Áááách - Excalibur. Můj velmi oblíbený film.
Tak se na ty výtečníky podíváme jednoho po druhém, začnu se svými třemi největšími favority.
Uther Pendragon - Smutná, tragikomická a hlavně naprosto zbytečná figurka, která přišla k Excaliburu jako slepý k houslím, a jehož jediným opodstatněním bylo, že skrz něj intrikářský a chlípný Merlin zneužil překrásnou a spanilou Igraine. Ještě přitom ten zvrhlík myslel na jejího právě několika oštěpy probodnuvšího a v kaluži krve chroptícího manžela – a přivodil si tak nejlepší orgasmus za celá staletí. Kam se na to hrabe zoofilní a po celém severu vyhlášené obcování s bájnou Dračící. Dokonáno jest. Chudák Uther, postižený od narození lehkou demencí a neovladatelnými mohutnými tiky v tváři, je zde zmítán z jednoho sna do druhého a končí stejně jako každý, kdo si něco začal s Merlinem – pod drnem.
Lancelot – Takový příjemný veselý homosexuál. Ač byl jeho výkon možná otřesný, já v něm stále viděl toho naprosto neschopného, ale zasněného a až po uši – do samotného konce svých sil - zamilovaného malého chlapce, kterého jeho otec pravidelně před spánkem zneužíval. Svůj nahromaděný vztek si tak vybíjel při soubojích, jejichž zvládnutí bylo opravdu to jediné, co v životě mohl dokázat. Moment, kdy vznešeně a s nebesky přiblblým výrazem stojí na schodech a sleduje, jak se „jeho nejlepší a milovaný přítel“ a „ta nejmilovanější bytost na světě“ odebírají do přilehlé komnaty vyzkoušet kvality nejnovějšího lože, patří k nejlepším. Zkrátka – jeho roli jsem mu nemohl nevěřit.
Artuš – Opravdu král. Merlin věděl co dělá, když se jej zbavil. Bohužel náhoda a teplý golfský proud tomu chtěly, že se, namísto klidné smrti v lese, ještě jednou vrátil na scénu a zkazil co se dalo. Nejdříve zlomil a pak rovnou ztratil Excalibur (daroval ho nějaké děvce z jezera), vypil drahocenný artefakt, postavil bezcenný hrad - se stolem jako dnem láhve absinthu - na největším britském nalezišti ropy… Zkrátka byl zjevně po otci a namísto mozkové tkáně zdědil tuhý kořínek. Jediný užitečný skutek, který udělal, bylo zabití svého syna – geny tak už navždy zůstanou v zemi. Neschopný s mečem, neschopný v posteli… Dokonce až tak, že mu jeho žena utekla s homosexuálem a on jí byl do konce života věrný. Navíc byl paranoidní a neschopný o čemkoliv rozhodnout, proto ho Merlin zneužíval jako loutku s ostrým klacíkem a ještě mu dával dávky LSD – jak jinak si vysvětlit ty debilní výrazy, které v průběhu celého filmu předvádí.
Nedá mi to jinak - král je král - musím hlasovat pro Artuše.
)
Podívala jsem se tedy alespň na herecké obsazení. Guenevere - Cherie Lunghi je sice pěkná, ale že by byla až tak krásná. Lancelot, to je teda pěkně ošklivej chlap, charisma má nejspíš rimmerovské tj. v malíčku. Artuš...no možná ve filmu. Musím se na to podívat, abych viděla, co se dá s takovými herci natočit.
.