Sigil: Diskusní fórum

Nějak mne napadlo popídit se zde po něčem na způsob tohoto threadu a nic jsem nenašla (pokud jsem byla v hledání nepozorná, hoďte to příslušní dabusové tam, kam to patří )...tedy se pochlubte, co Vás v sérii BG nejvíce dojalo, dostalo, zahltilo přívalem emocí, nadchlo či rozsekalo...

BG1+TotSC
- že už konec (tu hru jsem na první hraní vážně moc nedávala...)
- mrtvá kočka ve vodopádu (nejdřív mi jí bylo dost líto, ale když ta malá řekla, že ji tatínek oživí, dost jsem se bavila)
- setkání s červenými čaroději (chudák Edwin...je to sice křivák jak má být, ale tohle mi přišlo moc kruté i pro něj)
- četba Příběhu mrtvé trojice (moc pěkná záležitost...taková optimistická)
- unesená Siréna v Baldurově bráně (nech mne o samotě zemřít...)

BG2+ToB
- romance s Viconií (nabitá emocemi od začátku do konce)
- totálně zdestruovaná Saradush (velmi působivý pohled)
- všechno v Ust Natha (moje asi nejoblíbenější místo v sérii BG, neskutečná atmosféra pýchy a zmaru)
- ubohý nekromant Lavok (chudák..zjistit, že i ten život, co vedl po smrti, je naprosto nanic a ještě mít tak strašného potomka, jako je Valygar..)
- Amaunatorovi (ne)věřící v podzemí Athkatly (prokleti ztrátou víry, neustalým koloběhem zrození-smrt bez možnosti uniknout a hlavně ten roztřesený hlas "..all suffer.." vskutku povedené)
- setkání s mrtvými blízkými v ruinách Bhaalova chrámu (mám pocit, že na scénáři se občas podílel nějaký freudián)
- maminka (aneb vše o mé matce)
- Cespenar (nevím, jak ostatním, ale mně přišel neuvěřitelně roztomilý a hned bych si ho vzala domů)

Romanca s Aerie a Jaheirou, Amaunatorov chrám pre ten istý dôvod ako u V a viac ma nenapadá - BG nie je práve najemotívnejšia hra.

Setkání se Saverokem (Koverasem) ve Svícmarku (;-)), romance s Aerií, sny a střihy na Irenica v BG2, vysvobozování Imoen, získání Carsomyru , křížová výprava na Bodhi s pomocí Drizzta, paladinů a zlodějů, závěrečné video v SoA, zkoušky a rozhovory v Pocket Plane, partie Strážcovy tvrze.

BG1
-Návrat do Svícmarku a rozmluva s falešným Gorionem v podzemí
-Záchrana Lorda Eltana
-Poslední setkání s Tamoko
-Souboj se Sarevokem

BG2
-Romance s Viconií
-Záchrana Imoen
-Souboje s draky
-Závěrečné video Irenica
-Pocket plane a Češpenar (taky bych si ho vzal hned domů )
-Saradush - pro mě nejlepší lokace v TOB
-Závěrečný souboj s Melissan
-Osudy NPC -zvláště Minsc a Viconia bez romance

BG1
- Bugy, všude - jsem z nich čerstvě nasraný, protože jsem před chvílí sejmul Sarevoka a hra se prostě hned ukončila - žadný dialog, žádné video. Předtím zase zmizelý Lothander, neukončitelné dialogy a zvěrstva z předchozích her radši ani popisovat nebudu (a to jsem tetntokrát měl nainstalované všechny patche a fixpacky podle Razova návodu)
- Durlagova věž, hlavně patra ve kterých je vyprávěn jeho příběh (druhé a předposlední) - dokonalá atmosféra a temný, šílený příběh - nezapomenutelné (škoda jen že hratelnost ve věži těžce kolísá )
- setkání s Tamoko a ostatními Sarevokem odhozených lidmi při jeho finálním pronásledování


BG2
- romance s Viconií, občas i s Aerií
- sny, všechny - jsou jednoduše dokonalé, jak ty neinteraktivní (mučení Irenicem), tak i ty hratelné (boj se Sarevokem)
- Firkraag - můj první drak
- některé zkoušky v Pekle
- Pocket Plane - zkoušky, rozhovory s matkou, češpenar, Sarevok, Solar,...
- ruiny Bhaalova chrámu
- konec - zakončení celého epického přípěhu po dohrání celé trilogie je úžasný pocit

Hm, koukám, že už jste stejně všechno jmenovali (to tento thread tedy neměl zrovna dlouhou životnost )...

BG1 + ToTSC

- uvěznění Angelem spojené s masterem Nebem.
- konečné setkání s Tamoko
- mrtvé město pod BG
- vybití xvartí vesnice (nějak mě tam chytá berserkovství)
- hledání plátové zbroje z ankhega v Nashkelu (nějak mě tam chytá amok)
- bug v ToTSC, díky němuž jsem ho nemohl dohrát (až před dvěma dny jsem ToTSC poprvé dohrál).

BG II SoA + ToB

- človíčci v nádobách v Irenicově vězení (jediná neomrzitelná část tohoto dungeonu)
- brouzdání po Athkatle a noční přepady upírů
- jeden z posledních úkolů pro Stínové zloděje - zabití dvou mamrdů, kteří se chtějí přidat k Bodhi. Následná hádka s kontaktem mě dost pobavila.
- OC romance, ale obzvlášť se mi líbila historka Viconie, jak vyjebala s těma farmářema, co jí mučili.
- pachtění po vyléčení romancoidní NPC z vampyirismu.
- Galvarey a imho jeden z nejlepších rozhovorů v sérii BG, kdy vás obviňuje v Pevnosti Harfeníků ze všeho zla světa. A loajální Jaheira stojí při charnameovi.
- Ust Natha
- vstup ke kořenům Stromu života
- Bitka s Gromnirem dostává obzvlášť libový nádech, když hrajete již podruhé a víte, že ten magor má úplnou pravdu a vy nemůžete nic dělat.
- Bitva se Sendai (ač mě ten klišoidní nápad s několika Sendai zrovna netankuje, tak je ta atmosféra, obzvlášť díky hudbě, naprosto skvělá).
- Bitvy s draky.
- Charnameova finální volba v ToB
- Epilog Vici při romanci.
- Epilog Sarevoka (btw má Sarevok jiný epilog, pokud ho převychováte na neutrála?)

(Ale některé ty epilogy jsou strašné. Autoři příliš tlačili na pilu - v takhle krátkých textech tolik sentimentality... )

Sny v BG 2.

zaverecny suboj s mellisan.
Ked som ju videl prvy krat. Ten jej hlas, ta hudba, ta atmosfera.
Ust Natha - ten isty dovod ako Vampiria

No, tak u mě to určitě jsou: SoA
Irenicův dungeon...ne že by mě jeho neustálý procházení bavilo, ale ta rejha je hodě hluboká.
Aran/Bodhi - tady je to spíš takovej vnitřní rozpor, holt asi největší rozhodnutí v BG2(ještě možná Adalon/démon)
Posudek na mě ve Spellholdu, jestli jsem cvok
Uvěznění u mozkožroutů v Underdarku
Ust Natha
Peklo
ToB:
Sestup k Demogorgonovi - ten poslední průchod, takovej zvláštní pocit napětí a bůhví čeho ještě...
Melisan - ta hudba je tam naprosto dokonalá...

Syf píše:Sestup k Demogorgonovi - ten poslední průchod, takovej zvláštní pocit napětí a bůhví čeho ještě...

Na to jsem úplně zapomměl. A taky vyřešení Watcher's Keep, když nadobro opouštím mapu, působí to na mě velmi nostalgicky, navíc ta nádherná hudba...

Hodně pěkných momentů už bylo zmíněno a já k nim přidám ty své. Kupodivu se s vámi kryju jen málo a to tam, kde zmiňujete příliš širokou oblast.

BG:
- setkání Goriona s tajemnou postavou v brnění,
- Larryl, Darryl a Darryl
- záchrana Viconie,
- zjištění, že Sarevok nebyl můj jediný sourozenec.
BG-ToTSC:
- Prohlídka Durlagovy věže,
- putování za vinou Durlagovou,
- spřátelená duše Delainy na Balduranově ostrově.

BG2-SoA:
- První setkání s drakem Firkraagem,
- vlastní sousoší v Trhově,
- zjištění, že Viconie je jako cibule,
- vyvolávání démona v Ust Nathe s vědomím, že pravé vejce mám já,
- návštěva Elminstera.
BG2-ToB
- Setkání se Sarevokem,
- poslání začínajících dobrodruhů pro oko beholdera,
- Saemon Havarian, jenž mě nakonec nezradil.

BG je na tom s vyvoláváním emocí docela špatně - alespoň u mne. Ale zase je otázka, co považujeme za emoce - já mám z BG1 mnoho silných zážitků, ale většinou způsobených něčím jiným, než co autoři za emotivní okamžiky zřejmě považovali. Používá k tomu totiž dost neosobní, a často moc primitivní prostředky. Kam se hrabe na Torment. Takže nějaké sny v BG2, romance - ať už na Ostrově vlkodlaků, nebo v BG2 - Tamoko, konec ToB... Všechno k smíchu, pro mě naprosto nezajímavé. Jediné aspoň trochu kvalitní sny jsou ty z BG1.

Tohle tedy berte jako (ne kompletní) výčet toho, co na BG považuji za zajímavé/působivé...:

BG1.
- Tady vidím největší klad v atmosféře lokací, téměř každá ji má na velmi vysoké úrovni. Může za to grafika, jejich struktura, opravdový pocit dobrodruhovitosti. Speciálně mě nějak zaujala Gnollí Pevnost, Zahalený les, Ulcasterova škola, Beregost, Karneval u Nashkelu, Baldurova Brána (!!!), Přátelská náruč, mapa s ankhegy, Mračné Vrchy, všechny hospody... Jak říkám, každá mapa má mnoho co do sebe a BG2 v tomhle dost ztrácí.
- Quest s kočkou ve vodopádu.
- Quest se získáním Balduranovy helmy.
- Rozhovor po vstupu do Feldpost Inn.
- Rozhovor s lovčí ankhegů.
- Útěk ze Svitící Tvrze podzemím.

Tales of the SwordCoast.
Tady mé nadšení snad vystihuje recenze, datadisk nemá jediné slabé místo. Stejně kouzelné a inspirující loakce jako v BG1, klenotem je pak Durlagova věž.
- 2. podzemní patro se spoustou dopplegangerů - dokonalé.
- Rozhovor s bývalým spolubojovníkem Durlaga.
- Odpovídání na otázky v kruhové místnosti.
- Rozhovor s "hlavním bossem" ostrova, kam se vydáte kvůli Shandalarovi.
- Mapa s Balduranovou lodí.

BG2.
Tak zde je to složitější, řemeslná hratelnost jistě stoupla, ale něco mi tu chybí.
- Amaunatorův chrám pod Athkatlou.
- Některé úkoly v rámci paladinské "pevnosti".
- První návštěva Hřbitova.
- Quest s oživením "mé lásky".
- Zkoušky v Pekle, hlavně ta se Sarevokem a Drakem.
- Pokoj Irenicovy "milé" v jeho dungeonu.

ToB.
- Volo v Saradushi (bylo to tam?).
Jinak mě nic nenapadá, příběh je dost dobrý, bohužel s sebou nese moc velkou linearitu a doplácí rovněž na ten neosobní styl vyprávění. Ale oproti BG2 už je to změna k lepšímu - hlavně ty části odehrávající se v Kapesní sféře.

- Larryl, Darryl a Darryl

Ano!

Jinak, když BG porovnám s Tormentem nebo Falloutama, tak fakt nic moc, co se emocí týká (ovšem hrála jsem jen BG1, a to ještě bez datadisku).

Když zalovím v paměti, něco ale přece jen vyhrabu...
Bassilus. Ten šílenej "smích" (vlastně Bassilus obecně) patří, pokud jde o dabing, k těm nejzdařilejším momentům ve hře... Opravdu mi z tohohle setkání běhal mráz po zádech... A to i přesto, že celá ta záležitost s "matkou" byla trochu e-e.

O dost silné momenty se IMHO postarali i dopplegangeři. Ať už v Baldur's Gate nebo (to zejména) po návratu do Candlekeep. Návrat domů byl tak celkově docela pecka.

No a vzhledem k tomu, že jedním z mých největších oblíbenců je Khalid, tak mám minimálně o jeden silný emotivní prožitek pravděpodobně postaráno i při hraní BG2...

BG1-opuštění svítící tvrze,smrt goriona,přidružení Imoen,nalezením Khalida a (Hlavně Jaheiry)+první setkaní se Sarevokem.
-Setkání s Minskem hraničářem a jeho čarodějkou Dynaheir.
-Osvobození Naskhelu a dolů od útlaku Mulaheye a koboldů,zničení tábora banditů a dolů v Zahaleném lese,zabití Daevorna.
-Vstup do velkolepého Baldurs gate,nekonečná bitva s železným trůnem+návrat do svítící tvrze a objevení protivníků.
-Návrat do Baldurs Gate+rozhovor s Tamoko +finální bitva se Sarevokem.

Bg2-Nalezení Minska,Jaheiry a Imoen v Irenikově žaláři+první setkání s Jonem Irenicem.
-Intriky v Atkathle.
-Cesta na Brynllaw a Opětovné nalezení Imoen.
-bitva s Bodhi a nohsledy+záchrana lásky.
-Vstup do Sundennesellaru.
-Finalní bitva s Irenikem v jakési sféře a jeho poražení.

BG2-ToB
-Poznání Kapesní sféry+oživení Sarevoka+potkání češpenara.
-Bitvy s Bhaalovými dětmi.
-Nalezení Strážcovy tvrze,popř.bitva s Demogorgonem
-Rozhovor s Mellisan v Kapesní svéře+questy v ní.
-Finální bitva s Mellisan+konečné řešení vztahů a budoucnosti.

Tento thread ma veľmi potešil... i keď neikto možno povie, že v BG1&2 sa až toľko silných emócii zažiť nedá, imho to tak nie je. Aj keď je to samozrejme sbujektívne. BG séria je nejaká moja srdcovka, moja najobľúbenejšia hra a tou už nech príde čokoľvek asi aj ostante... aj keď skôr z nostalgie etc... vždy to tak bude... o tom naprosto nepochybujem...

BG1 + ToTSC:

- speváci v centre Candlekeepu, vždy sa pri nich na začiatku zastavím, vždy mi tak trochu pomôžu nahliadnuť do budúcnosti...aká dlhá cesta ma ešte čaká ...celá séria predo mnou
- nález Mincsa - aj keď trochu priblbý hraničár... bez neho si hru neviem predstaviť...od Naskhelu až do konca ho už nepustím
- postupné dozvedanie sa o hroziacom konflikte od cestovateľov, v krčmách etc... - pocti, že všetky udalosti vyústia v niečo dosť veľké
- príchod do Baldurovej Brány - tak obrovské a nádherné mesto... toľko na objavovanie
- zistenie, že na ostrove vlkolakov som naprosto sám a bez pomoci, tak ďaleko od pobrežia... následné znovuzistenie, že možnosť tu je
- Durlagova veža - najmä spomenuté dozvedanie sa príbehu plnom šialenstva - o Durlagovi - najlepšie je poschodie s kniham rozhádzanými po chodbe plné doppelgangerov, kde sa dozvedáte o Kielovi
- celá záležitosť v BG s doppelgangermi
- návrat do Candelkeepu ... taká nostalgia a to som vlastne ešte len v polovici trilógie...
- záchrana Eltana, korunovácia, rýchly sled hektických udlostí, stretnutie s Tamoko a následne rýchla porážka Sarevoka - ani si nestačíte uvedomiť, čo ste vlastne dokázali


BG2: SoA:

Jednoznačne naj-časť trilógie... najlepšie momenty... určite ich všetky nevystihnem...

- strata Imoen, strata seba vo vveľkom meste athkatly, neistota pomoci, absolútna nevedomosť o čo tu vlastne ide
- Umarina vrchovina - keď pri západe slnka začne hrať hudba, ktorá je z videa vstupu do Suldanesellaru
- sny - jedny z naj momentov série... niet čo povedať
- vyriešenie záležitosti v trhove + vlstné sochy - Bhaalov potomok sa stáva legendou... aspoň niekde... zatiaľ ...
- súboj s Bodhi, porážka odchod do Brynnlaw... očakávanie...
- po ťažkom hĺadaní znova Imoen... ale niečo nie je v poriadku...
- boj s Irenicom za asistencie pokusných subjektov a jeho následný útek
- Saemon, Saemon, Saemon... a jeho nekonečné zrady... aj tak ho mám rád

- vstup do Podtemna, absolútna neistota...
- výstup von, elfovia... zistenie, že Irenicus bojuje proti nim, rozhovor s Elhanom
- návrat do Athkatly, boj s Bodhi za asistencie zlodejov, Drizzta a paladinov - úžasná epická bitka...
- video vstupu do Suldanesselaru - jednoznačne druhý najlepší moment série... toto video naprosto zbožňujem... úžasné... zvukovo aj obrazovo...
- Suldanesellar sám, boje s Vyhnancovou armádou, Irenicom na strome, pád do pekla, výhra... koniec... úžasné...


BG2 - ToB:

- začiatočné video, zistenie, že najdôležitejšia časť naplnenia osudu Bhaalovho potomka po toľkých trápeniach eštel en čaká...
- obliehanie Saradushu - mám rád atmosféru obliehaných miest.. simple
- Strážcova Tvrz - príchod, questy, epciký boj s Demogorgonom za nenormálne úžasnho zvukového doprovodu
- soundtrack bojov s bossmi
- Saemon Havarian späť - ani mu nedokážem vyčítať...
- záver, vstup na Bhaalov trón, Melissan, megalomanský záver
- konce jednotlivých NPC... taký Minsc ma naozaj dostal...
- a na záver ten naj moment - ono je v skutočnosti predposledný, ale - video keď sa nestanete bohom... o nehasnúcej legende... za hrania najlepšej časti soundtracku BG, ktorý je famózny... najlepší moment, ktorý sa mi naprosto vryl do pamäti... tá hudba... ... ...


A nie je to zďaleka všetko... dalo by sa toho nájsť oveľa, oveľa viacej... samozrejme niekomu sa mnou spomentué momenty asi nebudú zdať nejak zvlášť emotívne, ale ja si radosť pokaziť nenechám BG je pre mňa BG...