před sebou a už vůbec ne před kýmkoliv jiným.
Jen vám trochu někdy závidím, že máte více možností a tím i více potenciálnívh cílů, které si můžete stanovit a jít za nimi. Jak říká jeden můj kamarád-my měli krabičku akvarelek s 12 odstíny a vy dnes máte paletu s tisíci barvami. Každý si může své najít. Koneckonců i cíl Vampirie-nic nedělat a mít se dobře je cíl-já nad ním pokrčím rameny, ale pokud při jeho realizaci bude šťastná-budiž jí přáno aby se jí ho pdařilo naplnit.
v mém městě je silná posádka elitních vojáků-přes 600 je jich v misích po celém světě. Některé jsem kdysi posílal do těch škol o kterých jsem věděl že se jim budou hodit. Učil jsem je odpovědnosti, povyšoval jsem je a snažil se aby rostli. Učil jsem je i tomu co se dnes moc nenosí-odpovědnosti za vlast-zní to jako fráze ale pro mě ne.
Znám jich opravdu hodně, ale nácka mezi nimi nenajdeš.Rád bych věděl kde jsi tento skvělý názor získal- ale já si dovolím ti sdělit že jestli v naší profi armádě slouží 35 tisícj e to vzorek populace-někdo s pravicovým a možná i ultrapravicovým myšlením tam je. Ale jestli jsi přesvědčen že AČR je tvořena nácky splň si svoji povinost a podej trestní oznámení.
Jinak cíle-je mi potěšením si číst si vaše pohledy na tuto otázku. Je totiž pravda co jsem u někoho výše četl-dnešní doba je od minulosti, kterou mám bohužel nebo bohudík hluboko pod kůží natolik daleko, že kdyby mi dnes bylo 18 let, tak bych se možná postavil k životu jinak. Jako voják zpovolání-v 18 letech jsem byl povýšen do hodnosti rotmistra a v 21 jsem už byl podporučík a svět se pro mě dík tehdejší době uzavřel. Dnešní svět je pro vás otevřen a nic vám nebrání skusit to co tehdy nebylo možné.
Abychom si rozuměli-já nelituji žádného svého rozhodnutí, každý krok co jsem udělal, postoj který jsem zaujal patří ke mně a nikdy se něj nebudu stydět-před sebou a už vůbec ne před kýmkoliv jiným.
Jen vám trochu někdy závidím, že máte více možností a tím i více potenciálnívh cílů, které si můžete stanovit a jít za nimi. Jak říká jeden můj kamarád-my měli krabičku akvarelek s 12 odstíny a vy dnes máte paletu s tisíci barvami. Každý si může své najít. Koneckonců i cíl Vampirie-nic nedělat a mít se dobře je cíl-já nad ním pokrčím rameny, ale pokud při jeho realizaci bude šťastná-budiž jí přáno aby se jí ho pdařilo naplnit.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Dlho som sa nejako zdráhal písať do tejto témy... ono napísať "plávam životom a čakám čo bude" nie je nijak vec originálna a určite si každý z vás povie, že je to hlúposť a človek nejaké ciele má vždy...
dobre... keby sme bavili o menších cieľoch, tak sú to veci ako doštudovať strednú, dostať sa na vysokú a nájsť si nejakú zaujímavú prácu... lenže to chcenie je skôr samoúčelné tj. chcem lebo vlastne musím a v posledných dvoch prípadoch aj príliš všeobecné... lenže ja nedokážem napísať nič konkrétne... býva mi vyčítané, že som neambiciózny ( alebo dokonca nezodpovedný v tomto smere ), že si nedávqm žiadne ciele, nič... ale ja to proste nedokážem... neviem prečo som taký... budem sa venovať tým malým cieľom a uvidíme, čo so sebou prinesú...
Myslím, že steč tu písali, že v tom veku +/- 15 by už kažždý mal približne vedieť, kde má šance sa uplatniť... ja som to vedel a vlastne viem len veľmi približne... mám prekvapujúcu presnú predstavu kam by som "chcel" ísť na vysokú školu, lenže tie úvodzovky tam nie sú nadarmo... "chcem" ísť na medicínu resp. určite budem robiť prímačky na tú školu v Martine, ale to len vďaka mojej pohodlnosti, nedostatku vynaliezavosti a možno dokonca aj tlaku mojej mamy, ktorý síce veľmi na vedomie neberiem resp. nie je nejaký silný... takže preto sú tie úvodzovky... nie je to žiadna vec, ktorú by som si vysníval... myslím, že pri mojom spôsobe zmýšľania ani vysnívaná VŠ existovať nemôže... To je čo sa týka kariéry...
Rodina... hmm... túto vec prirodzene zatiaľ neriešim, imho je na to príliš skoro... určite skoro... neriešim to... preto má dokážu iritovať inteligentn= otázky mojich rovesníkov tipu "Koľko chceš mať detí?"... za to by som vraždil...
a nejaké zvláštne ciele či sny? ciele pre potešenie? nemám... nechcem sa povoziť v tanku, nechcem si zalietať v stíhačke a ani sa potopiť na dno Mariánskej priekopy... nie...
No možno sa vám pri čítaní tohto príspevku o mne vytvára veľmi zvláštna mienka, ale čo už... na mňa si musíte zvyknúť
dobre... keby sme bavili o menších cieľoch, tak sú to veci ako doštudovať strednú, dostať sa na vysokú a nájsť si nejakú zaujímavú prácu... lenže to chcenie je skôr samoúčelné tj. chcem lebo vlastne musím a v posledných dvoch prípadoch aj príliš všeobecné... lenže ja nedokážem napísať nič konkrétne... býva mi vyčítané, že som neambiciózny ( alebo dokonca nezodpovedný v tomto smere ), že si nedávqm žiadne ciele, nič... ale ja to proste nedokážem... neviem prečo som taký... budem sa venovať tým malým cieľom a uvidíme, čo so sebou prinesú...
Myslím, že steč tu písali, že v tom veku +/- 15 by už kažždý mal približne vedieť, kde má šance sa uplatniť... ja som to vedel a vlastne viem len veľmi približne... mám prekvapujúcu presnú predstavu kam by som "chcel" ísť na vysokú školu, lenže tie úvodzovky tam nie sú nadarmo... "chcem" ísť na medicínu resp. určite budem robiť prímačky na tú školu v Martine, ale to len vďaka mojej pohodlnosti, nedostatku vynaliezavosti a možno dokonca aj tlaku mojej mamy, ktorý síce veľmi na vedomie neberiem resp. nie je nejaký silný... takže preto sú tie úvodzovky... nie je to žiadna vec, ktorú by som si vysníval... myslím, že pri mojom spôsobe zmýšľania ani vysnívaná VŠ existovať nemôže... To je čo sa týka kariéry...
Rodina... hmm... túto vec prirodzene zatiaľ neriešim, imho je na to príliš skoro... určite skoro... neriešim to... preto má dokážu iritovať inteligentn= otázky mojich rovesníkov tipu "Koľko chceš mať detí?"... za to by som vraždil...
a nejaké zvláštne ciele či sny? ciele pre potešenie? nemám... nechcem sa povoziť v tanku, nechcem si zalietať v stíhačke a ani sa potopiť na dno Mariánskej priekopy... nie...
No možno sa vám pri čítaní tohto príspevku o mne vytvára veľmi zvláštna mienka, ale čo už... na mňa si musíte zvyknúť
Neferit Sr.: moc se omlouvám, jestli se Vás můj příspěvek dotkl, byl to jeden z mých extrémnějších nejapných žertů, nicméně pár známých v armádě mám, i když to možná bude regionem, ale hovoří o celkem hojném, i když ne exrémním zastoupení ultrapravice v naší armádě, ono není se čemu divit, když všechny současné uzavřené neonacistické organizace preferují příjem členů s vojenským výcvikem, typickým příkladem je asi současná nejznámější a světově nejrozšířenější Blood&Honour
"Vycházelo se přitom ze zcela pravdivé zásady, že určitým faktorem uvěření lži je její velikost..." Adolf Hitler
Yachiko: ono s tím +/- 15 jde spíš o to, že víš, k čemu, co kolem tebe prošlo, reálné dispozice nemáš, než to, k čemu všemu je máš - to je totiž jaksi dost široké. Já v +/- 15 taky věděl kulové o tom, k čemu bych měl směřovat, že chci dělat - a stejně jsem na tom teď po sedmi letech Jasně, vím, že jsou nějaké věci, které mě baví, a jdou mi, ale zdaleka mou budoucnost pro mě samotného neurčují jednoznačně.
Je to možná tím, co říká Neferit sr. - možností je dnes strašná spousta a není to teď o tom, že by byl člověk rád, že se může chytit toho nějakého "jednoho", co se mu poprvé nabídne, protože by se mohlo stát, že nic dalšího už nebude.
Ať už skrze studium - na přijetí/nepřijetí už nemá dopad stranictví/nestranictví, není protekčních, elitářských vumlů, každý se může hlásit kam chce a je to relativně na něm, zda se dostane a udrží.
Můj otec se chtěl hlásit na famu. Bylo mu řečeno, aby se probral a zkusil něco jiného, že famu je jen pro "vyvolenou elitu". Ačkoliv se zrovna o famu říká i dnes, že to je trochu škola za zásluhy a jméno, kamarádka se tam dostala neprotekčně. Přece jen dnes trochu jiná písnička...
I mimo školu je x možností uplatnění. S internetem, informačním věkem a rostoucí komunikací má dnešní generace taky dost jiný přístup prakticky ke všemu.
Jsme-li u snů - jeden svůj jsem tu eskaloval dříve - objet všechny tenisové grandslamy
Je to možná tím, co říká Neferit sr. - možností je dnes strašná spousta a není to teď o tom, že by byl člověk rád, že se může chytit toho nějakého "jednoho", co se mu poprvé nabídne, protože by se mohlo stát, že nic dalšího už nebude.
Ať už skrze studium - na přijetí/nepřijetí už nemá dopad stranictví/nestranictví, není protekčních, elitářských vumlů, každý se může hlásit kam chce a je to relativně na něm, zda se dostane a udrží.
Můj otec se chtěl hlásit na famu. Bylo mu řečeno, aby se probral a zkusil něco jiného, že famu je jen pro "vyvolenou elitu". Ačkoliv se zrovna o famu říká i dnes, že to je trochu škola za zásluhy a jméno, kamarádka se tam dostala neprotekčně. Přece jen dnes trochu jiná písnička...
I mimo školu je x možností uplatnění. S internetem, informačním věkem a rostoucí komunikací má dnešní generace taky dost jiný přístup prakticky ke všemu.
Jsme-li u snů - jeden svůj jsem tu eskaloval dříve - objet všechny tenisové grandslamy
- Sadako
- Sigil Team
- Příspěvky: 4552
- Registrován: 25.9.2005 12:58
- Bydliště: Sigil
- Kontaktovat uživatele:
Na pracáku nejsou jen špinaví cikáni, ale i čistí ŽidéLerek píše:a můžeš mi říct, co bych tam mezi těma špinavejma cikánama dělal?sevencreature píše:Lerek: Na pracák?
Chtěl jsem říci, přerušil jej ředitel, čím trávíte svůj čas?
Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým.
Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel.
Protože světlo mě dráždí.
Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým.
Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel.
Protože světlo mě dráždí.
že tam lezeš i ty je sice hezké, ale co má být? to ti tam snad mám dělat gardeVampiria píše:Na pracáku nejsou jen špinaví cikáni, ale i čistí ŽidéLerek píše:a můžeš mi říct, co bych tam mezi těma špinavejma cikánama dělal?sevencreature píše:Lerek: Na pracák?
"Vycházelo se přitom ze zcela pravdivé zásady, že určitým faktorem uvěření lži je její velikost..." Adolf Hitler